PhDr. Tomáš Novák
–
Znalecký posudek je nutno hodnotit stejně pečlivě jako každý jiný důkaz. Ani on apriori nepožívá větší důkazní síly a musí být podrobován všestranné prověrce nejen právní korektnosti, ale i věcné správnosti. Hodnotit je třeba celý proces utváření, včetně přípravy znaleckého zkoumání, opatřování podkladů pro znalce, věrohodnosti teoretických východisek, jimiž znalec odůvodňuje své závěry, spolehlivost metod použitých znalcem a způsob vyvozování jeho závěrů… Nález Ústavního soudu ČR ze dne 24.7.2013 sp.zn. I.US 4457/12
Citovaný nález je jasná zpráva. Ovšem s velkým háčkem. Úroveň znaleckých posudků občas odpovídá rčení „laik žasne, odborník se diví“. Klient s posudkem obvykle nedokáže kvalitně polemizovat, advokát to umí jen částečně. Dvě zcela základní učebnice psychologické diagnostiky – dětí a dospělých – mají dohromady více než 1000 stran. Jejich prostudování k seznámení s testy nestačí. Je nutná praxe s konkrétními metodami.
Začal jsem citací nálezu ÚS. Zakončím citací z textu dostupného na internetu s názvem Hodnocení znaleckého posudku. Autorem je Prof. JUDr. Jan Musil, CSc, Ústavní soud ČR: „Justiční praxe na četných případech ukazuje, že ani znalecký důkaz není bezchybný a že jeho prostřednictvím může dojít k justičním omylům s fatálními důsledky.“ Ve stejném článku je uvedeno: „ombudsman Otakar Motejl, těšící se v odborných kruzích i ve veřejnosti nesporné morální a odborné autoritě, si v jednom tiskovém prohlášení v roce 2007 nebral servítky a prohlásil: Soudní znalci ničí lidské životy! Případy, kdy soudní znalci pochybili, mají často za následek zpackaný lidský život, jejich odpovědnost je ale téměř nulová…“
S čím se setkávám?
Namátkou: Neuvedení názvů použitých dg. metod. Neuvedení žádného kvantitativního výsledku dg. metod, což znemožní jakoukoliv kontrolu. Použití pouze „průhledného“ dotazníku k popisu osobnosti. Ani v takovém dotazníku není vyhodnoceno tzv. lži-skóre – desirability – tendence dělat se lepším. Použití na naši populaci nestandartizovaného testu – samizdatu – převzatého před šedesáti lety z USA. Výrazně nadsazené vyúčtování znalečného.
Královnami se v tomto směru staly dvě znalkyně – první napsala, že jeden z rodičů vozí dítě na trénink, čímž se dostatečně realizuje jeho styk s potomkem.
Druhá použila k popisu osobnosti otce i matky jeden „průhledný“ dotazník (BOD). Popis osobnosti obou rodičů byl v posudku do písmene zcela totožný. Tento zázrak připomínající senzaci, která by vznikla, pokud by byly nalezeny u dvou lidí totožné otisky prstů, nijak nekomentovala.
Do třetice si dovolím citovat znalce tvrdícího, že dítě nemůže být ovlivněno tím, kdo je k vyšetření přivádí a o kom ví, že s ním také odejde.
Pokud při metodologickém posouzení posudku nenajdu výrazné chyby, neúčtuji si za tuto práci žádný honorář. Jinak je tato částka určena dohodou – dle rozsahu mnou napsaného textu.
Na vysvětlenou: Zamyšlení nad znaleckými posudky z psychologie
Převzato ze stránky PhDr. Tomáše Nováka
Okomentovat