• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskusní fórum
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskusní fórum
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůVýživné – možná úprava dekriminalizace
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Výživné – možná úprava dekriminalizace

31. března 2022

Ministerstvo spravedlnosti

–

Možnou inspirací pro dílčí dekriminalizaci neplacení výživného by mohla být původní prvorepubliková úprava, respektive současná rakouská úprava. Ustanovení § 198 rakouského trestního zákona stanoví:

(1) Každý, kdo hrubě porušil svou vyživovací povinnost, vyplývající z rodinného práva a tím způsobil, že je udržování nebo vzdělání oprávněného v nebezpečí, nebo by bylo ohroženo i bez podpory z jiných zdrojů, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. Pachatel svou vyživovací povinnost porušil zejména tím, že se vyhýbal výkonu zaměstnání, které by mu umožnilo splnění tohoto požadavku.

(2) V případě opakujícího se porušení vyživovací povinnosti, nebo je-li zanedbáním výživy způsobena oprávněnému podstatná újma na zdraví nebo tělesném či duševním zdraví, bude pachatel potrestán odnětím svobody až na dva roky, v případě smrti oprávněného v důsledku téhož pak až na tři roky.

(3) Pachatel nesmí být potrestán v souladu s odstavcem 1, když zaplatil dlužné výživné v plné výši do konce soudního řízení.

Je však třeba říci, že v Rakousku je zároveň užíván institut zálohování výživného státem podle spolkového zákona č. 451/1985, o zálohovém výživném (Unterhaltsvorschussgesetz); zálohy na výživné na děti jsou poskytovány z vyrovnávacího fondu (tzv. Family Burden).

Částečná dekriminalizace v podmínkách České republiky by mohla spočívat v tom, že zanedbání povinné výživy by se stíhalo pouze v případě, že by oprávněná osoba byla vydána v nebezpečí nouze ať už neplněním vyživovací povinnosti (i nedbalostním) nebo vyhýbáním se plnění vyživovací povinnosti (významově by zůstala kvalifikovaná skutková podstata z třetího odstavce současného ustanovení § 196 TZ).

Nelze ovšem predikovat, jaký vliv by změna ustanovení § 196 TZ měla na výskyt neplacení výživného; hrozba trestního postihu může u řady osob sehrát preventivní funkci. Přestože primárním smyslem trestní represe není vymožení soukromoprávních povinností pachatelů, v případě trestného činu zanedbání povinné výživy zákon významným způsobem pachatele motivuje k tomu, aby svou povinnost dodatečně splnili (viz ustanovení o účinné lítosti).

 

Převzato z materiálu Analýza aktuálních otázek výživného

Sdílejte!

Související články

Úskalí vymáhání dlužného výživného pro nezletilé dítě

Mgr. Michaela Sigmundová, Ph.D. – Povinný navrhl zastavení exekuce, neboť výživné pro opr ...

Rodičovství před a po rozchodu – část 28.

Sylva Höhne a kol. – Literatura   AUGUSTIJN, Lara, 2021. The relation between joint ...

Rodičovství před a po rozchodu – část 27.

Sylva Höhne a kol. – Doporučení pro rodinnou politiku   Zjištění z výzkumného projek ...

Rodičovství před a po rozchodu – část 26.

Sylva Höhne a kol. – Shrnutí Hlavním cílem této studie bylo popsat okolnosti spojené s ro ...

4 Responses to “Výživné – možná úprava dekriminalizace”

  1. Odpovědět
    Daniel Sedlák
    31. 3. 2022 at 17:52

    Právě ustanovení účinné lítosti je demotivační. Protože nakonec trestu uniknou lidi, co prachy sehnali, ale ti, kteří je objektivně nemají a nemohou tedy zaplatit ani pod hrozbou uvěznění, tak jdou sedět. Postavené na hlavu. Ale hlavně – problém je ve stanovování výživného, neschopnosti reagovat na změnu příjmů, v zasahování do ústavních práv povinných (bráněním v osobní péči, přisuzování nedosahovaného příjmu apod.) a rovněž v nesmyslném způsobu vymáhání, kdy exekuce jsou likvidační svými náklady a nástroji (omezení drasticky větší, než pohledávka), zasahující do schopnosti pracovat (odebírání řidičáku) apod. Pokud by stát dělal svou práci dobře, pak může spíše vzít na sebe náklady na vymáhání a regulovat přípustnost a pořádí obstavení majetku, příjmu apod., než krmit bandu exekutorů, kteří si z vadného systému určování výživného udělali byznys.

  2. Odpovědět
    Luboš Meszner
    9. 4. 2022 at 8:01

    Přebírat žvásty Ministerstva zlovůle je nebezpečné šíření dezinformací. Pokud se chce Ministerstvo zlovůle vrátit k úpravě z I. republiky, tak také musí říct ono pověstné B v podobě § 8 odst. 2 příslušného zákona.

