Stridavka.cz

–

Rozsudek odvolacího soudu ve věci medializovaného a značně vyhroceného sporu o dítě mezi harfistkou Barborou Plachou a dirigentem Markem Štilcem

100 Co 261/2023

Česká republika
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Pšeničkové a soudkyň Mgr. Dity Francové a JUDr. Markéty Šedové ve věci

nezletilého:

A. Š., narozený dne X, bytem X, zastoupeného kolizním opatrovníkem X

syna rodičů:

MgA. B. Š. P., narozená dne X, bytem X, zastoupená advokátkou JUDr. Ing. I. S., Ph.D.

MgA. M. Š., narozený dne X, bytem X, zastoupený advokátkou JUDr. H. U.

o úpravu poměrů pro dobu za trvání manželství rodičů a pro dobu po rozvodu manželství rodičů, o úpravu styku, o určení lékaře, o výkon rozhodnutí, o odvolání matky proti rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 17. 7. 2023, č. j. 7 Nc 123/2021–616

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích II. a V. mění tak, že matka je povinna přispívat s účinností od 22. 9. 2023 a s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů na výživu nezletilého A. částkou X Kč měsíčně, splatnou do každého 15. dne v měsíci předem k rukám otce.

Dluh na výživném za dobu od 22. 9. 2023 do 31. 5. 2024 matce nevznikl.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III. mění tak, že matka je oprávněna stýkat se s nezletilým A. v každém lichém kalendářním týdnu od pondělí od 8.00 hodin do neděle do 17.00 hodin s tím, si nezletilého na počátku styku převezme v bydlišti otce a po skončení styku jej předá otci v místě svého bydliště.

Tato běžná úprava styku je v době od 23.12. každého roku do 2.1. následujícího roku nahrazena zvláštním režimem styku tak, že matka je oprávněna stýkat se s nezletilým A. v každém sudém kalendářním roce od 23. 12. od 10.00 hodin do 26. 12. do 10.00 hodin a v každém lichém kalendářním roce od 26. 12. od 10.00 hodin do 2.1. následujícího roku do 18.00 hodin

s tím, si nezletilého na počátku styku převezme v bydlišti otce a po skončení styku jej předá otci v místě svého bydliště

a s tím, že zvláštní režim styku má přednost před běžnou úpravu styku, která jím bude na počátku přerušena, a na který bude běžná úprava styku na jeho konci navazovat.

III. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I., IV., VII. a VIII. potvrzuje.

IV. Soud nařizuje rodičům na dobu 3 měsíců rodinnou terapii v Centru X.

Rodičům se ukládá, aby ve lhůtě 5 dnů od doručení tohoto usnesení kontaktovali uvedené centrum ke stanovení prvního termínu terapie, ve lhůtě dalších 5 dnů si stanovili první termín terapie a s tímto zařízením řádně spolupracovali.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění:

1. Napadeným rozhodnutím soud prvního stupně svěřil nezletilého A. pro dobu za trvání manželství rodičů a pro dobu po rozvodu manželství rodičů do péče otce (výroky I. a IV.), matce uložil povinnost s účinností od 1. 8. 2023 a s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů přispívat na výživu nezletilého A. částkou X Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 20. dne v měsíci předem k rukám otce (výroky II. a V.), určil, že matka je oprávněna stýkat se s nezletilým A. v lichém kalendářním týdnu v roce od pondělí od 8.00 hodin do středy do 8.00 hodin a od pátku od 8.00 hodin do pondělí v sudém kalendářním týdnu do 8.00 hodin a v sudém kalendářním týdnu v roce od středy od 8.00 hodin do pátku do 8.00 hodin s tím, že nezletilého na počátku styku převezme v bydlišti otce a po skončení styku předá v bydlišti matky, otci uložil povinnost nezletilého ke styku připravit (výrok III.). Řízení o návrhu matky na určení lékaře zastavil (výrok VI.). Podle vykonatelného usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 17. 10. 2022, č. j. 7 Nc 261/2022-6 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2022, č. j. 100 Co 279/2022-94, prodlouženého usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 12. 1. 2023, č. j. 7 Nc 261/2022-19 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2023, č. j. 100 Co 41/2023-118, prodlouženého usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 14. 4. 2023, č. j. 7 Nc 261/2022-135 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2023, č. j. 100 Co 104/2023-164 a dále prodlouženého usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 14. 7. 2023, č. j. 7 Nc 261/2022-178, nařídil výkon rozhodnutí a matce uložil povinnost zaplatit na účet Okresního soudu v Benešově do 15 dnů od právní moci rozsudku pokutu ve výši 20 000 Kč (výrok VII.). Současně vyslovil předběžnou vykonatelnost výroku I. rozsudku s tím, že lhůta k plnění běží již od doručení rozsudku povinnému účastníku – matce (výrok VIII.). O nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok IX.).

2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že v situaci, kdy rodiče ukončili v srpnu 2021 společné soužití a nebyli schopni dohodnout se o formě péče, výživném a styku otce s nezletilým, byl návrh na úpravu poměrů a styku podán matkou důvodně. Skutečnost, že se rodiče rozešli jako partneři (bez ohledu na to, zda otec matku opustil, jak matka opakovaně uváděla, nebo se rozešli po vzájemné dohodě), nemění nic na tom, že oba rodiče jsou i nadále rodiči nezletilého se všemi právy a povinnostmi, primárně pak s právem na výchovu nezletilého A.. V zájmu nezletilého je, aby se na jeho výchově a péči podíleli oba rodiče, tj. matka i otec. Dle soudu jsou oba rodiče schopni o nezletilého pečovat, oba mají výchovné předpoklady a oba mají vybudované vhodné prostředí pro péči o nezletilého. S ohledem na to, že oba rodiče jsou hudebníci, vnímal jako ideální řešení svěření nezletilého do společné péče rodičů, na tom se však rodiče nebyli schopni dohodnout a soud neměl ze zákona možnost společnou péči nařídit. Rozhodnout mohl sice o svěření nezletilého do střídavé péče rodičů, čímž by zajistil nezletilému rovněž péči ze strany matky i otce, dospěl s ohledem na chování matky v průběhu řízení k závěru, že takový model péče není vhodný. Matka po celé řízení velmi intenzivně bránila otci ve styku s nezletilým A., snažila se roli otce v jeho životě omezit až vyloučit. Od samého počátku řízení navrhovala a trvala na krátkém asistovaném styku otce s nezletilým (za její asistence, případně za asistence na specializovaném pracovišti) po velmi krátkou dobu. Její důvody pro taková opatření vnímal soud jako naprosto nepochopitelné. Matčinu obranu, že styku otce s nezletilým nebrání, když mu navrhuje možnost kontaktu ve svém bydlišti za její přítomnosti, hodnotil soud jako ryze účelovou a sám hodnotil takový návrh jako nevhodný vzhledem k vyhrocené a konfliktní situaci mezi rodiči. V průběhu řízení bylo nutné formou předběžného opatření rozhodnout o zatímní úpravě styku otce s nezletilým formou předběžného opatření, matka však tato rozhodnutí nerespektovala, byť byla opakovaně orgánem sociálně-právní ochrany dětí i soudem poučována a upozorňována na to, že je nutné vykonatelné rozhodnutí dodržovat a nezletilého otci předávat. Otec na základě vyjádření matky, že je ochotna umožnit pouze asistovaný styk, a následně i na základě doporučení odvolacího soudu v rámci vydaného rozhodnutí se dostavoval k předávání nezletilého poté již jen spolu s asistentkou z organizace X, vyjadřoval ochotu převzít nezletilého i na kratší dobu a za styk realizovat za asistence pracovnice dané organizace, matka však přesto nezletilého ke styku nepředávala a styku bránila s odkazem na dosud nevyřešené trestní oznámení, které na otce v průběhu řízení podala. Soud zhodnotil matkou podané trestní oznámení jako účelové, právě s ohledem na to, jakou formou matka od samého počátku řízení styku bránila, resp. se domáhala styku za její asistence či za asistence třetí osoby a pod dohledem. S tímto odůvodněním znemožnila otci kontakt s nezletilým po dobu posledních devíti měsíců opatrovnického řízení a nepředání ke styku posléze odůvodňovala i tím, že nezletilého otci předat prakticky nelze, když nezletilý otce nezná. Takový argument považoval však soud za naprosto absurdní v situaci, kdy tento stav vyvolala svým přístupem ke styku nezletilého s otcem právě matka, která nedodržovala jakákoliv rozhodnutí soudu o úpravě styku a nezletilého A. otci v soudem stanovených termínech řádně nepředávala. S ohledem na délku řízení přitom otec mohl mít s nezletilým v případě realizace nařízeného styku navázán a postupně vybudován naprosto běžný vztah rodiče s dítětem, což by bylo nepochybně v jeho nejlepším zájmu. Jelikož matka svým jednáním v průběhu řízení prokázala, že není ochotna respektovat otce jako rodiče nezletilého, není ochotna respektovat rozhodnutí soudu upravující kontakt nezletilého s otcem a že nejedná v zájmu nezletilého ale v zájmu svém, dospěl soud k závěru, že lepší výchovné prostředí bude pro nezletilého u otce, neboť otec je dle soudu schopen a ochoten respektovat roli matky a bude matce kontakt s nezletilým umožňovat tak, aby se na výchově nezletilého podíleli rodiče oba. Nezletilého tedy svěřil do péče otce, zároveň však s ohledem na vědomí toho, že je nezbytné, aby se na péči o nezletilého podíleli oba rodiče a v péči se vzájemně doplňovali, stanovil matce styk s nezletilým, který jí fakticky umožní podílet se na péči o nezletilého stejným rozsahem jako otec. Styk s ohledem na věk nezletilého A. upravil v režimu krátký – dlouhý týden (tj. v režimu kratších časových úseků), neboť takový režim dle soudu zajistí, že nezletilý nebude delší čas odloučen ani od jednoho z rodičů. Stanovil také pravidla předávání nezletilého mezi rodiči a s ohledem na věk nezletilého a vzdálenost bydlišť obou rodičů přistoupil k tomu, že matka si na počátku styku bude nezletilého přebírat v bydlišti otce a na konci styku jej bude otci předávat zpět v místě svého bydliště. V souvislosti s tím, že nezletilého svěřil do péče otce, pak stanovil matce výživné, přičemž povinnost přispívat na výživu stanovil s účinností od 1. 8. 2023, tj. od měsíce, kdy rodiče ukončili soužití. Při stanovení výše výživného vycházel z toho, že matka pobírá rodičovský příspěvek ve výši X Kč měsíčně, dosahuje příjmu ze zaměstnání ve výši cca X Kč měsíčně a vyživovací povinnost má pouze k nezletilému A. Za této situace považoval za odpovídající potřebám nezletilého, který s ohledem na svůj útlý věk nenavštěvuje zatím žádné předškolní zařízení a má zcela standardní potřeby odpovídající věku, výživné ve výši X Kč měsíčně. Takové výživné dle soudu odpovídá mimo jiné i skutečnosti, že matce byl stanoven velmi široký styk s nezletilým a matka tedy v průběhu styku bude pokrývat běžné náklady nezletilého a částečně bude plnit vyživovací povinnost i svou osobní péčí. Řízení o určení lékaře, které bylo zahájeno k návrhu matky, pak s ohledem na zpětvzetí návrhu zastavil. V rámci vydaného rozhodnutí pak soud prvního stupně rozhodl rovněž o návrhu otce na výkon rozhodnutí – předběžného opatření vydaného v průběhu nalézacího řízení, na základě, kterého byl otec oprávněn ke styku s nezletilým, a které matka neplnila, a to ani poté, co jí byla zaslána výzva k dobrovolnému plnění ze strany soudu. Matka i před soudem uváděla, že si je vědoma vykonatelného rozhodnutí, že avšak nezletilého otci ke styku nepředá, neboť podala trestní oznámení proti otci (pro pohlavní zneužití) a do doby prošetření není ochotna nezletilého předávat. Soud tuto obranu matky hodnotil jako naprosto účelovou a lichou, když trestní oznámení na otce matka podala ještě před nařízením předběžného opatření, a když se soudy obou stupňů v rámci svých rozhodnutí o nařízení předběžného opatření s matčinými tvrzeními vypořádaly. Matčina tvrzení ohledně pohlavního zneužívání nezletilého otcem byla dle soudu vyvrácena lékařskými zprávami dvou nezávislých lékařů (ošetřujícího dětského lékaře i lékaře ošetřujícího nezletilého na pohotovosti), kteří věc uzavřeli s tím, že k žádnému zneužití nezletilého nedošlo. U nezletilého byl lékaři diagnostikován zánět penisu, což je běžné dětské onemocnění. Pro nedodržování vykonatelného rozhodnutí tedy dle soudu nebyl žádný omluvitelný důvod a soud proto výkon rozhodnutí nařídil a matce uložil za nedodržování vykonatelného předběžného opatření peněžitou pokutu. Hodnotil rovněž to, že matka nepředala nezletilého otci ani v jediném případě po dobu cca devíti měsíců, a že i v době předchozí jej předávala otci jen velmi nepravidelně. Pokutu vyměřil ve vyšší hladině, tj. ve výši 20 000 Kč tak, aby jí matka vnímala jako citelnou a uvědomila si, že vykonatelné rozhodnutí soudu je nutné dodržovat. Rozhodnutí o svěření nezletilého A. pro dobu za trvání manželství rodičů do péče otce k návrhu opatrovníka nezletilého stanovil předběžně vykonatelným, neboť v situace, kdy bylo v řízení prokázáno, že matka dlouhodobě nerespektuje rozhodnutí soudu, měl za to, že pokud by návrhu opatrovníka nevyhověl, otec by ani nadále neměl možnost podílet se na péči o nezletilého, neboť matka by i nadále bránila otci v jeho péči. Považoval tedy v zájmu nezletilého, aby otec mohl bez zbytečného odkladu převzít nezletilého do své péče při současně realizovaném širokém styku nezletilého s matkou. Naproti tomu jako důvodný nevnímal návrh na vyslovení předběžné vykonatelnosti ohledně styku matky s nezletilým, neboť vycházel z předpokladu, že otec bude plnit rozhodnutí soudu v části styku dobrovolně, když po celou dobu řízení neshledal, že by otec nebyl ochoten rozhodnutí soudu dodržovat.

3. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání matka. Dle obsahu podaného odvolání nesměřovalo její odvolání do výroku VI. rozsudku soudu prvního stupně, pokud tedy matka následně svým podáním toto stanovisko vyjádřila explicitně, bylo takové její podání hodnoceno odvolacím soudem již jako obsolentní, když bylo možné z podaného odvolání zjistit vůli matky odvoláním výrok VI. rozsudku nenapadnout. Ve svém odvolání do výroků I. až V. a VII. až IX. vyjádřila přesvědčení, že rozsudek je zcela v rozporu se zájmy nezletilého A.. Jeden z hlavních argumentů soudu pro svěření nezletilého do péče otce spočívající v tom, že otec (na rozdíl od matky) bude schopen dodržovat rozhodnutí soudu, nemůže rozhodně obstát. Z čeho soud dovodil, že otec je schopen se o nezletilého A. postarat, není matce zřejmé, když otec nikdy o nezletilého řádně nepečoval, resp. nikdy tak nečinil po dobu delší než jen několik hodin, a když je Policií České republiky prověřován ohledně skutečností, které mají na posouzení jeho schopnosti o nezletilého pečovat vliv. Otec je navíc pracovně velmi vytížen a nemůže tedy o nezletilého osobně pečovat v takové šíři jako ona. Dle názorů odborníků z řad psychologů (např. PhDr. J. K.) je primárním vychovatelem dítěte do tří let věku matka, a pokud nejsou v matčině péči zjištěny žádné zásadní závady, pak je pro stabilitu dítěte důležité, aby bylo především v její péči. V matčině péči o nezletilého A. žádné nedostatky shledány nebyly a ani shledány být nemohly. Jako pochybení soudu matka vnímá také to, že soud zamítl její návrh na vypracování znaleckého posudku, který by posoudil výchovné předpoklady rodičů, když zde jsou pochybnosti o otcově schopnosti o nezletilého pečovat (navíc v situaci, kdy je otec pro své chování k nezletilému prověřován policií), a že neprovedl důkaz znaleckým posudkem o matčiných výchovných schopnostech, který soudu již vypracovaný předložila matka. Potřeba vypracování znaleckých posudků na posouzení výchovných předpokladů rodičů dle matky přitom vyplývá ze zprávy speciální pedagožky Mgr. S. D. či z vyjádření psychologa PhDr. J. Š. Matka se ohradila vůči závěru soudu, že dle lékařských zpráv, které soudu předložila v souvislosti s událostmi z října 2022, rozhodně nedocházelo k žádnému zneužívání nezletilého. Nic takového totiž z lékařských zpráv nevyplývá. Lékařské zprávy pouze konstatují u nezletilého objektivní nález – zánět penisu. K příčině vzniku zánětu penisu, popř. k posouzení známek sexuálního zneužívání u nezletilého A. se předmětné lékařské zprávy nevyjadřují. Domněnka, že zarudlá špička penisu se může objevit i u zdravého jedince, aniž by se jednalo o patologický stav, pak soudu nepřísluší. Soud prvního stupně měl přerušit řízení do skončení trestního řízení vedeného proti otci a nepředjímat jeho průběh, když jeho rozhodnutí záviselo na otázce, kterou nebyl oprávněn soud v tomto řízení řešit (tj. zda se stal či nestal trestný čin). Účelovost trestního oznámení podaného proti otci pak matka rozhodně odmítá a v odvolání připomíná, že se nezletilý opakovaně vracel od otce ve velmi špatném psychickém i fyzickém stavu, začal se sebepoškozovat (např. mlácením hlavičkou o zeď, což bylo doloženo zprávami psychologa PhDr. J. Š.), trpěl nočními běsy a psychickými potížemi (doloženo neurologickým nálezem MUDr. V. J., PhD. ze dne 13. 9. 2022) a v říjnu 2022 se pak od otce dvakrát vrátil se zkrvavenou plenkou a následně diagnostikovaným zánětem penisu. Nezletilý přitom před matkou naznačoval, že otec s jeho penisem fyzicky manipuloval. Jediné dva případy, kdy byl nezletilému diagnostikován zánět penisu, vždy navazovaly na realizovaný styk s otcem. Poté, co přestala matka nezletilého otci předávat, se u nezletilého již tento problém neopakoval. V neposlední řadě pak matka připomněla, že nezletilý A. je i nadále kojený. Matka dále v odvolání uvedla, že nepopírá, že z její strany k porušení předběžného opatření vydaného soudem o zatímní úpravě styku nezletilého s otcem došlo, nicméně činila tak v zájmu nezletilého. Matka v odvolání dále uvedla, že pokud jde o rozhodnutí soudu o výživném, vnímá jej jako nesprávné, neboť výživné ve výši X Kč měsíčně je nepřiměřené, když majetkové poměry otce a matky jsou nesrovnatelné a když by matka měla dle rozsudku o nezletilého pečovat ve stejném rozsahu jako otec. Matka vyjádřila nesouhlas také s výrokem, kterým soud vyslovil předběžnou vykonatelnost výroku I. rozsudku, když zde jsou objektivní pochybnosti o výchovných kvalitách otce a vhodnosti jeho neasistovaného styku s nezletilým, a když u výroku o styku nezletilého s matkou předběžná vykonatelnost vyslovena nebyla. Rozhodnutí o předběžné vykonatelnosti soud prvního stupně neučinil v nejlepším zájmu nezletilého A. (ba právě naopak), ale pouze k potrestání matky nezletilého za nerespektování předběžných opatření, která však matka nerespektovala jen a pouze v zájmu nezletilého. Matka s ohledem na shora uvedené navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že nezletilého A. svěří pro dobu za trvání manželství rodičů a pro dobu po rozvodu do její výlučné péče, otci stanoví povinnost s účinností od 1. 2. 2022 a s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů přispívat na výživu nezletilého částkou X Kč měsíčně, uloží otce doplatit dlužné výživné za dobu od 1. 2. 2022 k rukám matky a styk otce s nezletilým upraví každou středu a každý pátek od 10.00 hodin do 12.00 hodin formou asistovaného styku na specializovaném pracovišti za přítomnosti třetí osoby s předáním a převzetím nezletilého A. v prostorách tohoto pracoviště. Dále navrhla, aby návrh otce na nařízení výkonu rozhodnutí upravujícího styk nezletilého s otcem zamítl a zamítl i návrh na nařízení předběžné vykonatelnosti výroku I. rozsudku. V závěru odvolacího řízení svůj návrh upravila a navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že nezletilého A. svěří pro dobu před i po rozvodu do střídavé péče rodičů tak, že nezletilý bude v rámci čtrnáctidenního cyklu v péči otce pět dní a v péči matky zbývajících devět dní, v době vánočních svátků bude v každém sudém roce nezletilý trávit Štědrý den s matkou a v každém lichém roce s otcem a počínaje od roku 2025 bude upravena péče rodičů v době letních prázdnin v režimu týdenního střídání. Výživné pak navrhla upravit se zohledněním toho, že otec dosahuje podstatně vyšších příjmů než matka a je tak schopen přispívat na výživu nezletilého formou podstatně vyššího výživného než matka. V části týkající se výkonu rozhodnutí navrhla, aby byl návrh otce na nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty matce zamítnut, neboť matka vždy jednala v zájmu nezletilého.

4. Otec ve svém vyjádření k odvolání matky uvedl, že rozsudek soudu prvního stupně hodnotí jako věcně správný. Soud provedl ve věci rozsáhlé dokazování a dospěl dle otce ke správným právním závěrům, které jsou v souladu se současnou judikaturou. Matka dlouhodobě bránila otci ve styku, nerespektovala vykonatelná rozhodnutí soudu o úpravě styku, vedla vůči otce nenávistnou kampaň, kterou lze označit jako dezinformační a difamační, nezletilého ke styku s otcem nepředávala, byť se otec ke styku na doporučení odvolacího soudu dostavoval za asistence pracovníků zařízení X, ani ke krátké procházce v okolí jejího bydliště, a následně nerespektovala ani předběžně vykonatelný výrok rozsudku o svěření nezletilého do péče otce, ve snaze zabránit předání nezletilého otci s nezletilým opustila své bydliště, neuvedla místo svého bydliště a nezletilý tak byl předán do otcovy péče až na základě výkonu rozhodnutí odebráním dítěte za účasti policie. Matka dokonce ani v průběhu odvolacího řízení neprokázala, že prošla sebereflexí, opět v několika případech po realizovaném styku s nezletilým otci nezletilého do péče v řádném termínu nepředala. Nezletilý v péči otce prospívá, k otci má vybudován vztah a silnou citovou vazbu. Otec matce ke styku předává, a to i v době nemoci, styku nezletilého s matkou nijak nebrání. Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správný.

5. Opatrovník nezletilého ve svém vyjádření k odvolání matky uvedl, že otec od 2. 11. 2023, kdy byl nezletilý A. předán do jeho faktické péče, řádně zajišťuje péči o nezletilého, předává jej matce k pravidelnému styku, řádně dodržuje předběžné opatření o zatímní úpravě styku nezletilého s matkou vydané v rámci odvolacího řízení, dlouhodobě podporuje a akceptuje roli matky v životě nezletilého. Opatrovník tak považuje svěření nezletilého A. pro dobu za trvání manželství rodičů i pro dobu po rozvodu manželství rodičů do péče otce za rozhodnutí správné. Souhlas vyjádřil také s rozhodnutím o výživném, neboť má za to, že výživné stanovené matce ve výši X Kč měsíčně odpovídá potřebám nezletilého A. i výdělkovým možnostem a schopnostem matky. Dle opatrovníka je v nejlepším zájmu nezletilého A., aby měl zajištěn styk s matkou, která svého syna bezesporu miluje a je schopná mu zajistit řádnou péči. Zatímní režim styku rozdělený do více krátkých časových úseků splnil dle opatrovníka svůj účel, když se nezletilý adaptoval na zapojení otce do jeho péče, vytvořil si k němu vztah obvyklý mezi synem a otcem a v jeho péči prospívá, navrhl proto upravit nyní styk nezletilého s matkou v jednom delším časovém úseku, tj. od středy v lichém kalendářním týdnu od 8.00 hodin do pondělí v následujícím sudém týdnu do 18.00 hodin s tím, že matka si nezletilého převezme a po styku vrátí otci jeho v místě bydliště. Vzhledem k tomu, že matka dlouhodobě nerespektuje úlohu otce v životě nezletilého, navrhl, aby odvolací soud nařídil rodičům rodinnou terapii, která by mohla přispět ke zlepšení situace.

6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek v napadených výrocích I. až V. a VII. až IX., jakož i řízení, které mu předcházelo, v intencích ustanovení § 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen ,,z.ř.s.“), podle ustanovení § 212 a § 212a odst. 1 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen ,,o.s.ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání matky není důvodné, důvod pro částečnou změnu rozhodnutí soudu prvního stupně je zde však dán. Výrok VI. rozsudku nebyl dle obsahu matkou podaného odvolání napaden a nabyl tak samostatně právní moci.

7. Z obsahu opatrovnického spisu odvolací soud zjistil, že návrh matky na zahájení řízení o úpravu poměrů nezletilého pro dobu za trvání manželství a pro dobu po rozvodu a na zahájení řízení o úpravu styku otce s nezletilým byl podán k Okresnímu soudu v Benešově již dne 29. 12. 2021. Matka se jím domáhala, aby byl nezletilý svěřen do její výlučné péče, otci byla stanovena s účinností od 14. 4. 2021 (tj. od narození nezletilého A.) povinnost přispívat na výživu nezletilého částkou X Kč měsíčně a styk otce s nezletilým byl upraven každou středu od 10.00 hodin do 12.00 hodin v její přítomnosti a v místě jejího bydliště, popř. v nejbližším okolí jejího bydliště. V návrhu mj. uvedla, že otec se k nezletilému A. chová nevhodně, neboť během návštěv v domácnosti matky otec nezletilého pouze drží v náručí, stále ho líbá, objímá, opakuje prakticky pouze dvě věty a vyhazuje nezletilého do vzduchu nebo s ním třese, což považuje matka za nepřípustné. Nezletilý dle matky vykazuje při kontaktu s otcem známky rozrušení, pláče, na otce nereaguje, nechce k němu. Při jednání soudu dne 2. 2. 2022 rodiče avizovali shodu v tom, že nezletilý bude svěřen do péče matky a otec bude přispívat na jeho výživu částkou X Kč měsíčně a doplatí k rukám matky X Kč jako dluh na výživném. Otec měl zájem o pravidelný styk s nezletilým bez přítomnosti matky, matka s tím však nesouhlasila. Pod vedením soudu se rodiče dohodli, že v únoru proběhne styk nezletilého s otcem v zájmu adaptace nezletilého v bydlišti matky ve dnech 4., 7., 9., 12., 14., 16., 18., 26. a 28. února de facto vždy od 10.00 hodin do 12.00 hodin. Dne 20. 3. 2022 byl Okresnímu soudu v Benešově doručen návrh otce na nařízení předběžného opatření, kterým se otec domáhal úpravy styku s nezletilým každé pondělí, středu a pátek od 9.00 do 13.00 hodin. Návrh odůvodnil tím, že styk nebyl dle dohody rodičů uzavřené při jednání soudu dne 2. 2. 2022 realizován, neboť styk s nezletilým byl realizován v únoru pouze 5x (2x zrušen matkou z důvodu karantény – matka nedoložila, 1x z důvodu pracovních povinností otce) a matka odmítá od března 2022 jiný styk než dvakrát týdně v rozsahu maximálně 3 hodin v její přítomnosti a v jejím bytě či okolí. Odkazuje se na nutnost kojení nezletilého v průběhu dne, odmítání příkrmů, rozporuje kompetence pracovníků X, dle kterých je otec zcela jednoznačně schopen pečovat o nezletilého bez přítomnosti matky. Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 30. 3. 2022, č. j. 7 Nc 261/2022–167 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2022, č. j. 100 Co 99/2022-227 byl zatímně upraven styk nezletilého s otcem každé pondělí a čtvrtek a v sudou sobotu v rozsahu 5, popř. 6 hodin. Soudy měly na základě obsahu spisu a otcem předložených zpráv za osvědčené, že otec je schopen řádné péče o nezletilého, přítomnost matky při styku není potřebná a styk je i přes kojení nezletilého matkou v daném rozsahu realizovatelný. Výhrady matky k péči otce o nezletilého hodnotil jako účelové a ničím nepodložené. Již dne 6. 6. 2022 podal otec návrh na výkon tohoto předběžného opatření, neboť matka mu styk s nezletilým umožnila od vydání předběžného opatření 30. 3. 2022 do 2. 6. 2022 pouze v několika málo případech a v cca 20 případech styk zmařila zpravidla s odvoláním na zdravotní problémy nezletilého (teplota, alergická reakce, zažívací problémy, rýma, kašel…) nebo s odůvodněném, že rodiče, kteří byli otcem k převzetí nezletilého s ohledem na otcovy pracovní povinnosti pověřeni, nejsou oprávněni k převzetí nezletilého. Návrhem doručeným Okresnímu soudu v Benešově dne 15. 7. 2022 se matka domáhala zrušení předběžného opatření nařízeného usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 30. 3. 2022, č. j. 7 Nc 261/2022–167 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2022, č. j. 100 Co 99/2022-227 s tím, že nezletilý se od otce vrací plačtivý, špatně spí, má noční děsy, má zdravotní problémy, časté průjmy i problémy psychického rázu a styk s otcem je tedy nutné upravovat postupně a citlivě. Usnesením Okresního soudu v Benešově č. j. 7 Nc 261/2022-347 ze dne 22. 7. 2022 byl matčin návrh na zrušení shora specifikovaného předběžného opatření zamítnut. Při jednání soudu dne 26. 7. 2022 bylo otcem konstatováno a matkou nerozporováno, že od vydání předběžného opatření dne 30. 3. 2022 byl styk nezletilého s otcem realizován v dubnu 2022 pouze 1x, v květnu 2022 pouze 3x, v červnu 2022 pouze 2x a v červenci 2022 vůbec. Matka byla soudem vedena k dodržování předběžného opatření o úpravě styku a rodiče se pod vedením soudu dohodli na drobných úpravách styku v době letních prázdnin. Ze shodných vyjádření rodičů založených následně do spisu je zjevné, že v průběhu srpna 2022 styk nezletilého s otcem probíhal dle předběžného opatření s odchylkami určenými dohodou rodičů uzavřenou u jednání soudu dne 26. 7. 2022, v září 2022 matka nezletilého ve třech případech, kdy nezletilého chtěli ke styku za otce převzít jeho rodiče, ke styku nepředala. Při jednání soudu dne 26. 9. 2022 rodiče opět pod vedením soudu uzavřeli dohodu o úpravě styku otce s nezletilým do doby příštího jednání nařízeného na 12. 12. 2022, na základě které upustili od realizace styku dle dosavadního předběžného opatření a ve které se matka zavázala v době od 30. 9. 2022 do 15. 11. 2022 předávat nezletilého otci každou středu, každý pátek a každou sudou soboru od 8.00 hodin do 17.00 hodin a v době od 15. 11. 2022 do dalšího jednání soud se zavázala nezletilého předávat otci v lichém kalendářním týdnu ve středu a v pátek od 8.00 hodin do 17.00 hodin a v sudém kalendářním týdnu od pátku od 8.00 hodin do soboty do 17.00 hodin. Dne 11. 10. 2022 byl Okresnímu soudu v Benešově doručen návrh otce na nařízení nového předběžného opatření, který otec odůvodnil tím, že byť rodiče uzavřeli dne 26. 9. 2022 dohodu o úpravě styku otce s nezletilým A., matka tuto dohodu opět porušila a nezletilého otci v průběhu cca 14 dnů ve dvou případech z pěti opět nepředala. Otec se proto domáhal nařízení předběžného opatření, dle kterého by byl oprávněn ke styku s nezletilým v rozsahu dohodnutém rodiči při jednání soudu dne 26. 9. 2022. Návrhu otce bylo vyhověno a usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 17. 10. 2022, č.j. 7 Nc 261/2022-6 bylo tedy nařízeno předběžné opatření, na základě, kterého je otec oprávněn ke styku s nezletilým každou středu od 8.00 hodin do 17.00 hodin, v každém lichém týdnu v pátek od 8.00 hodin do 17.00 hodin a v každém sudém týdnu od pátku od 8.00 hodin do soboty do 17.00 hodin. Usnesení bylo matce doručeno dne 18. 10. 2022 a tímto dnem se stalo vykonatelným. Proti tomuto předběžnému opatření podal dne 31. 10. 2022 odvolání opatrovník a dne 1. 11. 2022 také matka. Opatrovník nezletilého v odvolání informoval soud o tom, že matka podala dne 21. 10. 2022 oznámení pro podezření ze spáchání pohlavního zneužívání nezletilého otcem a navrhl, s odkazem na útlý věk nezletilého a dosavadní absenci pravidelného osobního kontaktu neupravovat zatímní styk s přespáváním. Matka ve svém odvolání odmítla nastavenou úpravu styku jednak s odkazem na potřebu kojení nezletilého a poprvé také s odkazem na chování otce vůči nezletilému, které vnímá jako závadové a může značit pohlavní zneužívání nezletilého, a které dovozuje z toho, že nezletilý se dne 5. 10. 2022 vrátil ze styku s otcem se zarudlým penisem a dne 7. 10. 2022 mu byl diagnostikován zánět penisu. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2022, č.j. 100 Co 279/2022-94 bylo usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 17. 10. 2022, č.j. 7 Nc 261/2022-6 změněno tak, že otec byl nadále oprávněn ke styku s nezletilým v každém lichém kalendářním týdnu ve středu a v pátek od 8.00 hodin do 17.00 hodin a v každém sudém kalendářním týdnu ve středu, pátek a sobotu od 8.00 hodin do 17.00 hodin. V době před vydáním tohoto rozhodnutí odvolacího soudu bylo dne 31. 10. 2022 bylo Okresnímu soudu v Benešově doručeno podání otce, v němž otec s ohledem na vývoj situace poprvé vznesl návrh na svěření nezletilého do střídavé péče rodičů s odůvodněním, že matka zjevně nerespektuje jeho rodičovská práva a dlouhodobě mu brání ve styku s nezletilým. Ve stejný den, tj. dne 31. 10. 2022 byl Okresnímu soudu v Benešově doručen také návrh matky na nařízení předběžného opatření, kterým se domáhala nařízení předběžného opatření (resp. změny stávajícího předběžného opatření ze dne 17. 10. 2022, č.j. 7 Nc 261/2022-6), na základě, kterého by byl styk nezletilého s otcem upraven jako asistovaný styk každou středu od 13.00 hodin do 15.00 hodin v Dětském centru X. Matka v návrhu tvrdila, že otec se již v minulosti k nezletilému choval neadekvátním způsobem, když nezletilého líbal na pusinku, opakovaně mu sděloval „ach moje lásko, jsi má největší láska“ a líbal jej tak, až měl nezletilý odřené tváře od otcových vousů. Dne 5. 10. 2022 se nezletilý vrátil od otce se zarudlým penisem, plakal při močení, na pleně a v nočníku měl krev, měl vysokou horečku. Při přebalování se tahal za penis a říkal „táta, táta“. Matka si tyto skutečnosti spojila se zálibou otce v nestandardních násilných sexuálních praktikách a podala proto dne 21. 10. 2022 ohledně těchto zjištění oznámení na Policii. Po tomto oznámení umožnila otci s nezletilým kontakt, situace se však opakovala. Matka poukázala na to, že otec vede chlapecký (což zdůraznila) sbor X, brání se vypracování znaleckého posudku na svou osobu včetně posudku sexuologického, brání se rodinné terapii či mediaci, což v ní ve spojení s chováním otce popsaným výše vzbuzuje obavy o bezpečí a zdárný mravní vývoj nezletilého. O návrhu matky na nařízení asistovaného styku nezletilého s otcem bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 7. 11. 2022, č.j. 7 Nc 262/2022-15 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2023, č.j. 100 Co 293/2022-100 tak, že návrh byl jako nedůvodný zamítnut. Dne 6. 12. 2022 bylo Okresnímu soudu v Benešově doručeno podání otce, v němž otec navrhuje svěření nezletilého do jeho výlučné péče s ohledem na vývoj situace v rodině a bránění matky v jakémkoliv kontaktu nezletilého s otcem. Předběžné opatření nařízené usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 17. 10. 2022, č.j. 7 Nc 261/2022-6 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2022, č.j. 100 Co 279/2022-94, kterým byl zatímně upraven styk nezletilého s otcem bylo opakovaně prodlužováno, naposledy se tak stalo usnesením Okresního soudu v usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 14. 7. 2023, č. j. 7 Nc 261/2022-178. Dne 20. 2. 2023 byl Okresnímu soudu v Benešově doručen návrh otce na nařízení výkonu tohoto rozhodnutí o zatímní úpravě styku otce s nezletilým. Otec se domáhal výkonu předmětného rozhodnutí, neboť matka od vydání předmětného rozhodnutí otci styk s nezletilým umožnila pouze v jednom jediném případě dne 26. 10. 2022 a od 26. 10. 2022 do 20. 2. 2023 nebyl již otci styk s nezletilým umožněn. Matka byla usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 3. 4. 2023, č.j. 7 Nc 123/2021-481 vyzvána k dobrovolnému plnění nařízeného předběžného opatření a současně byla poučena, že v případě neuposlechnutí výzvy nařídí soud výkon rozhodnutí uložením pokuty, popř. odnětím dítěte. Matka ani v době následující však styk nezletilého s otcem dobrovolně neumožnila s odkazem na nejlepší zájem nezletilého.

8. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti: Rodiče nezletilého A. jsou manželé, manželství uzavřeli dne X. Nezletilý A. se narodil dne X. Rodiče nevedou společnou domácnost od konce srpna 2021. O nezletilého pečuje od rozchodu rodičů výlučně matka, otec na jeho výživu přispívá částkou X Kč měsíčně. Nezletilý A. je zdravý, má potřeby odpovídající jeho věku. Nenavštěvuje zatím žádné předškolní zařízení. Matka je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši X Kč měsíčně a ze zaměstnání dosahuje příjmu ve výši cca X Kč měsíčně. Otec jako zaměstnanec dosahuje příjmu ve výši cca X Kč měsíčně. Současně otec podniká jako osoba samostatně výdělečně činná. V roce 2021 otec pro daňové účely vykázal příjmy z podnikání ve výši X Kč, výdaje pak ve výši X Kč a v roce 2022 vykázal příjmy z podnikání ve výši X Kč a výdaje ve výši X Kč. Oba rodiče mají vyživovací povinnost pouze k nezletilému A. Otec přispívá na výživu matky (nerozvedené manželky) na základě usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 5. 4. 2022, č. j. 5 C 54/2022-13, kterým byl schválen smír účastníků, počínaje od 1. 2. 2022 částkou X Kč měsíčně. Matka otci dlouhodobě neumožňovala styk s nezletilým, k návrhu otce bylo proto soudem nařízeno předběžné opatření, kterým byl zatímně upraven styk otcem nezletilým A. každé pondělí od 8.30 hodin do 14.00 hodin, každý čtvrtek od 9.00 hodin do 14.00 hodin a každou sudou sobotu od 9.00 do 15.00 hodin. Toto předběžné opatření bylo opakovaně prodlužováno, neboť důvody, pro které bylo předběžné opatření nařízeno, nadále trvaly. Tvrzení matky, že ze strany otce došlo ve vztahu k nezletilému k blíže nespecifikovanému závadovému jednání sexuálního charakteru, vzal soud za neprokázané, neboť z lékařské zprávy MUDr. J. P. ze dne 7. 10. 2022 a ze zprávy dětské pohotovosti X ze dne 27. 10. 2022, tj. ze zpráv o zdravotním stavu nezletilého krátce po jeho styku s otcem, z něhož matka dovozovala závadové sexuálně motivované jednání otce, vyplynulo, že u nezletilého došlo k zánětu penisu. Tuto diagnózu nepřipisovali lékaři jakémukoliv nevhodnému chování třetí osoby, když zjištěný stav nepovažovali za nutné hlásit orgánům činným v trestním řízení či orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Dle vyjádření ošetřujícího lékaře nezletilého MUDr. J. P. a spolupracující dětské lékařky MUDr. P. P. ze dne 8. 11. 2022 jsou přitom projevy, pro které byl nezletilý v říjnu 2022 ošetřen obvyklé i u zdravého plenkovaného dítěte, nejedná se o jakoukoliv patologii. Známky sexuálního zneužívání nebyly nikdy u nezletilého A. registrovány. Dle ošetřujících lékařů nezletilý A. nikdy v době vyšetření nejevil známky sexuálního zneužívání.

9. Odvolací soud zhodnotil skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně jako v zásadě dostatečný a správný. Dokazování doplnil především se zaměřením na změny v poměrech účastníků, jež nastaly v době od vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně.

10. Z emailu matky adresovaného otci ze dne 26. 9. 2023 odvolací soud zjistil, že matka tímto emailem otci oznámila, že rozsudek o svěření nezletilého do péče otce a o úpravě styku dostala, se svěřením nezletilého do otcovy péče nesouhlasí a bude proto podávat odvolání. Zároveň otci oznamuje, že odjíždí s nezletilým do bezpečí (tj. mimo jeho dosah).

11. Z úředního záznamu Policie ČR, KŘP Středočeského kraje, OOP Benešov č.j. KRPS-247156-4/PŘ-2023-010110 ze dne 6. 10. 2023 odvolací soud zjistil, že dne 27. 9. 2023 bylo podáno otcem oznámení pro únos nezletilého A. Matka byla proto dne 27. 9. 2023 telefonicky kontaktována Policií ČR, odmítla však místo svého pobytu sdělit. V rámci hovoru uvedla, že nesouhlasí s rozhodnutím soudu, a proto činí tyto kroky (skrývá se). Dne 6. 10. 2023 na opětovný telefonní kontakt ze strany Policie ČR matka sdělila, že se nachází v X a následně umožnila na místě svého pobytu kontrolu v místě tamního pobytu ze strany místní policejní hlídky. Domáhala se toho, aby místo jejího pobytu nebylo sdělováno třetím osobám.

12. Z rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 13. 5. 2024 odvolací soud zjistil, že matka byla uznána vinnou tím, že ke dni 22. 9. 2023 nevydala nezletilého A. otci, ačkoliv Okresní soud v Benešově rozsudkem vydaným pod č. j. 7 Nc 123/2021-616 ze dne 17. 7. 2023 rozhodl výrokem I. rozsudku o svěření nezletilého do péče otce a výrok se stal dne 22. 9. 2023 vykonatelným, a minimálně v období od 22. 9. 2023 do 3. 11. 2023 se s nezletilým záměrně skrývala na nezjištěných místech a odmítala sdělit místo jejího pobytu s nezletilým soudu, aby tak zamezila jeho vydání otci a takto jednala, přestože výzvu k plnění a předmětný rozsudek řádně převzala, načež byl nezletilý předán do péče otce až na základě usnesení Okresního soudu v Benešově č. j. 7 Nc 123/2021-707, kterým byl nařízen výkon rozhodnutí odnětím nezletilého z péče matky, který byl realizován dne 2. 11. 2023 za asistence Policie ČR po překonání aktivního odporu matky, čímž matka mařila výkon rozhodnutí a spáchala tím přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 4 alinea 1 trestního zákoníku a byla odsouzena podle § 337 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců s tím, že podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 trestního zákoníku byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. Rozsudek dosud nenabyl právní moci, neboť matka se proti němu odvolala.

13. Ze souhrnné zprávy X, specializovaného pracoviště pro asistovaný styk rodičů s dětmi, poradenství a provázení v náročných rodinných situacích (dále jen X) ze dne 11. 9. 2023 a z jednotlivých samostatných zpráv o jednotlivých asistencích odvolací soud zjistil, že otec se obrátil na zařízení X s žádostí o asistenci při předávání nezletilého A. od matky otci po vydání (nikoliv doručení) rozhodnutí o svěření nezletilého do jeho péče Vyjádřil se v tom smyslu, že si uvědomuje, že přechod z matčiny do otcovy péče bude pro nezletilého náročný a je proto připraven matce nabídnout „navykací režim“, kdy nejprve bude trávit s nezletilým omezené časové úseky a až v době, kdy se jejich přerušený vztah opět naváže, nezletilého převezme do péče. Vyjádřil rovněž obavy, že matka nebude spolupracovat, když mu téměř jeden rok nezletilého A. nepředala ani k běžnému kontaktu. Otec se v průběhu července a srpna 2023 pokusil o převzetí nezletilého A. dle platného předběžného opatření s asistenčním pracovníkem ve 12 případech a v průběhu září 2022 v 6 případech, k předání nedošlo ani v jednom případě, byť otec avizoval záměr realizovat styk asistovaný a na omezenou časovou dobu (2 hodiny). Pokusy o převzetí nezletilého se lišily pouze v detailech. Matka jakýkoliv kontakt s otcem odmítla, s otcem komunikovala pouze přes domovní telefon nebo SMS zprávy. Ve dvou případech, kdy se pokusili převzít nezletilého prarodiče ze strany otce, matka nekomunikovala vůbec. Otci zpravidla odeslala zprávu prakticky totožného znění „Proč chceš malýho vyzvedávat? Proč ho chceš traumatizovat? Kdy konečně odsouhlasíš ten asistovaný styk? Zajímá tě vůbec, jak to ponese B.? Jak se cítí? Proč mu tohle všechno děláš? Proč takhle ubližuješ? Proč mu bereš mámu? Proč mu bereš kojení? To je pro tebe jen majetek? Vysvětli to! Proč se s tebou nedá na ničem slušně domluvit? Vysvětli!„

14. Ze zpráv PhDr. J. Š., dětského klinického psychologa (DC X) ze dne 22. 6. 2022, 7. 7. 2022, 22. 9. 2022, 25. 4. 2023 a 10. 1. 2024 odvolací soud zjistil, že matka vyhledala PhDr. J. Š. kvůli těžkostem ve styku nezletilého s otcem. Psycholog na základě pozorování nezletilého konstatoval, že nezletilý je (22. 6. 2022) stále ještě dominantně navázán na svou matku, což odpovídá jeho věku. Psycholog byl matkou informován, že pokusy o předání nezletilého do rukou otce se dějí v atmosféře napětí, nezletilý pláče. Nabídl společnou konzultaci za přítomnosti otce a matky, ta se však nezrealizovala. Psycholog neměl v rámci jednotlivých konzultací nikdy možnost získat informace od jiné osoby než od matky. Jeho vyjádření a doporučení jsou obecná, sám připouští, že konkrétní postup v případě nezletilého A. by bylo třeba stanovit v součinnosti obou rodičů a případně na základě znaleckého posudku z dětské klinické psychologie. Z vyjádření PhDr. J. Š. k rozhodnutí soudu o předání nezletilého do péče matky, nebyla učiněna žádná zjištění, neboť jde o shrnutí obecných tezí a doporučení.

15. Ze zprávy Mgr. S. D., speciální pedagožky Pedagogické poradny X ze dne 27. 9. 2023 a ze dne 6. 11. 2023 odvolací soud zjistil, že nezletilý je v péči této poradny od června 2023, kdy se na pracoviště obrátila matka s problémy souvisejícími se stykem otce s dítětem. Pedagožka Mgr. D. ve zprávě hodnotí rozhodnutí o svěření nezletilého A. do péče otce jako nepochopitelné s ohledem na jí známé informace. Z obsahu zprávy je zjevné, že pedagožka své stanovisko staví na matkou poskytnutých, avšak ničím objektivně podložených informacích (např. na informaci o tom, že nezletilý se vrací od otce ve výrazné nepohodě, má noční děsy, dochází u něho k sebepoškozování, vyžaduje objetí matkou a mateřské mléko po celou noc, byl opakovaně vyšetřován pro podezření ze zneužívání nezletilého otcem, dostává se do úzkostných stavů, které ho pronásledují i několik dní, na otce reaguje pláčem a odmítá s ním odejít). Nabádá soud, aby pečlivě zvážil odloučení od matky, která dítěti poskytuje plnohodnotnou péči a lásku a rozhodl rychle.

16. Ze zprávy Všeobecné fakultní nemocnice v X, kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. lékařské fakulty UK a VFN ze dne 13. 9. 2022 (MUDr. V. J., PhD.) odvolací soud zjistil, že nezletilý byl k neurologickému vyšetření doporučen pro suspenzivní noční děsy a prodělané febrilní křeče. Lékaři byly matkou poskytnuty informace, že nezletilý se v noci opakovaně budí s pláčem, někdy ho lze utěšit kojením, špatně snáší odchody k otci, po pobytu s otcem jsou noční děsy horší. Někdy se sebepoškozuje (tluče hlavou o zem). V červenci 2022 matka v průběhu nemoci, kdy měl nezletilý horečky, zaznamenala třes horních končetin (šlo o tři krátké epizody do minuty). Nezletilý byl vyšetřen, nebyly potvrzeny žádné patologie. Při odchodu z ordinace byl nezletilý A. ve stabilizovaném stavu. Lékařem bylo doporučeno kontrolní neurologické vyšetření v případě, že se budou opakovat křeče, a doporučil sledování psychologického charakteru.

