Jürgen Rudolph

–

I. V běžné praxi.

Tímto pojmem se označují nepřístojná obvinění ze sexuálního obtěžování společných dětí, která mají za cíl natrvalo vymazat jednoho rodiče ze života dětí. Tato obvinění měla největší konjunkturu koncem 90. let, čímž v této době zažívala renesanci m.j. výpověďní psychologie.

Často tak byly soudy rodinného práva stavěny před rozhodnutí, zda v případě jimi neuznaného obvinění ze zneužívání odebrat dětem jejich otce, resp. v případě jejich chybného posouzení obvinění ze zneužívání nechat děti stýkat se nadále s jejich otci. Aby zabránily tomuto dilematu, vyžadovaly soudy často znalecké posudky z oblasti výpověďní psychologie, které se snažily zjistit reálný obsah předmětných obvinění.

II. V interdisciplinární („Cochemské“) praxi.

Pro úplnost je třeba poznamenat, že tento fenomén ustoupil ve srovnání s jeho vysokou konjunkturou koncem 90. let nyní opět do pozadí. Ale i tak nabízí Cochemská praxe možnosti buď v rámci na řešení orientovaného znaleckého posudku z oboru výpověďní psychologie, nebo prostřednictvím integrované poradenské sítě, vedoucí na jedné straně ke zjištění reálného obsahu takového obvinění a na druhé straně k práci s rodiči s cílem vyhovět zájmům dětí.

Ukázka z knihy bývalého německého opatrovnického soudce Jürgena Rudolpha „Jsi moje dítě“ („Du bist mein Kind“)