Pavlína Šíblová

David (11 let)

Rok narození: 2000 (11 let)

Škola: 1. ročník osmiletého gymnázia (= 6. třída ZŠ)

Sourozenci: nevlastní bratr (4,5 let), syn z matčiny strany

Střídavá péče: 7 let

Střídání: nepravidelně v rámci jednoho týdne. David není u rodičů v pevné dny, záleží i na něm, kdy chce kde být.

Z anamnézy: Oba rodiče pracují, oba jsou vysokoškolsky vzdělaní. Rodiče bydlí v bytech vzdálených od sebe jeden vchod (velmi blízko). Matka má přítele, nežijí spolu, mají spolu syna, který má také střídavou výchovu. Otec žije s přítelkyní. Rodiče se střídavou péčí oba souhlasí.

Z vyšetření: David byl smělý a velmi sdílný, otevřeně mluvil o rodinné situaci, působil, jako by měl nad situací nadhled. Působil inteligentně. Již jednou o střídavé výchově rozhovor poskytoval. Rozhovor proběhl u otce.

Kresba rodiny

Postavy jsou umístěné do levé části papíru. Vzhledem k poměru papíru jsou celkem malé. Typově jsou postavy stejné. Všichni se usmívají. Zleva stojí matka, hned vedle ní v těsné blízkosti stojí David – dotýkají se rukama, vedle stojí nevlastní bratr, který je Davidovi také blízko. Nevlastní bratr je postavou nejmenší. Vpravo stojí otec, čelem k němu je obrácen pes. Otec stojí poněkud stranou od ostatních. David a otec jsou stejně oblečeni – oba mají pásek. Členové rodiny mají velké dlaně – ruce rozšířené směrem ven. Otec má na hlavě klobouk – prý rád nosí klobouky. Matka je nepatrně vyšší než otec, který je druhý nejvyšší.

Test tří stromů

Zleva je nakreslena matka (lípa), nevlastní bratr (borovice) a vpravo otec (bříza). Je zde absence identifikačního stromu. Největší je lípa. Každý strom má své místo, vzájemně si do prostoru stromy nezasahují. Nejsympatičtější a nejkrásnější přijde Davidovi strom matky. Lípa (matka) je laskavá, příjemná, je to národní strom. Vyrůstá v Krkonoších na čerstvém vzduchu, nemohla by růst ve znečištěném prostředí. Podle Davida si lípa (matka) nejvíce rozumí s břízou (otec), protože jsou obě listnaté. Bříza ani lípa nemají rády borovici (nevlastní bratr), protože je divná. Borovice (nevlastní bratr) je technický typ, rostl by v Krkonoších. Je smutná, protože se cítí být odstrčená lípou a borovicí. Bříza (otec) má opadané listy. Je přátelská a hlavně chytrá. Rostla by také v Krkonoších. Všechny stromy by rostly na jednom místě. Stromy by mezi sebe zapadly, pokud by byly spolu.

Rozhovor

Vztah k rodičům: S maminkou si rozumí, ale občas se nepohodnou, protože jsou oba tvrdohlaví – jsou si podobní. Tatínek je chytrý a hodný. V otázce školy a školních povinností je méně přísný než matka. Zároveň je cholerický, když se rozčílí, je to hodně intenzivní.

Vztah k partnerům rodičů a k nevlastním sourozencům: S otcovou přítelkyní si příliš nerozumí, nemá k ní blízký vztah. Říká: „Většinou mě dost štve, ale zase je to tak 51%, že mě štve a 49% je v pohodě. Ona se občas dost mele do mých věcí, když se s tátou bavím o škole, tak se do toho dost mele.“ Říká, že se s ní ještě příliš nesžil. S matčiným přítelem si poměrně rozumí. Dříve bydlel s nimi, vztahy byly napjaté, poté, co se odstěhoval, se situace uklidnila. Považuje ho za nevlastního otce: „Byla to dřív hrůza, když s námi bydlel, to mi dost vadilo. Teď jak se odstěhoval, už ho zase dost beru, jako by byl můj pravej táta. On je vlastně můj nevlastní táta. Ale už ho beru líp.“ Matčina syna bere jako vlastního, nerozlišuje to.

