Veřejný ochránce práv
–
Z desítek dětí, které se ročně obrátí na veřejného ochránce práv, se přibližně polovina potýká s nepříznivou situací v rodině. Část z nich pak přímo zažívá násilí ze strany rodičů nebo blízkých. Ombudsman Stanislav Křeček i zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm se připojili k výzvě iniciativy Dětství bez násilí, která se chce mimo jiné zasadit také o stanovení nepřípustnosti tělesných trestů v občanském zákoníku.
„Na situaci dětí ohrožených jakýmkoli násilným chováním v rodinách bychom neměli zapomínat. I proto toto téma otevíráme právě dnes na Mezinárodní den dětí. Zprávy dětí zažívajících násilí jsou vždy alarmující a velmi emotivní,“ shodují se oba představitelé veřejného ochránce práv. To potvrzuje i autentický dětský mail ombudsmanovi: „Nikdo nas neposloucha. tata maminku hrozne bil. bije i mne s braskou a segram hnusne nadava a fackuje nas kdyz se zminime o mamince a malem braskovi. Ja chci domu za malim braskou. moc mi chybi a chci vydet maminku. tata mlati i tetu. mam fotku starsiho brasky jak ho tata zmlatil.“
O dalších případech násilí v rodinách se veřejný ochránce práv dozvídá i z podání dospělých. Zákon mu neumožňuje v těchto situacích zasáhnout přímo v rodině. V jeho působnosti ale jsou orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), které mají povinnost se situací dítěte zabývat. „První otázka proto vždy je, jestli už je dítě v kontaktu se sociálními pracovníky. Pokud OSPOD s rodinou pracuje, zjišťujeme, zda sociální pracovník o násilí v rodině ví a jak ho řeší. Ostatním dětem se snažíme pomoci kontakt s OSPOD zprostředkovat,“ vysvětluje zástupce ombudsmana. Starším dětem podle něj stačí předat telefon a adresu úřadu v jejich městě. Pokud si to však děti přejí, kontaktují za ně OSPOD právníci Kanceláře ombudsmana.
Pomoc v jednotlivých případech ale podle zástupce ombudsmana nestačí. Připomíná, že k ochraně dětství před násilím zavazuje Českou republiku i mezinárodní Úmluva o právech dítěte. K ní ČR přistoupila už v roce 1991. „Úmluva jasně říká, že stát má chránit děti před jakýmkoli tělesným či duševním násilím, urážením nebo zneužíváním. A dal bych důraz na slovo ‚jakýmkoli‘. Tělesné tresty jsou nepřijatelné ve škole a jiných institucích. A stejně bychom měli vnímat i jakékoli násilné projevy, které děti zažívají doma. Současný stav totiž nahrává tomu, že jako společnost i jednotlivci leckdy velmi dlouho tolerujeme a přehlížíme, co se děje někde za zavřenými dveřmi. Často až do chvíle, kdy už je pozdě,“ varuje zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Deklarace nepřípustnosti všech tělesných trestů v občanském zákoníku je podle něj začátkem cesty. Její součástí přitom rozhodně není postihování rodičů, kteří výjimečně k fyzickému potrestání dítěte sáhnou. Naopak za klíčovou považuje následující celospolečenskou diskuzi o různých výchovných metodách i o tom, odkud tolerance tělesných trestů v rodinách pramení a jak se reprodukuje napříč generacemi.
Stejně tak je podle zástupce ombudsmana do budoucna zásadní dostupnost služeb pro rodiny, které se s potížemi ve výchově potýkají. V podání veřejnému ochránci práv nebo spisech OSPOD by se pak nemusely objevovat podobné drastické popisy situací, kdy se násilí a výchova stávají synonymem: „Snacha opětovně zmlátila vnuka, … Vnuk již měl 14,5 roku. V ruce držela 4 metrovou prodlužovačku se kterou ho mlátila přes celé tělo. Na můj dotaz z jakého důvodu ho takhle surově mlátí mi odvětila, že si neuklidil pokoj…“
Dětství bez násilí je zásadní téma, kterým by se měl v budoucnu systematicky zabývat ochránce práv dětí ̶ dětský ombudsman. Toho Česká republika zatím nemá. Pod vedením ministra pro legislativu ale aktuálně vzniká návrh, který by institut dětského ombudsmana v českém právním řádu zakotvil.
V současné době může ombudsman v rámci své působnosti řešit pouze konkrétní podněty dětí. O tom, kdy a jak může ombudsman zasáhnut, se mohou děti dozvědět na speciálním dětském webu https://deti.ochrance.cz. Najdou tam například i Úmluvu o právech dítěte ve znění srozumitelném dětem.
Převzato ze stránek veřejného ochránce práv
1. 6. 2023 at 15:15
Milí priatelia.
Uvedený príbeh je zrejme fake. Podobné príbehy si vymýšľajú súdružky postihnuté feministickou schizofréniou už viac ako ako 100 rokov a robia si z toho živnosť na štvanie proti rodinám a otcom.
Pravdou je, že najviac násilia v spoločnosti a rodinách vykonávajú Globálne a domáce organizácie (LGBTI, zvrhlý štát, polícia, justície, OSPOD, Evropský súd atd) tým, že zneužíva matky a ženy na kriminalizovanie a ochranu vraždění dětí, mužské a otcovské populace.
S pozdravem
Ing. L. Balvín – evolucionista, učitel, a poslední žijící nezavražděný zakladatel Únie mužu, Únie mužov Slovenska – Hnutie pre rodiny a zastavení degenerace a obnovení evoluce mozku.
1. 6. 2023 at 23:25
Je hezké, že stát vymýšlí zákony na tohle téma, ale měl by střílet především do vlastních řad. V médiích se objevil náznak, že nedávné vraždě chlapce v Mostě by se dalo předejít, kdyby OSPOD nestranil drogově závislé matce. Informace je zatím pouze ze strany otce, ale pokud by se ji podařilo ověřit, je to další z mnoha ukázek selhání státu v téhle oblasti díky naddržování matce za každou cenu:
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-urad-nekonal-tvrdi-otec-ubodaneho-chlapce-z-mostu-40433311#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_id=40433311&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
1. 6. 2023 at 23:27
Mimochodem – zajímalo by mě, kolik v takovém případě (pokud vůbec) zaplatí na odškodném.
2. 6. 2023 at 22:40
Chvályhodná a (neu)přímná snaha státních orgánů. Pokud se na kancelář ombudsmana obrátí dítě s kritickým podnětem na OSPOD, ZDVOP a nějaké krizivé centrum, z agendy Šimůnkové a nyní Schroma vypadne nejhorší úřednické moudro a mizivá akční činnost.
A co třeba odstranit justiční násilí na nevinných dětech a jasná pochybení OSPOD? Za která nikdo není hnán k odpovědnosti a Brázda z Brna může škodit dále na jiném OSPOD. Brno je veliké.To je jasně viditelné pochybení a selhávání a Minhová (OSPOD Praha 3) sebere klidně další dítě otci?
Ano, nechť děti nejsou vystaveny násilí od blízkých a při špatné ingerenci státu nejsou vystaveny hlavně úřednímu násilí se zvůli v dětském domově, ve ZDVOP a různých krizových center a ze strany dozorujích bachařek při takzv. asistovaných setkáních.