Josef Novák
Dlouho jsem nenapsal žádný článek, ale po posledních událostech, které proběhly v médiích nemohu tak neučinit. V tomto týdnu dospěly k soudu dvě kauzy, které ukazují na to, jak česká státní zastupitelství nabírají směr, který přestává být srozumitelný snad pro každého rozumně myslícího člověka. Mám na mysli kauzu pana Daňhela, ale zejména obžalobu matky, která údajně citově týrala svou dceru, protože po ní chtěla, aby se učila, četla a pomáhala doma s úklidem!
Nevím jak vůbec si mám tuto skutečnost vysvětlit, protože je přece normální, že rodiče vychovávají své děti dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Ano, jsou určitě situace, kdy ani rodiče se nechovají tak, že je vše v souladu se společenskými pravidly, a umím si představit, že dítě, které má po celém těle modřiny, je týrané, a potom je správně, že správní orgán zasáhne. Ovšem v případě, kdy se rodiče ze všech sil snaží vychovat ze své ratolesti člověka, který bude ctít rodiče, bude se chovat tak, aby se jednou sám nemusel stydět jak sám před sebou, tak i před svými dětmi, potom je neuvěřitelné, že vůbec může státní zástupce, v tomto případě bych jej spíše nazval nevzdělaným prokurátorem, podat obžalobu. Tímto činem totiž v článcích nejmenovaná státní zástupkyně dává návod našim dětem, jak nedodržovat pravidla společenského chování, která již platí stovky let, jak se postavit vlastním rodičům, když se jim nelíbí, že si nemohou dělat vše, co chtějí! Myslím, že po takovémto návodu se budeme v nejbližších letech divit, čeho všeho se ještě dočkáme. A to úplně pomíjím skutečnost, že rodiče jsou za své děti do určitého věku zodpovědní a pokud děti něco provedou nebo spáchají trestný čin, tak jsou sami trestně postižitelní.
Jak tedy mají postupovat a jak se mají chovat, když státní zástupce bez jakékoli odpovědnosti za své jednání podá obžalobu za to, že se matka chovala odpovědně a tím se dopustila trestného činu citového týrání? Málokdo si dovede představit, co to znamená stát před soudem a zodpovídat se z něčeho, co ani vzdáleně trestným činem není, a jak takové soudní řízení změní nebo dokonce zničí život člověku. Odpověď je velmi jednoduchá, ovšem špatně realizovatelná. Pokud nemají státní zástupci za své jednání žádnou odpovědnost, potom je nepotřebujeme a myslím, že ani nechceme, tedy já takové státní zástupce nechci a dokonce si myslím, že před soudem by za takové jednání měli stát oni za zneužívání pravomoci úřední osoby, za to, že zničili někomu život, za to, že dali návod dětem a nastupující generaci, jak nedodržovat pravidla desatera a možná v budoucnu i třeba všechny postřílet, když nebude po jejich!
Takový státní zástupce bez odpovědnosti za své jednání a činy by měl být okamžitě vysvlečen z jeho taláru. Bohužel to není tak jednoduché, protože jej nemá kdo potrestat, neboť „kapři si rybník nevypouštějí“.
Děkuji, ale takové státní zástupce nechci a slova jejich velitele, tedy nejvyššího státního zástupce Zemana, tím ztrácí smysl, protože pokud si chce státní zástupce v rámci systému vychovávat sám, tak to buď neumí, nebo to není realizovatelné. Možná by stálo za to se konečně zamyslet nad tím, že státní zástupce je vlastně advokát státu a pokud má zastupovat stát, potom by to měla být čest a měl by se o takovou funkci ucházet ve volbách, do kterých by jej navrhli jeho kolegové a navíc na omezené období třeba šesti let. Potom by měl odpovědnost a hlavně by svoji práci vykonával s vědomím, že pokud bude porušovat ne zákony, ale základní zásady lidskosti a slušnosti, tak příště zvolen a možná ani navržen nebude.
Za této situace je možná světlem na konci tunelu těch několik moudrých a rozumných soudců, kteří již situaci vnímají a citem a rozumem řeší jednání těchto nevzdělanců a troufnu si říci hlupáků v talárech s červeným lemováním, tedy státních zástupců, kterým není nic svaté a lidské osudy je nezajímají. Samozřejmě to neplatí na všechny, ale bohužel mám dojem, že je jich větší část a takoví, jako je paní Bradáčová, by měli mít a určitě i mají podporu všech slušných lidí. Jen by se měli konečně a jednou pro vždy vypořádat s minulostí komunistických prokurátorů, kteří dál vychovávají své nástupce a dávají jim špatný příklad a směr.
