PhDr. Jana Šilhavá

Je přirozené, že bychom svým dětem přáli život pokud možno bez těžkostí, bolesti a námahy. Musíme si však uvědomit, že člověk už od svého narození začíná trpět. Rodiče, kteří se snaží zajistit svým dětem „dokonalou“ existenci, je vlastně omezují v jejich možnostech. Proto je úkolem rodičů i výchova k bolesti.

Bolest je součástí lidské existence stejně jako horko a zima, strach nebo žízeň, růst a úpadek. Život bez utrpení může být zároveň životem bez radosti. Skutečným problémem mnoha dnešních mladých lidí je právě nuda, protože jim chybějí výzvy. Děti a mladí lidé jsou navyklí na každodenní „přepínání kanálů“ jako na televizním ovladači, kdykoli si vyberou to, co chtějí, na základě jediného kritéria – líbí, nebo nelíbí. I pro mnohé dospělé se stal jedinou mírou všech věcí požitek. Klíčovým heslem je „všechno a hned“, a to pokud možno bez námahy. Za idoly jsou považováni ti, co to dokázali – bohatí, slavní, krásní, mocní… Cena požitku je určována novými ctnostmi: marností, okázalostí, úspěchem a bohatstvím, násilím a soupeřením. Za těchto okolností se ukazuje jako nutné vychovávat k bolesti, jak fyzické, tak psychické.

Zvládat fyzickou bolest

Dětem je dnes věnována přehnaná péče, jsou tak ochraňovány, že stačí maličké škrábnutí a už se zdá, že padá svět. Bojíme se a snažíme pečlivě vyvarovat nejen skutečné bolesti, ale už pouhého fyzického nepohodlí. Svůj podíl na tom má i reklama, která stále více zdůrazňuje fyzickou kondici, potřebu „být zdraví“, stále silní, pružní, atletičtí. Lékárničky v našich rodinách jsou přeplněny léky, které nám slibují, že se budeme okamžitě cítit lépe. Tím však riskujeme, že časem budeme natolik bezbranní, že pro nás jakékoliv fyzické nasazení včetně námahy bude vyloučeno, pokud to ovšem nebude vyžadovat móda. Ale můžeme být bez obav, ani ta nebude vyžadovat velké úsilí. Jediným způsobem, jak můžeme jako rodiče uchránit své děti před touto formou postupného oslabení, není pobízení a povzbuzování, ale vlastní příklad.

Naučit se problémy řešit

„Nejjistějším způsobem, jak dětem podat těžké věci, je představit je jako snadné.“ Proslulá věta připisovaná Eleanor Rooseveltové je aktuální i pro naši dobu, vyznačující se nejistotou ve výchově, přílišnou uvolněností a shovívavostí. Jedna z největších pomocí, jakou rodiče mohou dětem poskytnout, spočívá v posílení jejich schopnosti řešit nepříjemné a náročné situace. Zdá se, že dnešní děti na problémy reagují nepřiměřeným způsobem – buď melancholickým únikem, nebo nesmyslnou agresivitou. Pouze s pomocí rodičů je možné se učit, jak řešit životní problémy. Rodiče musí umět děti vést, aby dokázaly problémy rozpoznat a považovaly je za výzvu vlastní inteligenci a charakteru. Aby se dítě mohlo s problémem vypořádat, potřebuje mít o sobě dobré mínění, musí usilovat o dosažení konkrétních cílů a musí mít schopnost zvolit správnou činnost a strategii k jejímu uskutečnění. Musí ovšem jasně vědět, že námaha, trpělivost, vytrvalost a oběť jsou součástí života. Pokud jsou v rodině problémy, děti je mají znát a měly by se podílet na jejich řešení.

Trénovat prohru

Menší děti se často cítí jako nezranitelní a neporazitelní supermani a chodí s hlavou v oblacích. Je potřeba naučit je rozpoznávat skutečnost a odlišovat ji od snů. Pokud nejsou připraveny, může je střetnutí s nepříjemnou skutečností psychicky traumatizovat. Proto, když s dětmi hrajete společenské hry, nenechávajte je pokaždé vyhrát.

Jedna protidrogová kampaň se řídí heslem a zároveň moudrou radou: Důležitější, než trénink k vítězství je trénovat se pro prohru. Unést psychickou bolest ze ztráty někoho blízkého, lásky nebo věci je velmi těžké. Milovat nevyhnutelně znamená trpět. Ale žít znamená umět reagovat. Rozhodnost a odvaha, se kterými se naše děti budou v dospělosti vypořádávat se životními ranami, musí být budovány od dětství.. Nadměrný soucit je past, která rozhodně nevede k odvážnému přijímání života. Pokud chceme děti vést k plnění povinností a k tomu, aby prožívaly uspokojení plynoucí z překonávání překážek, musíme se této pasti vyhýbat. To ovšem neznamená dítě v jeho problémech opustit. Proto zkusme překonat jednu obtíž svých dětí spolu s nimi.

Podle Bruna Ferrera: Šťastní rodiče připravila Jana Šilhavá, napsáno pro týdeník Naše rodina 2008/3.