Stridavka.cz
–
Dostalo se nám do ruky rozhodnutí Ústavního soudu IV.ÚS 197/14, soudců Vladimíra Sládečka, Vlasty Formánkové a Michaely Židlické. Tedy senátu, který před nedávnem projevil zvláštní smysl pro logiku svým výrokem, za který byl „oceněn“ třetím místem v anketě ŽBLEBT ROKU 2013:
„Svěření nezletilého dítěte do péče jednoho z rodičů obecně nepředstavuje vyloučení práva dítěte na péči obou rodičů, stejně jako nevylučuje právo rodiče, jemuž dítě nebylo svěřeno, na jeho výchovu a péči, i když za použití jiných forem.“
Ani v rozhodnutí IV.ÚS 197/14 tento senát nepřekročil svůj stín, zastal se výlučné výchovy jednoho rodiče a sudovíkendový styk od pátku do neděle v duchu své podivné logiky dokonce označil jako „široký rozsah styku“. Je však třeba říci, že uvedené rozhodnutí bylo vydáno ještě před květnovými nálezy Ústavního soudu (např. I. ÚS 1506/13), které by mohly znamenat změnu tohoto škodlivého trendu.
V něčem však přesto je dotyčné rozhodnutí Ústavního soudu inspirativní. A to v otázce dopravy dítěte při realizaci styku. Uznává totiž, že její dlouhodobě neproporcionální rozdělení (tedy že dítě vozí jen otec) může být zásahem do základních práv a svobod. Citujeme příslušnou část rozhodnutí (zvýrazněno redakcí):
„Podstatnou a nepřehlédnutelnou námitkou stěžovatele bylo rozvržení práv a povinností mezi něj a jeho bývalou manželku při realizaci styku s nezletilou A. Městský soud ve výroku IV. napadeného rozsudku založil otci v souvislosti s výkonem styku právo vyzvednout si dceru v bydlišti matky a současně mu uložil povinnost dceru na tomtéž místě matce předat. Oproti tomuto právu resp. povinnosti staví obecné soudy povinnost matky dceru na styk s otcem připravit, předat mu ji a posléze ji převzít. Takovéto rozložení práv a povinností nelze mít v obecné rovině za nikterak nezvyklé, nicméně v tomto konkrétním případě je s ohledem na vzdálenost mezi bydlištěm otce a matky opatřením neproporcionálním a z dlouhodobého hlediska neudržitelným. Zásadní okolností, která znesnadňuje uspořádání výchovného prostředí nezletilé, je krom svárů rodičů, relativně velká vzdálenost, mezi bydlištěm otce a matky. Obecné soudy by této otázce měly věnovat větší pozornost a citlivěji rozvrhnout práva a povinnosti obou rodičů.
V souvislosti s uvedeným se nelze nezamyslet nad praktickým dopadem rozhodnutí soudu do života otce, kdy tento, chce-li vidět svoji dceru, musí absolvovat každý druhý víkend vzdálenost cca 350 km, a to čtyřikrát během jediného víkendu. Lze předpokládat, že otec by měl svoji vitalitu věnovat především rozvoji svého vztahu s dcerou a nikoli psychické či fyzické přípravě na zpáteční cestu. Soudem stanovené rozložení práv a povinností lze jistě akceptovat v ojedinělých či jednorázových případech, nelze však takto vytvořit obecné pravidlo, nastupující dva víkendy v měsíci. Další rozměr věci, který ponechaly obecné soudy stranou, je otázka cestovného. Za předpokladu, že by se v soudním řízení prokázalo tvrzení stěžovatele jako pravdivé, byly by měsíční náklady na cestování vyšší, než celé výživné na nezletilou. Obecné soudy by tak měly přednést přesvědčivé argumenty, proč by povinnost cestovních nákladů měla stíhat výlučně otce. Další okolností, kterou by se měly obecné soudy zabývat, je otázka časová. Z hlediska matky je bezpředmětné, jestli bydlí poblíž původního bydliště nebo stovky kilometrů daleko, její povinnost v souvislosti se stykem otce a dcery je poměrně snadná – předat dceru ke styku a následně ji v místě svého bydliště převzít. Je sice pravdou, že matka založila novou rodinu, nicméně tu založil i stěžovatel.
Výše nastíněnými hledisky by se obecné soudy měly při svém dalším rozhodování o úpravě styku nezletilé a otce zabývat, přičemž jak bylo uvedeno již shora, krátkodobé či jednorázové vychýlení práv ve prospěch jednoho z rodičů nepovažuje Ústavní soud za natolik intenzivní, aby bylo lze hovořit o zásahu do základních práv a svobod. Za situace, kdy by zmíněná neproporcionalita měla trvat delší dobu, je zásah Ústavního soudu na zvážení. Z důvodů minimalizace zásahu do činnosti obecných soudů Ústavní soud nepřistoupil ke kasaci napadených rozhodnutí, neboť v souvislosti s narozením potomka stěžovatele lze očekávat, že se obecné soudy budou jeho vyživovací povinností, případně podmínkami styku s nezletilou dcerou celostně zabývat a dostanou tak prostor pro citlivější rozložení finanční, fyzické a časové zátěže obou rodičů.“
26. 8. 2014 at 11:14
V zájmu dítěte určitě není být vychováván pouze jedním rodičem, když má i druhého, který o něj má zájem. V zájmu dítěte rovněž není, aby se s ním manipulovalo a poštvávalo proti druhému rodiči, jak se to ve většině případů u výhradní péče děje. V zájmu dítěte určitě není, aby kvůli rozvodu/rozchodu, za který navíc dítě nemůže, přišlo o jednoho rodiče, a u výhradní péče to ve většině případů takto dopadá.
