Stridavka.cz
V Belgii je již od roku 2006 přímo zákonem preferována péče obou rodičů po rozvodu. Podařilo se nám získat překlad návrhu, kterým byla zákonná úprava takto změněna:
V článku 374 občanského zákoníku, upraveného zákonem z 13.4.1995, jehož text tvoří § 1, přidává se § 2 následujícího znění:
“§ 2. Pokud rodiče nežijí spolu a obrátí se na soud se svým případem, vzájemná dohoda o pobytu dítěte je uznána soudem, s výjimkou případů, které jsou zjevně proti zájmům dítěte.
Pokud nedojde k dohodě a pokud oba rodiče mají rodičovská práva, soud zkoumá prioritně, na základě požadavku alespoň jednoho rodiče, možnost stanovení pobytu dítěte rovným dílem u obou rodičů.
Pokud však soud nepovažuje rovný pobyt za nejvhodnější alternativu, může rozhodnout o stanovení nerovného pobytu.
Soud v každém případě rozhoduje na základě konkrétně podloženého úsudku, který zohlední konkrétní okolnosti případu a zájem dětí a rodičů.”
Jak je vidět, tato zákonná úprava připouští výjimky z pravidla zachování péče obou rodičů. Nedělá však pravidlo z výjimek, jak je stále zvykem u našich soudů. Jednoznačně říká (stejně jako poslední NÁLEZY našeho Ústavního soudu), co má být prioritní řešení.
Za povšimnutí stojí i vyváženost, s jakou zákon hovoří o “zájmu dětí a rodičů” a nepreferuje zájem žádného z nich.
24. 6. 2014 at 11:28
V Belgii ziju a v praxi to zase takova slava neni.
Od zmeny se tedy pocet hébergements égalitaires zdvojnasobil – pred zakonem cca 10 procent, ted cca 20 z toho polovina po domluve, polovina narizena soudne. Je cely seznam podminek/vyjimek – mj. vzdalenost domovu, vek ditete, zachovani skolniho a vychovneho vzoru, takze dve skoly pokud vim nejdou, prekazkou muze byt i konflikt mezi rodici, ma byt mezi nimi alespon minimalni komunikace. To ze se matka/otec pred rozvodem nebo po rozvodu o deti nezajimali nebo zajimali minimalne. Takze ne ze si to najednou po par letech nezajmu rozmysli atd.Obecne tam kde se rodice domluvi tak to funguje, tam kde ne, tak je to taky problem. My mame vychovu spolecnou jen na zaklade domluvy, na soude jsme ani nebyli.
24. 6. 2014 at 11:30
Pro JL – v Belgii znam SOS papa Belgique. Kontakt nemam, hodte do googlu.
24. 6. 2014 at 14:15
Furt lepší 20% místo cca 4% v CZ …
24. 6. 2014 at 16:23
Jestli se nepletu, tak v Belgii, při roychodu rodičů dítě automatický přecháyi do toho co je u nás společná péče, a střídavá, nebo výlučná nastává až když se rodiče obrátí na soud?
24. 6. 2014 at 16:58
Ano primarne po rozvodu nastupuje spolecna autorite parental, s tim ze se rodice musi domluvit na dulezitych vecech, i za pomoci mediatora. Kdyz se nedomluvi je soud, soud tusim musi schvalit i tu dohodu. Tam je potom primarne opet spolecna rodicovska zodpovednost, s podmoznosti, dite na stridacku u rodicu i bydli – tj. stridavka, nebo bydli u jednoho ale rodicovskou zodpovednost maji oba – tj. neco jako pece spolecna (tak to mame my, ovsem bez soudu, protoze jsme nikdy manzele nebyli a ani spolu nebydleli a v posledni dobe se dcera obcas stehuje k tatinkovi, nechavame to vylozene na ni). Dalsi moznosti je ze ma rodicovskou zodpovednost jenom jeden a s druhym rodicem se dite vida (tj. ceska vylucna pece).
24. 6. 2014 at 23:11
Je to pouze slovíčkaření. Jak psala Hanka, asi zase není jednoduché vybojovat střídavku, když jeden nesouhlasí, dvě školy nejdou atd., takže nic moc … lidi mají ještě rozum a nedělají zpravidla z dětí stěhující se objekty bez jednotného místa atd. stačí se pouze vžít do dítěte …
24. 6. 2014 at 23:13
to JL:
Německo:
aktuální situace:
http://www.zeit.de/2014/18/scheidung-vaeter-rechte
otcovska organizace:
http://www.vaeteraufbruch.de/index.php?id=14
Polsko:
http://www.prawaojca.org.pl/index.php?view=category&id=47%3Arozwod&option=com_content&Itemid=114
Británie: Situace ne nepodobná ČR ,Britky se velmi diví, když se vdají na NZ – viz dále.
http://www.separateddads.co.uk/
NZ:
http://fatherandchild.org.nz/magazine/issue-27/separation-please-remain-calm/
Austrálie:
http://www.children-and-divorce.com/child-custody-australia.html
V AU jsou speciální kurzy pro rodiče po rozchodu, kde se učí spolupracovat při péči o děti. Výslovně se zde píše, že ženám tento kurs ztěžuje obvinění z násilí.
Strategie žen shodné napříč kulturami…
24. 6. 2014 at 23:24
to JL: ještě přehled s odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Fathers‘_rights_movement_by_country
Pokud by se někomu nelíbila stávající úprava ne-styku s dětmi, stačí 14 tis. na letenku do Indie, nemá podepsanou Haagskou úmluvu… neberte to jako návod
25. 6. 2014 at 9:56
Prošel jsem si to, plus ještě pár dalších stránek. Vývoj působí jednoznačně. Otcové na celém světě se bíjí za práva dětí a práva svá. Aby nebyli před zákony diskrimnování a matky zvýhodňovány. (Aby jste mi rozuměli, nemám nic proti tomu, když se muž chivá k ženě pěkně, jako gentleman a chráni ji, ale jsem proti tomu aby toho ženy zneužívaly).
Všude se upravují zákony, hlavně v posledních 30-letech. Někde jsou dále, někde teprve začínají. Vývoj jde dobrým směrem. Ještě aby i unás uzákonili, to, že manipulace dítěte proti druhému rodiči je trestný čin a trest je mnohaleté vězení. Někde už to mají.
25. 6. 2014 at 14:59
díky za odkazy
jinak bohužel odvoz dítěte do zahraničí (Indie a spol.)
je nejspíše velmi dobrý návod hlavně pro matky
(soudy nejsou schopné se často domluvit ani v rámci ČR)