Sylva Höhne a kol.
–
1. Metodologie výzkumu
(Sylva Höhne, Jana Barvíková)
Tato studie je primárně založena na několika datových zdrojích. Předně jde o výsledky kvantitativního šetření „Dítě v rodičovském konfliktu 2021“, v jehož rámci bylo dotázáno na dva tisíce respondentů, rodičů nezaopatřených dětí, kteří zažili vlastní rozchod či rozvod s druhým rodičem svého dítěte. Péči o toto dítě či děti přitom aktuálně sdílejí víceméně rovnoměrně s druhým rodičem nebo mají dítě ve své převážné péči, případně jsou v pozici takzvaných druhých, nerezidenčních rodičů, u nichž kontakt s dítětem není tolik intenzivní. Druhou podstatnou složkou jsou výstupy kvalitativních šetření „Jak se žije dětem po rozchodu rodičů?“ a „Jak se vychovávají děti po rozchodu/rozvodu?“, které doplňují či vysvětlují zjištění vzešlá z analýzy kvantitativních dat a rozvíjejí dotazníkem nepostihnutá témata. První z těchto šetření bylo realizováno formou 32 hloubkových rozhovorů s mladými lidmi, kteří v dětství či dospívání zažili rozchod/rozvod rodičů. Respondenty druhého šetření bylo 42 rodičů nezletilých dětí se zkušeností s některým z modelů uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu.
Poměrně specifický pohled na porozvodové a porozchodové uspořádání péče o děti přinášejí data Ministerstva spravedlnosti prezentující rozhodnutí opatrovnických soudů ve věcech péče a výživy dětí v letech 2008 až 2022. Doplňují tak výsledky plynoucí ze zmiňovaného kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Analýze těchto dat je věnována podkapitola 4.2.
1.1 Kvantitativní dotazníkové šetření „Dítě v rodičovském konfliktu 2021“
Přibližně od poloviny srpna do poloviny října roku 2021 byl realizován výzkum zaměřený na péči o děti po rozvodu či rozchodu rodičů. Sběr dat pro RILSA zajistila agentura ppm factum research, s. r. o., a sice kombinací online (CAWI) a osobního (CAPI) dotazování v téměř vyrovnaném poměru 48 : 52. Dotazníkové šetření sledovalo období, kdy se původní rodina rozpadla, ale i aktuální uspořádání péče o děti a okolnosti s ní související. Soustředilo se na průběh soudního řízení, případně na řešení porozvodového uspořádání, které proběhlo bez soudu. Pozornost byla věnována preferencím rodičů v otázce nastavení péče o děti i jejich postojům a zkušenostem, co se stability rodiny, zajištění péče o dítě, úpravy výživného, komunikace s druhým rodičem či využívání odborné pomoci týká. Výzkum si všímal také dopadů rozpadu rodiny na děti (z pohledu rodiče), míry rodičovského konfliktu, který rozchody zpravidla provází, a v neposlední řadě i bilancování prožité zkušenosti s rozchodem.
Cílovou skupinu představovali muži a ženy, kteří měli v době rozchodu nezletilé dítě, přičemž od jejich rozchodu s biologickým otcem či matkou tohoto dítěte uplynulo minimálně 12 měsíců. Podmínkou pro zapojení do výzkumu bylo dále alespoň tříměsíční soužití rodičů ve společné domácnosti v době před jejich rozchodem. Zahrnuti byli pouze rodiče v současnosti v různé míře pečující o dítě, případně osoby, jež se s dítětem alespoň jednou měsíčně stýkají. Vyloučeni z výzkumu byli respondenti v pozici rodičů, kteří nejsou s dítětem vůbec v kontaktu.
