Vlasta Hurtová
Pokouším se nejen tímto článkem apelovat na všechny rodiče, aby se v zájmu svých dětí pokud možno nerozváděli, ale spíš zavčasu hledali řešení svých partnerských problémů a krizí. A v případě rozvodu zdůrazňuji nutnost umět se i bez dohledu státních orgánů dohodnout. Nikdo nezná jejich děti lépe než oni sami. Kdo jiný už by měl jednat ve prospěch dítěte, když ne jeho rodiče? Ale také OSPODy, soudy a další by při svém rozhodování měly více vycházet z nenahraditelnosti rolí a přínosu obou rodičů pro další život dítěte.
● Dítě totiž není věc, kterou by si případně mohl jeden z rodičů přivlastnit.
● Oba rodiče by si měli uvědomovat nejen svou vlastní důležitost, ale také nepostradatelnost toho druhého rodiče.
● Dobré komunikaci se lze po rozvodu postupně zase učit, nikdy není pozdě se o ni snažit a znovu a znovu pokoušet. Rodičovství je prostě u nás lidí párová záležitost, bez komunikace se to neobejde a nelze na ni jednoduše rezignovat.
● Kvůli dětem i pro klid svého svědomí spolupracujte. Hledejte způsoby jak ano, ne výmluvy proč ne! Spolupracujte i tehdy, jestliže máte pocit, že se vám bývalý partner pouze mstí a o děti mu nejde. Nesnižte se na jeho úroveň a respektujte předem stanovené či dohodnuté. Střídavá péče spolupracujících rodičů může dát dítěti do života mnohem více, než „naoko“ úplná, ale nespolupracující, nekomunikující a konfliktní rodina. Uvědomte si, že všechny vaše dílčí neúspěchy v oblasti rodičovské spolupráce a komunikace „neodskáče“ v konečném důsledku nikdo jiný, než vaše děti. A to před rozvodem i po něm.
● Chcete mít ze svého dítěte sebevědomého, samostatného, vyrovnaného, citlivého, spravedlivého… zkrátka především „dobrého“ člověka? Pak je na místě řídit se přikázáním „Cti otce svého a matku svou…“ a vychovávat děti podle něj.
● Rodina přináší každému z nás nejen nezrušitelné dědictví genů, ale především vztahy. I v dětském domově nebo azylovém domě najdete jisté zázemí, svůj pokoj, svoji postel, čisté oblečení, pravidelnou stravu a režim. Pocit domova se zde však vytrácí, protože tady chybí láska a pevné rodinné vazby.
● „Moji rodiče mě oba mají rádi“ … to je jedna z nejdůležitějších vět, která by se měla stále promítat do mysli našich dětí, aby mohly spokojeně žít.
● Dítě má právo na oba rodiče a to téměř za všech okolností, tedy i po rozvodu.
● Čas dítěte běží rychleji než ten náš. Pokud dítě nemá možnost sdílet svůj život s jedním ze svých rodičů, zanechá to na něm pravděpodobně neblahé a trvalé následky. Cílem rodičů by tedy nikdy nemělo být vymazat toho druhého z mysli dítěte. Pokud dítě žije většinu času pouze s jedním z rodičů a nepostrádá zároveň toho druhého, není něco v pořádku!
● Dítě by se u žádného ze svých rodičů nemělo cítit pouze jako na návštěvě. Dopřejte svým dětem i po rozvodu ten luxus a úžasný pocit, jak moc jsou pro vás důležité. Dejte jim jistotu, že jsou u vás vítány kdykoliv, ne jen ve dnech volna. Dejte jim možnost být příslušníky vaší domácnosti. Sdílet s mámou i tátou starosti a radosti všedních i svátečních dní – to je, oč tu běží…
● Známé přísloví by se možná dalo parafrázovat na „kolikrát jsi milován, tolikrát jsi člověkem“. Láskou, péčí a výchovou mámy a táty vše nekončí, naopak. Jsou tu přece často další sourozenci, babičky a dědečkové, tlupa sestřenic a bratranců, širší rodina z jedné i z druhé strany. Nedopusťte, aby vaše dítě přicházelo o tyto vzácné vztahy. Aby mělo pocit, že tráví své víkendy a prázdniny u „cizích“ lidí. Nedělejte z něj – byť jen na krátký čas – bezdomovce a baťůžkáře, který si musí všechny své nejnutnější věci přenášet, protože u jednoho z rodičů nemá nic.
