JáRodič.cz

–

Když se řekne „výuka psaní“, mnohým z nás vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Vzpomenou si totiž možná na první třídu, kterou mají spojenou s nekonečným psaním vlnovek, obloučků, čárek a teček. Zároveň se jim třeba vybaví i chvíle plné očekávání a následného zklamání, neboť paní učitelka nepovolila psaní perem a dále bylo nutné potupně psát tužkou. A „hrozných“ zážitků bylo určitě více. Jistě, dnes už se na to člověk dívá s nadhledem. Na druhou stranu většinu rodičů čeká absolvování první třídy ještě minimálně jednou, a to se svými potomky. V dnešním příspěvku jsme proto pro vás připravili několik tipů a rad, jak zvládnout výuku psaní co nejlépe a absolvovat tak začátek školní docházky s jedničkami. Příjemné čtení a hlavně úspěšné studium.

Co výuce psaní předchází

Je jisté, že výuce psaní předchází rozvoj jemné motoriky, a to v podobě her. Postupně pak děti začnou kreslit, vybarvovat obrázky a jinak tvořit. Velmi důležité je, aby tyto činnosti dělaly rády, aby je bavily. Určitě proto stojí za to věnovat svým potomkům čas a společně s nimi tvořit a vyrábět (zajímavé náměty naleznete například ve speciálu redakce JáRodič.cz s názvem Tvoříme s dětmi).

Tvoření může být doplněno písničkami a říkadly, neboť ty jsou fajn pro rozvíjení citu pro rytmus (důležité pro plynulé psaní).

Co je pro správné psaní důležité

• Správné držení pera/tužky (pero/tužka se drží mezi palcem a ukazováčkem, přičemž prsty jsou položeny shora/ze strany a o psací potřebu se opírají a prostředníček zespodu pero/tužku podpírá)
• Správné sezení (s tím souvisí vhodný psací stůl a židle – zejména je důležité se zaměřit na výšku, sklon psací desky, dostatečné osvětlení)
• Výběr vhodných psacích potřeb (je třeba vždy vyzkoušet, zda se dítěti dobře drží a umožňuje mu volný pohyb)
• Rozmístění pomůcek na psacím stole – papír/sešit (a jeho sklon), psací potřeby atd.
• Rozcvičení ruky pomocí uvolňovacích cviků
• Volba denní doby (je-li dítě unavené, na jeho písmu to bude určitě vidět)

Tipy pro rodiče

• S výukou nespěchejte, dítě nenuťte
• Začněte s lehčími písmenky
• Je fajn, když je rodič při psaní u dítěte, popřípadě mu radí, jak postupovat
• Pozor na délku psaní (výuky) – zpočátku by neměla být příliš dlouhá (stačí pár minut), postupně můžete přidávat (pro představu: pro prvňáčky je 15 minut v kuse většinou až dost)
• Neopakujte jeden a ten samý tvar (písmeno) pořád dokola
• Nezapomeňte dítě motivovat a dostatečně chválit
• Trpělivost (I když je to někdy náročné, zkuste napočítat do deseti a teprve pak dítěti říci, že „E“ se píše opačně. Budete-li spěchat, vyhrožovat a podobně, docílíte naprosto opačného efektu než byste si přáli)

Závěr

Vzpomínáte si na svou první třídu? Šlo vám psaní? Kdy jste dostali své první pero? A co vaše děti – je pro ně psaní zábavou, anebo to berou jako nutné zlo? Pomáhali, respektive pomáháte jim s výukou psaní? Zlobíte se na ně někdy za to, že nepíší tak, jak byste si představovali? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, tipy, rady a příběhy.

Převzato z webu JáRodič.cz