RNDr. Pavel Rusý
–
„Není důvod k tomu, aby (děti) byly vytrženy z (výlučné mateřské) péče, v níž dobře prospívají, jen kvůli tomu, že si otec vylepšil své bytové poměry a nezletilý Vojtěch povyrostl.“
Jakmile jsou děti svěřeny do péče matky, může se otec na hlavu stavět, stejně v zájmu stability ucházejícího výchovného prostředí není žádoucí otce do péče zapojit.
Soudní síň, Soudkyně Barbara, Nejvyšší soud, to jsou všechno seriály ze soudních síní, se kterými se v poslední době roztrhl pytel. Připadá mi, že čím větší bezpráví a svévole vládne v reálné justici, o to větší „pozitivní marketing“ je potřeba v médiích pro vylepšení obrazu justice. Masáž veřejnosti, že soud znamená totéž co spravedlnost, dosahuje v poslední době obludných rozměrů hodných komunistické propagandy. Najde se odvážný producent, který přiblíží divákům ta zvěrstva páchaná na otcích a dětech (výjimečně i na matkách) v naší opatrovnické justici?
Soudci Ústavního soudu Tomáš Lichovník, Pavel Rychetský (na obrázku) a Kateřina Šimáčková vyřizovali stížnost I. ÚS 3397/15, kdy se otec domáhal změny úpravy péče ze svěření dětí matce do péče střídavé. Ve stručnosti, matka odešla od otce i se třemi dětmi z pěkného domu se zahradou do bytu do vzdáleného města, nejmladší dítě bylo v průběhu řízení ještě kojené. Po svěření dětí do péče matky a potvrzení přestěhování matky s dětmi si otec pořídil bydlení v místě bydliště matky, aby děti nemusely střídat školy a změna v jejich životě po změně na střídavku byla minimální. Nejmenší dítě již dávno kojené nebylo.
Pro zamítnutí střídavé péče se ale hodí jakýkoliv argument, kterého se pak chytí i Ústavní soud. I když popře jiný nález, konkrétně I.ÚS 153/16. Ten naopak shledal za porušení ústavních práv situaci, kdy soudy zamítly změnu na střídavou péči po přizpůsobení si života otcem, právě s ohledem na přizpůsobení bydlení a pracovních povinností, aby stabilita poměrů byla narušena co nejméně. Ústavní soud tak nerespektuje ani své vlastní nálezy, nelze pak očekávat, že by nálezy Ústavního soudu měly jakýkoliv dopad na rozhodování soudů obecných.
Je nepochopitelné, že soudy včetně Ústavního místo aby chtěly prokazovat, jestli stále trvá nutnost zásahu do ústavních práv dítěte a jednoho rodiče, přenáší důkazní břemeno na otce, vyloučeného z péče. A i když otec prokáže, že překážka střídavé péče padla, ani v takovém případě stát a soudy práva dětí a otce neochrání. Kde jsem to jen četl: „Soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.“ Není to náhodou z ústavy?
21. 2. 2017 at 11:19
Autor uhodil hřebíček na hlavičku s režimní propagandou domněle fungující a spravedlivé justice. Všem, kdo je neviděli, doporučuji pustit si sobotní hlavní zprávy ČT. První zpráva – justice zrychluje a zlepšuje se. Další zpráva – opatrovnické soudy se snaží, aby oba rodiče zůstávali rodiči a dohodli se. Musel jsem se štípnout do ruky, jestli se mi to nezdá.
21. 2. 2017 at 11:36
Ta propaganda na objednávku je zcela zřejmá, vždy, když jsou peníze na vyšší vypravěčskou úroveň tak to souvisí se stabilitou aktuální moci.
Pan režisér Sedláček (Zeman-mikina- nápodoba vyznamenání) mně propagandou ,,Život a doba soudce A.K.” připomněl jeho kolegu ( zřejmě i ideového)pana režiséra Sequense a jeho profesní lavírování s režimem.
Je také dobré si povšimnout propagandy policejní práce, aby ovčan měl pocit, že důkazní břemeno samozřejmě leží na obžalobě a sama vás z toho vyseká, když se nacházíte ve špatnou dobu na špatném místě.
