Ministerstvo spravedlnosti
–
Ve Spojených státech amerických, v Irsku, Anglii a Walesu se postupně prosazuje směr zvaný collaborative practice, tedy praxe vedoucí ke spolupráci jednotlivých účastníků zapojených do procesu rozhodování. V Irsku se tato tendence projevu při rozvodu manželů, (136) ale lze ji využít i pro komplexní řešení všech právních, ekonomických a osobních dopadů rozchodu do sféry rozcházejících se partnerů a jejich dětí, tedy i pro rozhodování bývalých partnerů o dalších sporných otázkách jako je výživné jejich dětí. (137) Mezi hlavními výhodami celého procesu se uvádí, že je rychlejší než klasické soudní řízení a jsou s ním spojené nižší náklady. (138)
Strany mezi sebou uzavřou tzv. participation agreement, tedy smlouvu o spolupráci, ve které se zavážou, že sporná záležitost nebude předložena k rozhodnutí soudu, dokud se na ní sami nedohodnou. Obě strany jsou zastoupeny advokátem, jednání probíhají osobně ve formátu jedna strana a její advokát – druhá strana a její advokát. Oproti mediaci mají obě strany určitý druh podpory a nestojí jako před mediátorem sami, což strany uvádí jako výhodu. (139) Všechny sdělené informace jsou brány jako důvěrné a nemají být použity v případném budoucím soudním řízení. Předpokládá se nejenom aktivní přístup advokátů, ale také klientů. Všichni čtyři mají aktivně směřovat k dohodě, nelze se tak spoléhat jen na vyjednávání advokátů. Pokud se strany dohodnou, sepíše se o tom dohoda, kterou schválí soud včetně soudních podání, která k platnosti potřebují schválení soudu (např. o výživném nebo o majetkovém vyrovnání – tzv. maintenance order nebo property adjustment order).
Součástí celého procesu je tzv. disqualification clause (diskvalifikační doložka), podle které dochází k vyloučení advokáta ze soudního řízení, pokud o věci nebylo dosaženo dohody. Advokát tak přijde o klienta a klient si musí najít nového advokáta, což je samozřejmě spojeno s dalšími náklady.
Odborníci na praxi vedoucí ke spolupráci jsou tradičně zaštiťováni organizacemi, které je sdružují a vyměňují si své poznatky. V Irsku je to The Association of Collaborative Practitioners sdružující advokáty, psychology, finanční specialisty; cílem je prosazovat myšlenku spolupráce napříč rozhodováním o sporných záležitostech v rodinných věcech. (140)
(136) Healy Connie Collaborative Practice: An Interdisciplinary Approach to the Resolution of Conflict in Family Law Matters IN Katharina Boele – Woelki, Nina Dethlow and Werner Geohart (eds), Family Law and Culture in Europe, Intersentia, 2014; str. 123.
(137) Martin Kornel, Collaborative law a efektivní rozvod IN Právní rozhledy č. 22/2007, str. 814.
(138) Tamtéž; str. 127.
(139) Tamtéž; str. 130.
(140) Informace o asociaci odborníků na collaborative law v Irsku dostupná na http://www.acp.ie/index.php/about-us.
Převzato z materiálu Analýza aktuálních otázek výživného
15. 3. 2022 at 14:18
To může fungovat jen za podmínky, pokud rodič nemůže spoléhat na systémovou podporu soudní mocí na základě společenských stereotypů. Pokud u nás může, pak jde o nerovné vyjednávání, které má střední hodnotu výsledku stejnou, jako soudní rozhodování. Systémem podporovaný rodič není motivován se dohodnout na rovném a spravedivém řešení.