• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůPéče o děti v Norsku coby právní anomálie
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Péče o děti v Norsku coby právní anomálie

13. března 2015

Andrej Ruščák

Jedním z důvodů, proč se v Norsku dobře žije a proč, dokud člověk nemá děti, nevidí nikde žádný problém a naopak na zdejší systém nedá dopustit, je ten, že úřady vesměs dobře, a hlavně čitelně, fungují. O to víc překvapí vztah státu a občana ve věci výchovy dětí, protože to je jakoby systém z naprosto jiné společnosti.

Mezi důvody, proč člověk v Norsku celkem rád platí daně (přímé daně jsou tu OK, to různé dodatečné poplatky a nepřímé daně jsou horší) je ten, že pokud člověk má se státem téměř jakékoliv řízení, tak ví, na čem je. Vztah státu a občana je v tomto případě hodně blízko smluvnímu vztahu poskytovatele a klienta, občan se může podívat do legislativy a brát je podobně, jako smlouvu, kterou mu předloží mobilní operátor. Zkrátka jasně vymezené vztahy, povinnosti či podmínky. Žádné „snad mi to dovolí“. Zkrátka splním-li podmínky, dovolí to. Nesplním-li podmínky, nedovolí to a můžu nadávat tak maximálně sobě, že jsem podmínky nesplnil.

Několik příkladů – začněme od toho nejvyššího, žádosti o občanství. Chce-li člověk norské občanství, tak se podívá na Zákon o norském občanství a v § 7 všechno tam najde. Je tam osm různých podmínek, které když člověk splní, a rozvědka nebude mít podezření, že udělení občanství není v zásadním rozporu se zahraniční politikou státu, může si rovnou jít pro pas. Nikdo nic nerozhoduje, neposuzuje, zkrátka pravidla jsou jasná a každý se může svobodně rozhodnout, jestli půjde dobrovolně plnit dané podmínky, nebo nikoliv, ještě před tím, než se do Norska vůbec vydá. Takhle nějak si představuji správný vztah občana a státu. Jen tak pro srovnání, chce-li někdo občanství v Česku, tak se opět podívá do Zákona o státním občanství ČR, zjistí v § 12, že na udělení není právní nárok, že to lze pouze tehdy, je-li člověk (§ 13 (1)) „integrován do společnosti… z hlediska rodinného, pracovního nebo sociálního“ s dovětkem podobným jako v Norsku (§ 13 (2)), že nelze udělit občanství žadateli, který ohrožuje bezpečnost státu (a podobné další hodnoty) a pak seznamem podmínek v §14, které jsou ale plné vágních výrazů, které lze interpretovat velmi různým způsobem, takže když o žádosti poté někdo rozhoduje – a jen tak mezi námi, nemusí se z toho zodpovídat – může občanství udělit či neudělit čistě na základě vlastních dojmů či sympatií/antipatií, takže člověk může strávit poctivým životem v Česku klidně i 10 let, aby ho pak stát obrazně řečeno kopl do zadku.

Velmi podobným způsobem, jako v případě udělování občanství, pracují norské úřady v jiných případech. Nikdy neslyšíte policistu s kýmkoliv debatovat o tom, jakou blokovou pokutu vyměří. Policista zaznamená přestupek (například rychlost o 11 km/h vyšší, než je limit), podívá se, jestli to bylo v zóně pod nebo nad 60 km/h, podívá se do kolonky „od 10 do 15 km/h přes limit“ a číslo, které tam je, napíše na pokutu. Žádná diskuse, žádné výmluvy, nic ve stylu „svítilo mi sluníčko na tachometr a přehlédl jsem, že jedu rychle, ale já se polepším“. Stejně se v Norsku vyřizuje stavební povolení, či jakákoliv žádost o cokoliv, co má stát poskytovat. Zkrátka čistě, jasně, přehledně.

No a pak se člověku narodí dítě a zjistí, že je plno věcí, které jsou „dobrovolně-povinné“, „důrazně doporučované“ (s dodatkem, že nebude-li se člověk doporučením řídit, „může to mít důsledky, ale také nemusí“) a vymáhané podle toho, kdo to posuzuje a jakou má zrovna náladu. To si pak člověk najednou přijde jako v docela jiném světě – je tohle opravdu to Norsko, které do té doby znal? Jak to, že najednou neví, jak se má chovat a neví, jaké jeho chování bude mít důsledky, v zemi, kde je jinak všechno tak hezky a jasně řečeno? Pokud někdo dává do kontrastu postkomunistickou Evropu a Norsko jako svět zaostalý a vyspělý, což bohužel nemálo publicistů a novinářů dělá, zcela nechápu, proč nevidí, že zrovna v těchto otázkách je právní jistota v Norsku spíše podobná postkomunistické Evropě, než Norsku samému. Kritizuje-li člověk tuhle podivnou praxi, nekritizuje Norsko, kritizuje naopak poměrně výraznou, ba co dím, až neuvěřitelnou anomálii. Za sebe říkám, že mě, jako rodiče, tento ostrůvek předpisů/nepředpisů, vágnosti, nejasnosti a nejistoty, jaký je vztah mezi mnou a státem, nemile překvapil. Není totiž podobný ničemu, co jsem do té doby o fungování Norska poznal.

Převzato z ANDREJRUSCAK.BLOG.IDNES.CZ

...
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
Linkedin
Share on whatsapp
Whatsapp
Share on vk
Vk
Share on email
Email
Share on print
Print

Sdílejte!

Související články

Dopis mému otci

Melissa DeGroff – Už vím, co se mi stalo, když jsem vyrůstala. Říká se tomu zavržení rodi ...

Rezoluce OSN označila potrat za lidské právo

Ordo Iuris – Valné shromáždění Organizace spojených národů přijalo na začátku září rezolu ...

Zadostiučinění pro Rowlingovou

Mgr. Tomáš Zdechovský – Řekla, že „muži nejsou ženy“ a přišla o práci. Nyní Maya Forstate ...

Chceme bojovat za západní hodnoty?

Karel Eichler – Nedávno jsem měl možnost hovořit s kolegou, který se hlásil na poměrně pr ...

Jedna reakce na “Péče o děti v Norsku coby právní anomálie”

  1. Odpovědět
    om
    22. 3. 2015 at 23:00

    https://www.facebook.com/opatrovnicka.mafie

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Nenecháme se zastrašit

    21. dubna 2022

    Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018

    Nové formy rodičovství: střídavá péče a hledání je ...

    10. ledna 2023

    Aktuální otázka

    24. února 2022
  • 8 tipů, jak docílit zdravých zubů u dětí

    3. února 2023

    Žblebt roku 2022: Martin Ludvík

    2. února 2023

    Proč by nesporné rozvody neměly řešit soudy

    1. února 2023

    Tohle musí Ursula Leyenová vědět

    31. ledna 2023

Kalendář příspěvků

Únor 2023
Po Út St Čt Pá So Ne
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728  
« Led    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Daniel Sedlák: Tohle musí Ursula Leyenová vědět
  • Tomáš Jadlovský: Tohle musí Ursula Leyenová vědět
  • Daniel Sedlák: Tohle musí Ursula Leyenová vědět
  • tulen2: Tohle musí Ursula Leyenová vědět
  • Střídavka: Proč by nesporné rozvody neměly řešit soudy

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (361)
  • Odborné články (327)
  • Vaše zkušenosti (206)
  • Fungování institucí (172)
  • Zahraniční zkušenosti (124)
  • Zákony, judikáty, vzory (144)
  • Výchova dětí (302)
  • Akce a aktivity (161)
  • Starší nezařazené (1 382)
  • Ostatní (17)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu