Veřejný ochránce práv

–

Mají sociální pracovníci a pracovnice OSPOD povinnost mluvit i s malými dětmi, které chodí teprve do školky? Mají povinnost zkusit se domluvit s dětmi, které mají poruchu autistického spektra? Ano!

Ombudmanka se zabývala případem pětiletého chlapce s Aspergerovým syndromem, kterému se rozváděli rodiče. Rodiče se nemohli dohodnout, jak budou dál o syna pečovat, a tak musel rozhodovat soud. Sociální pracovnice, kterou soud určil a která měla posoudit, co je pro chlapce nejlepší, však s chlapcem vůbec nemluvila. Nepokusila se mu vysvětlit, co se v rodině děje, a nedala mu šanci říct, jak by chtěl žít, až se rodiče rozvedou. Ombudsmanka to označila za chybu.

Platí, že pokud se rodiče rozvádí a neumí se domluvit na tom, co je pro jejich dítě nejlepší, musí soud dítěti jmenovat tzv. opatrovníka. Ten musí dítěti vysvětlit, co se v rodině děje, proč soud rozhoduje, jak bude postupovat a co může být výsledkem. Zároveň také musí od dítěte zjistit jeho názor a přání.

V našem případě si sociální pracovnice OSPOD myslela, že rozhovor by nebyl vhodný a že by jí stejně přinesl jen málo informací. Měla za to, že chlapec je ještě moc malý na to, aby se vyjádřil. Zároveň se obávala, že by se s chlapcem nedomluvila kvůli jeho poruše. Spoléhala na to, že s chlapcem bude mluvit soudní znalec.

Ombudsmanka dlouhodobě zastává názor, že rozhovor sociálního pracovníka/sociální pracovnice OSPOD s dítětem se nedá nahradit odkazem na to, že s dítětem bude mluvit někdo jiný, například soudní znalec/znalkyně nebo psycholog/psycholožka. Zákon ukládá tuto povinnost výhradně sociálním pracovníkům/pracovnicím (opatrovníkům jmenovaných soudem). Podle ombudsmanky by děti navíc měly dostat možnost se sociálního pracovníka/sociální pracovnice zeptat na cokoliv, co je v důsledku rodinného konfliktu zajímá. A nic z toho se v tomto případě nestalo. Věk pěti let ani diagnóza Aspergerova syndromu nezbavují OSPOD povinnosti pokusit se s dítětem komunikovat.

Jestliže máte malého sourozence anebo kamaráda, kterému by tato rada pomohla, řekněte mu ji. I s dětmi, které obtížně komunikují, a to z jakéhokoliv důvodu (např. zdravotní či psychický stav) je možné si povídat. Někdy se to dá zařídit různými pomůckami, například obrázky.

Děti s poruchami autistického spektra a jejich rodiny se potýkají také s řadou dalších problémů. Ty nejčastější společně s radami na jejich zvládání nalezneš zde.

Převzato ze stránek Ombudsman dětem a náctiletým