Jana Jochová, Jan Gregor
–
On našich podporovatelů nám přišlo několik upozornění na článek o sexuální výchově, který vyšel na jednom z nejčtenějších zpravodajských webů, na iDnes. Rozhodli jsme se něj reagovat formou otevřeného dopisu paní šéfredaktorce Petrové.
Vážená paní Petrová,
dovolte nám, abychom Vám jako šéfredaktorce vyjádřili své znepokojení nad článkem uveřejněným 9. ledna na iDnes.cz o sexuální výchově na školách, na který nás upozornila řada rodičů, se kterými spolupracujeme. Text s názvem “Konsent, gender, orgasmus. Co zajímá mladé, v sexuální výchově chybí” pojednává o velmi důležitém tématu avšak bez snahy o objektivitu, z čehož plyne zamlčení podstatných faktů.
Autorka použila pro tento článek výlučně odpovědi organizací, které vyznávají prakticky identický pohled na sexuální výchovu na školách a její obsah. Vynechala významné množství názorů, které mají na sexuální výchovu na školách odlišný pohled, a i když reflektuje, že aktuální stav ve školách je dost odlišný od toho, jaký by si ony zmiňované spolky přály, příčinu daného stavu odbývá pouze otřepanými frázemi, čemuž se vysmívají i mnozí diskutující pod článkem.
Z velké části se článek opírá o odpovědi organizací Konsent a Nesehnutí. Jak jsme již uvedli, organizace získaly volný prostor bez oponentury. Článek vyznívá spíše jako autorská žurnalistika či PR článek psaný za účelem podpory zmíněných organizací. Nikoliv jako kvalitní zpravodajství s ambicí nabídnout široký pohled na věc.
Neochotu prezentovat diverzitu názorů na téma sexuální výuky ukazuje také zacházení s průzkumem České středoškolské unie, který autorka použila v článku jako důkaz o nedostatečnosti sexuální výchovy v ČR. Přitom samotný průzkum probíhal pouze mezi středoškoláky, což autorka zamlčela. Zároveň neuvedla několik dalších důležitých informací. Například, že vzorek respondentů průzkumu nelze považovat za reprezentativní, jak připouští samotní autoři průzkumu. Vyplnění dotazníku probíhalo na dobrovolné bázi, proto ho pravděpodobně vyplnili převážně žáci, kteří mají o dané téma zájem. Dotazník se taktéž šířil skrze sociální sítě, profily ČSU a spřátelených organizací, jak přiznává sama ČSU. Ani jedna z těchto informací se v článku nevyskytla. Čtenář tedy mohl nabýt falešného dojmu, že šlo o profesionálně provedený výzkum.
V naší zemi existuje celá řada dalších pohledů na sexuální výchovu na školách. Za výchovu dětí jsou primárně odpovědní jejich rodiče, což potvrzuje ústavní pořádek. (čl. 32 odst. 4 Listiny). Je to forma ochrany proti tomu, aby státní výchova dětí znovu neobracela děti proti vlastním rodičům. To už jsme tu v minulém století měli. Státní suplování rodiny v takto citlivé otázce, která se dotýká identity dospívajícího člověka i samotných základů morálky a mravů, představuje vysoce problematickou záležitost. A rodiče jsou ti, kteří do toho mají mluvit mnohem více než uvedené spolky. Jinak se velmi snadno může stát, že ztratí důvěru ve vzdělávací systém.
Existují i další dobré důvody, proč jiné pohledy na věc do textu zahrnout. Organizace propagované v článku berou lidskou osobu jako pouhý shluk pudů a zájmů. Nezmiňují jakoukoliv, byť základní morálku (snad kromě sexuálního násilí, vnímaného optikou mocenského souboje mužů a žen) a vyšší účel v oblasti intimních vztahů. Naopak se výše uvedené organizace, na rozdíl od jiných organizací, nevěnují primární prevenci v oblasti vztahů, vysvětlování pozitivních efektů uzavření manželství na děti i na pocit vlastního štěstí.
Stále více dětí také prožívá v období dospívání zmatení ohledně své sexuální orientace či identity. Svůj podíl na tom má i častější zpochybňování biologických faktů či podcenění psychoterapeutické práce s traumaty z dětství. Cílená podpora případného rozhodnutí změnit pohlaví na základě nové identity může vést až k neuváženému podstoupení tranzice, která doživotně pozmění tělesné fungování oběti této novodobé ideologie, jejíž dopady můžeme již teď sledovat v zahraničí (například rozsudek odvolacího soudu Velké Británie, který na základě žaloby May Forstaterové zakázal užívání blokátorů puberty před dovršením šestnáctého roku). Soudní řízení kvalitně zdokumentovalo, že užíváním blokátorů puberty u mladistvých dochází k nezvratným poškozením zdraví, například k neplodnosti u žen.
I samotná diskuze pod článkem se hemží kritikou (občas bohužel nevybíravou a agresivní) obsažených myšlenek. To je pouze další signál, že čtenáři stojí i o prezentaci jiných názorů, a ne o takto primitivní, jednostrannou žurnalistiku.
Vrátíme-li se zpět k samotnému článku, tak autorka se tendenční žurnalistiky nedopouští poprvé. Jednostranný pohled dotazovaných organizací a účelové zacházení s daty projevovala již dříve. Namátkou vybíráme článek z 15. prosince minulého roku s názvem ,,V jedné zemi mámou, v druhé cizí ženou. Soud EU posílil práva duhových rodin”. Opět se mezi dotazovanými organizacemi objevují pouze ty s jednostranným pohled na tuto složitou legislativní i etickou otázku. K tomu používá tvrzení průzkumu agentury Median o podpoře stejnopohlavního manželství, jež si zadala lobbistická organizace Jsme fér, a kterému oponuje novější výzkum nezávislé instituce CVVM při Akademii věd a který ukazuje, že podpora uzákonění stejnopohlavního manželství setrvale klesá.
Doufáme, že Vám tento dopis pomůže ke zlepšení vyváženosti článků, jež zveřejňujete pod hlavičkou zavedeného českého média.
Převzato ze stránek Aliance pro rodinu
Okomentovat