Mgr. Pavlína Kysilková
5.2.1.2 Proměna role rodiče
Z výzkumu vyplynulo, že respondenti spíše než změnu svého postavení rodiče vnímají změnu toho druhého. Matky oceňují, že díky střídavé péči mají jejich děti vztah s otcem, dokonce rozsáhlejší než při trvání manželství.
Tamara a její bývalý manžel začínali výhradní péči, kdy otec naplánoval víkendy pro dceru. Po začátcích střídavé péče ovšem začal každodenní život a jeho vztah s dcerou získal nový rozměr. Je zřejmé, že otcové, kteří měli vizitku víkendového otce, své dítě často rozmazlovali. Pokud ale nastává střídavá péče, nelze nadále pokračovat jako osoba, která vše dovolí a schválí. Proto si Tamara cení toho, že díky střídavé péči má její dcera otce, který se o ni stará každodenně.
,,…že se změnil vztah dcery k otci a to ve smyslu v tom, když byla malá v mé péči a tatínek si ji brával jednou za 14 dní… tak si úplně precizně do detailu naplánoval ten víkend s ní. No a tím, jak začalo střídání, že byla malá u tatínka celý týden, tak najednou tatínek musel jakoby přehodit výhybku z takovýho toho tatínka, který by snesl dítěti modrý z nebe a úplně nekriticky jí miloval, prostě by se pro ní rozkrájel, tak najednou on jí řekne ne tohle ti nekoupím, ne tam nepůjdeme… Takhle on sám by se jí nevěnoval, kdybysme zůstali jako rodina. A myslím si, že se jí věnuje víc, než by se jí věnoval jako v normální funkční rodině tatínek..” (Tamara)
Na svoji roli rodiče se ale Tamara dívá stále stejně. Její vztah s dcerou je stále těsný a tráví společné chvíle, stejně jako když spolu byly každý den.
,,Pořád děláme spolu stejný věci, co jsme dělaly předtím. Zůstalo nám takový večerní, že si spolu zalezeme do postele, čteme si. Tady tohle pořád spolu všechno provozujeme.” (Tamara)
Respondenti se setkávají také s tím, že své děti více rozmazlují a jsou na ně hodnější. Z výzkumu vyplynulo, že rodiče dětí ve střídavé péči mají strach, aby nepřišli o své postavení a nebyli tak tím zlým rodičem. Často se zamýšlí nad tím, jak by se zachoval druhý, a snaží se dítě nezranit, aby se nepostavilo na stranu druhého a jeho tak nezavrhlo.
,,Jsem na ně víc hodnější. Někdy až moc. Moc jim prominu. Mám asi strach, aby jsem asi nebyla já ten zlejší rodič. Tak jim hodně věcí prominu, se jim to snažím jakoby spíš vysvětlit, s tím že já si to vysvětluju ve svý hlavě… Byla jsem na ně asi víc fér dřív, teď jakoby držím se toho aby byly vychovaný, ale spíš jim to vysvětlím, než abych na ně začala řvát, víš, jako že abych nebyla ta zlá, mám strach.” (Nina)
Stejně tak Ota, který je na straně otců, pociťuje obavy, aby nepřišel o vytvořenou důvěru a nebyl na dceru přísnější, než je potřeba.
,,…člověk je prostě opatrnější v tom, aby mu jako něčím neublížil a aby nezradil jeho důvěru… aby jim jako neukřivdil jo, aby prostě tu důvěru jako nezradil, aby prostě netrestal je tam, kde prostě to dítě za to nemůže.” (Ota)
I Soňa s tímto pocitem vnitřně bojuje, ale snaží se mu vzdorovat, aby svého syna natolik nerozmazlovala.
,,… se snažím vlastně, abych ho jakoby nerozmazlovala.” (Soňa)
Respondenti se staví k pocitu, že dítě si již za svůj život prožilo dost zla a nechtějí tak být na své dítě o to více přísní. Ota pociťuje strach o dceru, aby toho na ni nebylo příliš, a tak vnímá svoji změnu v úzkostlivějšího rodiče než za trvání úplné rodiny.
,,Mám dojem, že jakoby v něčem jsem takovej víc úzkostlivej, jako vzhledem k tý dceři jo. Jako že s tím musím nějak jakoby vnitřně bojovat, abych zase jako nebyl nějak moc…, máte to nějak zažraný v sobě, že prostě víte, že to dítě je v něčem je poznamenaný že jo, prostě ve třech a půl letech, se mu prostě rozpadl svět že jo, rozdělili se mu rodiče a takže jako prostě někdy jako cejtím, že jsem prostě takovej úzkostnější jakoby vůči ní.” (Ota)
Otcové také pociťují velkou proměnu své role muže. Je zřejmé, že pokud jsou v domácnosti s dětmi sami, musí zastat i ryze ženské dovednosti, které jsou v domácnosti potřeba. Otcové se tedy zmiňují o proměně otce i v matku. S dětmi vaří, uklízí či perou, což je často podstatná změna, než v úplné rodině.
,,Tím, že jsem na dceru sám, že jo jako v tý domácnosti… víceméně musím zastat sám těch čtrnáct dní. Já jsem se dostal jakoby do role otce že jo, jo včetně toho, že prostě jako to musím zastat veškerý jakoby to opečovávání tý dcery, vaření že jo, prostě, hygienu, takový to prostě, aby měla sepnutý vlasy, když jde ze školky jo, takovýdle věci jo, rozumíte jo, v tom jsem se dostal jakoby do mateřský role.” (Ota)
,,No změnila dost, jsem táta v sukni. Tak je jasný, že mě ne všechny domácí práce baví, bohužel teď jak jsem sám, musíte dělat všechno.” (Lukáš)
Shrnutí podkapitoly
Střídavá péče změnila život rodiče. Každý ji vnímal jinak, ale z výzkumu vyplynulo, že rodiče jsou nyní hodnější, aby o své děti nepřišli. Mají obavy, že druhý rodič bude mírnější a oni budou ti, co vše zakazují. Proto se snaží vždy ke konfliktům přistupovat mírněji, vždy netrestat. Zároveň se ale zmiňují, že to může být i na škodu. Mají obavy, aby dítě nebylo rozmazlenější a aby toho nevyužívalo. Otcové také vnímají své postavení otce – matky, jelikož museli přebrat mnoho dovedností po matkách a snažit se je naplňovat.
Okomentovat