17. Ze zprávy Všeobecné fakultní nemocnice v X – ambulantního nálezu ze dne 14. 9. 2023 odvolací soud zjistil, že matka konzultovala u doc. MUDr. J. Z., CSc., situaci, kdy dle jejího vyjádření má otec – manžel podivné chování k nezletilému. Matka vyslovila podezření na vztah manžela a syna, s ohledem na otcův výrazný zájem o syna. Konstatováno, že bude-li problém rodičů se synem pokračovat, je možné provést test na erotické zájmy otce.

18. Ze zápisu o podaném vysvětlení na oddělení Městské policii X ze dne 7. 11. 2023 odvolací soud zjistil, že matka dne 7. 11. 2023 ve 14.45 hodin podala oznámení na podezření ze spáchání přestupku – pro hrubé jednání ze strany otce a jeho matky ve vztahu k ní. Matka tvrdila, že si chtěla vzít nezletilého k sobě domů, to jí bylo však ze strany otce a jeho matky odepřeno. Oba matce sdělili, že oni dva budou určovat, kdy se má s dítětem vidět a že to bude tak, jak uznají oni dva za vhodné. Uvedla, že se chtěla se synem rozloučit. Požádala otce, zda by nebylo možné, aby synovi dovolil s ní odjet k matce domů, což otec odmítl a začal brát nezletilého matce z náručí násilím, i když nezletilý křičel. Otec odnášel nezletilého do jiného pokoje a matka otce (paní B.) matku popoháněla ke vchodu. Matka otce pak na matku dle matčina tvrzení křičela, označila jí jako hyenu, svini a mrchu a křičela, že jí krade dítě.

19. Ze zprávy Městského úřadu X, odboru sociálních věcí a zdravotnictví ze dne 2. 1. 2024 odvolací soud zjistil, že nezletilý A. je od 2. 11. 2023, kdy byl realizován výkon rozhodnutí odnětím nezletilého z péče matky, ve faktické péči otce. Opatrovník prošetřil bytové poměry otce na adrese jím užívaného bytu X. Byt o velikosti 1+1 je v novostavbě bytového domu, je účelově zařízený, je vybavený vším pro nezletilého (hračky, postýlka, jídelníček apod.). Prošetřeny byly také bytové poměry v místě bydliště prarodičů otce na adrese X. Jde o starší rodinný dům se zahradou, kde má otec s nezletilým A. k dispozici vlastní pokoj, který je přiměřeně zařízen potřebám nezletilého. Nezletilý byl při příchodu opatrovnice přirozeně ostýchavý, po krátké chvíli se však choval již zcela uvolněně, navazoval s ní kontakt, ukazoval jí hračky. Jevil se jako spokojené dítě, vyspělé přiměřeně svému věku. Bylo zřejmé, že má pozitivní vztah k otci i k prarodičům. Během návštěvy se na ně usmíval, ochotně a s radostí reagoval na jejich pokyny. Otec v přítomnosti opatrovnice nezletilého zručně přebalil, převlékl. Otec informoval o tom, že pracovně odjíždí v prosinci 2023 do X a plánuje přenechat péči o nezletilého svým rodičům. Otec měl zájem vzít nezletilého s sebou, matka však s jeho opuštěním České republiky projevila nesouhlas. Otec byl poučen, že v případě jeho další nepřítomnosti by o nezletilého měla přednostně pečovat matka. Opakovaně byl v tomto smyslu poučen i 30. 11. 2023, kdy se dostavil osobně na oddělení OSPOD. K tomuto datu sdělil, že péči zajistí v jeho nepřítomnosti rodiče, matce však umožní styk se synem prostřednictvím organizace X, neboť své rodiče nechce vystavovat slovním atakům ze strany matky. Dle opatrovníka byl styk nezletilého s matkou realizován v období od 3. 11. 2023 do 25. 12. 2023 celkem ve 12 případech. V době své nepřítomnosti v České republice z důvodu pracovní cesty do X otec zajistil styk matky se synem ve třech termínech vždy od 16.00 do 18.00 hodin v prostorách organizace X. Po návratu nabídl matce o vánočních svátcích styk 25. 12. do 14.00 do 18.00 hodin.

20. Ze zprávy Města X, odboru sociálních věcí, zdravotnictví a školství ze dne 20. 12. 2023 odvolací soud zjistil, že dne 20. 12. 2023 bylo ze strany tohoto dožádaného orgánu provedeno neohlášené sociální šetření na adrese X. Bylo zvoněno a klepáno na okno, vše bez odezvy. Do poštovní schránky byla hozena žádost o kontaktování. Do hodiny byl opatrovník kontaktován panem Š. (dědeček nezletilého) s tím, že vzhledem k vyhrocené situaci se obával toho, kdo zvoní, a proto neotevřel. Bylo domluveno sociální šetření do jedné hodiny od rozhovoru, jelikož se sociální pracovnice nacházely ještě v místě šetření. Nezletilý A. reagoval na babičku a dědečka velice vřele. Ve vztahu k opatrovnici byl ze začátku stydlivý, ale rychle se osmělil. Ukazoval opatrovnici hračky – autíčka, dinosaury, lva, běhal po domě, smál se, byl hravý. Nezletilý s opatrovnicí komunikoval, řekl, že táta je v X, že se na něj těší. Ukazoval opatrovnici, jak dělají zvířátka, bral ji za ruku. Nezletilý byl upravený, působil spokojeným dojmem, byl ve velmi dobré a rozverné náladě. Dům byl shledán v pořádku, nezletilý zde má vše potřebné. K dotazům opatrovnice babička nezletilého uvedla, že matka jí neustále píše a osočuje jí, že jí neodpovídá na její dotazy, což však není pravda, neboť ona pravidelně odepisuje. Komunikaci dala opatrovnici k nahlédnutí. Z komunikace bylo patrné, že babička na dotazy matky odpovídá. Prostředí u prarodičů bylo shledáno jako vhodné pro pobyt nezletilého. Nebylo patrné, že by nezletilý byl jakýmkoliv způsobem ohrožován na zdraví či vývoji. Interakce mezi prarodiči a nezletilým byla vřelá, nezletilý působil velmi spokojeným dojmem.

21. Z lékařské zprávy praktického lékaře pro děti a dorost MUDr. J. P. ze dne 20. 11. 2023 odvolací soud zjistil, že nezletilý A. je sledován v jeho ordinaci od svého narození. Po zdravotní stránce není u nezletilého žádný problém. Od jeho osmého měsíce věku nastaly však problémy. Matka a případně otec na sobě „nenechali nit suchou“. Ze strany matky byly činěny pokusy o různé manipulace, lékařem však byly hodnoceny jako dost naivní. Matka se dle lékaře neustále ohání důležitostí kojení, kterou používá jako zbraň proti otci. Dle ošetřujícího lékaře je neuvěřitelné, že se doposud tyto problémy neprojevily v psychomotorickém vývoji dítěte.

22. Ze zprávy Oblastní nemocnice X o vyšetření ze dne 24. 11. 2023 odvolací soud zjistil, že dne 24. 11. 2023 v čase 17.24 hodin se k vyšetření s nezletilým A. dostavili do ordinace oba rodiče pro „zarudnutí pindíku“. Vyšetřením bylo zjištěno, že genitál je chlapecký, test in situ, kůže je čistá bez patologických eflorescencí. Genitál je bez hnisavé sekrece, bez otoku, bez zarudnutí. Vyšetřením nebyla dle lékaře zjištěna žádná patologie. Nezletilý byl odeslán domů bez medikace.

23. Z e-mailu matky adresovaného otci ze 7. 11. 2023 odvolací soud zjistil, že matka dne 7. 11. 2023 vyslovila ve vztahu k otci nesouhlas s tím, aby nezletilý vycestoval mimo Českou republiku.

24. Ze zprávy X odvolací soud zjistil, že dne 11. 12. 2023 byl zajištěn na žádost otce v jejich zařízení asistovaný kontakt matky s nezletilým A. Na místo se dostavil dědeček A. ze strany otce. Před začátkem plánovaného předání informoval pracovnici, že dostal od matky SMS zprávu, že matka s kontakty nesouhlasí a proto nedorazí. Zprávu dal k nahlédnutí. Po konzultaci s vedoucí pracovnicí zařízení bylo přesto vyčkáno 10 minut. V 16.10 došlo k ukončení setkání s tím, že dědeček druhý den zavolá a domluví se na dalším postupu, neboť jsou zajištěny otcem tři další kontakty. Následující den přeposlány ze strany dědečka SMS zprávy od matky, ze kterých jednoznačně vyplynulo, že na navržený a zajištěný asistovaný styk v zařízení X nebude reflektovat. Na základě dohody Mgr. M. S., vedoucí pracovnice X a dědečka nezletilého, byly proto zarezervované termíny zrušeny.

25. Z listiny sepsané paní L. K. (podpis úředně ověřen) odvolací soud zjistil, že byla přítomna styku matky s nezletilým A. za účasti otce dne 17. 11. 2023 v době od 10.45 do 13.00 hodin v X v Obchodní centrum X v dětském koutku. Uvedla, že nezletilý B. byl ze začátku velmi zamlklý a smutný. V průběhu oběda otec nezletilého náhle popadl s plnou pusou jídla a odnesl ho na toaletu. B. plakal, nechápal, proč musí jít s otcem na toaletu uprostřed jídla. Matka to rovněž nechápala, ptala se otce, proč to dělá, ať ho nechá v klidu jíst. Otec na to odpověděl: „Brzdi, brzdi, nebo víš co? Po jídle si nezletilý hrál s dcerou L. K., běhal, skákal na trampolíně, smál se, měl radost, že přišla. Dceřina přítomnost ho očividně potěšila. Byl jiný než po příchodu. Otec po celou dobu nespustil z nezletilého oči, do hry s ním se nicméně vůbec nezapojoval, jen nepřítomně ležel a pozoroval každý jeho krok. Když se blížil čas odchodu, bylo na nezletilém znát, že se mění jeho nálada k horšímu. Nechtěl odjet s otcem, pořád opakoval, že chce jet s mámou, otec mu to ale nedovolil.

26. Z listiny sepsané L. K. (podpis úředně ověřen) odvolací soud zjistil, že byla dne 10. 11. 2023 svědkem toho, že otec neumožnil matce setkat se se synem (protože dle tvrzení otce spal) a nakojit ho. Otec matčin požadavek odmítl se slovy: „Co jsi to za matku, když ho chceš budit?“ Matka prosila, aby nezletilého mohla alespoň vidět. Otci ukázala lékařskou zprávu, že má zánět v prsou kvůli dlouhodobému nekojení a že má bolesti. Otec neustoupil. Matka proto zavolala policii, ta však situaci po seznámení s věcí neřešila. Otec se L. K. nezdál být v pořádku, nebylo mu dobře, třásly se mu ruce, koktal. V brance stál otec otce pan J. Š., vše sledoval a poslouchal.

27. Z prohlášení M. Z., nar. X odvolací soud zjistil, že byl dne 9. 11. 2023 přítomen v čekárně ordinace dětského lékaře nezletilého A. situaci, jež nastala krátce po setkání matky a prarodičů nezletilého ze strany otce. V čekárně zaznamenal napjatou atmosféru, matka kojila nezletilého, rodiče otce nervózně pobíhali po objektu, něco stále řešili mezi sebou či prostřednictvím mobilu. Střídavě čekárnu opouštěli a pak se do ní opět vraceli. Nezletilý se držel vší silou matky, nechtěl se jí pustit. Lékař a sestra vyšli z ordinace, pokusili se nezletilého uklidnit, to se však nepovedlo, matka tedy vstoupila do ordinace s ním. Dle pisatele byl nezletilý vždy veselý, živý, aktivní, nyní ale ztratil život, je apatický bázlivý, bez radosti, bez dětské jiskry. Pozastavil se nad tím, že nezletilý má opět pleny, neboť je mu známo, že když byl v péči matky, obešel se již bez nich.

28. Ze zprávy doc. PhDr. Dr. L. J., CSc. ze dne 13. 11. 2023 odvolací soud zjistil, že matka je od 4. 9. 2023 v její psychologické péči pro poruchy přizpůsobení stresu v důsledku vážných vztahových problémů s otcem jejího dítěte. Matka prochází výraznou stresovou reakcí na odebrání dítěte, její rodičovské kompetence jsou však zachované a nic nebrání tomu, aby o dítě řádně pečovala.

29. Ze zprávy MUDr. L. P. ze dne 9. 11. 2023 odvolací soud zjistil, že u matky došlo k zánětu prsu z důvodu nemožnosti kojit svého syna.

30. Ze znaleckých posudků z oboru zdravotnictví, psychiatrie, klinická psychologie vypracovaných MUDr. D. D. dne 22. 1. 2024 na základě zadání Policie České republiky, KŘP Středočeského kraje, územního odboru X odvolací soud zjistil, že osobnost otce je z psychologického hlediska integrovaná. Otec je senzitivní, nadměrně svědomitý, se sklony k perfekcionismu, ve vztazích k druhým lidem je zvýšeně ostražitý, udržuje si odstup, jeho schopnost navazovat bližší interpersonální vztahy a vazby je snížená. Intelekt otce je v pásmu průměru. U otce nebyly zjištěny sklony ke zveličování událostí, popřípadě ke lhavosti a konfabulaci. Popírá, že by se dost dopustil jednání, ze kterého je obviňován, obecně lze říci, že jeho motivace podat věrohodnou výpověď může být samozřejmě ovlivněna vnitřní motivací, tedy osobním prospěchem a snahou se vyhnout trestu, pokud by se popisovaného jednání dopustil. Jeho psychický stav je dle znalkyně stabilní, bez záchytu výskytu duševní choroby. Vztah k manželce je zatížen jejich konfliktem ohledně svěření syna do péče. Komunikace mezi otcem a matkou je aktuálně velmi problematická, nejsou schopni spolu racionálně komunikovat, domlouvat se na záležitostech ohledně péče a výchovy jejich syna. Obvykle je doporučována v takovém případě komunikace s pomocí prostředníka, který je nezávislý, objektivní a eliminuje potenciální konfliktní situace mezi rodiči. Vztah k synovi je pozitivně emočně sycen. Výchovné a rodičovské schopnosti otce jsou adekvátní, nejsou narušovány ani jeho osobnostní strukturou, intelektovou úrovní či přítomností duševní choroby. Otec je schopen přiměřeně cítit potřeby nezletilého, podílet na jeho výchově a péči. O péči o nezletilého má zájem. Matka je z psychologického hlediska integrovaná. Je extrovertovaná, sociálně nesmělá, sociabilní, preferuje práci s lidmi. U matky jsou přítomny histriónské rysy. Matka je optimisticky laděná, má tendenci druhým lidem příliš důvěřovat, je otevřená až velmi sdílná, a to i v situacích, kdy to není vhodné. Její vztahování se ke druhým lidem je spíše povrchnější, její schopnost navazovat a udržovat blízké interpersonální vztahy je snížená. Na základě vyhodnocení vlastního psychologického vyšetření znalkyně konstatovala, že úroveň intelektových dispozici je u matky celkově v pásmu průměru s převahou ve verbální složce. Nebylo prokázáno žádné duševní onemocnění, které by mohlo vést ke zkreslení výpovědi nebo pozměnění paměťové stopy. Nebyla nalezena nadhraničně zvýšená sugestibilita, tendence k fantazijnímu zpracování vnímané reality, vytváření konfabulací ani znaky bájivé lhavosti. Na jí podanou výpověď může mít vliv emoční a interpersonální aspekt, který v tomto případě hraje výraznou roli a může být motivem podání nepravdivé či zkreslené výpovědi. U matky nebyla zjištěna žádná duševní choroba, nebyla zachycena ani zvýšená úzkostná symptomatika, její psychický stav je stabilní. K synovi má navázaný pozitivní emoční vztah, má zájem na jeho rozvoji a péči o něj. Výchovné a rodičovské kompetence matky jsou adekvátní, je schopna přiměřeně sytit potřeby nezletilého a zajistit jeho zdravý psychosociální vývoj. Její výchovné kompetence jsou ale snižovány jejím vztahem a postojem k otci dítěte, kdy ve vztahu k otci syna má výhrady, nedůvěřuje plně jeho výchovným schopnostem a rodičovským kompetencím, což se projevuje na jejím postoji vůči němu. Má tendenci snižovat rodičovské schopnosti otce a potažmo i jeho roli ve výchově syna, čímž do budoucna může způsobit negativní ovlivnění postoje syna vůči otci. Tyto výhrady pak mohou hrát svoji negativní roli v motivaci podat zkreslenou výpověď ve vyšetřované události a ovlivnit tak nastavení péče o syna.

