Natálie Exnerová

–

Úvod

Tato diplomová práce pojednává o kritériích pro svěření dítěte do střídavé péče jeho rodičů v kontextu judikatury Ústavního soudu. Svěření dítěte do střídavé péče jeho rodičů jako jeden z typů péče o dítě po rozvodu či rozchodu rodičů je v České republice stále velmi diskutovaným a kontroverzním tématem a u veřejnosti vzbuzuje značné emoce. Odpůrci střídavé péče jako důvod nevhodnosti často uvádějí potřebu dítěte mít pouze jeden domov. Naopak zastánci střídavé péče vyznávají názor, že zájmem dítěte je být vychováván jak ze strany matky, tak ze strany otce. Ustanovení § 907 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pouze obecně stanoví, jakými hledisky se soud musí při rozhodování o svěření dítěte do péče zabývat. Konkrétnější kritéria pro svěření do střídavé péče však občanský zákoník neobsahuje a nestanoví ani, kdy je střídavá péče v zájmu dítěte, a kdy naopak není. V této souvislosti vydal Ústavní soud množství zásadních nálezů a usnesení, které obsahovaly stanovení kritérií, kterými se obecné soudy při své rozhodovací praxi musí zabývat, a které musí být kumulativně naplněny, aby vůbec dítě do střídavé péče mohlo být svěřeno.

O problematice svěření dítěte do střídavé péče jeho rodičů se zajímám již delší dobu, neboť sama pocházím z rozvedené rodiny, kdy jsem byla ve čtrnácti letech svěřena do střídavé péče obou rodičů. Tato skutečnost tak pro mě byla prvotním impulzem ke zvolení tohoto tématu pro mou diplomovou práci. Dalším impulzem, proč jsem se rozhodla právě pro toto téma, pro mě byla stáž u Okresního soudu v Liberci, kde jsem vykonávala práci i pro soudkyně opatrovnických soudů. Měla jsem tak možnost být přítomna i soudnímu jednání, kde se rozhodovalo právě o svěření dítěte do péče jeho rodičů po jejich rozvodu, případně i soudnímu jednání, kde se rozhodovalo o změně takového rozhodnutí. Třetí důvod pro zvolení tohoto tématu mé diplomové práce je již částečně naznačen výše. Občanský zákoník pouze obecně stanoví, jakými kritérii se musí obecný soud zabývat, pokud rozhoduje o svěření dítěte do péče. Tato kritéria jsou však stanovena pro všechny typy péče o nezletilé dítě stejně, to znamená, že tato kritéria jsou stejná, ať už se jedná o rozhodování o svěření dítěte do péče výlučné, střídavé či společné, přičemž prvotním kritériem při tomto rozhodování je především zájem dítěte. Zároveň se mezi odborníky vede odborná debata, co je vlastně obsahem pojmu střídavé péče. Někteří se domnívají, že intervaly střídání musí být pro oba rodiče stanoveny stejně, a tato skutečnost je pak hlavním znakem střídavé péče, a někteří mají za to, že ke střídání v péči rodičů dochází i v případě péče výlučné a styku. Z výše uvedených důvodů proto považuji téma mé diplomové práce za aktuální.