Protože jedním z cílů celého projektu, v jehož rámci vznikla tato studie, bylo porovnat okolnosti související s rozpadem úplné rodiny a následné porozvodové uspořádání v případech, kdy je dítě v převážné péči jednoho rodiče, se situací, kdy o dítě víceméně rovnoměrně pečují oba rodiče, bylo záměrem mít srovnatelné četnostní zastoupení těchto dvou typů péče. Jednalo se tedy o záměrný výběr. Tato volba je opodstatněná z několika důvodů. Zaprvé podle dat Ministerstva spravedlnosti v rozhodnutích opatrovnických soudů o péči o dítě po rozchodu rodičů stále převládá výlučná péče matky (v roce 2022 svěřily opatrovnické soudy při prvním rozhodnutí v 70 % případů dítě matce; viz podkap. 4.2). Absolutní počet rodičů pečujících o děti rovnoměrně by ve výběrovém souboru byl proto příliš malý a neumožňoval by podrobnější analýzu. Zadruhé z podstaty věci chybějí informace o tom, jak si po rozchodu dělí péči o děti nesezdaní rodiče, kteří se neobrátili na soud. V rámci každého typu péče pak měl být dotázán stejný podíl mužů a žen. Podstatným kritériem, které ovlivnilo výslednou podobu datové matice, byl věk nejmladšího dítěte v době rozchodu rodičů. V návaznosti na výsledky soudních opatrovnických řízení bylo při sběru dat požadováno, aby pro polovinu respondentů platilo, že k rozpadu rodiny došlo, když bylo nejmladšímu dítěti nejvýše šest let, pro další tři desetiny, aby to bylo dítě sedmi- až jedenáctileté, a pro zbývající pětinu se mělo jednat o dítě ve věku 12 až 18 let.
Typ současné péče (tzn. v době výzkumu) byl vymezen počtem dní, resp. nocí, které dítě skutečně tráví u respondenta, nikoli tím, jak rodiče dané uspořádání nazývají či jak bylo případně určeno soudem. V případě převážné péče o dítě se tedy respondentem stal rodič v pozici hlavního pečujícího, kdy dítě přespává výhradně nebo 22 a více nocí v měsíci u něj, ale i rodič, kterého můžeme označit jako nerezidenčního, u něhož dítě přespává nejvýše osm dní v měsíci nebo vůbec, ale se kterým se minimálně jednou měsíčně vídá. Víceméně rovnoměrná péče pak byla definována případy, kdy dítě u respondenta přespává 9 až 21 nocí nebo kdy dítě bydlí na jednom místě a každý z rodičů u něj přespává minimálně devětkrát do měsíce.
Z datové matice obsahující odpovědi celkem od 2 005 respondentů bylo vyloučeno šest případů, u nichž bylo na základě odpovědí v dotazníku identifikováno, že partner zemřel nebo se k sobě oba rodiče vrátili. Výsledný soubor tedy čítá 1 999 respondentů. Dítě bylo v převážné péči jednoho rodiče u 1 059 respondentů (53 %), rovnoměrná péče o dítě se týkala 940 respondentů. Četnostní rozložení respondentů ohledně pohlaví a věku nejmladšího dítěte v době rozchodu rodičů se od stanovených kvót do určité míry odchýlilo (tabulka č. 1.1). Dítětem je dále v textu vždy myšleno nejmladší společné dítě rozejitých rodičů.
Tabulka č. 1.1 Respondenti podle pohlaví a věku nejmladšího dítěte v době rozchodu dle typu současné péče (sloupcové četnosti v %)
Převážná péče | Rovnoměrná péče | ||
Pohlaví respondenta | muž | 42,6 | 57,2 |
žena | 57,4 | 42,8 | |
Věk nejmladšího dítěte v době rozchodu rodičů | 0 - 6 let * | 70,3 | 57,6 |
7 - 11 let | 19,2 | 29,7 | |
12 - 18 let | 10,5 | 12,8 |
Pozn.: * Včetně případů, kdy byla respondentka/partnerka ještě těhotná (2,8 %, resp. 1,0 %).
