Keno Online

  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskusní fórum
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskusní fórum
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůBoj s větrnými mlýny – příběh pátý: „Z ...
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Boj s větrnými mlýny – příběh pátý: „Zvrácená opičí láska“

11. května 2016

Zdenek Ručka

Dnešní příběh, či spíše jeho název, vystihuje množství jiných příhod a příběhů, ale jednoznačně k tomuto patří snad nejvíce. Párkrát jsem se s tímto slovním spojením setkal ještě během manželství, nikdy jsem však přesně nevěděl, co všechno „opičí láska“ v sobě zahrnuje a co přesně znamená. V současnosti mám v tomto zcela jasno. Dovolím si začíst z nejmenovaného zdroje, protože tento popis je velmi srozumitelný a lépe se to snad ani napsat nedá:

„Negativem takové lásky je, když matka uspokojuje prostřednictvím dítěte v první řadě své potřeby. Svou mateřskou „roli“ bere jako poslání, přes které se může realizovat a dokazovat (sobě i okolí), že je prostě skvělá a nesmírně starostlivá matka, která se pro své dítě bez váhání „obětuje“. Vždyť chce pro své dítě jen to nejlepší, bez ohledu na okolnosti.

V naší společnosti je takový „model mateřství“ velmi oceňován, taková matka glorifikovaná a tedy takové matce její činy skutečně přinášejí uspokojení. Často si však přitom vůbec neuvědomuje, že svou přehnanou láskou a pozorností dítě spoutává, brání mu v přirozeném vývoji a vede ho k pasivitě a apatii.

Taková matka prostě odmítá fakt, že osobnost jejího dítěte a její osobnost jsou dva samostatné a jasně diferencované subjekty. Ve skutečnosti je taková matka nezralá, má jen omezené spektrum klasifikace okolních lidí a jen omezený repertoár emocionálních reakcí. Ty mají spíše archaický charakter, např. vlastnit vše, rozhodovat o všem, zvítězit na celé čáře. V záležitosti dětí to pak znamená „mít děti ve výlučném vlastnictví“ a také „být výlučným architektem duše svého dítěte“.

Taková matka také velmi často vstupuje a zasahuje i do osobního života svého potomka. Zákaz nebo lustrování kamarádů, partnerů a společné trávení času s mladými, kdy by pár měl být o samotě, je dalším typickým znakem matek, které imaginární pupeční šňůru prostě odmítají odstřihnout. Sociální izolovanost, nedostatek osobního prostoru a přemrštěné projevy lásky mohou osobnost dítě poznamenat do takové míry, že jej rozhodujícím způsobem poznamenají na celý život.“

Zde bych už navázal na předchozí příběhy a rozvedl do širších souvislostí ten dnešní. Popíši v něm dvě události, jejichž základem je mimo jiné i „opičí láska“. Dokonce z mého pohledu „naprosto zvrácená“.

Otec, tak jak mu vytyčil ctěný soud v rozsudku, šel vzít děti ke své exmanželce na společný víkend. Že není vše v pořádku, zjistil už během telefonátu, protože měl přijít pro děti k jejich bytu a ne jako obvykle na parkoviště vedle bytovky. Když mu otevřeli dveře, situace se rázem vyjasnila. Matka dětí byla na chodbě, v pyžamu a v poloze, která naznačovala, že není zdravotně fit. Ozvaly se gastro problémy z minulosti. Zmíněný otec se nabídl pomoci v rámci svých možností – naivní jako vždy, že si vezme začátkem týdne dovolenou a nechá děti u sebe se servisem v rámci školy a kroužků. Odpověď se dala předpokládat: „Není třeba, poradím si sama,“ odpověděla jeho ex, která vypadala, že má v té době problém hlavně sama se sebou. „V neděli se ozvu a domluvíme se co a jak,“ znovu potvrdil nabídku otec. Víkend uběhnul velmi rychle, vlastně jako každý společný. V neděli při návratu dětí domů jim dveře otevřela matka dětí, která sice vypadala lépe než před dvěma dny, ale určitě nebyla zdravotně zcela v pořádku. Otec zopakoval ochotu nechat si děti u sebe, dokud se nezotaví… samozřejmě neuspěl. Diagnóza matky nebyla tragická, mnoho lidí má podobné problémy… neznám však nikoho, kdo by nebyl alespoň týden hospitalizován v takovém případě a nedostával adekvátní léčbu na nemocničním lůžku. Tato žena však patřila zřejmě k výjimkám… kamarádka – lékařka jí zařídila léčbu „ambulantně“… pokud se to vůbec dá pojmenovat přívlastkem „ambulantně“.