31. Z odborného vyjádření vypracovaného PhDr. Mgr. T. S. B. ze dne 27. 5. 2024 odvolací soud zjistil, že toto odborné vyjádření bylo zpracovatelkou, jenž je znalkyní z oboru Zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace klinická a forenzní psychologie, vypracováno na základě zadání matky (resp. její právní zástupkyně)´za účelem posouzení kvality znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, psychiatrie, klinická psychologie vypracovaného na otce MUDr. D. D. dne 22. 1. 2024 na základě zadání Policie ČR ve věci šetření otce pro možné pohlavní zneužívání nezletilého A. Zpracovatelka odborného vyjádření kromě formálních chyb vypracovaného posudku uvedla, že znalkyně MUDr. D. D. správně použila více různých metod k posouzení osobnosti otce, výstupy, které z nich vyplývají, jsou dle všeho validní, ale závěry znalkyně z nich nevyplývají. Administrovaný Zulligerův test je velmi strohou projektivní metodou, která není schopna postihnout celou řadu osobnostních charakteristik, slouží spíše ke screeningu a je užíván obvykle jen jako pomocná metoda. S ohledem na položené otázky a důležitost znaleckých závěrů, by bylo na místě zvolit ještě další komplexní nebo kresebnou projektivní metodu typu ROR, Hand testu, FDT či Baum testu, která by vhodně zvolenou baterii doplnila a umožnila ověřit závěry vyplývající z administrovaných metod. Poukázala na strohost kvalitativního hodnocení u použitého projektivního testu i závěrů z obsáhlého inventáře MMPI a na uvedeným výstupům zcela nedostatečné a neodpovídající závěry. Nevyjadřuje se ani ke škálám, které jsou zvýšené až hraniční, tj. na hranici normy, jako například ke škále deprese, hysterie a psychastenie. Znalkyni vytýká, že se nezabývala souvislostmi mezi testem MMPI, PSSI a Zulligera, které se svými výsledky shodují, a z nichž mj. vyplývá např. omezená schopnost otce navázat a udržet vztah, vytvořit si citovou vazbu. V takovém případě by nebylo možné, aby měl otec k nezletilému adekvátní, pozitivně sycený vztah. Znalkyně nepoukázala ani na abnormálně zvýšené škály psychopatie a paranoidity v testu MMPI, které jsou v kombinaci s vysokým výsledkem na škále nutkavosti v testu PSSI varovným signálem při posuzování osobnosti posuzovaného, zejména s ohledem na možnosti projevu takto nestandardních osobnostních rysů a případného vytvoření adekvátních emočních a citových vazeb k malému dítěti. Hodnocený znalecký posudek dle zpracovatelky odborného vyjádření tedy vykazuje zásadní nedostatky a rozpory jak formální, tak odborné, a to i pro jeho užití v trestním řízení, a do opatrovnického řízení je pak jeho přenositelnost zcela nemožná. Pro potřeby opatrovnického řízení a v případě, kdy jde o tak malé dítě, je před jeho svěřením do určitého modelu péče nezbytně nutné vypracovat kompletní znalecký posudek z oboru psychologie a psychiatrie, který posoudí osobnost obou rodičů, posoudí i jejich vzájemnou interakci, a to mezi sebou navzájem, tak i s dítětem.

32. Ze zprávy opatrovníka nezletilého Města X ze dne 21. 5. 2024 odvolací soud zjistil, že dne 12. 3. 2024 byla opatrovníkem v termínu styku matky s nezletilým daného předběžným opatřením vydaným dne 15. 1. 2024 v rámci odvolacího řízení Krajským soudem v Praze provedena návštěva v místě bydliště matky. Nezletilý A. si hrál s hračkami, přebíhal od jedné aktivity k druhé, vyžadoval pozornost a přítomnost matky, která se mu věnovala. Matka v přítomnosti nezletilého odsuzovala stávající soudní úpravu, vyjadřovala nesouhlas se střídavou péčí s nastaveným krátkými intervaly styku. Má za to, že taková úprava zničí ji i nezletilého. Uvedla, že služba PPL předává balík adresátovi lépe, než předává otec nezletilého matce. Otec s ní údajně nepromluví ani slovo, nepozdraví ji. Před návratem k otci nezletilý dle matky pláče, nechce se k němu vracet. Matka kritizovala péči otce, sdělila, že si syna přebírá od otce hladového, že naposledy si převzala nezletilého po snídani, ke které měl pouze čokoládu (otec dává nezletilému často sladkosti) Nezletilý po cestě dle matky spí, u otce se totiž nevyspí, otec jej dává spát pozdě. Matka uvedla, že ani nechce vědět, co nezletilý u otce dělá. Nezletilý byl v době návštěvy na plenách, dle matky nechce na nočník, vzteká se. Dle přítomné babičky se bojí návštěv, protože se bojí, aby ho někam neodvedly. Návštěva u otce v době jeho péče byla plánována na 2. 4. 2024, realizována však nebyla, protože matka nezletilého otci dne 1. 4. 2024 z důvodu nemoci nepředala. Otci nezletilého nepředala z důvodu nemoci také 26. 3. 2024 (zprávu lékaře doložila). Matka otci nepředala také v dalších třech termínech, konkrétně dne 28. 3. 2024, 19. 4. 2024 a 13. 5. 2024, kdy odmítla nezletilého předat babičce ze strany otce (za asistence X), prarodičům ze strany otce a v posledním případě otcovu strýci (s dcerou).

33. Ze zprávy Nemocnice X. ze dne 26. 3. 2024 a ze dne 29. 3. 2024 o vyšetření nezletilého A. a ze zprávy FN v X ze dne 31. 3. 2024 odvolací sodu zjistil, že ve dnech vypracování zprávy byl nezletilý A. na dětské pohotovosti ošetřen pro teplotu cca 39 stupňů, rýmu, kašel a hnisavou sekrecí oka. Doporučen klidový režim doma, vhodné neměnit prostředí, dostatek tekutin, při teplotách nad 38 stupňů paralen/nurofen po 4 hodinách atd. Pro neustupující problémy následně předepsány ATB.

34. Z plné moci udělené otcem své matce S. B. a otci J. Š. dne 9. 11. 2023 odvolací soud zjistil, že otec udělil svým rodičům plnou moc k výkonu jeho rodičovských práv, v případě, kdy je nemůže vykonávat osobně. Podpis otce je úředně ověřen.

35. Z emailové korespondence rodičů ze dne 26. 3. 2024 odvolací soud zjistil, že matka otce dne 26. 3. 2024 informovala, že nezletilý má vysoké horečky, je mu špatně, byl ošetřen na pohotovosti a matka proto nezletilého s ohledem na doporučení lékaře neměnit prostředí následující den nezletilého jeho rodičům nepředá. Odkazuje na lékařskou zprávu, kterou dle textu k emailu přiložila. Matka v dalším emailu z tohoto dne uvádí, že v takovém stavu jej předala otcova matka. Vyjadřuje nepochopení, proč o nezletilého nepečuje otec osobně. V nenavazující zprávě (nicméně ze stejného dne) otec matce sděluje, že rýma a zvýšená teplota je zcela běžné onemocnění. Doporučuje čípek, dostatek tekutin a klidový režim. Matku vyzývá, aby se ozvala, pokud se nebude během styku vědět rady. Matka odpovídá na tuto zprávu tak, že teplota 39 stupňů není běžná teplota, zalepené oči hnisem, rýma a kašel ze zanedbání k běžnému dětství nepatří a doplňuje tuto zprávu dovětkem „tvá odpověď je patrně z únavy po náročném pracovním týdnu…“ Otec v reakci na tuto zprávu matky uvádí, že by si vyprosil termín zanedbání. Při předání dle otce nezletilý v oku hnis neměl, a pokud má zánět spojivek, pak předpokládá, že matka navštívila lékaře a pošle mu obratem lékařskou zprávu.

36. Z emailu otce adresovaného opatrovnici nezletilého A. (OSPOD) ze dne 12. 3. 2024 odvolací soud zjistil, že otec k tomuto datu hodnotí kladně, že od nařízení předběžného opatření ze dne 15. 1. 2024 dochází ke 100% plnění rozhodnutí. Sděluje, že vnímá daný stav jako velmi vyhovující nezletilému, a že komunikaci matky nastavil jako co nejméně konfliktní, tj. písemnou formou v podobě emailu. Předávání nezletilého matce provádí dle doporučení soudu krátce, rychle a vnímá jej nyní jako bezproblémové. Má dle některých reakcí syna za to, že jej matka „očkuje“ proti němu, ale prozatím to nevnímá jako nic, s čím by si výchovně neporadil. Poukazuje na to, že matka nespolupracuje vůbec v otázce plenek a dále uvádí, že ve svém autě (v místě, kam měla matka přístup) nalezl nahrávací zařízení, což řešil předáním policii. Z doplnění podání vysvětlení na Polici ČR pak zjistil, že matka pokračuje v jeho dehonestování v souvislosti s údajným pohlavním zneužíváním, což je podle něho škoda, protože to k normalizaci vztahu nepřispěje.

37. Z přiznání k dani z příjmů matky za rok 2022 odvolací soud zjistil, že matka vykázala v daném roce úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů ve výši X Kč. Z příloh k daňovému přiznání – potvrzení o zdanitelných příjmů ze závislé činnosti odvolací soud zjistil, že matka je zaměstnancem X, odvolací soud zjistil, že příjmy ze závislé činnosti od této společnosti činily X Kč.

38. Z potvrzení o příjmu matky za rok 2023 vystaveného X odvolací soud zjistil, že čistý měsíční příjem matky za 11 měsíců roku 2023 činil X Kč, tj. v průměru X Kč čistého měsíčně.

39. Z oznámení Úřadu práce České republiky ze dne 13. 11. 2023 o zániku nároku na dávku vystaveného odvolací soud zjistil, že z důvodu vyplacení celkové částky X Kč na rodičovský příspěvek pro nezletilého A. (naposledy vyplacené ve výši X Kč) nárok na dávku zanikl k 31. 10. 2023.

40. Z výpisu účtu matky vedeného u X pod číslem X za dobu od 1. 1. 2023 do 19. 12. 2023 odvolací soud zjistil, že do srpna 2023 byl matce na účet vyplácen rodičovský příspěvek ve výši X Kč měsíčně, v září a v říjnu 2023 byl vyplacen ve výši X Kč měsíčně a v listopadu 2023 byl vyplacen ve výši X Kč. Po celé rozhodné období je na účet matky zasíláno otcem výživné nerozvedené manželky ve výši X Kč měsíčně. Od ledna do září 2023 pak od otce chodí rovněž pravidelně výživné pro nezletilého A. V lednu a v únoru 2023 bylo výživné pro nezletilého uhrazeno ve výši X Kč měsíčně a od března 2023 do září 2023 bylo hrazeno ve výši X Kč měsíčně. Příjmy ze zaměstnaneckých poměrů matky, popř. dalších výdělečných aktivit, platby rodičovského příspěvku (X Kč) a platby od finančního úřadu činily za sledované období celkem cca X Kč, tj. v průměru cca X Kč měsíčně. Kromě těchto částek bylo na účet připisováno pravidelně platby otce na výživné matky a nezletilého. Od července přicházejí na účet matky platby od třetích osob – matčiných podporovatelů v rozmezí X Kč, vyplaceny byly také jednorázové částky z penzijního fondu či spoření. V září 2023 Kč byla na účet matky vyplacena částka z penzijního fondu ve výši cca X Kč.

41. Z výpisu obchodního rejstříku společnosti X odvolací soud zjistil, že matka je jednatelkou této společnosti. Jediným společníkem je společnost X

42. Z informace o pozemku (kopie z internetového portálu CUZK.cz) odvolací soud zjistil, že matka je vlastníkem pozemku parcelní číslo st. X, jehož součástí je rodinný dům č. p. X, a pozemku p. č. X a p. č. X (orná půda) – vše v k. ú. X. Je také vlastníkem pozemku p. č. X – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. X, a pozemku p. č. X, X, X, X a X – vše v k. ú. X (rodinná chalupa a přilehlé pozemky).

43. Z přehledu stavů transparentních účtů založených za účelem veřejné sbírky na finanční podporu matky v souvislosti s probíhajícími soudními řízeními ve spojení s potvrzením matky odvolací soud zjistil, že na podporu matky bylo v roce 2023 vybráno cca X Kč a v roce 2024 cca X Kč.

44. Z výpisu obchodního rejstříku společnosti X zprávy jednatelky společnosti Mgr. J. Č. ze dne 30. 5. 2024 a z daňového přiznání společnosti za rok 2022 a 2023 odvolací soud zjistil, že otec je společníkem společnosti X s obchodním podílem o velikosti X %. Společnost vykázala za rok 2022 výsledek hospodaření v podobě ztráty ve výši X Kč (při ročním úhrnném čistém obratu X Kč) a v roce 2023 výsledek hospodaření v podobě ztráty ve výši X Kč (při ročním úhrnu čistého obratu X Kč). Společníkům tedy v roce 2022 ani v roce 2023 nebyl vyplacen žádný podíl na zisku

45. Z výpisu spolkového rejstříku odvolací soud zjistil, že otec je jednatelem spolku X, jehož účelem je prezentace, propagace a osvěta hudebních skladatelů narozených na území Čech a Moravy, zejména P. a A.V.

46. Z výpisu účtu otce vedeného u X pod číslem X za dobu od 1. 1. 2023 do 30. 11. 2023 odvolací soud zjistil, že otec si z tohoto účtu hradí sociální a zdravotní pojištění celkem ve výši cca X Kč měsíčně, platby v souvislosti s užíváním bytu (SVJ) ve výši X Kč měsíčně, výživné matce ve výši X Kč měsíčně a výživné pro nezletilého A. v částce X Kč měsíčně a od února 2023 do září 2023 ve výši X Kč měsíčně. Od října 2023 otec výživné pro nezletilého A. již nehradí. Za celé sledované období byly na účet otce připsány částky zjevně související s otcovou výdělečnou činností, platby od finančního úřadu, ČSSZ a VZP a částky odpovídající hotovostním vkladům otce v celkové výši cca X Kč, tj. v průměru měsíčně cca X Kč.

47. Z výpisu běžného eurového účtu otce vedeného u X pod číslem X za období od 1. 1. 2023 do 30. 11. 2023 odvolací soud zjistil, že na tento účet bylo za celé dané obdobní uhrazeno ve třech až čtyřech nahodilých platbách celkem cca X euro, tj. v průměru cca X euro měsíčně (cca X Kč měsíčně).

48. Z výpisu spořicího účtu otce číslo X odvolací soud zjistil, že na to tomto účtu bylo k 30. 11. 2023 naspořeno X Kč.

49. Z výpisu spořicího účtu číslo X odvolací soud zjistil, že na tomto účtu bylo naspořeno k 30. 11. 2023 celkem X Kč. Otec na tento účet v únoru 2023 zaslal částku X Kč označenou jako B. spoření, následně v měsících březen až červenec vkládal na účet každý měsíc částku X Kč označenou stejným způsobem.

50. Z výpočtového listu otce odvolací soud zjistil, že od 1. 1. 2024 činí platby ve prospěch společenství vlastníků na adrese X měsíčně X Kč.