Zdroj: Dítě v rodičovském konfliktu 2021
Publikace je určena nejen odborníkům, ale i rodičům. Pořízená kvantitativní data byla zpracována v programu SPSS. Metody analýzy byly zvoleny tak, aby odpovídaly charakteru dat, respektive typu proměnných a zároveň byly výstupy srozumitelné široké veřejnosti. V páté kapitole je využita komplexnější metoda (analýza skrytých tříd) pro identifikaci typů rodin dle míry konfliktu rodičů za přítomnosti dítěte. Její aplikace je pro úplnost podrobně popsána, nicméně běžný čtenář může dobře profitovat ze samotných výsledků její aplikace.
1.2 Kvalitativní šetření „Jak se žije dětem po rozchodu rodičů?“
Kvalitativní šetření „Jak se žije dětem po rozchodu rodičů?“ bylo provedeno v období od podzimu 2020 do jara 2021 formou 32 hloubkových rozhovorů s mladými lidmi ve věku 16 až 29 let, kteří v dětství či dospívání zažili rozchod/rozvod rodičů. Věkové rozmezí respondentů bylo zvoleno na základě etických, výzkumných i pragmatických důvodů. S ohledem na citlivost tématu a rodinných vazeb v rodinách po rozpadu vztahu rodičů bylo snahou respondenty zatížit co možná nejméně. Z toho důvodu byli dotazováni pouze mladiství a mladí dospělí. U respondentů starších 16 let není nutné získávat souhlas s jejich účastí na výzkumu od rodičů, respektive jejich zákonných zástupců. V případě nutnosti souhlasu by se potomek mohl dostat pod tlak rodičů, zda se do výzkumu vůbec zapojit, jak a o čem v rozhovoru ne/vypovídat. To by mohlo mít výrazný dopad na složení výzkum-ného souboru, kvalitu získaných výpovědí, ale zejména (i jen potenciální) respondenty v jejich křehkém věku neúměrně zatížit. Nastavení horní věkové hranice ovlivnilo zacílení některých výzkumných otázek, které sledovaly dopady rodinné situace na respondenta i v období dospělosti, zejména pokud jde o fungování v partnerských vztazích, přání založit rodinu apod. Respondenti byli rekrutováni na základě veřejné výzvy a s využitím principu sněhové koule. Sběr rozhovorů probíhal v období pandemie a preventivních opatření, většina rozhovorů tedy byla pořízena online. Zbylé rozhovory se konaly na místě dle výběru respondentů, nejčastěji v jejich oblíbené kavárně, během společné procházky, u nich doma či v zaměstnání. Snahou bylo získat co nejpestřejší soubor z hlediska uspořádání péče po rozchodu/rozvodu rodičů: 17 respondentů mělo zkušenost s rovnoměrnou péčí nebo kombinací rovnoměrné a převážné péče, 15 pouze s péčí převážnou (tabulka č. 1.2). Do výzkumu se hlásily především mladé ženy, mezi respondenty tedy byly v tříčtvrtinové převaze. Respondenti pocházeli z různých krajů České republiky, z velkých i menších měst a venkova.
Tabulka č. 1.2 Vybrané charakteristiky respondentů výzkumu „Jak se žije dětem po rozchodu rodičů?“
Ženy | Muži | ||
Celkový počet | 25 | 7 | |
Aktuální věk | 16 - 19 let | 11 | 5 |
20 - 24 let | 7 | 2 | |
25 - 29 let | 7 | 0 | |
Zkušenost s typem péče – dle počtu nocí | jen s výhradní/převážnou péčí | 13 | 2 |
jen s (víceméně) rovnoměrnou péčí | 6 | 2 | |
s oběma typy péče | 6 | 3 | |
Věk dítěte v době, kdy matka, otec a dítě přestali bydlet v jedné domácnosti | 0 - 3 roky | 4 | 0 |
4 - 6 let | 5 | 3 | |
7 - 11 let | 12 | 4 | |
12 - 15 let | 4 | 0 | |
16 let a více | 0 | 0 | |
Věk dítěte v době, kdy se rodiče rozvedli/rozešli | 0 - 3 roky | 5 | 0 |
4 - 6 let | 3 | 3 | |
7 - 11 let | 15 | 4 | |
12 - 15 let | 2 | 0 | |
16 let a více | 0 | 0 |
Pozn.: V souboru nebylo dítě v době rozchodu starší 15 let. Počty věků dítěte v době, kdy matka, otec a dítě přestali bydlet v jedné domácnosti, a v době, kdy se rodiče rozvedli/rozešli, se liší v závislosti na tom, která z těchto událostí v dané rodině nastala dříve.