26. 8. 2014 at 12:49
Katko: V zájmu dítěte je toho více, a ty zájmy mají různé priority a tyto priority jsou různé v různých situacích. Před rozvodem je v zájmu dítěte mít jistotu a stálost -> zachovat rodinu, zabránit rozvodu (OSPOD dělá pravý opak). Po rozvodu je v nejvyšším zájmu dítěte, zachovat mu péči a výchovu obou rodičů -> střídavá péče. Po rozvodu není v nejvyšší zájmu dítěte zachovat mu jedno prostředí. To bylo zajmem před rozvodem. Po rozvodu se to měni. Podobně: Když probíhá požár je priorita hasit a nikoli instalovat protipožární dveře a hasící přístroje. To se mělo dělat před požárem. Každý situace chce svoje. Stejně tak je hloupé argumentovat, že v nejvyšším zajmu dítětě je jedno stabilní prostředí a kvůli němu má příjit o péči a výchovu jednoho rodiče. Vy máte tak úchyné názory, že vy budete zřejmě OSPODačka.
26. 8. 2014 at 14:54
Ale Katko: moje dítě se začalo počůrávat znovu, když ho matka právě podle zde popisovaného modelu začala přemísťovat a sebrala mu bazální jistotu domova. Druhé to odsralo právě jen docházkou k psychologovi. Samozřejmě pod dohledem opatrovnické žumpy made in CZ. Ve svém okolí mám případ, kde se otec na rodinu lidově řečeno vykašlal (opak zde přítomných otců) a jeho děti jsou též u psychologa (z důvodu absence otce, kterému ruplo v kouli). Plkej si co chceš ze svého komunisticko feminacistického smýšlení, mě nepřesvědčíš nikdy.
26. 8. 2014 at 14:58
Katko:
V zájmu dítěte je především mít oba rodiče. Dokonce i dospělý člověk, který je již „vytvořený“ potřebuje tuto jistotu a dítě, které se vyvíjí, ji potřebuje o to víc a to je podstatná skutečnost. Výlučná péče mrzačí celé generace dětí.
27. 8. 2014 at 16:51
To Katka: V zájmu dítěte je mít stálost vazeb ve svém rodinném prostředí – otec-matka – prarodiče z obou stran, širší rodina. Toť biologická danost. Vše ostatní jsou okolnosti života.A střídání škol do toho spadá jako cokoliv jiného. Neboť to nebude škola ani kamarádi, na koho se bude v první řadě obracet v případě nouzových potřeb. Apropo, někomu existenční jistoty nevyhovují. Rozhléděte se po vlakovém nádraží – někdo míří celý nervní na nástupiště 10 minut před příjezdem vlaku, někdo v pohodě dobíhá na poslední chvíli. Oba mají své místo pod sluncem stejně tak, jako ji mají úředníci, kteří by nejraději pracovali celý život na jednom místě a vše podřídili této jistotě a podnikatelé, které tato představa děsí. A stejně je to i s dětma.
29. 8. 2014 at 14:08
stykači, vy asi nebudete moc vyrovnaný s rozvodem své ženy, že? Je to z vás nermírně cítit, z vašeho psaní a nenávisti.
A co pěstouni a adopce, jak tam se řeší biologické vazby? Tady bych řekla, že bude přednější sociální vazba, nemyslíte? Takže spousta argumentů, které tady píšete se tímto dají popřít … a srovnávat SP s prací je hodně ubohé …
29. 8. 2014 at 15:18
Katko: ale vůbec ne, jde mi jen o děti a nedělat otroka a vydíratelnou loutku prostřednictvím dětí. Víš o mě, bývalce a mém případu kulové … k (jiným) ženám mám velmi pozitivní vztah 🙂 S hyenama se ale jedná velmi špatně.
Obě vazby jsou stejně důležité, každá trochu jinak. Odpověděla sis sama, jen jedna vazba nikdy nebude lepší, než splnění obou dvou, to ty nikdy nepochopíš … když nadřazuješ jednu postýlku zachování obou rodičů.
29. 8. 2014 at 15:55
Katko, zkuste odpovědět Stykačovi na jeho otázky v diskuzi ke článku Pravda o samoživitelkách.
1. 9. 2014 at 12:16
Katka neodpověděla, jen obecné plky, jaké má úžasné manželství. Hladový systému nevěří … Katka je přesně ten typ, který, kdyby jí to náhodou nevyšlo, obviní křově manžela z DN a bude štvát děti proti otci. Možná má doma submisivního a empatického týpka, který by se na děti raději vykašlal a dělal jí a dětem chodící peněženku. Tipoval bych, že Katka nemá vyrovnaný vztah s vlastním otcem, protože jinak by nemohla ty svoje žvásty vypouštět z úst.
1. 9. 2014 at 19:10
Jojo, vím, četla jsem… A čekala jsem to.