51. Z osvědčení o registraci vozidla (technický průkaz vozu X) odvolací soud zjistil, že otec je vlastníkem vozu X.

52. Skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně doznal na základě dokazování doplněného odvolacím soudem několika změn a upřesnění, vyplývajících primárně ze změn v poměrech účastníků od doby vyhlášení rozsudku. Souhrnně pak odvolací soud vycházel při svém rozhodování z následujících skutkových zjištění. Rodiče nezletilého A. jsou manželé, společné soužití ukončili na konci srpna 2021, kdy otec opustil společnou domácnost. Rodiče byli ve shodě v tom, že nezletilý bude v péči matky a otec se bude s nezletilým stýkat a přispívat k rukám matky na jeho výživu. Matka několik prvních měsíců umožňovala otci styk s nezletilým, vždy však za její přítomnosti, zpravidla v jejím domě či v nejbližším okolí. Dohodu o úpravu poměrů nezletilého pro dobu za trvání manželství a pro dobu po rozvodu rodiče nebyli na konci roku 2021 schopni uzavřít, neboť měli sice shodu v otázce péče matky a byli schopni dosáhnout i shody ohledně výživného, v otázce styku otce s nezletilým však shody nebyli schopni dosáhnout, neboť otec požadoval po několika měsících styku s nezletilým v přítomnosti matky, aby se mohl s nezletilým již stýkat bez matčiny asistence, což matka striktně odmítala s odůvodněním, že otec není schopen o nezletilého pečovat, a že se k nezletilému chová nevhodně, neboť jej líbá na ústa, zalehává ho, říká mu „moje lásko“, vyhazuje ho vzduchu, třese s ním apod. Po prvním jednání soudu proběhlo několik styků otce s nezletilým za asistence matky a pracovníka zařízení X, dle kterého se otec k nezletilému choval běžným způsobem bez jakýchkoliv zvláštností, adekvátně a citlivě reagoval na jeho potřeby a projevy. Matka měla přesto k péči otce značné připomínky, znevažovala jeho schopnosti o nezletilého pečovat, v kontaktu s otcem byla verbálně útočná (v jednom případě došlo i k určitému, nijak zásadnímu fyzickému ataku matky vůči otci) a k rozšíření styku otce s nezletilým, resp. k upuštění od další asistence z její strany nebyla ani po několika asistovaných stycích nakloněna a odmítala je umožnit. V okamžiku, kdy otci byl styk s nezletilým zajištěn zatímní formou soudního rozhodnutí, matka opakovaně styk otce s nezletilým neumožnila s odkazem na zdravotní problémy nezletilého, v případě, že byl styk realizován, pak poukazovala na nedostatky v otcově péči a následné zdravotní problémy nezletilého (průjem, rýma apod.). Od července 2022 styk s nezletilým po dobu cca dvou měsíců prakticky neumožnila, aniž by k tomu měla objektivně seznatelný důvod. Poukazovala na psychické problémy nezletilého, na jeho špatný spánek, noční děsy, jeho sebepoškozování, zdůrazňovala potřebu nočního, ale i denního kojení pro jí tvrzené odmítání příkrmů ze strany nezletilého a na řadu dalších negativ styku nezletilého s otcem. Při jednání soudu v září 2022 byli rodiče pod vedením soudu, který deklaroval, že matčin přístup nebude akceptovat, schopni uzavřít zatímní dohodu, na základě, které měl být otci umožněn styk s nezletilým nejprve v řádu několika hodin a od 15. 11. 2022 i s přespáváním nezletilého. Matka nicméně ani tuto dohodu neplnila a opět styk dle dohody uzavřené před soudem o postupném rozšíření styku otce s nezletilým mařila. Po celodenním styku otce s nezletilým dne 5. 10. 2022 byl nezletilému dne 7. 10. 2022 diagnostikován zánět penisu. Při lékařském ošetření dne 7. 10. 2022 ani následně 11. 10. 2022 nebyly ošetřujícími lékaři zjištěny žádné anomálie, zdravotní stav nezletilého lékaři zjevně nespojili s možným pohlavním zneužíváním nezletilého, když nic takového do zprávy neuvedli a nepodali v tomto smyslu ani jakoukoliv zprávu orgánu sociálně-právní ochrany dětí či policii. Dne 17. 10. 2022 bylo soudem prvního stupně vydáno předběžné opatření, které matce uložilo povinnost předávat nezletilého otci pravidelně ke styku, a to nově již i s přespáním (rozhodnutí fakticky kopírovalo dohodu rodičů ze září 2022, pouze urychlilo nastavení styku s přespáním), neboť otec se styku s nezletilým opět v několika případech nedomohl a bylo zjevné, že matka není ochotna dodržovat ani dohodu rodičů o formě a úpravě styku uzavřenou v rámci soudního jednání s vědomím postoje soudu a opatrovníka nezletilého. Záhy po doručení vydaného předběžného opatření, tj. dne 21. 10. 2022 matka podala na otce trestní oznámení pro pohlavní zneužívání nezletilého. Dne 26. 10. 2022 umožnila na pokyn (doporučení) své tehdejší advokátky otci styk s nezletilým. Dne 27. 10. 2022 vyhledala s nezletilým lékaře, u nezletilého byl opět diagnostikován zánět penisu. Matka poté s odvoláním na „zájem nezletilého“ již ani v jediném případě neumožnila otci styk s nezletilým, byť byla ze strany soudu či orgánu sociálně-právní ochrany dětí vedena k plnění povinnosti nezletilého otci předávat. Matka styk neumožnila ani poté, co byla v rámci vykonávacího řízení vyzvána k dobrovolnému plnění vykonatelného rozhodnutí o nařízení předběžného opatření a neumožnila jej ani poté, co otec zajistil na vlastní náklad asistenci pracovníka zařízení X a domáhal se pouze krátkého asistovaného kontaktu s nezletilým v okolí bydliště matky. Matka styk s otcem neumožnila ani v době po vyhlášení rozsudku v červenci 2023 a záhy poté, co jí byl doručen rozsudek ukládající jí povinnost předat nezletilého do péče otce, matka opustila své bydliště a před otcem a orgány činnými v dané věci se skrývala. Otec byl bez osobního kontaktu s nezletilým od 26. 10. 2022, kdy proběhl jeho poslední styk s nezletilým, do 2. 11. 2023, kdy byl nezletilý matce v rámci řízení o výkon rozhodnutí odebrán za součinnosti Policie ČR. Od 2. 11. 2023 je nezletilý fakticky v péči otce. Otec umožnil již druhý den po převzetí nezletilého do své péče několikahodinové setkání nezletilého s matkou v domácnosti svých rodičů, a ani v době následné styku nezletilého s matkou nebránil, byť trval po únosu nezletilého matkou na své osobní účasti. Styk nezletilého s matkou zajistil formou asistovaného styku i na dobu cca 14 dnů, kdy byl v prosinci 2023 na pracovní cestě v zahraničí, a o nezletilého s ohledem na nesouhlas matky s vycestováním nezletilého do zahraničí pečovali rodiče otce. Od 15. 1. 2024 je styk matky s nezletilým A. realizován pravidelně v rozsahu sedmi dnů v rámci čtrnáctidenního cyklu, rozdělených do tří krátkých úseků. Otec matce předal ke styku od 15. 1. 2024 pokaždé, a to i v době nemoci nezletilého, matka v pěti případech otci nezletilého zpět do jeho péče nevrátila. Ve dvou případech tak učinila ze zdravotních objektivně zjištěných důvodů na straně nezletilého, ve třech případech pak odmítla předat nezletilého osobám otcem pověřeným k převzetí. Učinila tak i přesto, že byla v minulosti již několikrát (naposledy při jednání odvolacího soudu dne 15. 1. 2024) poučena o tom, že je povinna nezletilého předat (vrátit) otci i prostřednictvím otcem pověřených osob a také v době nemoci, pokud zdravotní stav dítěte není natolik vážný, že je převoz vyloučen ze zdravotních důvodů. Předávání nezletilého mezi rodiči probíhá aktuálně bez konfliktů, rychle a věcně. Komunikace rodičů probíhá především formou emailové komunikace, osobní komunikace je omezena na minimum. Nezletilý si za dobu faktické péče otce vybudoval k otci silnou citovou vazbu, vnímá otce jako osobu blízkou. V přítomnosti otce či prarodičů, kteří otci s péčí o nezletilého vypomáhají, je uvolněný, spontánní, veselý, komunikativní, je patrná pozitivní interakce. Otec má pro nezletilého vybudované potřebné zázemí jak ve svém bytě, tak v domě svých rodičů. Nezletilý je zdráv. V péči otce nebyly zjištěny žádné závady či nedostatky. Nezletilý se vyvíjí přiměřeně svému věku, nemá žádné zdravotní problémy fyzického či psychického rázu. Matka před odvolacím soudem v průběhu několikaměsíčního řízení nevznesla žádné námitky či připomínky k faktické péči a výchově otce. Otci vytýká pouze nadměrné zapojení svých rodičů do péče o nezletilého v souvislosti se značným pracovním vytížením otce. Otec pracuje jako dirigent chlapeckého sboru, hudebník. Svou profesi vykonává v rámci zaměstnaneckého poměru, jako osoba samostatně výdělečně činná a jako společník v rámci obchodní společnosti X Činnost vykonává také jako jednatel zapsaného spolku X Otec dosahuje ze všech těchto činností příjmů, které činí minimálně X Kč čistého měsíčně. Žije sám v bytě, kde hradí náklady na bydlení ve výši cca X Kč měsíčně. Matce pravidelně platí výživné nerozvedené manželky ve výši X Kč měsíčně. Od února 2022 otec hradil k rukám matky na výživném pro nezletilého X Kč měsíčně a doplatil za dobu předchozí dluh na výživném ve výši X Kč, který určili rodiče při prvním jednání ve věci jako mezi nimi nesporný. Od března 2023 hradil otec nadále k rukám matky výživné ve výši X Kč měsíčně. Naposledy výživné k rukám matky ve výši X Kč uhradil v září 2023. Vyživovací povinnost má otec pouze k nezletilému A. Otec nevlastní žádné nemovitosti, je vlastníkem osobního vozu X. Matka je také hudebnice. Její příjem tvoří kromě vlastní umělecké činnosti také činnost pedagogická a činnost jednatelky společnosti X Její příjem činil do listopadu 2023 s ohledem na čerpání rodičovské dovolené také rodičovský příspěvek. Ten byl matce vyplácen ve výši X Kč měsíčně, v září a v říjnu 2023 ve výši X Kč měsíčně a v listopadu 2023 ve výši X Kč. Matčiny příjmy z jejích pracovních poměrů i vlastní umělecké činnosti (včetně např. přeplatku na dani) a rodičovského příspěvku činily v roce 2023 v průměru cca X Kč měsíčně. Od prosince 2023 matka nemá nárok na rodičovský příspěvek, její příjem tak poklesne při zachování výdělečné činnosti na obdobné úrovni jako v roce 2023 na cca X Kč čistého měsíčně. Matka je vlastníkem rodinného domu, v němž žije se svou matkou, a rekreační chalupy v obci X. Vyživovací povinnost má pouze k nezletilému A. Od října 2023 hradí matka k rukám otce výživné ve výši X Kč měsíčně.

53. Podle § 906 odst. 1, 2 o.z. má-li být rozhodnuto o rozvodu manželství rodičů dítěte, soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat, a to s uvážením zájmu dítěte; s tímto zřetelem se od souhlasného stanoviska rodičů soud odchýlí jen tehdy, vyžaduje-li to zájem dítěte. Soud vezme v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z rodičů, ale také jeho vztah k sourozencům, popřípadě i k prarodičům. Soud může rozhodnout i tak, že schválí dohodu rodičů, ledaže je zřejmé, že dohodnutý způsob výkonu rodičovské odpovědnosti není v souladu se zájmem dítěte.

54. Podle § 907 1, 2 a 3 o.z. soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče; soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili. Při rozhodování o svěření do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména na jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vývojovým možnostem a životním poměrům rodičů, jakož i na citovou orientaci a zázemí dítěte, na výchovné schopnosti každého z rodičů, na stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, v němž má dítě napříště žít, na citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům, popřípadě dalším příbuzným i nepříbuzným osobám. Soud vezme vždy v úvahu, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i to, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje. Soud při rozhodování o svěření dítěte do péče dbá rovněž na právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi, na právo druhého rodiče, jemuž dítě nebude svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti, dále soud bere zřetel rovněž ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem.

55. Podle § 908 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které není plně svéprávné, a nedohodnou-li se o úpravě péče o takové dítě, rozhodne o ní i bez návrhu soud. V ostatním se ustanovení § 906 a § 907 použijí obdobně.

56. Základním kritériem při rozhodování ve věcech péče o nezletilé je jednoznačně zásada nejlepšího zájmu dítěte ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, jenž musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti a rozhodování týkající se dětí. V souladu se zásadou nejlepšího zájmu dítěte Ústavní soud opakovaně ve svých rozhodnutích shrnul základní kritéria rozhodování o péči o nezletilé. Mezi kritéria, která musí obecné soudy z hlediska nutnosti rozhodovat v nejlepším zájmu dítěte v řízení o úpravě výchovných poměrů vzít v potaz, tak patří zejména existence pokrevního pouta mezi dítětem a o jeho svěření do péče usilující osobou; míra zachování identity dítěte a jeho rodinných vazeb v případě jeho svěření do péče té které osoby; schopnost osoby usilující o svěření dítěte do péče zajistit jeho vývoj a fyzické, vzdělávací, emocionální, materiální a jiné potřeby a přání dítěte. V případě, že jeden z rodičů naplňuje tato kritéria výrazně lépe, je zpravidla v zájmu dítěte, aby bylo svěřeno do péče tohoto rodiče. V případě, že oba rodiče naplňují tato kritéria zhruba stejnou měrou, je třeba vycházet z premisy, že zájmem dítěte je, aby bylo v péči obou rodičů.

57. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu a po zhodnocení důkazů provedených před soudy obou stupňů, seznámení se se skutečnostmi, které vyšly v průběhu tohoto dlouhého řízení najevo, a po zralé úvaze dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně o svěření nezletilého do péče otce, byť se s ohledem na věk nezletilého a do doby vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně téměř výhradní péči matky jeví jako v rozporu se zájmem nezletilého, je rozhodnutí správné a chránící nejlepší zájem nezletilého mít i do budoucna zajištěnu péči ze strany obou rodičů. Odvolací soud nemá žádnou pochybnost o tom, že matka, jež byla až do listopadu 2023 výlučným pečovatelem a vychovatelem nezletilého, je rodičem, který své dítě bezmezně miluje, který je schopen zajistit jeho řádnou a láskyplnou péči a výchovu, přesto považuje s ohledem na vývoj situace v rodině od rozchodu rodičů v srpnu 2021 matku v danou chvíli za rodiče naplňujícího shora uvedená kritéria podstatně horším způsobem než otec. Matka za dobu více než dvou let totiž prokázala, že míra zachování identity dítěte a jeho rodinných vazeb v případě jeho svěření do její péče je zcela minimální, neboť matka není zjevně schopna vnitřně akceptovat, že otec je druhým rodičem nezletilého A. a má stejné právo jako matka nezletilého vychovávat a pečovat o něj. Matka se od počátku řízení, resp. od rozchodu rodičů postavila do role jediné možné pečovatelky, otec přitom po dlouhý čas nezpochybňoval, že matka je pro dítě útlého věku primární osobou, nedomáhal se svěření nezletilého do své výlučné péče a ani do péče střídavé, domáhal se pouze toho, aby mu matka po cca čtyřech měsících styku v její přítomnosti umožnila styk bez jejího dozoru a v otcem zvoleném prostředí. Byl ochoten akceptovat postupný navykací plán a dodržovat v tomto směru dohody rodičů, které matka dle názoru odvolacího soudu dle všeho v průběhu řízení uzavírala zjevně jen pod „tlakem“ soudního jednání či doporučení orgánu sociálně-právní ochrany dětí, vnitřně je však nebyla ochotna akceptovat a dodržovat. Pro takový závěr svědčí skutečnost, že dvě či tři dohody rodičů uzavřené v průběhu řízení soudu prvního stupně, nikdy delší čas nedodržela, styku nezletilého s otcem bránila a hledala zcela záměrně důvody, resp. záminky, proč nezletilého otci nemůže předat. Po obvyklých zdravotních důvodech (rýma, kašel, teplota, průjem apod.) přicházela stále častěji s důvody nepříznivého psychického stavu nezletilého A. (pláč, odmítání otce, špatný spánek, noční děsy), které od června 2022 dokládala zprávami nejrůznějších psychologů či poraden, které nicméně s ohledem na informace poskytované jim pouze matkou a ovlivněné snahou matky dosáhnout omezení otcových styků s otcem na minimum, nemohly být a ani nebyly založeny na objektivních zjištěních, ale pouze na obecných tezích a doporučeních. Matka se prakticky po celou dobu prvnostupňového řízení zaštiťovala tím, že nezletilého stále pravidelně kojí, protože nezletilý odmítá příkrmy, a nemůže tedy otci nezletilého předat na více než 2 až 3 hodiny (ani ty však otci zpravidla neumožnila) a opakovaně také poukazovala na to, že otec nemá o nezletilého fakticky zájem a nemá ani časový prostor pro styk, což dle jejího názoru prokazuje mj. i to, že nezletilého „často“ přebírají namísto otce jeho rodiče. Matce bylo opakovaně ze strany soudů (osobně i formou soudních rozhodnutí) sdělováno, že kojení dítěte nebrání několikahodinovému styku v rámci dne a že otec má právo pověřit své rodiče k vyzvednutí nezletilého od matky, a že s ohledem na jeho pracovní náplň a povinnosti je takové využití pomoci ze strany svých rodičů pochopitelné. Je pravdou, že otec pomoci svých rodičů k převzetí nezletilého v průběhu řízení využíval, avšak dle provedených důkazů (zejména zpráv X) je zřejmé, že to byl zpravidla otec, kdo se za účelem styku s nezletilým dostavil a žádal matku o předání nezletilého. Matka se s postupujícím řízením odvolávala také na to, že nezletilý otce prakticky nezná a nezletilý k otci nechce, což je v kontextu shora uvedeného postupu matky ve své podstatě absurdní, neboť to byla právě ona, kdo obvyklému kontaktu bránila. Matka pak po celou dobu řízení tvrdila, resp. spíše podsouvala soudu a všem zúčastněným, ničím však neprokazovala, že otec zastírá svou sexuální orientaci, má k nezletilému zvláštní vztah, je dirigentem chlapeckého (což zdůrazňovala) sboru a jeho zájem o nezletilého není tedy ryze otcovský. Poukazovala na to, že otec nezletilého i v její přítomnosti stále líbá na ústa, vyznává mu lásku, nezletilého zalehává apod. Odvolací soud a zjevně ani soud prvního stupně, popř. opatrovník nevnímají takové chování (vyjma zalehávání, které je však s ohledem na přítomnost matky velmi nevěrohodné) ze strany otce jako závadové a neobvyklé a rozhodně jej nehodnotí jako známku patologického chování. Styk nezletilého s otcem byl realizován pro nejrůznější záminky (jen výjimečně podložené objektivním důkazem) velmi nepravidelně a v průběhu července, srpna a září 2022 prakticky ustal, byť se otec pokoušel o styk jen za asistence pracovník X a žádal styk v délce např. dvou hodin v blízkosti bydliště matky a za nabízené asistence příslušné organizace. V říjnu 2022, tj. v době krátce poté, kdy soud prvního stupně dal při jednání dne 26. 9. 2022 najevo svou připravenost rozhodnout a odročil jednání na dobu cca dvou měsíců, aby rodiče na základě dohody o styku do dalšího jednání začali realizovat styk v rozsahu potřebném pro zachování role otce a případně mohli při dalším jednání uzavřít konečnou dohodu podepřenou praktickou zkušeností z průběhu styku, matka po styku nezletilého s otcem 5. 10. 2022 vyslovila podezření z pohlavního zneužívání nezletilého otcem. Pohlavní zneužívání otce v blíže nepopsané formě dovozovala z toho, že nezletilý měl po návratu od otce zarudlý penis, na plence měl stopu krve a při kontaktu s přirozením říkal „táta, táta“. Matka proto podala na otce dne 21. 10. 2022 trestní oznámení. Dne 26. 10. 2022 otci nezletilého na doporučení svého právního zástupce a pod vlivem čerstvě vydaného předběžného opatření ukládajícího jí povinnost nezletilého otci ke styku předávat v rozsahu obdobném rozsahu, na kterém se rodiče při posledním jednání soudu dne 26. 9. 2022 dohodli, předala ke styku. S odkazem na to, že nezletilý se od otce opět vrátil se zarudlým penisem, což zvýšilo její obavy o jeho bezpečí, již následně až do rozhodnutí soudu prvního stupně v červenci 2023 otci nezletilého ani v jednom případě nepředala a odmítala i styk nezletilého s otcem za asistence X, resp. kontaktu otce s nezletilým bránila až do okamžiku výkonu rozhodnutí odebráním dítěte, který byl nařízen poté, co po vyhlášení rozsudku s nezletilým odjela mimo své bydliště a skrývala se s ním s úmyslem zabránit předání nezletilého otci.

