JáRodič.cz

–

Jste zastáncem zdravé výživy? Chcete, aby se vaše dítko stravovalo zdravě a vyváženě? Možná vás nepřekvapí, že složení dětského jídelníčku má být odlišné od jídelníčku dospělého. Ale věděli jste například, že nadměrné množství vlákniny může dětem uškodit a pravidelná konzumace sóji je pro ně nevhodná? Předkládáme vám pár tipů na zdravý jídelníček pro děti.

Nutriční specialisté a další odborníci se ve své praxi často setkávají s mylnými představami, které se týkají složení dětského jídelníčku. Rodiče uplatňují při stravování svých dětí zásady zdravé výživy, ale neuvědomují si, že složení dětského jídelníčku je odlišné od jídelníčku dospělých.

Nutriční specialistka Jitka Rusková DiS z Poradenského centra Výživa dětí připravila několik tipů a rad pro sestavení jídelníčku vhodného pro dětí.

1) Tuky by neměly být z dětského jídelníčku vyloučeny, neboť jsou zdrojem energie, podporují správný růst a vývoj apod. Pro děti jsou nejvhodnější polotučné produkty (nikoliv nízkotučné nebo dokonce odtučněné). Je vhodné upřednostňovat kvalitní rostlinné tuky a oleje před živočišnými.

2) Rostlinné tuky by v dětském jídelníčku měly tvořit 2/3 z celkového příjmu tuků. Zbytek připadá na živočišné tuky. Máslo by měl dětský jídelníček obsahovat jen výjimečně („nezbývá“ pro něj místo). Preferují se rostlinné tuky.

3) Sladkosti by neměly být striktně zakazovány, protože v okamžiku, kdy se s nimi takové dítě setká, bude je chtít sníst všechny. Mnohem vhodnější je dítě se sladkostmi seznámit, zařadit je do jídelníčku (samozřejmě ne denně). Zvolte např.sušené ovoce, cereální tyčinky, čokolády s velkým procentem kakaa.

4) Množství vlákniny u dětí je třeba kontrolovat. Přestože odborníci varují, že v našem jídelníčku není dostatečné množství vlákniny, situace u dětí je odlišná. Nadměrné množství vlákniny jim dokonce může uškodit. Velké množství vlákniny, tekutin a pohybu může vést k průjmům. Naopak velké množství vlákniny, nedostatek pití a pohybu vede k bolestem břicha, nadýmání, zácpě. Dětský organismus totiž není na přílišné množství vlákniny připravený.

Vzorec pro výpočet denního množství vlákniny je jednoduchý: k věku dítěte (v letech) se připočítá 5 gramů vlákniny.

5) Mléko a mléčné výrobky jsou pro organizmus velmi důležité. Obsahují nezbytné bílkoviny, které si organismus neumí sám vytvořit, ale zároveň je i zdrojem vápníku. Mléčné výrobky by měly být součástí dětského jídelníčku minimálně dvakrát denně.

6) Vnitřnosti můžeme bez obav do dětského jídelníčku zařadit cca 1 – 2krát měsíčně. Vnitřnosti jsou zdrojem některých vitamínů a minerálních látek.

7) Dětem se nedoporučuje pravidelná konzumace sóji a sójových výrobků. Sója totiž mj.obsahuje tzv.“antinutriční látky“, které snižují a nebo zcela blokují využití jiných důležitých látek.

8) Dítě ke správnému růstu a vývoji hlavně potřebuje dostatek kvalitních živin. Příjem energie je individuální, záleží na věku, zdravotním stavu apod.. Pro jednotlivé věkové skupiny existují tabulky doporučených hodnot energie, množství základních živin a dalších nutričně významných látek.

Co říci závěrem?

Asi se všichni shodneme na tom, že jídelníček pro dítě (pokud to ze zdravotních či jiných důvodů nedoporučil lékař či jiný specialista) nemusíme sestavovat přesně dle stanovených tabulek a každé jídlo odměřovat, počítat, zda má ty správné hodnoty a obsahuje ty správné složky. Každopádně je fajn vědět, co do jídelníčku dítěte zařadit a čemu se raději vyhnout.

Převzato z webu JáRodič.cz