Eva Decroix
–
7.4 Zahraniční inspirace
Cílem této části práce není komplexní komparatistická studie zahraničních právních úprav, ale pouze ilustrativní přehled základních znaků zahraničních právních úprav v oblasti notářských a administrativních rozvodů. Současně je omezená pouze na evropské státy.
Účelem této práce je analyzovat v zahraničních právních úpravách podmínky, za kterých jsou notářské a administratvní rozvody možné. Přehledně tuto analytiku nabídne níže obsažená tabulka, která vedle jednotlivých zemí obsahuje následující informace:
- Přijetí – jedná se o rok, ve kterém byly notářské či administrativní rozvody do dané právní úpravy zavedeny, v některých případech o termín, kdy proběhla natolik zásadní novelizace, která změnila pdoobu notářských či administrativních rozvodů do dnes platné podoby.
- Osobní přítomnost – pokytuje informaci, zda jsou manželé povinni se osobně dostavit, společně či odděleně, k notáři nebo na daný úřad.
- Právní zastoupení – poskytuje informaci, zda je pro případy notářského nebo administrativního rozvodu uloženo manželům povinné zastoupení advokátem.
- Děti – odpovídá na otázku, zda je daná forma rozvodu dostupná i manželům, kteří mají společné nezletilé děti.
- Délka manželství – poskytuje informaci, zda daná právní úprava ukládá, aby manželství před rozvodem povinně trvalo nějakou dobu.
- Ochranná lhůta – poskytuje informaci o tom, zda v rámci řízení o rozvodu, ať již před notářem, nebo u příslušného úřadu, musí uběhnout povinná lhůta, během které se případně manželé mohou rozhodnout žádost vzít zpět před tím, než je rozvod vysloven.
- Pravomoc notáře – popisuje, jaké ukony činí notář v rámci řízení o rozvodu.
- Dodatečné podmínky – doplňují výše uvedené informace o některé aspekty vlastní různým národním právním úpravám.
Pokud není daná informace u daného státu uvedena, právní úprava otázku neupravuje, tedy ani takovou podmínku neukládá. (611) Smyslem této analýzy je poukázat na to, že formy notářských a administrativních rozvodů se v jednotlivých zemích velmi liší a nelze tedy hovořit o konceptu notářského a administrativního rozvodu jako o jednotném modelu připraveném k implementaci do našeho právního řádu.
Notářské rozvody
| Přijetí | Osobní přítomnost | Právní zastoupení | Děti | Délka manželství | Ochranná lhůta | |
| Slovinsko | 2019 | Písemný souhlas obou manželů | NE | Notář předává NZ matrice po několika dnech | ||
| Řecko | 2017 | Písemný souhlas obou manželů | Každý z manželů zastoupen advokátem, advokáti připravují dohodu | ANO, manželé předkládají dohodu o nezletilých dětech s platností 2 roky | 10 dnů od sepisu dohody před jejím podpisem | |
| Rumunsko | 2010 | Písemný souhlas obou manželů, osobní podání společné žádosti | ANO, musí být vydána psychosociální zpráva opatrovnickým úřadem, dítě starší 10 let musí být slyšeno, manželé předkládají dohodu | Po podání žádosti běží ochranná 30denní lhůta, během které je možné vzít žádost zpět | ||
| Španělsko | 2011 | Oba manželé osobně a současně přítomni | Každý z manželů zastoupen advokátem, advokáti připravují dohodu, advokáti podepisují dohodu | NE, pokud jsou děti zletilé, ale ne soběstačné, musí dát písemný souhlas s podmínkami | Nejdříve 3 měsíce od sňatku | Nz je vydán po 30 dnech od podání žádosti, pokud není žádost vzata zpět mezitím |
| Lotyšsko | 2011 | Písemný souhlas obou manželů | ANO, manželé předkládají dohodu | Nz je vydán po 30 dnech od podání žádosti, pokud není žádost vzata zpět mezitím | ||
| Estonsko | 2010 | Písemný souhlas obou manželů | ANO, manželé předkládají dohodu | Nz je vydán po 30 dnech od podání žádosti, pokud není žádost vzata zpět mezitím | ||
| Francie | 2016 | Písemný souhlas obou manželů | Každý z manželů zastoupen advokátem, advokáti připravují dohodu a předkládají notáři, advokáti podepisují dohodu | ANO, dítě podepisuje souhlas s notářským rozvodem a „vzdání se“ svého práva na slyšení | 15 dní od zaslání dohody manželům. Ověřuje notář |
