Mgr. Pavlína Kysilková
5.2.2.2 Rodič jako vzor
Jak jsem uváděla v teoretické části, muž a žena mají odlišné postavení k dítěti, oba jsou velmi důležití a nepostradatelní. Právě tento aspekt respondenti zmiňují. Z výzkumného šetření vyplynulo, že rodiče považují za důležité, aby dítě vyrůstalo s oběma rodiči. Převážně muži si svoji roli otce uvědomují, ale zároveň se snaží respektovat roli matky. Je totiž podstatné, aby se dítě naučilo rozeznávat mužské a ženské povahové rysy, naučilo se s opačným pohlavím komunikovat a poznávat pro něho typické chování.
,,…a ona v tomhle tom podle mě úplně jasně pozná jakoby roli matky a otce nebo muže a ženy. To jakoby si myslím, že je svým způsobem důležitý jo, protože prostě ty role v principu v něčem jsou odlišný.” (Ota)
,,… dceři přinášíme každej něco že jo, že prostě ty přínosy obou rodičů jsou tam zachovaný a v něčem se liší, co třeba umí matka líp než já jo, takto prostě ona jí dává že jo, a jako takový víc individuální práci s ní, co tvořej spolu jo, prostě jsou víc spolu, co dělaj různý ty úkoly.” (Lukáš)
Jak uvádí Ota a Lukáš, každý z rodičů nabízí dítěti odlišné vnímání reality muže a ženy a každý se dítěti povětšinou věnuje jiným způsobem. Matky děti spíše vzdělávají a muži převážně s chlapci provozují činnost mužskou, jako je manuální činnost a podobné činností. A uznává, že otec i matka jsou si rovnocenní a oba pro výchovu potřební.
,,…prostě každej něco umíme, každej umíme jí něco dát jako svým způsobem a to vlastně ona má zachovaný.” (Ota)
Marek stejně jako Ota vyzdvihuje důležitost mužské role převážně z důvodu získávání dovedností, jelikož jako otec může se synem pracovat jinak než s ním pracuje matka.
,,Takže když to tak řeknu, matka s ním bude uklízet, vařit a podobně. Což já dělám taky, ale matka už s ním nebude doma něco vrtat, šroubovat a podobně.” (Marek)
,,Třeba příští víkend, to ho mám, jsme domluvený s jednou tou partičkou, že se třeba pojedeme podívat do muzea Škodovky, kde mají vystavený auta, rozebranej motor třeba. Takže děláme samozřejmě takovýhle otcovsko-klukovský akce.” (Marek)
Role muže a ženy je také důležitá pro následné budoucí vztahy, které děti samy vytvoří. Díky výchově obou rodičů mají získané komunikační, sociální, výchovné a jiné návyky na pohlaví ženy a muže a mohou taky pozorovat, jak se v určitých situacích zachová muž či žena. Což je významný rozdíl, mezi výchovou výhradní a střídavou, kde ve výhradní péči jeden ze vzorů chybí.
,,…maj náhled do nějakých budoucích vztahů, mají s chlapem a ženskou zkušenost a nemají to potom dávaný jenom jednostranně. Spousta těch rodičů, co žije s dětma sama a tam si myslím, že potom je do budoucna velkej problém pro obrovské spoustě dětí a slýchám to i od vrstevníků i od těch mladších, že chyběl mužskej vzor v té rodině.” (Petr)
Shrnutí podkapitoly
Jak tedy z podkapitoly vyplynulo střídavá péče nabízí oba vzory – matku i otce, kteří jsou do života potřební. Díky matce jsou děti více zapojení do prací, které jsou typické pro ženské pohlaví a díky otci mohou být také zapojení do rolí, které jsou typické pro muže. Jejich vzory jsou ovšem také důležité pro následující život, jelikož díky zachování vztahu s oběma si mohou vytvářet budoucí teorie do svých nových vztahů. Mají již uložené informace o chování ženy jako matky a muže jako otce a mohou tyto zkušenosti poté uplatňovat u svých partnerů či dětí. Díky střídavé péči, která právě nabízí zachování vztahů, tak mohou vzory pokračovat.
Pokračování za týden
3. 12. 2015 at 8:13
Ano, zda se, ze kazdy musi chapat, ze dite potrebuje mamu i tatu. Je to tautologie, ktera snad ani nepotrebuje teoreticky dukaz. Empirie, zivot sam je dukaz. Chapou to v USA, ve Francii, v Nemecku, ve Skandinavii /jen v Norsko ma bizarni vyjimku- Barnevernet, ktery je presvedcen, ze detem je lip bez obou rodicu/. A co v CR? Take zde to chape hodne lidi. Nechapou to ovsem: pracovnici OSPOD, soudni znalci, opatrovnicke soudkyne, psychologove /klimese nepocitam, nebot ten je medialni kaspar, populista, uchyl/. Proste vsichny dulezite slozky juvenilni justice v CR pusobi jako stredoveky anachronismus.
3. 12. 2015 at 9:46
O tom, že jsou v Česku otcové v opatrovnických sporech stále značně diskriminováni, nemusíme diskutovat, to je evidentní fakt, nicméně situace se pomalu zlepšuje a v současnosti z vlastní zkušenosti a z případů, s nimiž jsem pomáhal, si dovolím tvrdit:
Pokud se otec opravdu důsledně soustředí na dosažení střídavky už při neupraveném styku, dítě má aspoň 2 roky, má s otcem hezký vztah a je zachována blízkost bydlišť, tak otec střídavku s velkou pravděpodobností dosáhne i přes obstrukce matky – mnohdy dokonce pro střídavku získá podporu OSPOD, psychologů, znalce či soudu …
Strašně důležité ovšem je nezaspat start sporu a odhadnout včas okamžik, kdy je třeba se jednoznačně vymezit vůči matce, která se snaží sobecky přivlastnit si dítě jen pro sebe, a začít důsledně vůči sobecké matce hájit zájem dítěte na spravedlivý kontakt s oběma rodiči …
3. 12. 2015 at 12:29
Otec upozorňuje na špatné výchovné prostředí u matky. Vulgarity, alkohol. Nebezpečné vyhrožování otčíma vůči otci.Matka otčíma kryje. Matka vše popře a tím to zhasne. “Otče trhni si nohou!” Je jim 12 roků!