• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůDiskriminace společnosti feminismem
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Diskriminace společnosti feminismem

30. ledna 2013

Bc. Robert Poch

A není nakonec feminismus vhodné spíše definovat jako sociální handicap? Jsem normální obyčejný chlap, manžel a táta. Sociální svět feministek, řečeno spolu s Murphym (2001:9), byl pro mne zpočátku stejně cizí a podivný jako společnosti amazonských pralesů. Například autoritativní text Lesbian and Gay Studies, ve kterém Andy Medhurstová a Sally Muntová v pětadvaceti kapitolách debatují o tom, jak lesbické kontinua definují ženství a jak studium lesbického kontinua vnáší mimořádné bohatství a znalosti a formuje nové oblasti studia, především sociální práce, psychologie, sexuologie, psychiatrie – studium tohoto textu mi opravdu připomínalo studium klínového písma praobyvatel Velikonočního ostrova.

Nechápavě, ale s rostoucím porozuměním, jsem studoval, tu s údivem nebo pohoršením, další texty autorek feminismů, především radikálních směrů feminismu, a říkal si stále hlasitěji „Je toto možné?“ A v ohromeném vzrušení si říkám: „Ano, toto je ještě možné!“

Z mého pohledu je feminismus sociální handicap. Především proto je třeba se na feministky a feministy (muži, kteří podporují a chválí úsilí autorek a autorů feminismu) dívat v rámci možností co nejméně zaujatě. Tedy že nejsou zločinci/zločinkyně či zrádci/zrádkyně, ani osoby pošpiněné, rituálně nečisté, jimž je radno se vyhýbat, a to zejména na veřejnosti. Ba naopak.

Myslím si, že feministky a feministé trpí jistou sociální úchylkou (sociálním handicapem). Feminismus je stigma, značka, kterou se sociálně handicapovaní jedinci vymezují vůči společnosti. Stigma jim dává pocit jistoty a bezpečí. Za hradbami feminismem vytvářených stereotypů a následně předsudků se cítí nejenom jistě a bezpečně, ale především nepociťují stigma (sociální handicap) takovou silou. Mezi sebou nepociťují pocit hanby, studu a mohou se plně věnovat pěstování maladaptivity vůči – jak s ochotou a velmi nevkusně tvrdí například Hélène Cixous, Shoshana Felman, Luce Irigarayová, Mary Jacobus, Barbara Johnson, Julia Kristeva, Gayatri C. Spivak a další – „zvrácené falocentristické a androcentrické patriarchální společnosti“.

Ve virtuální realitě „matrixu“ rozlišují a diskriminují běžné a přirozené interakce mezi logicky biologicky odlišnými pohlavími. Silní a sebevědomí muži (ale také ženy – příklad za všechny: žena, která se plně podřídí své biologické roli, je největším trnem v oku obhájcům a zastánkyním feminismu), jsou sociálně handicapovanými feministkami a feministy v „matrixu feminismu“ vnímání jako nepohodlní. Z toho důvodu je například z pohledu feministické literární teorie při čtení androcentristické literatury nutno důsledně upozorňovat na marginalizaci žen v literatuře, a nejen to – feminismus o sobě stručně a jasně hlásá: „new social forces“.

Je nutno upozornit, a to bez jakýchkoli vedlejších úmyslů: Sociální handicap (stigma) feministek a feministů určuje, jak se autoři a autorky feminismu v různých situacích projevují. Způsob prožívání, uvažování a chování sociálně handicapovaného jedince vytváří určité vztahy k okolí, jež se významně liší od obvyklých vztahů ve společnosti. „New social forces“ je de facto sociálně handicapované reagování neobvyklým způsobem na zcela normální a běžné sociální (inter)akce v kontextu socio-kulturního rámce západní civilizace a přirozené podněty, jež s sebou zcela přirozeně nese kontakt dvou biologicky odlišných entit. V případě sociálního handicapu, kterým bezesporu feminismus je, bývají reakce na uvedené podněty rigidně hostilní, neadaptibilní až závistivé. Tím ale feminismus, především jeho radikální směry, ve společnosti působí výrazně disharmonicky.