O nějaký čas později se otec snažil během „lichého víkendu“ dovolat svým dětem. Telefon zvedla jejich matka a se staženým hlasem mu oznámila, že je v nemocnici. Po úraze, během víkendu, jí museli operovat končetinu. Otec dětí okamžitě nabídl pomoc. Jelikož ošetřující lékař byl jeho dobrý známý, rychle zjistil, že operace dopadla dobře a vše by mělo být v budoucnu v pořádku, bez nějakých vážných následků. Samozřejmě tuto dobrou zprávu oznámil své ex. Reakce však byla zcela jiná než očekával. Ne, nečekal poděkování nebo případné slzy dojetí… ale ani na strohou větu ve smyslu „nikdo se neprosil o tvou pomoc“… nuže co, stává se. A co děti? Ne, nezůstaly bez své matky ani o hodinu déle, než to bylo nezbytné. Matka podepsala revers a rychle spěchala do svého obydlí za dětmi. Vždyť reálně hrozilo, že pokud by zůstala nějaký den v nemocnici, tak by jejich otec mohl být s nimi déle než dva dny během dvou týdnů. Uznejte, představa, že by pečlivou matku byť jen na pár dní nahradil nějaký jejich „nezodpovědný“ otec… noooo, celé špatně…

A navíc ještě doplním i něco z toho následujícího víkendu, kdy již matka byla v teple svého domova, sice rozbolavělá a omezená v pohybu, ale šťastná, že jsou s ní její ratolesti – její majetek. Otec přišel jako vždy vzít děti na víkend. „My chceme zůstat s maminou doma, protože se musíme o ni starat,“ řeklo starší, asi 10leté dítě. „Budeme jí vařit čaj, protože sama to nezvládne,“ pokračovalo. Jejich odpověď by byla za jiných okolností možná celkem logická. Avšak v tomto případě zřejmě ne. Samozřejmě hrdá matka okamžitě vycítila příležitost, jak využít svůj momentální handicap ve svůj prospěch tak, aby nemusely děti strávit víkend s otcem…

Hmmmm… když tak přemýšlím, pokud by se mně něco takového stalo, asi bych byl sobec ​​a chtěl být sám, jen tak odpočívat a léčit se. Zejména pokud vím, že o děti je a bude postaráno… ale já jsem jen obyčejný muž. Neobyčejná matka situaci vyřeší zcela jinak. Bude bojovat s bolestí a přitom si naloží na ramena ještě více než běžně. Samozřejmě bez „postranních úmyslů“.

Zmíněný muž, tedy mimo jiné, jednou opět strávil víkend bez dětí, které měly potřebu starat se o svou bolavou matku. Předpokládám, že celé okolí – zejména to hodnotitelské, které vnímalo tyto události – se jen utvrdilo v tom, že je to jeden nezodpovědný, bezcharakterní a cynický egoista, který nechal děti s jejich matkou v době, kdy se sotva dokázala postarat sama o sebe.

Převzato z RUCKA.BLOG.SME.SK. Přeložil Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.

Sdílejte!