58. Odvolací soud s ohledem na tento vývoj případu zcela ve shodě se soudem prvního stupně považuje za zcela nereálné, resp. vysoce nepravděpodobné, že matka by v případě svěření nezletilého A. do její péče, která by byla jinak s vysokou pravděpodobností s ohledem na velmi útlý věk nezletilého v době rozhodování soudu prvního stupně a s ohledem na matčinu jinak řádnou péči o nezletilého ze strany soudu (a i samotného otce) preferována, otci umožňovala podílet se na péči a výchově nezletilého formou obvyklou.

59. V kontextu toho, že otec v průběhu řízení před soudem prvního stupně přistupoval k řešení složité a stále se zhoršující situace klidně, dodržoval doporučení opatrovníka či soudu, měl snahu zapojovat se do péče o nezletilého postupně a nenásilně a ve vztahu k matce nevystupoval na rozdíl od matky opozičně, hodnotí odvolací soud úvahu soudu prvního stupně, že otec je schopen nezletilému poskytnou nejen řádnou péči, ale i pravidelný, ničím nepodmiňovaný a jednoznačně potřebný osobní kontakt s matkou a naplňuje proto shora uváděná kritéria podstatně lépe než matka, jako úvahu správnou a logicky vedoucí k závěru, že je v nejlepším zájmu nezletilého svěřit jej do péče otce při současném nastavení velmi širokého styku nezletilého s matkou.

60. Odvolací soud má s ohledem na aktuálně realizovanou faktickou péči otce o nezletilého, která trvá již více než půl roku, možnost zhodnotit, že otec skutečně po převzetí nezletilého do své péče na základě realizovaného výkonu rozhodnutí nezaujal stejný přístup jako matka, matce již od druhého dne umožňoval osobní kontakt s nezletilým, byť s ohledem na „únos“ nezletilého matkou po vyhlášení rozsudku z obavy o opakovaní takového jednání jen za své účasti, a poté, co bylo odvolacím soudem po prvním jednání nařízeno předběžné opatření upravující zatímně úpravu styku nezletilého s matkou, dané rozhodnutí řádně dodržoval, nezletilého matce pokaždé řádně předal a její styk s nezletilým v rozsahu sedmi dní ze čtrnáctidenního cyklu bez dalšího umožňoval.

61. Odvolací soud má aktuálně za prokázané, že otec je shodně jako matka schopen o nezletilého řádně a časově neomezeně pečovat, že má stejně jako matka k dnešnímu dni již s nezletilým navázán silný vztah a že nezletilý jej již vnímá stejně jako matku jako svého vychovatele a pečovatele.

62. Tvrzení matky, že otec se vůči nezletilému dopouštěl nevhodného chování, které by mohlo být hodnoceno jako pohlavní zneužívání, hodnotí jako nevěrohodné a ryze účelové. U nezletilého si sice již po návratu od otce po styku dne 5. 10. 2022 (a následně i 26. 10. 2022) objevilo zarudnutí penisu, nicméně dle lékařských zpráv z dané doby je zřejmé, že u nezletilého byl diagnostikován zánět penisu, který je diagnózou u plenkovaných dětí poměrně častou, a který není sám o sobě důkazem o pohlavním zneužívání dítěte. Lékaři ošetřující nezletilého neshledali na těle nezletilého žádné jiné změny, které by hodnotily jako neobvyklé, patologické či dokonce jevící známky jakéhokoliv nevhodného jednání, které by mj. měli v případě pochybností povinnost hlásit příslušným orgánům. V kontextu celého vývoje je dle odvolacího soudu více než zjevné, že matka vzniklého zánětu penisu u nezletilého zneužila za účelem omezení péče otce a jeho vlivu na život nezletilého.

63. Odvolací soud si je vědom toho, že věc pohlavního zneužívání nezletilého je stále prošetřována Policií a věc doposud nebyla skončena, avšak s ohledem na možnost posouzení důkazů v podobě lékařských zpráv a znaleckého posudku vypracovaného v rámci trestního řízení na matku a otce, je toho názoru, že má dostatek podkladů pro to, aby si sám zhodnotil, zda otce je z péče o nezletilého nutné vyloučit či omezit.

64. Jednou z poměrně zásadních, a i v odvolacím řízení přetrvávajících námitek matky proti péči otce, je námitka, že otec je pracovně značně vytížen, nemá dostatek času na plnohodnotnou péči o nezletilého a často jej musí v péči zastupovat jeho rodiče. Tuto námitku zhodnotil odvolací soud jako zcela lichou. Pracovní vytížení rodiče může mít jistě význam při rozhodování o péči, překážkou pro péči může však být jen ve zcela mimořádných případech, které skutečně brání rodiči postarat se o dítě v delších časových úsecích (typicky voják na zahraniční misi, řidič kamiónu s dlouhodobými cestami do zahraničí atd.). Standardní pracovní poměr či podnikání v oboru, byť by bylo i z různých hledisek náročné a spojené s občasnými pracovními cestami do zahraničí, však dle odvolacího soud k takovým výjimkám nepatří. Opak by koneckonců znamenal v podstatě diskriminaci pracujícího rodiče oproti rodiči nepracujícímu, resp. majícímu méně např. časově náročné zaměstnání či výdělečnou činnost. Pokud jde o zapojení prarodičů do péče o nezletilého, pak odvolací soud samozřejmě považuje za nezpochybnitelné, že primární díl odpovědnosti za realizaci péče o nezletilého je na rodiči, nicméně zapojení osob blízkých rodiči a dítěti do péče patří ke zcela běžným jevům v životě kteréhokoliv dítěte a může mu být naopak z mnoha důvodů prospěšné. V tomto konkrétním případě je navíc zjevné, že nejen otec, ale i matka pracují ve stejném oboru, oba jsou umělci v hudební branži a oba mají pracovní závazky mimo „běžnou pracovní dobu“ a musí občasně využívat při péči o nezletilého pomoci třetích osob. Matka má aktuálně situaci v tomto směru lepší pouze s ohledem na to, že do nedávna byla na rodičovské dovolené a své pracovní závazky má tedy omezené. Odvolací soud tedy považuje za nesporné, že otec nemá reálnou možnost trávit s nezletilým veškerý svůj čas, že koncertuje i o víkendech, ve večerních hodinách a koncertuje i v zahraničí, nemá za to, že míra jeho pracovních závazků jej z péče o nezletilého objektivně vylučuje. V souvislosti s tím je nutné vzít v úvahu i to, že nezletilý dosáhl v mezidobí věku, kdy lze v blízké době předpokládat jeho zařazení do předškolního zařízení a část péče obou rodičů tak bude nahrazována péčí tohoto zařízení, což umožní otci i matce do jisté míry přizpůsobit své pracovní aktivity potřebám nezletilého.

65. S ohledem na shora uvedené závěry a úvahy lze tedy uzavřít, že odvolací soud hodnotí otce jako rodiče s lepšími výchovnými předpoklady, jako rodiče, který je o nezletilého schopen řádně pečovat a vychovávat, poskytnout mu nejen vhodné materiální, ale i nemateriální citové a láskyplné zázemí, ale který je zároveň rodičem, který je schopen respektovat práva druhého rodiče na péči o nezletilého a je schopen podporovat kontakt nezletilého s druhým rodičem bezpodmínečně. Naopak matka má sice bezesporu schopnost o nezletilého řádně pečovat a vychovávat jej, poskytnout mu jak dostatečné materiální i nemateriální zázemí, rozhodně však není aktuálně schopna respektovat otce jako rovnocenného rodiče a podporovat vztah nezletilého k otci. Matka se od počátku řízení, resp. od rozpadu vztahu rodičů, snažila otce pasovat do role pouhé cizí osoby, které by měl být styk s nezletilým omezen na nejnižší možnou míru. Odvolací soud dal i v odvolacím řízení matce příležitost změnit svůj postoj k otci a otcově péči, uvědomit si důsledky svých předchozích špatných rozhodnutí a postupů, nicméně bohužel ani v rámci odvolacího řízení a pod vedením své právní zástupkyně matka nepřestala hledat zástupné důvody, proč nezletilého otci nepředat po styku zpět do jeho péče a proč kvalitu otcovy péče nezpochybňovat. Odvolací soud vnímá, že za dobu jeho dlouholeté praxe se jedná o jeden z nejextrémnějších případů bránění ve styku či péči o dítě, který si mj. vyžádal i zcela výjimečné realizování výkonu rozhodnutí odebráním dítěte rodiči a předáním do péče rodiče druhého. Odvolací soud vnímá rizika takového postupu, v tomto případě nicméně musí konstatovat, že daný krok považuje za v tehdejší situaci za nezbytný. S odstupem několika měsíců má pak za to, že právě tímto krokem soud prvního stupně zajistil nezletilému, že i přes neochotu matky měl možnost navázat silný citový vztah k otci a svým způsobem mu do budoucnu zajistil široký podíl faktické péče ze strany obou rodičů.

66. Návrh matky na doplnění dokazování znaleckým posudkem, který by měl zhodnotit výchovné kompetence a výchovné předpoklady otce (resp. obou rodičů) pro potřeby opatrovnického řízení, zamítl, neboť takový důkaz považoval za nadbytečný a bez zásadního významu pro rozhodnutí ve věci. Otec svým chováním ve vztahu k nezletilému za celé opatrovnické řízení a zejména za dobu své faktické péče o nezletilého nezavdal objektivně posuzováno žádný důvod k pochybnostem o jeho dostatečných rodičovských schopnostech a předpokladech a o jeho kladném citovém vztahu k nezletilému a odvolací soud nenabyl žádnou pochybnost o otcově schopnosti o nezletilého řádně pečovat a nezletilého řádně vychovávat ani poté, co se seznámil s obsahem znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, psychiatrie, klinická psychologie vypracovaného MUDr. D. D. na otce v rámci probíhajícího trestního řízení. Matka závěry tohoto posudku vypracovaného na otce s odkazem na odborné vyjádření PhDr. Mgr. T. S. B. sice zpochybňuje (poukazuje na formální chyby, na nedostatečně podložené, resp. více vyšetřovacími metodami neověřené závěry znalkyně a zdůrazňuje zvýšené až hraniční hodnoty u škály deprese, hysterie a psychastenie a abnormálně zvýšenou škálu psychopatie a paranoidity, které by měly být v kombinaci s vysokým výsledkem na škále nutkavosti varovným signálem při posuzování osobnosti otce, a to zejména při posuzování schopnosti vytvoření adekvátních emočních a citových vazeb otce k malému dítěti), odvolací soud však tyto pochybnosti nesdílí. Otec je hodnocen jako senzitivní, nadměrně svědomitý, se sklony k perfekcionismu, ve vztahu k druhým zvýšeně ostražitý a udržující si odstup. Jeho schopnost navazovat bližší interpersonální vztahy a vazby je snížená. Tato schopnost je snížená také na straně matky, která je jinak hodnocena jako extrovertovaná, sociálně nesmělá, sociabilní, preferující práci s lidmi, optimisticky laděná, k druhým lidem spíše důvěřivá, otevřená až velmi sdílná s histriónskými rysy. Výchovné kompetence jsou i přes zcela rozlišné osobnostní charakteristiky rodičů však zjevně adekvátní a ničím nenarušené. Dle oponujícího odborného vyjádření předloženého matkou je hlavním rizikem osobnosti otce snížená schopnost vytvářet adekvátní emoční a citové vazby k malému dítěti, takové riziko však odvolací soud nevnímá, když dle provedených důkazů má otec k nezletilému zcela evidentně navázán kladný citový vztah i adekvátní rodičovskou vazbu, když vzájemná interakce syna a otce je bezproblémová, a když nezletilý je dle dostupných zpráv v přítomnosti otce uvolněný, spontánní, jejich vztah je důvěrný, pozitivní a bez abnormalit.

67. Odvolací soud zamítl také návrh matky na doplnění dokazování výslechem svědků L. K. a M. Z., neboť jejich svědectví o průběhu ojedinělého setkání či průběhu styku matky s nezletilým a chování otce či jeho rodičů (popsaná mj. v listinách provedených k důkazu) nemohlo přinést žádné zásadní zjištění k rodičovským schopnostem matky či otce, a to jednak s ohledem na dostatečně zjištěný skutkový stav a také s ohledem na zjevnou osobní angažovanost v důsledku přátelské vazby k matce, ať již dlouhodobé nebo navázané v průběhu tohoto řízení. Návrh na doplnění dokazování výslechem svědkyně K. Š. (příbuzná ze strany otce) pak odvolací soud zamítl jako nadbytečný, neboť z jí předloženého písemného vyjádření bylo zjevné, že svědkyně nebyla nikdy osobně přítomna jakékoliv interakci mezi rodiči či rodičem a dítětem a nemůže tak poskytnout jakékoliv pro věc významné svědectví o věcech jí osobně vnímaných.