Já jen doufám, že všichni kdo mají motiv budou mít zároveň kamerový záznam z doby, kde se měli nacházet v době újmy poškozené/ho.
K článku- jsme svědky, že snaha otce vyrovnat uměle znevýhodněnou pozici k dítěti je potlačena. V konfrontaci se skutečností, že jdou i proti vlastním nálezům se ptám, není to prostředí generující paranoiu? Jdou po otcích nebo ne? Nedýchají moc hlasitě? Nebylo by všem lépe, kdyby usilovnou prací podpořili stávající moc a nepřekáželi u vlastních dětí? A co takhle začít spolupracovat a stát se řádnými pěstouny, otčímy, vychovateli a pedagogy ostatních dětí? Takové rozumné, inteligentní a zralé řešení svých ambicí.
Jsou to Špíny vlasti a nejsou původní.
21. 2. 2017 at 15:08
Nejhorší je, že v bahně se nachází i Ústavní soud. Je nepochopitelné, žectihodní ústvní soudci Rychecký, Lichovník, Šimáčková dají do rozsudku text “„Není důvod k tomu, aby děti byly vytrženy z výlučné péče matky, v níž dobře prospívají, jen kvůli tomu, že si otec vylepšil své bytové poměry a nezletilý Vojtěch povyrostl.“ a vůbec se nestydí a neobávají, že tu jejich lumpárnu může někdo zveřejnit ! Vždy tím textem jako by vlastně řekli: ” my tři – Lichovník, Rychetský, Šimáčková – jsme tupá, sprostá hovada.
21. 2. 2017 at 15:14
Neřekl bych, že Soudkyně Barbara je jen pozitivní marketing. Tuto neděli jsem na to koukal a docela nastavili zrcadlo a ukázali jak soudí prasnice v talárech. Příběh: fungující střídavka, milující otec, sobecká, bezohlední matka dítěte, která si sobecky usmyslela, že se s přítelem odstěhuje do Německa a že do toho Německa vezme i společného syna ! Její přítel, grázl u soudu se nerozpakoval tvrdit, jak dítě považuje za své, byl správně otcem dítěte upozornil, že pokud chce mít své dítě, má si pořídit své. Případ byl jasný na to, aby soudkyně svěřila syna do výhradní péče otce. Jenže tvůrci pořadu chtěli ukázat, jaké svině soudí na soudech a tak rozhodnutí Barbary bylo vskutku barbarské – dítě svěřila do péče bezohledné matky ! A z otce udělala stykače jednou za měsíc !
21. 2. 2017 at 15:22
Česká republika je stát, kde se na bezpráví a diskriminaci skupiny obyvatelstva podílí přímo i Ústavní soud.
21. 2. 2017 at 21:00
Ve spravedlnost a úroveň české justice věří jen ten, kdo se s ní v životě v reálu nikdy nesetkal.
Já, jako zkušený, když slyším, že něco někde rozhodl nezávislý český soud a tak to musíme uznávat jako fakt, tak se jen směju. A to není jen ta juvenilní lůza, ale např. i “nezávislé” výroky o “nespolupráci” řady STBáků s STB…
21. 2. 2017 at 21:17
Pokud se u nás hovoří o “nezávislých soudech”, doplnil bych před to spojení “na zákonu”.
22. 2. 2017 at 3:46
Česká justice je institucí veskrze NEDŮVĚRYHODNOU.
22. 2. 2017 at 7:16
Lichovník je navíc zloděj, předsedal soudcovské nátlakové a vyděračské organizaci Soudcovská unie, která užívala zdarma majetek státu – kancelář v budově soudu OS pro P1. Lichovník se nestyděl okrádat nás – Českou republiku. Soudcovská unie dokázal jediné – popírat svobodu vyjadřování, když byli kritizování soudci kvůli vrahovi ze Žďáru a vydírat stát, když nenažraní soudci chtěli zvýšit, již tak vysoké mzdy.
2. 3. 2017 at 21:21
Je to medialni masirka na zvyseni popularity soudcovske spiny, ktera se v demokratickem state vymknula jakekoliv kontrole.
A soudkyne Barbara a zminovany pribeh. Ovcimu lidu je potreba ukazat, jaky je standardni rozsudek, nikoliv to, ze Barbara je bezducha svine, ktera nemusi dodrzovat zakony.