Související články

Připravujeme nový web - výzva pro programátory

Výživné

Jak si s mrňousky usnadnit život

ADHD – lež na objednávku

5 Responses to “Boj s větrnými mlýny – příběh pátý: „Zvrácená opičí láska“”

  1. Odpovědět
    JTR
    11. 5. 2016 at 3:55

    Inu přesně tak. Umně matka využila, jak to ony umí okolnosti a okolí jí ještě politovalo, že ten lump jí nechal děti na krku když byla vážně nemocná. Tak to dělají. Ale když se stará sama. V mém smutném případě to bylo tak, že matka byla ve špitále, o dítě se starala tchyně, nebo kamarádky ač táta se nabízel a bydlí o dvě ulice dál. Dítě v té době ani nechodilo do školy, páč ze vsi u tchyně nejel autobus. A nic se nedělo, parádička. OS zamítl PO, není třeba starosti otce. Nakonec otci dal v odvolání za pravdu až KS, jenomže to už byla matka zdravá, a tak se mohla starat a dítě už do školy chodilo. A zoufalství největší, teď se soudí matka o děti zletilé. Že přeháním, ale vůbec ne! Sodit se dá v opatrovnickém procesu pořád. Ono výpalné je výpalné a hodí se vždy. A jak ve článku vepsáno, matka nerada ztrácí kontrolu nad svým „majetkem“

  2. Odpovědět
    Han
    11. 5. 2016 at 9:06

    Jak se může soudit o zletilé děti? Jsou nějak postižené, vyžadují opatrovníka, nebo jak? Nerozumím.

  3. Odpovědět
    tulen
    11. 5. 2016 at 10:52

    Duverne znam. Jeste je fajn varianta venku krasne, ve skole volno, deti s mamkou v praci. Mohly by se mnou na kolo, koupat se …. 🙁

  4. Odpovědět
    Michal24
    11. 5. 2016 at 11:55

    Už vidím, jak ty děti budou chtít se recipročně starat i o svého druhého rodiče – otce – až on bude nemocný. A budou mu vařit čaj, protože on by to nezvládl. I v době, kdy by dle rozsudku měly být u matky. A jak jak je v tom bude matka podporovat.

  5. Odpovědět
    Tomáš Holek
    11. 5. 2016 at 17:07

    Je to hnus. Nekonečný hnus, tohle chování některých žen. Znám to dobře. A říkám si vždy, kde se to v nich bere, ty jejich hnusné povahy ? No, je to výchovou – mají to od své matky, která jim to předala.

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Marek Štilec a Barbora Plachá: Bránění v kontaktu ...

    6. listopadu 2023

    Nenecháme se zastrašit

    21. dubna 2022

    Dítě jako rukojmí systému?

    18. března 2025

    Tohle musí Ursula Leyenová vědět

    31. ledna 2023
  • Je tzv. domácí násilí mezi rodiči kontraindikací s ...

    16. července 2025

    Rozvod bez soudce – je francouzské řešení transpon ...

    15. července 2025

    Ústavní soud: Existenci souvislosti mezi řádným p ...

    14. července 2025

    Antibiotika: Budou nemoci našich dětí neléčitelné? ...

    11. července 2025

Kalendář příspěvků

Červenec 2025
Po Út St Čt Pá So Ne
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
« Čvn    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Petr Petr: Ústavní soud: Střídavá péče může být rozložena asymetricky
  • ForU: Ústavní soud: Zákon umožňuje upravit vzájemné vztahy tak, aby citová vazba zůstala u každého zachována
  • Jan Fiala: Rozvod bez soudce – je francouzské řešení transponovatelné do českého právního prostředí? – 4.
  • Tomas: Od včerejšího dne najdou děti právní ochranu pod křídly dětského ombudsmana, hlídacím psem lidských práv se stává národní lidskoprávní instituce (NHRI) – vše pod jednou střechou v Brně
  • Jan Fiala: Od včerejšího dne najdou děti právní ochranu pod křídly dětského ombudsmana, hlídacím psem lidských práv se stává národní lidskoprávní instituce (NHRI) – vše pod jednou střechou v Brně

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Akce a aktivity (189)
  • Fungování institucí (229)
  • Odborné články (401)
  • Ostatní (21)
  • Starší nezařazené (1 194)
  • Úvahy a komentáře (512)
  • Vaše zkušenosti (268)
  • Výchova dětí (417)
  • Zahraniční zkušenosti (169)
  • Zákony, judikáty, vzory (173)
Copyright © 2024 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Hodina změny
  • OSPOD Podbořany
  • Prodej obrazu