Veřejný ochránce práv
V minulém roce jsme vyřešili případ, ve kterém trvalo neúměrně dlouho, než soud rozhodl, do jakého typu péče svěří nezletilé dítě. Pět měsíců se čekalo na vyhotovení potřebných znaleckých posudků. Upozornili jsme OSPOD, že může v podobných situacích podat stížnost směřující proti průtahům způsobených soudními znalci. OSPOD se naším doporučením začal řídit a v dalším podobném typu řízení se mu podařilo soudní jednání zkrátit. Ostatní orgány sociálně-právní ochrany dětí by tuto praxi měly následovat. Nelze se spokojit s tím, že budou děti žít v nekončící nejistotě, jak bude jejich budoucí život vypadat.
OSPOD je často tím orgánem, který plní roli tzv. kolizního opatrovníka a ve sporu rodičů má hájit nejlepší zájem dítěte. Co tedy může udělat v situaci, kdy se soudní řízení neúměrně prodlužuje:
- V roli kolizního opatrovníka může urgovat soudce.
- Pokud neuspěje, může podat stížnost adresovanou předsedovi soudu.
- Předseda soudu na základě stížností, které směřují proti průtahům způsobeným soudními znalci, může podat podnět předsedovi krajského soudu, který vykonává správu znalců a posuzuje závažnost protiprávního jednání znalce.
- V případě nečinnosti soudního znalce mu soud může věc odejmout a ustanovit jiného znalce nebo znalci může snížit odměnu za způsobené průtahy v soudním řízení, případně uložit pokutu. V krajním případě může soud znalce vyškrtnout ze seznamu soudních znalců.
- Rovněž je možné podat návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích.
Prodlužování a protahování soudních řízení není ničím novým ani výjimečným. Setkáváme se s tím u tak nepříjemných životních událostí, jako je například rozvod rodičů. Soudy často nemohou rozhodnout bez znaleckých posudků, které například posuzují psychické dopady na dítě u různých variant budoucího soužití. OSPOD v roli kolizního opatrovníka však má v ruce nástroje, kterými se může pokusit soudní řízení urychlit a zmenšit tak možné psychické dopady na dítě, které se pohybuje v nejistotě.
Dotčený OSPOD se z našeho šetření poučil. V soudním řízení o změně výchovy a nařízení soudního dohledu nad výchovou nezletilého využil své zákonné možnosti. Docílil nařízení a následného ukončení jednání v souladu se zájmy dítěte.
Převzato ze stránek OCHRANCE.CZ
30. 4. 2017 at 16:48
Podle mne je v článku nejdůležitější přehled možností, kterých může využít účastník řízení. Tedy nejen OSPOD, ale i rodič. Co se týče nejistoty dítěte, ta by – alespoň teoreticky – žádná velká být neměla. Podle zákona by soud měl chránit právo dítěte na péči obou rodičů a co nejširší kontakt dítěte s oběma, a to jak konečným rozhodnutím, tak i v průběhu řízení. Z hlediska dítěte by se tedy poté, co se rodiče rozešli, už nic zásadního ve vztahu dítěte k nim dít nemělo. Samozřejmě vím, že v praxi je to bohužel často jiné.
5. 5. 2017 at 12:46
Ja bych urcite chtel, aby tyto veci delal ospod (pokud jde o typ ospodu co nepodporuje dohodu rodicu a vyvazenou peci), tlacil na nej … a az v pripade necinnosti ospodu v dane veci urgoval soud. Tim se stane duvodnou i stiznost na ospod (necinnost, viz tento zaver ombudsmana) a je duvod k zadosti o jeho vymenu za ospod co peci obou rodicu za dulezitou povazuje.
V zadnem pripade sam nepodavat navrh na PO upravujici peci – toto by mel delat pouze ospod (ani otec, ani matka). V pripade ze matka vyvazene peci brani, a neni domluva a ospod na domluvu nijak netlaci, chtit PO po ospodu (piseme). Odmitne-li, opet duvodna stiznost.
5. 5. 2017 at 21:19
nene, ospody zrusit jako zcela zbytecne a detem skodici parazity