Vztah k sourozencům:

Domov: Doma je všude, oficiálně je zapsaný u matky, ale doma je všude.

Komunikace rodičů: Rodiče jsou spolu v kontaktu prostřednictvím emailů a telefonátů. Jeden o druhém nemluví špatně. David jim dělá prostředníka v rámci domlouvání, u koho z nich kdy bude trávit čas. Dělat posla mezi rodiči se mu nelíbí: „Jo, posel – osel. Je to hodně otrava. Občas hodně, občas trošku.“

Hodnocení střídavé výchovy: Výhodou je, že se těší k rodičům. Je dobré, že rodiče bydlí blízko sebe, v opačném případě by mu bylo nepříjemné časté stěhování. Střídavá výchova má podle Davida spíše nevýhody, ale nevadí mu to. Nevýhoda je, že vidí každého z rodičů jen polovinu týdne, oproti tomu, kdyby byli všichni dohromady.

Preference jiného typu rodičovské péče: Nedovede si představit, že by bydlel jen u jednoho rodiče, vadilo by mu to. Objevuje se téma, že by chtěl, aby rodiče byli spolu: „Nejlepší by bylo, kdyby byli úplně spolu, potom střídavá péče, ale dost by mi vadilo, kdybych bydlel jen u jednoho…“

Rada kamarádovi: „Že je to v pohodě, že si na to časem zvykne. Že se nemusí strachovat, že u mě to bylo tak, že taťka s mamkou zůstali v kontaktu, už se nehádají… Že se to o hodně spraví. Pokud by chtěl, ať se je snaží dát dohromady, jestli chce. Řekl bych mu, jak to probíhalo u nás, že teď je to úplně v pohodě.“

Závěrečné shrnutí a interpretace

David by byl rád, kdyby rodiče nebyli rozvedeni a měli blízký vztah. To se projevuje v kresbě tří stromů, kde mateřský a otcovský strom jsou nejlepší přátelé a rostou na stejném místě, zároveň je celá kresba posunuta doleva, což značí introverzi, matku, minulost, ale i přání. V rozhovoru se také zmiňuje o tom, že pro něho není příliš dobré, že rodiče nežijí spolu – vidí každého jen polovinu týdne. Kamarádovi ve stejné situaci by poradil, ať se snaží dát rodiče dohromady – přání, aby byli rodiče spolu, je zřejmě jeho hlavní téma. Střídavou výchovu preferuje před výhradní péčí. Výhoda střídání je v tom, že se na každého z rodičů těší, že rodiče bydlí blízko sebe. Komunikace mezi rodiči není příliš dobrá, David jim musí dělat prostředníka, což je mu nepříjemné. V kresbě rodiny stojí blízko matky, drží ji za ruku, má k ní zřejmě blízko, v kresbě tří stromů matčin strom hodnotí jako nejkrásnější a nejsympatičtější, popisuje ji v pozitivním slova smyslu, to ještě umocňuje Davidův blízký vztah k matce. V kresbě rodiny má zároveň stejné oblečení jako otec, jde zřejmě o identifikaci s mužským vzorem. Přítomnost nevlastního bratra ukazuje, že ho David vnímá jako člena rodiny, že ho přijal. Sám o něm říká, že ho bere jako bratra, nerozlišuje, jestli je vlastní či nevlastní. V kresbě nejsou příliš diferencovaní členové rodiny, vše kresleno jednoduše, což může ukazovat lhostejnost či citovou chudost. Způsob provedení může být ale zároveň pouze důsledkem Davidovy snížené výtvarné schopnosti. Kresby jsou malé, posunuté do levého kvadrantu, to značí introverzi i touhu po spokojené rodině. Otec v kresbě rodiny stojí stranou od ostatních blízkých členů, to může ukazovat na otcovu izolovanost od ostatních a na Davidův bližší vztah k matce než k otci. Výrazné jsou v kresbě velké dlaně, tento znak není možné interpretovat. Stromy jsou nakresleny jednoduše, bez vyjádření vzájemných vztahů, to může značit dysfunkčnost rodinných vztahů

PŘEHLED PUBLIKOVANÝCH KAZUISTIK

Pokračování za týden

...

Facebook

Twitter

Linkedin

Whatsapp

Vk

Email

Print