Zdroj: Jak se žije dětem po rozchodu rodičů?
Kvalitativní šetření „Jak se žije dětem po rozchodu rodičů?“ (stejně jako i níže popsané šetření „Jak se vychovávají děti po rozchodu/rozvodu?“) navazovalo na konzultace projektu s experty realizované v rámci předvýzkumu v roce 2019, na expertní rozhovory a expertní fokusní skupiny se zástupci profesí a institucí dotčených problematikou rodičovského konfliktu (psychologové, pracovníci OSPOD, soudci, advokáti, pedagogové základních škol, odborní referenti Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva spravedlnosti). Některá témata a otázky byly do scénářů rozhovorů zařazeny i s ohledem na jejich doporučení a potřeby praxe.
Rozhovory s mladými lidmi se zkušeností rozvodu rodičů se zaměřovaly na tematické okruhy jako vnímání vlastní rodiny a partnerství rodičů před rozchodem, okolnosti rozchodu – jeho prožívání, dopady a hodnocení, případná participace dítěte na nastavení péče po rozchodu –, na prožívání a hodnocení zažitých modelů péče, pocit domova, využívání odborné pomoci, kontakt a vztahy s rodiči, se sourozenci a širší rodinou, dále na prožívání nových partnerských vztahů rodičů a osobní zkušenosti z rekonstituovaných/komponovaných rodin, vztahy s novými partnery rodičů, rovněž na reflexi, co by od rodičů bývali potřebovali jinak, a také se dotkly doporučení rozcházejícím se rodičům a pomáhajícím profesionálům.
1.3 Kvalitativní šetření „Jak se vychovávají děti po rozchodu/ rozvodu?“
Kvalitativní šetření „Jak se vychovávají děti po rozchodu/rozvodu?“ bylo realizováno formou 42 hloubkových rozhovorů s rodiči nezletilých dětí se zkušeností s některým z modelů uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu (včetně atypických forem, jako je například péče o dítě v jedné domácnosti). Část komunikačních partnerů se do výzkumu přihlásila na základě veřejné výzvy, většina však byla rekrutována mezi respondenty dotazníkového šetření „Dítě v rodičovském konfliktu 2021“. Kontakty respondentů, kteří v dotazníku vyjádřili souhlas s následným rozhovorem, byly agenturou předány výzkumnému týmu v RILSA, na jejich e-mailové adresy pak byly rozeslány online screeningové dotazníky. Na základě takto pořízených dat byli posléze vybíráni a oslovováni respondenti pro rozhovory. Rozhovory byly pořizovány od dubna 2021 do dubna 2022, většina z nich proběhla online. I zde bylo snahou získat co nejpestřejší výzkumný soubor z hlediska modelů uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu. Ve 24 rodinách našich respondentů byla v době výzkumu aplikována (víceméně) rovnoměrná péče a v 18 rodinách výhradní či převážná péče respondenta či druhého rodiče. Poměr pohlaví byl v tomto výzkumném souboru vyrovnaný, do výzkumu bylo zapojeno 21 žen a 21 mužů (tabulka č. 1.3). Byli oslovováni respondenti z různých krajů České republiky, z velkých i menších měst a venkova.
