Mgr. Tomáš Jadlovský, Ph.D.
–
„Jít na potrat je za mě jako jít k holiči.“
Druhý výrok letošní ankety se zrodil v té loňské, když čtenáři Střídavky rozebírali rozporuplné vyjádření současného prezidenta (zhruba vyjadřující, že potrat je právem ženy rozhodovat o vlastním těle, ale zase by neměl být zneužíván k vyhýbání se odpovědnosti). Samotný prezidentský blábol už byl dostatečně rozebrán loni, ovšem následující diskuse přinesla komentář jednoho z občasných návštěvníků Střídavky, Jana Fialy, ve znění: „Pan budoucí prezident má pravdu! Jít na potrat je za mě jako jít k holiči. EU by je měla všem zemím nařídit pod hrozbou sankcí. Polsko nechat za katolibánství a tmářství vyhladovět.“
I když bychom nemuseli nijak zvlášť prožívat hlášky diskutérů na internetu, jichž jsou všechny možné stránky plné, téma potratů stojí za hlubší úvahu. Obzvláště užitečné je vysledovat tendence současné propagandy, jak je cokoliv protifeminacistického přiřazováno k náboženství. ČR je silně bezvěrecký stát a být srovnán s religiózním fanatikem je zaužívaný argumentační faul, který má u odpůrců feministických postulátů vyvolat pocit nepatřičnosti a myšlenkové zastaralosti. Nedával bych vůbec odpor k zabíjení nenarozených dětí do spojitosti s křesťanstvím, vždyť už dávno se naše společnost neřídí náboženskými předpisy, a dokonce i ostře proticírkevní komunisté potraty značně omezovali. Jde spíše o obecně lidský postoj, jestli malé, ještě nenarozené a nepojmenované členy našeho rodu budeme chránit nebo je nechávat zabíjet jen proto, že se matce nehodí do byznys plánu. A není podstatné, jestli se v názoru shodujeme s papežem.
Zvláštní kategorií potratů jsou zdravotní riziko pro rodičku a závažné poškození plodu. Tehdy by měli lékaři zvažovat hledisko, zdali se narodí životaschopný a přiměřeně zdravý člověk, který jednou vyroste a stane se platným členem společnosti, a samozřejmě pokud zároveň jeho matka nezemře. Jestli se lékařský tým shodne, že matku těhotenství zabije, nebo že nenarozené dítě je natolik poškozeno, že jeho život bude od začátku utrpením, bude celý život na někom závislé, tak dokážu pochopit, že ani rodiče ani lékaři nechtějí na svět přivádět neštěstí a zátěž pro všechny. Tím ale racionální důvody v tématu končí.
Dalším potratovým evergreenem je znásilnění, žijeme totiž v době neustále šířených mýtů o Me Too, jak je násilí na ženách běžným jevem a setká se ním skoro každá. Příliš nevěřím, že by dnes v Evropě vůbec byly potraty kvůli znásilnění. Myslím ovšem skutečná znásilnění, nahlášená ihned poté. Nikoliv ta moderní feministická „znásilnění“, na která si ženy vzpomínají s odstupem v závislosti na tom, kolik je možné z domnělého násilníka vytřískat peněz nebo mu zničit kariéru a pověst. Pokud je dnes nějaká žena skutečně znásilněna, měla by jet ihned na gynekologické vyšetření k zajištění důkazů, a pokud pachatel biologický důkaz a riziko těhotenství zanechal, tak by lékař měl neprodleně podat tabletku zabraňující početí.
Socioekonomické důvody, mezi něž patří i aktuálně oblíbené právo ženy rozhodovat o vlastním těle, by důvodem k potratu být neměly. Za prvé, nenarozené dítě není součástí matky, je to samostatný jedinec s odlišnou DNA. Za druhé, nikdo by neměl rozhodovat za zdravého, byť ještě nenarozeného člověka, jestli má právo žít. Trest smrti pro vrahy evropská společnost odsuzuje jako nehumánní, ale bezbranné děti klidně zabijí. Vyjádřit se jistě dá k péči o nechtěné dítě. Jako první se mají vyslovit rodiče a po nich prarodiče. Pokud nikdo z nich dítě nechce, určitě nemá smysl je do rodičovství a výchovy nutit a vytvářet neharmonickou a nikým nechtěnou rodinu. Ať v takovém případě matka dítě donosí a nabídne se k pěstounství neplodným párům. Pokud vím, fronty zájemců jsou dlouhé a pro dítě se pravděpodobně podaří najít hezký domov, kde ho budou mít rádi. Skuteční rodiče by pak měli mít povinnost poskytnout pěstounům zdravotní informace se vztahem k dítěti, a dítě samotné by se mělo v přiměřeném věku dozvědět pravdu o svém původu.
