JáRodič.cz
–
Zlozvyky patří k životu. Mají je nejen děti, ale co si budeme namlouvat, samozřejmě i dospělí. Stačí se podívat kolem sebe. Některé zlozvyky jsou ovšem natolik společensky nepřijatelné, popřípadě mohou dokonce ublížit, že je třeba je co nejdříve řešit. Naopak jiné odezní víceméně samy. A právě na téma dětské zlozvyky bude náš dnešní příspěvek. Příjemné čtení.
Dětské zlozvyky
Za dětský zlozvyk se obecně považuje to, co má dítě potřebu neustále dělat a zároveň je to nevhodné, respektive vybočuje to ze společenských norem. Zlozvyky vznikají zpravidla jako důsledek stresu či nějaké neobvyklé situace, která v dítěti vyvolala pocit nejistoty, strachu, stres a nervozitu. Zlozvyk provádí dítě nevědomky. Přináší mu uklidnění, zmírní napětí a nejistotu. Některé zlozvyky jsou víceméně neškodné, jiné jsou natolik nevhodné, že je třeba je co nejdříve řešit. V některých případech odezní postupem doby samy.
Nejčastější dětské zlozvyky
Zlozvyků existuje mnoho. K těm nejčastějším patří v průběhu dětství následující:
- Cucání palce – palec představuje pro dítě pocit bezpečí
- Žmoulání ucha – nahrazuje žmoulání měkké látky, opět představuje pocit bezpečí
- Vyplazování a vystrkování jazyka – vyplazování jazyka je spojeno s nejistotou dítěte, vystrkování s velkým soustředěním
- Bouchání hlavou o zeď – dítě se tímto uklidňuje. V některých případech takto získává vytouženou pozornost rodičů.
- Okusování tužek, pastelek – soustředění se na určitý problém, popřípadě neschopnost zodpovědět danou otázku
- Kousání nehtů – je spojeno s vnitřním napětím
- Tahání za vlasy, strkání si vlasů do úst – je spojeno hlavně s nervozitou a napětím
- Skákání do řeči – většinou se děti snaží získat pozornost rodičů/ostatních dospělých. Jiná situace je u dětí s lehkou mozkovou disfunkcí, tam je to spíše o rychlé mluvě a o neschopnosti zadržet tok svých myšlenek a jejich předávání ostatním.
- Šťourání v nose – projev neklidu, nervozity, stresu
- Vymýšlení si, lhaní – snaha upoutat pozornost, být pro ostatní zajímavý, popřípadě obava z toho, říci pravdu
Co udělat nejdříve
- Zkusit zjistit příčinu zlozvyku
- Nezlobit se na dítě za zlozvyk, dělá to nevědomky
- Nepřeceňovat zlozvyky – zároveň je ale samozřejmě nepodceňovat. Záleží na tom, o jaký zlozvyk se jedná, na důvodu vzniku, věku dítěte a podobně. Některé zlozvyky postupem času odezní samy, jiné je potřeba řešit naopak co nejdříve.
- Být důslední při zbavování se zlozvyku, nicméně pozor na stresování dítěte
Jak dítěti pomoci zbavit se zlozvyků
- Dávat dítěti najevo svou lásku
- Poskytovat mu pocit jistoty a bezpečí
- Vyslechnout dítě
- Probírat s ním pravidla slušného chování
- Zbavit ho napětí a nervozity – fajn může být žvýkačka, bonbón, mačkání míčku
- Nesrovnávat své dítě s ostatními
- Pomoci dítěti, aby si zlozvyk uvědomilo
- Promluvit s ním o zlozvyku (přiměřeně jeho věku) a vysvětlit mu, že tato činnost není pěkná a že by bylo fajn se jí zbavit
- Neprobírat zlozvyky dítěte na veřejnosti, neříkat o nich ostatním
- Začít s odstraňováním zlozvyků co nejdříve – týká se hlavně zásadních zlozvyků
- Být dítěti příkladem
- Nabídnout dítěti jinou činnost
Závěr
Má či mělo vaše dítě nějaký zlozvyk? Pokud ano, řešili jste jej, anebo postupem doby odezněl sám? A co vy – máte nějaký zlozvyk? Stydíte se za něj a snažíte se jej zbavit či se spíše jedná o neškodnou záležitost? Stalo se vám někdy, že vás někdo na zlozvyk upozornil? Jak jste reagovali? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.
Převzato z webu JáRodič.cz
Okomentovat