● To, že nedovolíte, aby dítě přišlo o pevnou vazbu na druhého rodiče, neznamená, že mu berete nějaké zázemí domova. Domov totiž máme tam, kde nás mají nejvíc rádi. U mámy a u táty!
● Fungující rodinu nic nenahradí. Střídavá péče je však řešením pro ty rodiče, kteří se poctivě snaží minimalizovat negativní dopady rozvodu na své děti.
Převzato z HURTOVA.BLOG.IDNES.CZ
31. 7. 2012 at 1:53
Krásná slova. Článku není co vytknout. Opravdu fungující rodinu nic nenahradí a když už matka rozbije rodinu kvůli svému milenci, tak pro děti je nejlepší řešení střídavá péče. Jenže žena nehledá nejlepší řešení pro děti – ona chce být se svým milencem. Otce se snaží vytlačit ze života dětí a do jejich života jim cpe svého milence. Znám to. Moje žena dřív odsuzovala, podobné svinské jednání některých žen. Ale poté, co ji do života vstoupil milenec tak se tak sama chová. Neštítí se žádné lži. Klidně u soudu tvrdí, že jsem o děti nejevil zájem, že se mne děti bojí a dokonce se nestyděla si vymyslet i domácí násilí ! Prostě zamilovaná žena má v hlavě jen svého milence a děti ji opravdu nezajímají.
31. 7. 2012 at 7:06
Mnoho žene nehledá to nejlepší pro děti, ale pro sebe. Co dodat, dětem tím ubližuje a to za podpory státních orgánů.
31. 7. 2012 at 11:13
Dobrý den,pane Holek působíte zhrzeně,nevyrovnaně k člověku kterému jste věřil.Nemusí to být jen milenec,stačí jen nepodat se k opakování výchovného určujícího vzorce matriarchátu a za pomocí totalitního opatrovnictví Majitelky dětí dosahují svého zájmu.Vláda jedné strany tvoří zuby nehty své následovníkys pocitem,že to jinak nejde.Protože to ani jinak nepoznaly.
31. 7. 2012 at 11:22
Pavel napsal to, co já a správně tam přidal tu podporu státních orgánů. Mnoho nás tatínků se setkalo s feministických postupem státních orgánů, který podporuje ženy a nebere žádný ohled otce a na zájem dětí. Já sám bych o tom mohl napsat knihu (a také napíši). Feministické nestvůry jako JUDr. Niedobová z F-M, JUDr. Žídková z Ostravy a spousta dalších jim podobných páchájí podporují matky v páchání zločinů na dětech a když se obrátíte na státní zastupitelství tak se od feministky Mgr. Gráfové dovíte, že vše je v pořádku. Dokud otec platí alimenty, tak se soudy ničím nevzrušují. Soudy zpozorní v okamžiku, když otec přestane platit alimenty (na děti , které prakticky nevidí) a soudružky rázně proti otci zakročí.
31. 7. 2012 at 11:38
opravdu hezký článek. Asi ho pošlu své bývalé, stejně nedopoví jako na desítky jiných emailů
31. 7. 2012 at 12:13
vok69: také jsem link na tento skvělý článek poslal bývalce. Ale jinak ti radim, aby jsi ji žádné emaily neposílal. Ona moc dobře ví, že udělala chybu. Tu chybu si musím zdůvodnit a obhájit a tak na tobě hledá vše špatné a to co tam nenajde, to si vymyslí a vylže.
6. 8. 2012 at 15:11
Hezký článek. Vše v něm je pravdivé. Poděkování autorce.