Stridavka.cz

–

Nejrůznějších internetových poraden je jako hub po dešti. Dokonce i v oblasti porozvodové péče o děti najdete několik takových „odborných poraden“, kde si lidé mohou zdarma přečíst odpovědi na své otázky. Otázkou je ovšem jejich kvalita, na niž by se často hodilo přísloví: „Darovanému koni na zuby nehleď.“

Patrně neznámější je poradna JUDr. Romany Lužné na serveru iDNES.cz, která se v posledních letech opakovaně objevila i v naší humorné anketě Žblebt roku. Zdá se však, že se jí chystá zdatně sekundovat i jistá Mgr. Hana Wernerová v rámci Bezplatné právní poradny. Před několika dny zde odpovídala na tento dotaz jedné maminky:

„Jsem na rodičovské dovolené ještě do října 2023, syna ještě večer a v noci kojím (v noci beze mne neusne), manžel uspávání ani nezkouší, všeobecně příliš času synovi nevěnuje, navíc od po-pá pracuje do cca 16-17h, 2x může mít home office, ale při něm nezvládá syna hlídat. Přesto mi manžel vyhrožuje střídavou péčí, je to vůbec v tomto případě možné?“

Nechme nyní stranou, že maminka si na jednu stranu stěžuje na údajný manželův nezájem o syna, na druhé straně jeho zájem o vyváženou (střídavou) péči nazývá vyhrožováním. Podívejme se spíše na odpověď paní advokátky:

„Střídavá péče u dítěte minimálně do 4 let, pokud se rodiče nedohodnou, není reálná. Aktuální judikatura se staví k péči tak, že střídavá péče má být spíše pravidlem a výlučná výjimkou, ovšem toto se obecně uplatňuje až u dětí cca od 5 let a výše.“

Odpověď jasná, stručná… a špatná. Aktuální judikatura Ústavního soudu sice opravdu říká, že střídavá péče má být spíše pravidlem a výlučná výjimkou, ale o žádné věkové hranici 5 let vůbec nehovoří. Naopak. V jednom z posledních judikátů I. ÚS 3065/21 se soud vypořádal s různými „argumenty“ proti střídavé péči u čtyřletého dítěte a jedním z nich je i „nízký věk dítěte“:

„Nezletilý M. měl v době rozhodnutí prvostupňového soudu přes čtyři roky, což okresní soud považoval za útlý věk, přičemž podle něj z žádných zjištění učiněných před soudem nevyplynulo, že by se dožadoval delšího pobytu u stěžovatele. Odvolací soud konstatoval ve vztahu k nezletilému, že jeho „fyzický a duševní vývoj za uplynulé dva roky odpovídajícím způsobem postoupil, přesto se ale stále jedná o poměrně útlý věk“.

Ústavní soud se k věku dítěte jako možné překážce střídavé péče mnohokrát vyjadřoval. Zdůraznil, že vyloučit střídavou péči není možné jen s obecným odkazem na nižší věk dítěte, ledaže se jedná o dítě závislé na matce z důvodu kojení. Střídavá péče je praktikovatelná i u mladších dětí, například ve věku tří let s vhodně upravenými intervaly střídání a rozhodně ji s odkazem na nízký věk dítěte nelze vyloučit u pětiletého dítěte (za všechny nález ze dne 4. 4. 2019 sp. zn. II. ÚS 3735/18).

Ve světle uvedeného nemůže argumentace obecných soudů obstát. …“

Takže si to ještě jednou shrňme:

Mgr. Wernerová: „Střídavá péče u dítěte minimálně do 4 let, pokud se rodiče nedohodnou, není reálná.“

Ústavní soud: „Střídavá péče je praktikovatelná i u mladších dětí, například ve věku tří let s vhodně upravenými intervaly střídání…“

Přísloví o darovaném koni se zkaženými zuby je v případě rady této paní advokátky zcela namístě. Pokud zde ovšem neplatí jiné zvířecí přísloví, tak jako u řady dalších „argumentů“ proti střídavé péči: „Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.“