Docela by mne zajímalo, jestli si všichni propotratoví aktivisté někdy položili otázku – co kdyby jako nenarozené dítě zabili mne? Měl jsem přijít o všechny radosti svého života jen proto, že moje matka měla zrovna jiné plány, rodiče na mne neměli čas a peníze nebo jsem byl prostě jen nějaký omyl a špatně použitá antikoncepce? Nejen za současného prezidenta se to spoustě nenarozených dětí stane a řada lidí tomu ještě tleská, jako kdyby se matka pouze vrátila od holiče s novým účesem.
V této anketě můžete hlasovat pro největší žblebt do neděle 17. března 2024. Každý má pouze jeden hlas. Připomínáme, že podrobnější komentáře k jednotlivým výrokům publikujeme po týdnu (vždy ve středu). Můžete se podívat i na přehled všech nominovaných žblebtů.
31. 1. 2024 at 7:30
Nevidím důvod, proč by se k čemukoliv měli vyjadřovat prarodiče. To jsou jen vzdálení příbuzní, co ani nemusí vědět, že prarodiči jsou, když se s nimi jejich dítě třeba nestýká. Nicméně úplně nejlepší jsou antikoncepce a jiné prostředky zaručující rozkoše bez rizik. A mimochodem otázku, co by bylo kdyby, si klást nemusím, jelikož bych prostě nebyl. 😀 Toť vše.
31. 1. 2024 at 12:40
Jen co mi šéfredaktor přidělil váš výrok, tušil jsem, že se v dnešní diskusi potkáme. Prarodiče mají s nechtěným dítětem společnou krev, mohou ho mít upřímně rádi. Dětí vychovaných prarodiči je spousta. Je to náhražka, ale kvalitní. S antikoncepcí samozřejmě souhlas, ale ani ona není stoprocentní a pak je dobré mít v záloze možnosti řešení, lepší než dítě zamordovat, jak se často stává.
Poslední věta – to je takový univerzálně použitelný argument. Chcete, aby vás dnes někdo zabil? Nechcete, že? Ale kdyby to někdo udělal, tak už by bylo zbytečné se ptát, jestli vám to vadí, už byste prostě nebyl.
31. 1. 2024 at 14:13
Jak může být někdo kvalitní jen na základě krve? Krev je jen voda. Co je to za hloupost. Embryo je jen lidská tkáň a jeho vynětí z lůna matky je jen neškodný zákrok podobně jako trvalá. Ono totiž i nechtěné těhotenství obnáší komplikace v kariéře a hlavně zvracení, tloustnutí a bolestivý porod, byť dneska už to jde císařem.
31. 1. 2024 at 17:11
Já přece neříkám, že krev je měřítko kvality. Mluvím o krevní vazbě, kterou někdo vnímá silněji a někdo slaběji, ale existuje. Proč jsou plné děcáky a ženy si ničí figuru těhotenstvím? Protože chtějí mít vlastní dítě, svou krev. K adopci se přistupuje až tehdy, když vlastní dítě nejde. I žijící člověk je jenom tkáň, sval, kost apod, to byste mohl říct o Židech v koncentrácích také.
31. 1. 2024 at 19:28
Přísloví „krev není voda“ odůvodňuje postoj, že rodinné a příbuzenské vztahy jsou např. při konfliktu zájmů důležitější a je třeba je upřednostňovat.
https://austria-forum.org/af/Wissenssammlungen/Sprichwörter/Krev%20není%20voda
Je to obrazně řečeno, správně je to o genetice. Rodič ve svém biologickém dítěti vidí sebe, v biologickém příbuzném společné předky a genetickou podobnost. Je to věc pudová (stejně je to i u zvířat) a částečně rozumová (podobné povahy spolu lépe vycházejí, spolupracují, kooperují). I nepokrevní příbuzenstvo bývá propojené např. institutem dědění majetku.
2. 2. 2024 at 16:40
Blbost. Že nesu v sobě něčí geny, nutně neznamená, že s ním sdílím povahové vlastnosti. Může to tak někdy být, ale není to pravidlem.
31. 1. 2024 at 12:28
Dovolím si s článkem souhlasit.
Vše a víc už prosazuji víc než 35 let.
Bohužel veřejnost je vychovávaná a ovládaná pseudo-matkami obou pohlaví, ale jednoho – ženského mozku.
S pozdravem osobně pedagóg a evolucionista
Ing. L. Balvín, M. Vetráková, zakladatelé mužských, otcovských a rodinných organizácií (postupně ovládaných agenty,-kami degenerovaných…)