Rozhovory s rodiči rozvíjely témata jako partnerství, důvody a okolnosti rozchodu, vyrovnávání se s rozchodem, dopady rozchodu na děti, řešení úpravy péče o děti (včetně případných soudních řízení) a její fungování, vztahy mezi rodiči od rozchodu a jejich schopnosti komunikace a kooperace v záležitostech dítěte. Dalšími dotčenými tématy byly funkčnost případných uzavřených dohod, vztahy mezi rodiči a dětmi, nová partnerství a nově zformovaná rekonstituovaná/komponovaná rodina, využívání odborné pomoci pro děti a dospělé, dostatečnost systému a potřeba systémových změn. Rodiče také bilancovali rozchod a reflektovali vlastní kroky v souvislosti s péčí o děti, jejím nastavením, každodenním fungováním a dopady na děti.
Tabulka č. 1.3 Vybrané charakteristiky respondentů výzkumu „Jak se vychovávají děti po rozchodu/rozvodu?“
Ženy | Muži | ||
Celkový počet | 21 | 21 | |
Zažil/a již dříve rozchod s druhým rodičem některého ze svých dětí? | ano | 2 | 0 |
ne | 19 | 21 | |
Počet společných dětí v době rozchodu/rozvodu | 1 | 12 | 8 |
2 | 8 | 13 | |
3 | 1 | 0 | |
Věk nejmladšího dítěte při rozchodu | 0 - 3 roky | 5 | 5 |
4 - 6 let | 13 | 10 | |
7 - 11 let | 2 | 6 | |
12 - 15 let | 0 | 0 | |
16 a více | 1 | 0 | |
Aktuální věk nejmladšího dítěte | 0 - 3 roky | 1 | 0 |
4 - 6 let | 3 | 3 | |
7 - 11 let | 11 | 9 | |
12 - 15 let | 4 | 5 | |
16 a více | 2 | 4 | |
Jak je péče nyní mezi matku a otce rozdělena? Nejmladší dítě přespává... | výhradně u mne | 5 | 1 |
výhradně u druhého rodiče | 0 | 2 | |
u mne 1–8 nocí v měsíci | 0 | 4 | |
u mne 22 a více nocí v měsíci | 5 | 1 | |
u mne 9–21 nocí v měsíci | 9 | 11 | |
na jednom místě, každý z rodičů u něj přespává minimálně 9 nocí v měsíci | 2 | 2 | |
Aktuální typ péče o nejmladší dítě – dle počtu nocí | výhradní/převážná péče – rezidenční | 10 | 2 |
výhradní/převážná péče – nerezidenční | 0 | 6 | |
(víceméně) rovnoměrná péče | 11 | 13 | |
Typ péče o nejmladší dítě dle posledního pravomocného rozhodnutí soudu | moje výlučná péče | 6 | 1 |
výlučná péče druhého rodiče | 0 | 6 | |
střídavá péče | 5 | 5 | |
společná péče | 3 | 5 | |
péče nebyla upravena soudem | 7 | 4 |
Zdroj: Jak se vychovávají děti po rozchodu/rozvodu?
Pro výstupy z obou kvalitativních šetření platí, že v textu obsažené doslovné citace z rozhovorů jsou v souladu se zvyklostmi v kvalitativním výzkumu ponechány v hovorové řeči. Z citací byla pro lepší porozumění odstraněna slovní vata (jako, prostě apod.). Číslo v závorce za citací je interní kód respondenta, součástí kódu je informace o průběhu péče, která se v rodinách může během života měnit. V zájmu zachování anonymity a soukromí našich respondentů zde ani v dalším textu neuvádíme informace, které by mohly umožnit jejich identifikaci. Všechny citované pasáže z rozhovorů byly anonymizovány, vlastní jména byla změněna. Vynechané pasáže v citacích jsou opatřeny kulatými závorkami a třemi tečkami (…).
Záznamy rozhovorů ze všech kvalitativních šetření byly doslovně přepsány, pořízené přepisy pak kódovány a analyzovány pomocí softwaru ATLAS.ti; pro tyto účely byla zvolena metoda otevřeného kódování dle obsahu a kategorizace s následnou tematickou analýzou.
Toto dílo je licencováno pod Mezinárodní licencí Creative Commons Attribution 4.0, umožňující jeho volné rozmnožování a sdílení.
Okomentovat