RNDr. Pavel Rusý
Na podzim minulého roku provedla společnost GfK Czech výzkum názorů české populace na problematiku porozvodové péče o děti.
Studie konstatovala, že od roku 2008 do roku 2011 se nijak neproměnil způsob rozhodování soudů ohledně prvního rozhodnutí o výchově. Optimisté si z oficiálních dat mohou odnést pozitivní dojem, protože podíl nařízené střídavé péče vzrostl za 3 roky o 50 % – z 3 % všech prvních rozhodnutí o výchově na 4,9 %. Pesimisté ovšem z dat zjistí, že proti tomu poklesl podíl svěření dítěte do péče otce – z 6,5 % na 5,7 %. Takže nárůst střídavé péče nejde na úkor nařízení péče matek, ale v procentním vyjádření naprosto stejně na úkor otců i matek.
Z toho realisté vyčtou, že se celkový podíl nařízené péče matek a otců prakticky nezměnil. Rozdělíme-li totiž střídavou péči napůl mezi péči matek i otců a odhlédneme-li od svěření dítěte do péče jiné osoby, pak podíl péče matek (včetně střídavé) poklesl z 91,9 % v roce 2008 na 91,6 % v roce 2011. Tímto tempem bychom se za sto let mohli dopracovat k 84 % podílu péče matek a 16 % podílu péče otců po prvním rozhodnutí soudu.
Jak vidí rozdělení péče populace? Zjišťovaly se jak názory mužů, tak žen, na úpravu péče pro různě staré děti. Z výsledků vyplynulo šokující zjištění:
České soudy rozhodují o svěření do péče celkově téměř přesně tak, jak si ženy představují rozdělení péče v případě miminek a batolat do dvou let!
U dětí předškolního věku (od dvou do šesti let) už i ženy doporučují vyšší podíl péče otců i střídavé péče, než jaká je skutečnost. Každé sedmé by mělo být podle názorů žen svěřeno do péče otce, další každé sedmé do střídavé péče a 5 ze zbývajících sedmi do péče matky. U školních dětí jsou názory žen ještě vstřícnější k péči mužů a střídavé péči: Pouze polovina žen považuje za vhodnější svěření školního dítěte do péče matky, druhá polovina žen se přiklání buď ke střídavé péči, nebo k péči otce.
U mužů jsou názory na podíl péče ještě otevřenější péči otců a střídavé péči. Zatímco u miminek a batolat doporučují muži v 80 % svěření do péče matky, u školních dětí už doporučují v 50 % střídavou péči, v 15 % péči otců a v 35 % péči matek.
Velmi zajímavé je, že z hlediska podílu péče otců a matek – po rozpočtení střídavé péče napůl mezi matky i otce – a po zobecnění na průměrný věk jsou názory mužů a žen velmi blízké. Muži považují za optimální 34 % péče otců a 66 % péče matek, ženy považují za optimální 29 % péče otců a 71 % péče matek.
25. 6. 2013 at 22:47
Já jako muž se přikláním k péči střídavé .Nyní procházíme touto fázía ačkoli maminka se střídavou péčí nesouhlasía chce syna sama pro sebe a postupně mně jako otce odsunout tak se hodlám bránit, protože náš společný roční syn svůj názor a přání vyslovit neumí.Nechápu když dětátko vzejde ze společné lásky ,proč by na to měl jeden rodič doplácet když se chce podílet na všem co jeho dítě v životě bude provázet.Měli by si to uvědomit především rodiče a nenechat řešit soudy u početí soud taky neasistoval.
26. 6. 2013 at 7:26
Mohl by autor článku blíže specifikovat co znamená POROZVODOVÁ PÉČE ?
Lze dovodit, že se jedná o úpravu po rozvodu manželství. JSOU ZOHLEDNĚNY I PŘÍPADY, KDY MUŽ ZE ŽENOU NIKDY NEBYLI MANŽELÉ A NIKDY ANI NEŽILI VE SPOLEČNÉ DOMÁCNOSTI, přesto ale vedou spor o dítě ?
26. 6. 2013 at 11:21
pro objasnění:
jasně že tyto případy se řeší stejně jako manželské spory.vždy v naší opatrovnické praxi zvítězí matka a její výlučná péče,aniž by soudy přihledly k otci
26. 6. 2013 at 11:47
pro daled
to vím, ale otázka zněla , jestli jsou tyto případy zohledněny v tabulce
26. 6. 2013 at 13:13
tabulka i výzkum se týkají prvního rozhodnutí o výchově po rozchodu nebo rozvodu.