Administrativní rozvody
| Přijetí | Orgán | Osobní přítomnost | Děti | Délka manželství | |
| Dánsko | 1991 | Úřad pro rodinné právo [Familieretshuseť] od 2021 | |||
| Rumunsko | Stejné podmínky jako v případě notářského rozvodu | ||||
| Norsko | 1991 | Krajský guvernér (Fylkesmannen) | Není utná osobní přítomnost a není nutný souhlas obou manželů | ||
| Portugalsko | 1995 | Matriční úřad (Registo civil) | Žádost lze podat osobně nebo online, povinná společná žádost obsahující dohody o užívání (ne vypořádání) majetku a dětech ( a domácích zvířatech) | ANO, přezkum dohody náleží do pravomoci státního zastupitelství (Ministério Público) | |
| Rusko | 2002 (poslední úprava) | Matriční úřad | Osobní účast obu manželů, povinná společná žádost, ale není nutné překládat žádné dohody | NE | |
| Island | 1993 | Městský úřad – právní oddělení | Žádost on line nebo osobně, může podat jen jeden manžel, druhý musí následně souhlasit | ANO, povinná mediace | Odluka 6 měsíců nebo výjimečné případy – nevěra, násilí |
Z výše uvedeného vyplývají dvě základní skupiny. Státy umožňující notářské a administrativní rozvody manželům s nezletilými společnými dětmi, a státy, které umožňují alternativní formy rozvodů jen manželům bezdětným. Současně je možné konstatovat, že v případě, že právní úprava umožňuje rozvod u notáře nebo na úřadě i manželským párům s dětmi, je právní úprava doplněna (většinově!) o další právní pojistky, ať už se jedná o osobní účast, právní zastoupení, souhlas dítěte, mediaci, nebo ochrannou lhůtu. Jako zcela nejliberálnější se v úpravě notářských rozvodů jeví právní úpravy v pobaltských státech, které jsou založeny na společné dohodě manželů o principu rozvodu i jeho následcích, včetně úpravy poměrů k nezletilým dětem, ale žádné další podmínky kromě lhůty na vydání osvědčení o rozvodu nejsou uloženy.
Současně je také možné konstatovat, že administrativní rozvody jsou obecně mnohem méně regulovány. Žádosti je v mnoha státech možné podat i online, v některých případech není vyžadován ani souhlas obou manželů.
Obecně by si tato komparististika zasloužila rozpracování do větší hloubky. Rozsah této práce to ale neumožňuje a nebylo to ani jejím cílem. Cílem bylo pokud možno plasticky poukázat na rozdílnost jednotlivých právních úprav, ale také prostřednictvím jejich analýzy definovat možné podmínky, které mohou být zváženy pro případnou českou právní úpravu notářských či administrativních rozvodů.
(611) Informace jsou čerpány z dostupných materiálů na: Portálu Evropské justiční spolupráce. [online] [cit. 2024-02-20] Dostupné z: https://e-justice.europa.eu/, co se členů Evropské unie týče. Dále bylo čerpáno:
DIEM MY, Tran. Administrativní rozvod – komparatistická studie. Diplomová práce, Masarykova Univerzita, 2021.
LÁDLOVÁ, Pavla. Vybrané instituty související s ukončením manželství:Administrativní rozvod. Rozvod bez zjišťování příčin rozvratu. Mediace. Rigorozní práce, Univerzita Palackého v Olomouci, 2015
ŠMÍD, Ondřej a ŠÍNOVÁ, Renáta. Rozvod manželství. Teoretik. Praha: Leges, 2013. ISBN 978-80-87576-66-3.
MATĚJKOVÁ, Barbora a PALONCYOVÁ, Jana. Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I., Praha , VÚSPV, 2003.
BOELE-WOELKI, K., PINTENS, W., FERRAND, F., GONZÁLEZ-BEILFUSS, C., JÄNTERÄ-JAREBORG, M., LOWE, N. Principles of European Family Law Regarding Divorce and Maintenance Between Former Spouses. Praha: Intersentia, 2004. ISBN 9789050954266.2
Webové stránky Islandské vlády: island.is/skilnadur
KRALJIC, Suzana. New Family Code and dejudiciallization of divorce in Slovenia 2020. [online] [cit. 2024-02-10] Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/342611496_NEW_FAMILY_CODE_AND_THE_DEJUDICIALIZATION_OF_DIVORCE_IN_SLOVENIA (cit 18. 2. 2024)
Okomentovat