Sylva Höhne a kol.

–

Abstrakt

Studie se zaměřuje na okolnosti související s rozpadem úplné rodiny z hlediska porozchodového nastavení péče a výživy dítěte, komunikace mezi rodiči, zkušenosti se soudním řízením, využívání služeb odborné pomoci atd. V tomto kontextu porovnává případy, kdy je dítě aktuálně v převážné péči jednoho rodiče, s těmi, kdy o něj víceméně rovnoměrně pečují oba rodiče. Studie prezentuje výsledky kvantitativního a kvalitativních šetření realizovaných v rámci výzkumného projektu „Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče“ (2019–2024).

V případě převážné péče o dítě data potvrdila výrazné zastoupení matek jako hlavních pečujících. Rovnoměrná péče, kdy o dítě pečují oba rodiče víceméně stejným dílem, spočívá v polovině případů na principu pravidelného střídání týdenního pobytu dítěte u každého z nich. Dobrým východiskem pro bezkonfliktní porozchodové vyjednávání v otázkách uspořádání péče o dítě, jeho běžných záležitostí a nastavení výživného se ukázaly být dobré vztahy rodičů ještě za doby společného soužití. Přibližně třetina rodičů se bezprostředně po rozchodu na podrobnostech v oblasti nastavení péče a výživy dítěte dokázala (téměř) bez potíží domluvit, více než desetina měla mezi sebou naopak velké konflikty. Úpravu péče a/nebo výživného řešila prostřednictvím soudu zhruba polovina rodičů s dítětem v převážné péči a přibližně dvě pětiny s dítětem v rovnoměrné péči. Většina z nich se soudila pouze jednou a odcházela od soudu s vlastní dohodou, nastolenou zpravidla bez pomoci odborníků. Dohodnout se ale většinou dokázali i ti, kteří se nesoudili. Bez ohledu na typ péče nedocházelo ve většině rodin v porovnání s obdobím po rozchodu k zásadním změnám v jejím nastavení. Pokud jde o vztahy mezi rodiči, jejich komunikaci a případné vtahování dítěte do jejich konfliktu, lépe si vedli rodiče s rovnoměrnou péčí. Při řešení rozpadu rodiny spoléhali rodiče spíše než na pomoc odborníků na vlastní síly. Pokud odborníky vyhledali, obrátili se nejčastěji na pracovníky OSPOD, právníky či advokáty.

Klíčová slova: rodina; rozvod; rozchod; uspořádání péče o děti; péče jednoho z rodičů; výlučná péče; střídavá péče; společná péče; převážná péče; víceméně rovnoměrná péče; rodičovství; rodičovský konflikt; výživné

Abstract

The study focuses on circumstances related to the breakup of complete families in terms of the post-separation setting of childcare and maintenance arrangements, communication between the parents, experience of court proceedings, the use of professional assistance services, etc. It compares cases in which children are currently in the primary care of one of the parents with those in which both parents take care of their children more or less equally. The study presents the results of quantitative and qualitative research conducted as part of the “Impacts of the level of parental conflict on children and the role played by specific forms of post-divorce care arrangements” research project (2019–2024).

In the case of the primary custody of children, the data confirmed the significant representation of mothers as the main care providers. Equal custody, in which both parents take care of the child more or less equally, is based in half of the cases on the principle of the regular weekly rotation of the residence of the children with each of the parents. Good relations between the parents even during cohabitation was found to provide a good starting point for the conducting of conflict-free post-separation negotiations concerning childcare arrangements, the resolution of routine matters and the setting of maintenance arrangements. Approximately one-third of the parents were able to (more or less) agree without difficulties on the details of childcare and maintenance immediately following separation, while more than one-tenth experienced major conflicts in this respect. Around half the parents with children in primary custody and around two-fifths with children in equal custody resorted to the courts to settle custody and/or alimony issues. Most of the parents attempted court arbitration just once and left the court having come to an agreement without the assistance of experts. However, even those who did not resort to the courts were able to find consensus in most cases. Regardless of the type of custody, in most families no fundamental changes occurred in terms of care settings compared to the period following separation. Concerning the relationship between the parents, their level of communication and the involvement of the children in conflict situations, parents with equal custody fared better. When dealing with the breakup of the family, the parents preferred to rely on their own initiative rather than to seek the assistance of experts. Those who decided to use the services of experts most often consulted Social and Legal Protection of Children Authority (OSPOD) experts or lawyers.