68. Odvolací soud má tedy za prokázané, že nezletilý v péči otce prospívá, nemá jakékoliv zdravotní problémy, ať již fyzického či psychického rázu, které by bylo možno přičítat nevhodné či zanedbané péči ze strany otce, na otce reaguje pozitivně a vnímá jej jako osobu blízkou, které plně důvěřuje, a k níž má navázán pozitivní vztah. Matčina tvrzení o psychických problémech nezletilého (navíc zapříčiněných chováním otce), pro které byla v minulosti údajně nucena vyhledat pomoc odborníků – psychologů či speciálních pedagogů, dle odvolacího soudu však v řízení prokázána nebyla. Matka sice předložila k důkazu řadu zpráv odborníků (zejména zprávy PhDr. Š.), v nichž byly problémy psychického rázu nezletilého popisovány, nicméně nelze přehlížet, že veškeré informace o nočních děsech, úzkostech, neadekvátních reakcích nezletilého na separaci od matky či o sebepoškozování apod. byly podávány odborníkům jednostranně matkou, nebylo možné je nijak ověřit a objektivizovat a podané zprávy z řad psychologů a speciálních pedagogů nebyly ani v jediném případě vystaveny na konkretizovaných objektivních osobních vyšetřeních nezletilého, matky a také otce. Takové zprávy tak nebylo možné hodnotit jako zprávy matčina tvrzení prokazující a mající jakoukoliv relevanci pro rozhodnutí ve věci samé (k relevanci psychologických či obdobných vyšetření viz např. nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2023, sp.zn. III. ÚS 1775/22).

69. Odvolací soud tedy s ohledem na shora uvedené považuje rozhodnutí soudu prvního stupně o svěření nezletilého do péče otce za rozhodnutí zcela správné a sledující nejlepší zájem dítěte být i po rozpadu vztahu rodičů v péči obou rodičů v co nejširší možné míře.

70. Odvolací soud se pak plně ztotožnil se soudem prvního stupně také v tom směru, že i přes excesivní chování matky není v zájmu nezletilého, aby matka byla z osobní péče o nezletilého vyloučena. Matka je pro nezletilého nadále velmi blízkou, vztahově velmi důležitou osobou s nezastupitelnou rolí v jeho životě, a je tak více než žádoucí zajistit nezletilému s matkou co nejširší osobní kontakt.

71. Soud prvního stupně stanovil styk nezletilého s matkou v rozsahu sedmi dnů v rámci čtrnáctidenního cyklu, styk matky však rozdělil do tří částí. Tato úprava měla jistě své opodstatnění a odvolací soud ji vnímal jako vhodnou a k potřebám nezletilého citlivou. V průběhu odvolacího řízení však dospěl k závěru, že v situaci, kdy matka má neustále předávání nezletilého otci zpět do jeho péče komplikovat, což může být do budoucna zdrojem řady konfliktů a konfrontací, považoval odvolací soud za vhodné (i s ohledem na vyšší věk nezletilého) scelit úseky péče otce a matky vždy do jednoho celku. Tím bude eliminován počet předávek nezletilého mezi rodiči, tj. počet možných konfliktů, což by mohlo přinést zklidnění situace, kterou po letech sporů potřebují všichni účastníci tohoto řízení. Odvolací soud zároveň mírně korigoval i termín převzetí nezletilého matkou ke styku, když počátek styku stanovil v pondělí ráno, neboť předpokládá, že po nástupu nezletilého do předškolního zařízení, bude docházet k předávání nezletilého mezi rodiči prostřednictvím daného zařízení, což ještě více eliminuje kontakty rodičů, při nichž matka nebyla v minulosti schopna udržet své emoce v mezích potřebných pro klidné předání nezletilého. Toto mírné omezení matčiny péče pak odvolací soud vnímá i jako jakési upozornění matky na to, že jakékoliv další ztěžování péče a styku z její strany může nalézt svůj odraz v rozhodnutí omezujícím její styk s nezletilým. Odvolací soud nicméně doufá, že matka se jakýmkoliv dalším obstrukcím vyhne, přispěje ke zklidnění situace a umožní nezletilému být v péči obou rodičů bez zbytečné zátěže z rodičovských konfliktů. Jen takový přístup může koneckonců do budoucna vést ke změně výlučné péče otce a k zajištění minimálně rovnoměrného podílu na péči o nezletilého nejen po faktické, ale i právní stránce.

72. S ohledem na rozsah běžného nastaveného styku nepovažoval odvolací soud prozatím za důležité upravovat styk nezletilého s matkou v době školních prázdnin, neboť delší než týdenní časové úseky styku (resp. péče) nepovažuje s ohledem na útlý věk nezletilého za vyhovující jeho potřebám častého kontaktu s oběma rodiči. Zvláštní úpravu styku však nastavil v době vánočních svátků, které jsou svým významem pro rodiče i děti zásadní a vyvolává proto mezi rodiči časté konflikty. Tuto úpravu nastavil tak, aby oba rodiče měli stejnou možnost strávit s nezletilým jednou za dva roky Štědrý den, který je z mnoha pohledů považován za „nejsvátečnější“ den v roce.

73. Při úpravě styku, resp. způsobu předávání nezletilého odvolací soud zohlednil, že po rozchodu rodičů se otec odstěhoval z posledního společného bydliště rodičů do místa poměrně vzdáleného, které sice nevylučuje podíl obou rodičů na péči o nezletilého, nicméně přináší nezanedbatelnou finanční a časovou zátěž spojenou s převozem nezletilého mezi bydlišti rodičů. Za takové situace, vnímal odvolací soud jako nespravedlivé, aby veškerou zátěž spojenou s dojížděním nesla výlučně matka, když ona tyto zvýšené výdaje nezavinila, a proto rozhodl tak, že rodiče se budou na převážení nezletilého podílet rovnou měrou, tj. každý absolvuje jednu z cest mezi rodiči v rámci jednoho termínu styku.

74. S ohledem na odvolání matky do výroku rozsudku, kterým byla vyslovena soudem prvního stupně předběžná vykonatelnost výroku I. rozsudku, kterým byl nezletilý svěřen pro dobu za trvání manželství rodičů do péče otce, odvolací soud konstatuje, že v situaci, kdy matka od 26. 10. 2022 otci neumožnila žádný styk, byť byla ze strany soudu i orgánu sociálně-právní ochrany dětí opakovaně seznamována s tím, že jí uváděné důvody pro nerealizování styku jsou hodnoceny jako nepodstatné, zástupné či účelové, a kdy soud prvního stupně vnímal značné riziko, že v případě matčina odvolání, které bylo možné předpokládat, že matka řadu dalších měsíců otci styk ani péči neumožní, bylo rozhodnutí o vyslovení předběžné vykonatelnosti zcela namístě a v zájmu nezletilého na navrácení otce do jeho života.

75. Přezkumu podrobil odvolací soud také rozhodnutí o výživném. V souvislosti s tím připomíná, že vyživovací povinnost je dána ex lege, kdy obvyklým způsobem plnění je stav, kdy dítě žije ve společné domácnosti rodičů a výživné je plněno v naturální formě. Pro případ, že výživné musí být stanoveno soudem, vyjmenovává zákonodárce v § 913 a násl. občanského zákoníku hlediska rozhodná pro jeho výši.

76. Podle § 913 odst. 1 jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby a majetkové poměry oprávněného, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 občanského zákoníku je při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Přihlédnout je třeba také k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí, popřípadě i k péči o společnou domácnost.

77. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů, přičemž toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

78. Při určení konkrétní výše výživného bere odvolací soud ve svých rozhodnutích primárně v úvahu životní úroveň rodičů, výši průměrného faktického či potenciálního měsíčního příjmu rodičů v rozhodném období, počet rodiči vyživovaných dětí, podíl péče rodičů u každého z dětí a odůvodněné potřeby dítě. Přihlíží např. i k výši nezbytných výdajů rodičů např. na zajištění bydlení, toto kritérium však hodnotí již jen jako podpůrné.

79. V tomto konkrétním případě vycházel odvolací soud z toho, že výživné, které určí ze strany matky svým rozhodnutím, spolu s prostředky, které je schopen poskytovat na potřeby nezletilého otec, musí být schopné nezletilému zachovat životní úroveň srovnatelnou s životní úrovní, kterou by požíval při soužití rodičů.

80. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že otec má aktuálně příjem ve výši minimálně X Kč čistého měsíčně, zatímco matka má příjem významně nižší. Podstatnou část příjmu matky činil do konce roku 2023 rodičovský příspěvek, který byl matce na její žádost v září, říjnu a listopadu vyplacen ve zbývající nevyplacené výši, tj. ve výši cca X Kč. Kromě toho matka dosahovala po celou rozhodnou dobu příjmů ze svých tří pracovních poměrů ve výši cca X Kč čistého měsíčně a měla prokazatelně i další zdroje příjmů pravděpodobně souvisejících s její uměleckou činností (k finančním částkám zasílaným matce ze strany jejích podporovatelů soud nepřihlížel jako k trvalému zdroji příjmu, a proto je při stanovení výživného nezohlednil), když její příjmy za rok 2023 dle provedeného dokazování činily v průměru cca X Kč měsíčně. Na základě toho pal lze učinit závěr, že i poté, co jí zanikl nárok na rodičovský příspěvek ve výši X Kč měsíčně, je schopna svou výdělečnou činností dosahovat příjmu ve výši minimálně X Kč čistého měsíčně. Odvolací soud pak přihlédl také k tomu, že matka je výlučným vlastníkem rodinného domu, v němž žije, a rodinné chalupy s pozemky v obci X. Náklady na bydlení matky představují prakticky pouze výdaje za spotřebované energie, na nichž se navíc podílí i její matka, která matčin rodinný dům rovněž využívá.

81. Odvolací soud má tedy za to, že matka by při příjmu cca X Kč měsíčně byla schopna přispívat na výživu nezletilého částkou ve výši cca X měsíčně. Při zohlednění toho, že bude na základě rozsudku pečovat o nezletilého v rozsahu téměř jedné poloviny celkového času a bude mít tedy nezanedbatelné výdaje spojené s péčí o nezletilého, pak je nutné toto zohlednit a nastavit výživné ve výši odpovídající podílu matky na péči o nezletilého. S přihlédnutím k tomu, že nezletilý má zcela standardní potřeby odpovídající jeho útlému věku, dospěl soud k závěru, že výživné nastavené soudem prvního stupně ve výši X Kč měsíčně je výživným odpovídajícím jak odůvodněným potřebám nezletilého na straně jedné, tak možnostem, schopnostem i majetkovým poměrům rodičů na straně druhé, tj. odpovídá zákonným kritériím a lze se s ním plně ztotožnit.

82. Oproti soudu prvního stupně stanovil matce vyživovací povinnost až od vykonatelnosti rozhodnutí o svěření nezletilého do péče, které by mělo být datem převzetí nezletilého do faktické péče matky.

83. Vzhledem k tomu, že matka hradí předepsané výživné od října 2023 a poměrnou část výživného za měsíc září 2023 si bezesporu splnila výkonem své péče, určil odvolací soud, že dluh na výživném matce nevznikl.

84. S ohledem na skutečnost, že výživné je nárokem dítěte, nikoliv samotného rodiče, k jehož rukám je výživné dítěte pouze hrazeno, nemohl odvolací soud formou vykonatelného rozhodnutí uložit otci povinnost zaplatit k rukám matky výživné za dobu od 1. 9. 2021, tj. od ukončení soužití rodičů. Matka má nicméně možnost svůj případný nárok z titulu bezdůvodného obohacení uplatnit vůči otci formou samostatně podané žaloby na zaplacení. S ohledem na to, že otec nejpozději od února 2022 hradil na výživu nezletilého k rukám matky výživné pravidelně a na základě dohody rodičů z 2. 2. 2022 doplatil i matkou požadovaný dluh ve výši X Kč, lze nicméně polemizovat o tom, zda matce vůči otci jakýkoliv nárok na zaplacení určité částky skutečně vznikl.

85. Pokud jde o rozhodnutí soudu prvního stupně o návrhu otce na nařízení výkonu rozhodnutí – předběžného opatření nařízeného usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 17. 10. 2022, č. j. 7 Nc 261/2022-6 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2022, č. j. 100 Co 279/2022-94 pak toto rozhodnutí hodnotí odvolací soud jako zcela správné. Odvolací soud neshledal žádné procesní pochybení soudu prvního stupně, jak namítala matka, neboť návrh na nařízení výkonu rozhodnutí byl matce dle obsahu spisu prokazatelně doručen, věc byla řádně projednána spolu s věcí samou při veřejném jednání soudu, matka se k návrhu vyjádřila a měla možnost reagovat na veškerá otcova tvrzení. Matka sama nerozporovala, že nezletilého otci od 26. 10. 2023 nepředala ani v jednom jediném případě a důvod, pro který tak matka činila, byl také zřejmý. Důkazy potřebné pro posouzení odůvodněnosti otcem podaného návrhu (současně potřebné pro rozhodnutí ve věci samé) byly provedeny. Matčina obava z jí účelově tvrzeného pohlavního zneužití nezletilého otcem pak nemohla být posouzena jako důvod absolutního nerespektu k vykonatelnému soudnímu rozhodnutí a jako důvod pro to, aby matka nepředala nezletilého otci ke styku ani v jediném případě za dobu cca devíti měsíců, zvlášť když matka nepředala nezletilého otci ani na krátký čas s asistencí pracovníka zařízení X. Právě toto odmítání svědčí o tom, že matka neměla v úmyslu chránit nezletilého před domnělým nebezpečím, ale chtěla zamezit styku otce s nezletilým z důvodů ryze osobních, a to za jakoukoliv cenu.

86. Pokud tedy soud prvního stupně po marné výzvě matky k dobrovolnému plnění soudem uložené povinnosti předávat nezletilého otci ke styku přistoupil bez dalšího k uložení pokuty, byl jeho postup zcela správný a se zněním zákona souladný.

87. Odvolací soud pak hodnotí jako správnou a závažnosti matčina jednání adekvátní výši uložené pokuty, neboť má shodně jakou soud prvního stupně za to, že v případě matčina odhodlání styku nezletilého s otcem bránit všemi prostředky, nebylo možné reálně očekávat, že pokuta uložená v řádu jednotek tisíc korun by mohla matčin přístup k dobrovolnému plnění svých povinností ovlivnit a ve svém důsledku vést k jejich dobrovolnému plnění.

88. Vzhledem ke shora uvedeným závěrům proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a IV. o svěření nezletilého do péče otce jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil, stejně jako výrok VII. o nařízení výkonu rozhodnutí a výrok VIII. o předběžné vykonatelnosti výroku I. rozsudku. Ve výrocích o výživném a styku nezletilého s matkou pak rozsudek soudu prvního stupně v souladu s ustanovením § 220 odst. 1 změnil tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku.

89. O nákladech řízení před soudem prvního stupně i před soudem odvolacím rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., podle ustanovení § 23 věty první z. ř. s., když v řízení před soudem prvního stupně ani v řízení odvolacím nebyly pro aplikaci věty druhé tohoto ustanovení shledány důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená plněná dobrovolně a v určené lhůtě, lze se jejího plnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí, či návrhem na exekuci.

Podle § 502 odst. 1, 2 z.ř.s. soud nařídí výkon rozhodnutí uložením pokuty proti tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí, nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popř. o úpravě styku s ním, anebo rozhodnutí o navrácení dítěte. Výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně, jen je-li to účelné; výše jednotlivé pokuty nesmí přesahovat 50 000 Kč. Pokuty připadají státu a soud eviduje částku vymožených pokut.

Podle § 503 odst. 1, 2 z.ř.s., je-li to účelné, může soud
a) tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči
o nezletilé dítě, popř. o úpravě styku s ním, anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, nařídit první setkání s mediátorem v rozsahu třech hodin,
b) nejsou-li dány podmínky pro změnu rozhodnutí, stanovit plán navykacího režimu, je-li to v zájmu dítěte,
c) rozhodnout o uložení povinnosti osobám, mezi kterými má být styk realizován, styk vykonávat pod dohledem orgánu sociálně-právní ochrany dětí,
d) nařídit povinnému setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie.

Shledá-li soud porušování plánu navykacího režimu některým z účastníků, které má vliv na účel navykacího režimu, nebo dospěje-li k závěru, že navykací režim neplní svůj účel, plán zruší a přistoupí k výkonu rozhodnutí podle § 504 z.ř.s.

Podle § 504 z.ř.s. zůstane-li postup soudu podle § 502 a 503 z.ř.s. bezvýsledný, nebo je-li po zahájení řízení z okolností případů zřejmé, že by tento postup zjevně nevedl ke splnění povinnosti, nařídí soud výkon rozhodnutí odnětím dítěte proti tomu, u koho podle rozhodnutí nebo dohody nemá být, a jeho předání tomu, komu bylo podle rozhodnutí nebo dohody svěřeno, nebo má být navráceno, anebo tomu, komu rozhodnutí nebo dohoda přiznávají právo na styk s dítětem po omezenou dobu.

Praha 5. června 2024

Mgr. Lucie Pšeničková, v. r.
předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Lenka Zahradníková