    2) Trestný není:

    a) kdo mohl důvodně spoléhati, že nouze bude odvrácena podporou jiné osoby, k tomu způsobilejší a podle ustanovení soukromého práva alespoň podpůrně povinné,

    b) kdo nemohl nouzi odvrátiti bez ohrožení výživy vlastní nebo výživy osoby alespoň stejně blízké jako osoba ohrožená, leč by porušení své povinnosti zavinil tím, že úmyslně zanedbal výdělečnou činnost k jejímu splnění potřebnou, nebo tím, že úmyslně možnost jejího splnění zmařil nebo ztížil.

    Rovněž by bylo vhodné připomenout důvodovou zprávu, proč byl ten zákon přijat. Šlo především o to, že v té době byly rodinné firmy, ve kterých pracovaly osoby v příbuzenském vztahu a mezi sebou si nevyplácely žádnou mzdu.

    V neposlední řadě je také potřeba říct, že v té době rovněž nebyla Listina základních práv a svobod, jak jí známe dnes, kdy povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona a musí platit pro všechny podobné případy a je také svobodná volba povolání a nikdo nesmí být nucen vykonávat práci, kterou nechce dělat.

    • Odpovědět
      Daniel Sedlák
      9. 4. 2022 at 9:55

      To je užitečné připomenout. Problém je v aplikaci, kdy soudy nejen ukládají dělat práci, kterou člověk nechce dělat, ale dokonce přisuzují příjem z plného úvazku i otci, který 40 % pracovní doby na základě rozhodnutí téhož soudu je povinen osobně se stýkat s dvouletým dítětem. Což Ústavnímu soudu přišlo jako zcela ok. Takže za zásadní problém považuji to, že Ústavní soud jako orgán ochrany ústavních práv sám ústavní práva brutálním způsobem pošlapává.

      • Odpovědět
        Luboš Meszner
        9. 4. 2022 at 12:14

        Důkazy o tomto zločinu lze dohledat v oficiálních statistikách Ministerstva zlovůle. Např. v roce 2016 bylo výživné vypočítáváno z průměrného čistého příjmu matek 13845 Kč měsíčně a průměrného čistého příjmu otců 29077 Kč měsíčně, což odpovídá 52534 Kč hrubé mzdy. Podle Českého statistického úřadu vzrostla ve 3. čtvrtletí 2016 průměrná hrubá mzda na částku 27 220 Kč, na kterou však dvě třetiny zaměstnanců ani zdaleka nedosáhne. Medián (mzda uprostřed mzdového rozdělení) činil 23527 Kč hrubého měsíčně, tedy 14 526 Kč čistého měsíčně (ČSÚ průměrné mzdy 2016)
        Je nutno přiznat, že v loňském roce už se to jakž takž potkalo. Problém je jen v tom, že 60 % zaměstnanců nedosáhne ani na ten medián a mzdy ve státním sektoru předběhly soukromý sektor, což nikdy dříve nebylo.

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Marek Štilec a Barbora Plachá: Bránění v kontaktu ...

    6. listopadu 2023

    Nenecháme se zastrašit

    21. dubna 2022

    Dítě jako rukojmí systému?

    18. března 2025

    Tohle musí Ursula Leyenová vědět

    31. ledna 2023
  • Aperio: Sólo rodičům chybí opora – Hodina: Ř ...

    12. června 2025

    Otec na útěku – slovem i písmem 3.

    11. června 2025

    Úskalí vymáhání dlužného výživného pro nezletilé d ...

    10. června 2025

    Všechny děti opustila, dvouletého syna trápila hla ...

    9. června 2025

Kalendář příspěvků

Červen 2025
Po Út St Čt Pá So Ne
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30  
« Kvě    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Petr: Úskalí vymáhání dlužného výživného pro nezletilé dítě
  • Tomáš Jadlovský: Otec na útěku – slovem i písmem 3.
  • ForU: Úskalí vymáhání dlužného výživného pro nezletilé dítě
  • Lubomír Balvín: Otec na útěku – slovem i písmem 3.
  • Lubomír Balvín: Ústavní soud: I při odlišném rozsahu styku sama forma střídavá péče lépe zajišťuje rovnocenné postavení obou rodičů

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Akce a aktivity (188)
  • Fungování institucí (226)
  • Odborné články (393)
  • Ostatní (21)
  • Starší nezařazené (1 194)
  • Úvahy a komentáře (509)
  • Vaše zkušenosti (268)
  • Výchova dětí (412)
  • Zahraniční zkušenosti (168)
  • Zákony, judikáty, vzory (170)
Copyright © 2024 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Hodina změny
  • OSPOD Podbořany
  • Prodej obrazu