JáRodič.cz

–

Nemám hlad. Nechutná mi to. Nebudu jíst. Občas se s tímto problémem musí potýkat snad každý rodič. Jedná-li se o krátkodobou záležitost, tak nad tím zpravidla mávne rukou a neřeší to. Co ale dělat, když dítě delší dobu odmítá jíst? Anebo je ochotno jíst jen pár vybraných jídel? Tak právě na toto téma bude náš dnešní příspěvek. Příjemné čtení.

Odmítání jídla

Je poměrně dost dětí, které odmítají – zpravidla v určitém věku – jíst. Někdy se jedná o chvilkovou záležitost, která může být spojena například s obdobím vzdoru, jindy tyto potíže přetrvávají delší dobu. V tomto případě se pak nejen děti, ale i rodiče dostávají do poměrně složité situace, a to i v případě, že dítě normálně prospívá. Jak třeba zvládnout stravování ve školce či ve školní jídelně, školy v přírodě či tábory?

Jak na to

• Pravidelné jídlo – nejlépe 5x denně menší porce, respektive porce odpovídající věku, pohybové aktivitě atd.
• Mezi jednotlivými jídly nedávat dítěti žádné další (v případě velkého hladu je možno nabídnout ovoce či zeleninu, popřípadě uspíšit následující jídlo); pozor také na sladké nápoje
• Dítě do jídla nenutit; neodměňovat ho za to, že vše snědlo
• Dítě by se nemělo věnovat při jídle ničemu jinému – televizi, hraní, čtení a podobně
• Pozor na únavu při jídle
• Nenabízet náhradu – dítě jinak totiž velmi brzy pochopí, že s rodiči může hrát hru, ve které bude vítězem – nakonec mu totiž vždycky dají to, co chce
• Tolerovat, že některá jídla dítě nejí, respektive je systematicky odmítá – to ale neznamená, že nejí nic, jen čokoládu a gumové bonbóny
• Počítat s tím, že nová jídla a chutě nemusí malé dítě hned přijmout – musí si na ně postupně zvykat; navíc chutě se postupem doby mění
• Jídlo by mělo být radost, nikoliv důvod ke stresu – není třeba se hroutit z důvodu, že dítě jí málo. Má-li hlad, tak se nají – má totiž normální pud sebezáchovy.
• Být dítěti příkladem
• Důslednost

Kdy navštívit lékaře

Rodiče znají své dítě nejlépe, a proto je hlavně na nich, aby poznali, že něco není v pořádku. Někdy to může být poměrně složité, ale na druhou stranu je lepší své obavy konzultovat s lékařem dříve než později. V tom lepším případě budou jejich obavy zbytečné. A pokud ne, tak může aspoň lékař hned začít problém řešit.

Někdy dítě nejí prostě proto, že nemá hlad, že jeho potřeba přísunu jídla je nižší než by rodiče očekávali, anebo třeba proto, že chce jíst jen to, co si samo vybere (přeci nebude jíst zeleninu, když může nakonec dostat něco sladkého atd.). Nechutenství ale může být spojeno i s nemocí (i při běžné rýmě člověk často ztrácí chuť k jídlu).

Pokud problém trvá delší dobu, popřípadě dítě evidentně neprospívá, ztrácí váhu, je unavené, nemá náladu a podobně, pak je návštěva lékaře nezbytná.

Závěr

Měly vaše děti někdy problémy s jídlem? V jakém věku a o jaké konkrétní potíže se jednalo? Jakým způsobem jste je vyřešili? Jak se díváte na děti, které běžná jídla odmítají, ale jsou ochotné si dát bonbóny, čokoládu či třeba rohlík? Je dle vašeho názoru na místě řešit, kolik toho dítě sní, anebo to má smysl až ve chvíli, kdy dítě neprospívá? Podělte se s ostatními o své názory, rady a tipy.

Převzato z webu JáRodič.cz