Na závěr bych chtěl říci, že ovlivňování osudů lidí není profese jako kopání kanálů, které dělník provádí od osmi do šestnácti hodin, pak jde domů nebo do hospody a má svým způsobem čistou hlavu, čímž ovšem neříkám, že si této práce nevážím, spíše naopak. Práce v justici, a policii z toho nevyjímaje, je ovšem poslání, je to rozhodování o osudech lidí a nezávislost, nestrannost a moudrost je to, co by mělo tuto práci provázet. Není to schovávání se za tupé čtení zákonů bez ohledu na zdravý rozum. Česká justice to bohužel většinou neumí a do práce chodí jen kopat „kanály“! Nechci urazit ty moudré a nestranné, ale nebudu si nikdy vážit těch hloupých a nevzdělaných, neznalých historie, ústavy a základních lidských práv. Justice s těmito lidmi smysl nemá!
Převzato z JOSEFNOVAK.BLOG.IDNES.CZ
10. 4. 2013 at 9:23
Existence české justice je velmi zbytečná. Je to sbírka parazitů neštítících se žádné nezákonosti. V prvé řadě je potřeba očistit justici od komunistické lůzy, v druhé řadě omezit libovůli a zlovůli a v třetí řadě musí nést paraziti z české justice hmotnou zodpovědnost za svojí práci.
10. 4. 2013 at 10:57
Komunistů v justici a na protistátních zastupitelstvíchuž je jenom jedna třetina. Pravda, dneska spolehlivě stojí za těmi největšími zvěrstvy současné justice. Ovšem vražedkyně Wonky Horváthová v KSČ nebyla, psychopat Lázna taky ne. Ovšem i ostatní současné soudkyně a soudci, nečlenové bývalé KSČ v těch zvěrstvech spolehlivě pokračují. Justiční gestapo Vás dneska zmasakruje úplně veřejně, ani se s tím neschovávají za nějaké dveře. A navíc opět beztrestně.
Havlín, Berka, Lázna, Beierlovájsou jen více viditelnou špičkou ledovce soudní zvůle, teroru abezpráví.
10. 4. 2013 at 13:46
Česká justice ?
– k smíchu …. nebo spíš k pláči ?
…jinak úplný souhlas s vok69…
Pokud budou nadále na soudě Frýdek-Místek komunistické bestie jako je JUDr. Jana Niedobová, tak česká justice nejen, že nemůže mít úctu, ale vůbec slovo justice není na místě.
10. 4. 2013 at 15:18
Soudružka Sýkorová z KSČ z MS v Praze byla ukázkou toho, jak se soudí po soudružsku – o dítě ve věku 4 let se otci nejsou schopni starat, vyhrožování matky dítěti dětským domovem, když chce zůstat u otce – otec netvrdil žádnou skutečnost, že péče matky vykazuje nějaké vady. Vznesená námitka podjatosti mě nezajímá, ještě se na mně osopovala s dalšším justičním odpadem Hesovou, že chci, aby byly věrohodně zatrotokolována moje výpověď. K důkazům jsem se na jednání nemohl vyjádřit (Cha, cha má práva v o.s.ř.). Znelcký posudek otce mně nezajímá (zdůrazňuji po novele os.ř, která se zabývá rovností znaleckých posudků!)
Jistě zejména v opatrovnickéjustici je nekomunistický odpad a lůza také zhusta zastoupen. Každopádně, pár dobrých soudců jsem potkal, komouš z nich nebyl nikdo.
12. 4. 2013 at 18:50
Možná jsi nerozpoznal nebezpečí a neochránil to dobré a cenné včas. Jsi občan, zvaž své možnosti a pokud jsi donucen, vyber si to nejmenší zlo a udělej co je třeba. Nejsi- li schopen osobní oběti, neskuhrej.
15. 4. 2013 at 1:35
Podle mého mínění je především zarážející, jak může na tomto světě vůbec existovat společnost, kde cirka 60% všech soudců tvoří ženy – soudkyně. O těch cca 90% opatrovnických ani nemluvě, samozřejmě. Totální hrůza.
60% všech soudců soudkyně. Existují však i slušné společnosti na světě, ve kterých ženy u soudů pracují maximálně v roli zapisovatelky. Tímto směrem by se měla do budoucna ubírat i Česká republika.
16. 4. 2013 at 19:52
je to pouze jeden státní aparát, který je nejvíce úplatný v této zemi a říká si spravedlnost a to díky své beztrestnosti….proto si to dovolí česká justice více než kdejaký politik