Keywords: family; divorce; separation; childcare arrangements; one-parent custody; sole custody; shared custody; joint custody; primary custody; more or less equal custody; parenthood; parental conflict; maintenance

Obsah

Úvod

1. Metodologie výzkumu

1.1 Kvantitativní dotazníkové šetření „Dítě v rodičovském konfliktu 2021“

1.2 Kvalitativní šetření „Jak se žije dětem po rozchodu rodičů?“

1.3 Kvalitativní šetření „Jak se vychovávají děti po rozchodu/ rozvodu?“

2. Základní sociodemografické údaje o respondentech výzkumu „Dítě v rodičovském konfliktu 2021“ a jejich domácnostech

2.1 Uspořádání péče o dítě

2.2 Sociodemografické charakteristiky expartnerů a jejich domácností

2.3 Finanční a bytová situace respondentů

3. Partnerství před rozchodem a okolnosti rozpadu úplné rodiny

3.1 Soužití před partnerskou krizí a obavy z dopadů rozchodu

3.2 Rozpad rodiny a porozchodové konflikty

4. Rozchody rodičů s dětmi z pohledu resortu spravedlnosti

4.1 Právní úprava péče o děti a vývoj judikatury střídavé péče

4.2 Výsledky opatrovnických soudů v případu rozchodu/rozvodu rodičů podle dat Ministerstva spravedlnosti

4.2.1 Počty rozhodnutí opatrovnických soudů v letech 2008 až 2022

4.2.2 Výsledky prvních rozhodnutí opatrovnických soudů o péči a výživě

4.2.3 Dosažení výsledku dohodou rodičů

4.2.4 Vliv věku dítěte

5. Současné uspořádání péče

5.1 Rodiny podle míry konfliktu mezi rodiči za přítomnosti dítěte

5.2 Současné uspořádání péče a jeho dodržování

5.3 Vztahy a komunikace v rodině

5.4 Uspořádání péče o děti v každodenní praxi

6. Cesta k současnému uspořádání péče

6.1 Situace v rodinách bezprostředně po rozchodu

6.2 Soudní řízení

6.3 Rodiny, jež neprošly soudním řízením

7. Současné nastavení výživného

7.1 Potřeby dítěte versus možnosti rodiče

7.2 Aktuální úprava výživného

8. Cesta k současnému nastavení výživného

8.1 Soudní řízení o výživném

8.1.1 První soudní řízení o výživném

8.1.2 Další soudní řízení o výživném

8.2 Úprava výživného bez soudního řízení

8.3 Dohoda na úpravě výživného bez soudního řízení

8.4 Konflikty mezi rodiči ohledně výživného z pohledu dětí

9. Odborná pomoc dětem a rodičům v souvislosti s rozpadem rodiny

9.1 Využívání služeb na podporu a pomoc dospělým po rozvodu/rozchodu

9.1.1 Profesionální pomoc rodičům v dotazníkovém šetření

9.1.2 Profesionální pomoc rodičům v hloubkových rozhovorech

9.2 Profesionální pomoc dětem a její využívání

9.2.1 Škola

9.2.2 Kontakt dětí s psychologem/psychoterapeutem

9.2.3 Kontakt dětí s nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež

9.2.4 Vnímání skupinových programů pro děti procházející rozpadem rodiny

9.2.5 Kontakt dětí s OSPOD

9.2.6 Znalecké posudky a účast dětí v soudním řízení

9.2.7 Rady pomáhajícím profesionálům od mladých lidí se zkušeností rozpadu rodiny

10. Bilance rozchodu s partnerem

10.1 Dopady rozchodu do vybraných oblastí života bývalých partnerů

10.2 Zpětné celkové hodnocení rozchodu a porozchodového období

Shrnutí

Doporučení pro rodinnou politiku

Literatura

POKRAČOVÁNÍ

Toto dílo je licencováno pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0, umožňující jeho volné rozmnožování a sdílení.