Bc. Sabina Handlová

Příloha diplomové práce „Postoje ke střídavé péči – rodiče versus děti“ (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2017)

Dívka K. narozená rok 2009. V současné době žije střídavě čtrnáct dní u matky v Praze a čtrnáct dní na jižní Moravě u otce. Dle sdělení rodičů byly zaznamenány následující skutečnosti:

Z rodinné a osobní anamnézy vyplývá:

Otec dívky pracoval jako osoba samostatně výdělečně činná, v oboru logistika a management, nemá další vyživovací povinnost. Další informace ohledně anamnézy otce nejsou dostupné. Matka dívky žije v současné době sama, je zaměstnána u soukromé firmy jako manažerka prodeje, nemá další vyživovací povinnost. Od roku 2011 byla nezl. dívce K. stanovena střídavá péče na základě dohody rodičů prostřednictvím mediátora.

Vážněji nemocná nebyla. V září roku 2015 byla vyšetřena v pedagogicko-psychologické poradně z podnětu matky, zda dívenka zvládne v rámci střídavé péče návštěvu dvou základních škol, střídavě v bydlišti matky i otce.

Je vedena v pedagogicko-psychologické poradně od roku 2014, kdy byla vyšetřena poprvé pro posouzení školní zralosti. Z důvodu socioemocionální nezralosti zejména z důsledku probíhajícího rozvodového řízení rodičů, byl doporučen a realizován roční odklad školní docházky. Aktuálně rodiče sdělují, že v rámci mediace mezi rodiči došlo k dohodě a v rámci odkladu byla dohodnuta střídavá péče ve 14denním turnusu. Toho času měla K. nastupovat do 1. třídy základní školy. Na základě znaleckých posudků a předběžného opatření soudu bylo rozhodnuto, že K. zahájí školní docházku ve škole na Jižní Moravě. Matka s tímto rozhodnutí ale nesouhlasila, požadovala, aby zůstala zachována střídavá péče. Matka má v Praze zajištěnou základní školu se stejným školním vzdělávacím plánem, kam by K. v době pobytu u matky pocházela. Dokud nedojde k rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výhradního typu péče, chce matka ponechat střídavou výchovu a vzdělávat K. při pobytu u ní formou individuálního vzdělávání. Matka absolvovala s K. opakovaně vyšetření v PPP, kdy ve zprávě bylo uvedeno, že v době vyšetření preferovala K. matku. Dále ve zprávě bylo obsaženo doporučení, ponechání stávajícího rodinné uspořádání – střídavá péče rodičů se zahájením školní docházky do základní školy na Jižní Moravě. Oba rodiče sdělují, že nejsou schopni spolu komunikovat, pouze emaily nebo SMS. Otec uvádí, že matka na ně neodpovídá.

Vývoj v rodině je sledován také oddělením sociálně-právní ochranou dětí, kdy tento se přiklání k návštěvě školy na Jižní Moravě, tudíž aktuálně z toho vyplývá, péče otce do meritorního rozhodnutí soudu. Dle sdělení OSPOD se tento obává, že by u nezletilé K. mohlo časem dojít k syndromu zavrženého otce.

Při rozhovoru v pedagogicko-psychologické poradně nezletilá K. hned na počátku bez vyzvání zdůrazňuje, že chce chodit do školy u matky, má tam kamarádky a chce být u matky. Matka se o ni stará, mají spolu různé aktivity. Dále pokračuje v rozhovoru s tím, že taťku má taky ráda, ale teď víc mamku. V diagnostické metodě kreslí sebe i oba rodiče. V kontaktu je neposedná, odmítá jakékoliv další úkoly, neposedí na židli.

Závěr z vyšetření:

Z projevu dítěte je patrno, že se jedná o dívku s přetrvávající emoční nevyzrálostí, kdy může z velké části u nezletilé jít o pocity nejistoty a ohrožení v rodině s disharmonickými vztahy rozvádějících se rodičů. Jsou patrny i mírné projevy snahy manipulovat s oběma rodiči a obavou, aby některého z rodičů nezklamala. Není viděn zásadní problém v nástupu nezletilé do obou škol u každého z rodičů. Je třeba vzít v potaz psychickou a psychickou zátěž při průběhu dané střídavé péče, kdy nezletilá nemusí podávat vždy optimální výkon. Lze doporučit individuální vzdělávání.