Pokud bychom vyznavače a vyznavačky, a také autory feminismu, porovnali například trojdimenzionální Cloningerovou typologií osobnosti, dostáváme se ke třem jasným a stručným objasněním, proč jsou zejména radikální směry feminismu právě tak přitažlivé pro sociálně handicapované jedince:

Závislost na odměně – Nadměrné důležitá touha po ocenění, pochvale a především „být jiný/á“. Významným rizikovým faktorem závislosti na odměně může být raná citová deprivace.

Patologická potřeba změny – Intenzivní vzrušení a riziko za každou cenu. Významným rizikovým faktorem mohou být chronické zátěže, jimž byla žena v raném dětství a během adolescence vystavena.

Patologická potřeba vyhýbat se zodpovědnosti – Feminismu propadnou většinou ženy specificky vulnerabilní s vyhýbavou nebo závislou poruchou osobnosti, opatrné a nedůvěřivé, citově nevyzrálé, emočně ploché a plytké osobnosti.

Feministku, a především z radikálních směrů, bychom podle MKN 10 a DSM-IV mohli definovat jako ženu s trvalým a těžko ovlivnitelným vzorcem osobnostních rysů, které se odlišují od aktuální socio–kulturní normy.

...
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
Linkedin
Share on whatsapp
Whatsapp
Share on vk
Vk
Share on email
Email
Share on print
Print

Sdílejte!

Související články

10 mýtů o manželství

Úhrada nákladů zmařené cesty pro dítě

Sourozenci mají právo vyrůstat spolu

Průtahy v řízení u soudů

3 Responses to “Diskriminace společnosti feminismem”

  1. Odpovědět
    Libor
    30. 1. 2013 at 9:35

    Zase pěkný článek o perverzní české trojce Spoustová Uváčiková a feninista onanista Klimeš:-):-):-)
    abraka dabra dítě matce a prachy nám…

  2. Odpovědět
    Valentin
    30. 1. 2013 at 11:06

    Díky. Ještě přidám, že významným rizikovým faktorem je nejen rané dětství, ale celý prenatální vývoj, zvláště, když je dítě -v tomto případě žena – nechtěným dítětem. To se pak může negativně odrážet v jejím životě, v celé společnosti.

  3. Odpovědět
    Vlasta Hurtová
    31. 1. 2013 at 9:28

    Článek se sice tváří chytře, ve skutečnosti je to ale jen další “žblebt”… Tvrzení, že “feministky a feministé trpí jistou sociální úchylkou” je podobně pravdivé, jako že “blondýny jsou hloupé” a pod. Už název článku je zavádějící, očekávala jsem konkrétné fakta o tom, jak je společnost diskriminována feminismem, ne jen ploché a rádoby učené nadávání na “úchylné feministky”…smajlík 6

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Nenecháme se zastrašit

    21. dubna 2022

    Tohle musí Ursula Leyenová vědět

    31. ledna 2023

    Ochráníme naše děti před degradací a degenerací ...

    23. února 2023

    Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018
  • Rozvodem to nekončí

    29. března 2023

    Hodnoťte soudce: Mgr. Radmila VLADYKOVÁ

    28. března 2023

    Ústavní soud: Z každého rozhodnutí, které má dopad ...

    27. března 2023

    Prořezávání mléčných zubů

    24. března 2023

Kalendář příspěvků

Březen 2023
Po Út St Čt Pá So Ne
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  
« Úno    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Lubomír Balvín: Rakušan počítá s těhotnými muži!
  • Tomas: Rakušan počítá s těhotnými muži!
  • Tomáš Jadlovský: Rakušan počítá s těhotnými muži!
  • Lubomír Balvín: Feminacismus u nás
  • Anonym: Feminacismus u nás

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (373)
  • Odborné články (331)
  • Vaše zkušenosti (208)
  • Fungování institucí (177)
  • Zahraniční zkušenosti (127)
  • Zákony, judikáty, vzory (147)
  • Výchova dětí (309)
  • Akce a aktivity (166)
  • Starší nezařazené (1 379)
  • Ostatní (17)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu