F. Roger Devlin
Americká média si podle všeho teprve před pár dny uvědomila, že když cizinci nelegálně proniknou na americké území v doprovodu svých nezletilých děti a jsou zatčeni, jsou pak od těchto svých dětí dočasně odloučeni. Cokoliv jiného by ovšem bylo velkým překvapením. Držet je pohromadě by totiž znamenalo posílat děti za mříže s rodiči. A jelikož by asi nebylo spravedlivé trestat děti za prohřešky jejich rodičů, jsou ubytovány samostatně. Nyní se však dozvídáme, že se tato praxe rovná „rozdělování rodin“ a „týrání dětí“.
Rád bych připomněl úryvek z mé recenze pro THE OCCIDENTAL QUARTERLY z léta 2007 o nuceném oddělování dětí od jejich otců při rozvodech. Tyto děti, dočítáme se:
“…se znepokojivou a dojemnou intenzitou vyjadřovaly zvýšenou touhu být se svými otci… Nejnápadnější reakcí dětí ve věku 6-8 let byl pak jejich pronikavý smutek. Dopady oddělení byly podle všeho natolik silné, že obvyklé dětské obranné mechanismy a strategie vyrovnávání se se situací pod tíhou stresu selhávaly. Vzlykot a pláč byly na denním pořádku… Více než polovina dětí naléhavě postrádala své otce. Mnoho z nich se cítilo svými otci odmítnuté a opuštěné a svou touhu projevovaly podobně, jako tomu bývá při truchlení po zesnulém rodiči… Při pohledu na zoufalství a zármutek těchto dětí a jejich takřka fyzickou touhu po otci bylo jasné, že dávají najevo nesmírně mocnou niternou psychologickou potřebu.”
Toto se v Americe odehrává po dlouhá léta každodenně. Aniž by byť jen jediná velká mediální společnost pocítila potřebu se o tom zmínit. Dnes však sledujeme zemi utápějící se v tklivém návalu sentimentality nad nevyhnutelným nepohodlím dětí cizích delikventů. Kvůli zločinům jejich rodičů.
Americké děti trýzněné rodinnými soudy tak zjevně mají menší právo a nárok na naše sympatie, protože jejich utrpení nelze využít k urychlení dekonstrukce historických Spojených států. Protože jediné, na čem liberálnímu establishmentu skutečně záleží, jsou otevřené hranice.
Úvaha F. Rogera Devlina DO LIBERALS REALLY CARE ABOUT CHILDREN BEING SEPARATED FROM THEIR PARENTS? vyšla na stránkách The Occidental Observer 21. června 2018. Český překlad byl převzat ze stránky DÉLSKÝ POTÁPĚČ.
28. 6. 2018 at 2:19
Tak tohle je stručné, přesné a výstižné. Jasně to ukazuje na účelovou práci místních médií.
28. 6. 2018 at 7:28
Netýká se to jen amerických médií. Ale třeba i některých českých politiků. Pohoršují se nad tím, když v Norsku oddělí dítě od matky, ale je jim jedno, když v Česku oddělí dítě od otce.
28. 6. 2018 at 19:50
Jj, spousta politiků jsou populisti. Z Michalákové koukají hlasy, ale zastání se nějakého otce poškozeného prokazatelně prací justice vyžaduje určitou odvahu, protože to hlasy nutně nepřinese. Na druhou stranu, výsledky ČSSD ukazují přinejmenjším, jak vypadají výsledky politiky třeba takové Marksové.
29. 6. 2018 at 8:26
Toto se v na ceskych feminacistickych soudech odehrává po dlouhá léta každodenně.
1. 7. 2018 at 20:27
Jeden z části problému je, že takové emoce dětí jim bývají stereotypně přisuzovány jen vůči matkám, nikoli i otcům. Je to relikt z doby, kdy se otcové neangažovali v péči o děti, kdy to prakticky nebylo možné (legislativou, společenským nastavením) nebo se angažovali “po chlapsku”.