Doporučení pro rodiče, vyplývající z vyšetření nezl. dívky v pedagogicko-psychologické poradně

• nezbytnost komunikace mezi oběma rodiči, zvláště v oblasti vzdělávání a výchovy společného dítěte- spolupráce, výměna informací,
• atmosféra klidu a vzájemné důvěry, nezatahovat dceru do vzájemných osobních sporů,
• umožnit dceři adaptaci ve škole, zajímat se o její pocity, věnovat se domácí přípravě- dohled rodičů nad připraveností nezletilé bude zpočátku nezbytný,
• individuální plán v případě střídavé péče, zajistit optimální rozvržení vzdělávacího režimu při výuce,
• při péči o nezletilou postupovat společně, důsledně, klidně a trpělivě,
• ze strany obou rodičů vymezovat hranice ve výchově,
• výchova by i v rámci střídavé péče měla být jednotná.

Z vlastního pozorování a pohovoru s nezletilou vyplývá:

Jedná se vzrůstem spíše o drobnější dívenku. V minulosti byla velmi živá, aktivní ale i současně velmi citlivá až přecitlivělá. V kolektivu je velmi oblíbena, nemá potíže v navazování vztahů s vrstevníky. Obtížně snášela rozpad rodiny, ale i přesto vázala pozitivní citové vazby k oběma rodičům. Od roku 2015 dívka výrazně prohloubila vzájemný citový vztah s matkou.

Doplňující metody:

• dotazník pro nezletilé děti i rodiče v otázce střídavé péče – hodnocení nejvýznamnější kladů a záporů daného typu péče.

Srovnání situace pohledem nezletilé – v minulosti a současné době:

V současné době dívka K. sděluje, že střídavá péče jí vyhovuje v prováděné formě a funguje bez problémů. Nicméně by raději byla u matky, kde má vlastní samostatný pokoj. Zatímco u otce se musí o pokoj dělit s dcerou otcovy současné partnerky.

V minulosti byla situace mezi rodiči značně vyhrocená. Nebyli schopni spolu komunikovat, domlouvat se na základních záležitostech ohledně nezletilé dcery. Vzájemně se napadali, nepředávali si základní informace, situace byla pro dceru velmi zatěžující, psychicky náročná, z tohoto důvodu nezletilá také musela pravidelně navštěvovat dětského psychologa.

V současné době je situace dle sdělení matky i otce zklidněná. Rodiče spolu komunikují bez větších obtíží, dokáží se domlouvat na základních potřebách a péči o nezletilou dceru. Předávají si informace dle fungujícího zavedeného systému, již spolu komunikují i osobně oproti počáteční fázi, kdy tohoto nebyli schopni a komunikovali pouze prostřednictvím sms.

Prognóza:

Z úhlu pohledu zpracovatele diplomové práce se nám jeví, že se situace s ohledem na uvedený typ péče velmi zlepšila. Přestože na počátku, dle našeho názoru, nebyl typ uvedené péče s ohledem na nekomunikaci mezi rodiči jako zcela vhodný, ale dále s ohledem na nemožnost rodičů dohodnout se vzájemně na jiném typu péče byl považován za jediný možný dosažený vzájemný kompromis mezi rodiči. Střídavá péče, tak, jak byla mediátorem nastavena od počátku, fungovala, proto je i prognóza v současné době s ohledem na názory nezl. dívky K. i jejích rodičů považována za příznivou. Kdy v minulosti znalecký posudek sice uvedl, že by bylo nejvhodnější svěřit dceru do péče otce a matce umožnit co nejširší styk, ale v současné době se situace změnila a dcera citově tíhne více k matce. Toto může být ovlivněno i tím, že matka s dcerou v současné době pobývá sama, zatímco u otce dcera vyrůstá spolu s otcovou současnou partnerkou a její dcerou.

Závěrem:

Závěrem této kazuistiky se dle našeho zjištění prokázalo, že v tomto konkrétním případě se projevila střídavá péče jako nejvhodnější forma péče v dané situaci.

• KAZUISTIKA Č. 2
• KAZUISTIKA Č. 3
• KAZUISTIKA Č. 4