Stridavka.cz
–
PhDr. Magdalena Dostálová je psycholožka a psychoterapeutka z Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Praze. V magazínu OnaDnes komentuje různé příběhy čtenářek. Ve svém posledním článku uvádí mimo jiné:
„Dcera potřebuje oba své rodiče. I vy, rodiče, potřebujete svou dceru a stojíte o kontakt s ní. Je velmi dobře, že má dívka pěkný vztah s tátovou novou partnerkou, jakož i s její dcerou. Kontakt s matkou by jí však chyběl. Ona není ta, která by tenhle fakt dokázala nahlédnout, od toho jste tu vy, rodiče. Pokuste se tedy s exmanželem domluvit rovnoměrné rozprostření výchovy dcery čili nějakou formu střídavé výchovy.
…
Vám samotné se otevře prostor pro svůj vlastní čas. V týdnu bez dcery se ve volném čase naplno věnujte svým zálibám, dopřejte si čas s přáteli. Takový scénář vás dobře připraví na čas, kdy bude z dcery mladá dospělá a bude se chystat vylétnout z rodného hnízda. Budete-li mít dobrý kontakt sama se sebou (právě prostřednictvím aktivit, které se k dceři nevážou), zvládnete její separaci dobře.“
Jsou to všechno velmi moudrá slova. Snad nebyla příliš ovliněná situací, kdy hrozilo matce, že o péči o dceru přijde a ta bude žít u otce. Věříme, že tato odbornice by se stejně postavila i k mnohem častější situaci, kdy dítěti místo péče obou rodičů hrozí život pouze u matky.
17. 2. 2022 at 6:55
Aha – zájem dítěte je hlediskem předním, přání dítěte je zásadním vodítkem pro hledání jeho zájmu a dítě nad 12 let je schopno si názor utvořit a ten sdělit. Tolik zákona a judikatura. Ale chybí ta zvyková část – k přání dítěte se přihlíží pouze tehdy, je-li v souladu se společenským stereotypem, že dítě patří matce a zájem dítěte nejlépe posoudí OSPOD a soud. Jakmile dítě vysloví jiný názor, je třeba ho zvrátit , případně nařknout otce z manipulace a dítě z neschopnosti náhledu na věc.
A přesně to je i projev uvedené paní – kdyby dítě chtělo žít u matky, ani slovo o střídavce nepadne. Ale běda, když chce žít u otce. Pak honem zachraňuje, co se dá, i za cenu nenáviděné střídavky. A co kdyby paní psycholožka řekla – jó maminko, dítě potřebuje oba rodiče, doteď byla více s vámi, tak teď se to bude trochu srovnávat, že bude více s tátou. Aha – to nejde, to je divné.
Přesně jako jedna paní mediátorka – když matka si usurpovala dítě po narození, otec vysoudil jen 5 dní a tři noci za 14 dní, a ve věku 2 let přišel s návrhem, že teď si to prohodí, vždyť je to normální se vystřídat na rodičáku tak paní mediátorka vyjádřila své zděšení, vždyť přece je normální, že se jen STYK otce s dítětem pozvolna rozšiřuje, ale obrácený poměr? Neslýchané.
Je mi z těch stereotypů a ohýbání přání dětí do souladu se stereotypy nějak na blití.