Předmětem mé diplomové práce však není jen problematika kritérií pro svěření nezletilého dítěte do střídavé péče jeho rodičů. Mým cílem je rozebrat tato kritéria komplexněji, tj. nejen analyzovat klíčovou judikaturu Ústavního soudu, ale i rozebrat jednotlivé výjimky z těchto kritérií a faktory, které ovlivňují vhodnost svěření nezletilého dítěte do střídavé péče, a tyto ukázat na názorných příkladech. Dále mě zajímaly i jiné otázky, které s rozhodováním o svěření dítěte do střídavé péče souvisejí. Mezi tyto otázky řadím zejména, jak již bylo uvedeno výše, otázku obecných kritérií pro svěření dítěte do péče, která jsou stejná pro všechny typy péče, neboť k těmto obecný soud přihlíží i při rozhodování o střídavé péči. Rovněž jsem považovala za důležité zabývat se obsahem pojmu střídavá péče a funkčností obsahu tohoto pojmu v soudobé praxi. Zabývat jsem se chtěla i délkou časových intervalů střídavé péče a vhodností těchto časových intervalů v jednotlivých případech, neboť občanský zákoník nestanoví, po jak dlouhé době se má matka a otec nezletilého dítěte v případě střídavé péče v jeho péči střídat. Za tímto účelem je má diplomová práce rozdělena do šesti kapitol, přičemž některé z těchto kapitol jsou dále pro větší přehlednost členěny na podkapitoly. V první kapitole se pro větší dokreslení celé práce věnuji zakotvení pojmu střídavé péče do českého právního řádu, ve které se mimo jiné zabývám i důvody zavedení tohoto typu péče o nezletilé dítě do našeho právního řádu. Druhá kapitola pojednává o pojmu střídavé péče a jeho skutečném obsahu v kontextu soudobé praxe, kde je rozebráno, co vůbec střídavá péče znamená, zda musí být intervaly střídání v péči stejné pro oba rodiče, jak se mezi sebou odlišuje střídavá péče a výlučná péče s velmi široce stanoveným stykem pro nepečujícího rodiče nebo zda je pojem střídavé péče a jeho skutečný obsah v současné praxi vůbec funkční. Třetí kapitola se věnuje intervalům střídání a vhodností těchto intervalů za konkrétních okolností. Čtvrtá kapitola pojednává obecně o kritériích pro svěření dítěte do péče, ke kterým musí být přihlíženo ve všech případech. Dále se tato kapitola věnuje i obsahu pojmu zájem dítěte v kontextu Úmluvy o právech dítěte, která tento pojem používá a na kterou je odkazováno v řadě rozhodnutí Ústavního soudu zabývajících se právě zájmem dítěte. Konečně pátá a šestá kapitola, které tvoří jádro této diplomové práce, pojednávají o čtyřech kritériích pro svěření nezletilého dítěte do střídavé péče jeho rodičů a okolnostech, které mají vliv na vhodnost střídavé péče v tom kterém případě. Tyto dvě poslední kapitoly jsou dále pro větší přehlednost jednotlivých témat rozděleny do podkapitol. V kontextu těchto dvou posledních kapitol diplomové práce se vypořádávám i s následujícími výzkumnými otázkami, které jsou formulovány následovně:

− „Jsou kritéria pro svěření dítěte do střídavé péče stanovena v judikatuře Ústavního soudu vhodně?“

− „Jakou měrou musí být jednotlivá kritéria pro svěření dítěte do střídavé péče naplněna, aby obecný soud mohl skutečně dítě do střídavé péče svěřit?“

− „Je fungování střídavé péče skutečně souladné se zájmem dítěte v případě, že rodiče dítěte spolu odmítají komunikovat, případně pokud je tato komunikace mezi rodiči nevhodná?“

Hlavním cílem mé diplomové práce je tedy rozebrat klíčovou judikaturu Ústavního soudu k otázkám týkajícím se střídavé péče, tj. zejména ke čtyřem hlavním kritériím, která musí obecný soud zvažovat, pokud rozhoduje o svěření nezletilého dítěte do střídavé péče, a k okolnostem, které mají vliv na vhodnost střídavé péče. V případě okolností, které mají vliv na rozhodnutí o střídavé péči, se zabývám zejména otázkou vhodnosti střídavé péče v případě špatného zdravotního fyzického či psychického stavu dítěte, dále vhodností střídavé péče v případě velké vzdálenosti mezi bydlišti rodičů dítěte nebo za situace, kdy je komunikace mezi rodiči dítěte nevhodná či dokonce úplně nulová. Za pomocí judikatury Ústavního soudu budu zodpovídat i na výše uvedené výzkumné otázky.

Celá diplomová práce je psána a jednotlivé výzkumné otázky jsou zodpovězeny ve smyslu objektivně recentního výkladového cíle. „Je-li cílem výkladu recentní objektivní výkladový cíl, zkoumáme, jaký objektivní význam má zákonný text pro jeho adresáta.“ (1) Jedná se tedy o význam, který by byl zřejmý adresátovi, který má znalosti týkající se právního řádu a společnosti. (2)

Kromě mých vlastních názorů a mé tvůrčí činnosti čerpám při psaní této diplomové práce zejména z knihy M. Trávníčka, která se zabývá střídavou péčí a kritérii pro její nařízení. Mezi základní použité zdroje dále patří právní úprava, tj. zejména zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pro dokreslení historického kontextu pojmu střídavé péče v českém právním řádu používám rovněž i zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Klíčovým zdrojem této diplomové práce je rovněž konkrétní judikatura Ústavního soudu. Mezi zbývajícími zdroji poté převažují především monografie, zejména odborné knihy a komentáře, které jsou použity zejména v úvodních kapitolách, které jsou především teoretického rázu. Dále využívám rovněž odborné časopisy a internetové stránky.

Očekávání, která si od této diplomové práce slibuji, je prohloubení mých znalostí rodinného práva, zejména tedy znalostí týkající se střídavé péče. Zároveň doufám, že tyto znalosti, které bych ráda uplatnila právě v oboru týkajícím se opatrovnických věcí, mi budou užitečné i při mém budoucím pracovním zařazení.

Na závěr je nutno dodat, že tato diplomová práce byla zpracována podle právního stavu České republiky ke dni 31. března 2020.

(1) MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 84.

(2) Tamtéž.

Pokračování za týden