Adikia.cz
–
V roce 2018 Ministerstvo libovůle zveřejnilo dokument „Analýza využívání tzv. doporučující tabulky k určování výživného“ s cílem získat zpětnou vazbu od odborné i jinak zainteresované veřejnosti ke zvažovaným úpravám doporučující tabulky k určování výživného. Uzávěra této výzvy byla dne 31. srpna 2021. Na tuto výzvu naše sdružení reagovalo a pravidelné čtenáři jistě nepřekvapí, že se nám nedostalo naprosto žádné odpovědi.
První část článku zde. Článek obsahuje odkaz na plné znění dokumentu Analýza využívání tzv. doporučujících tabulek na určování výživného z pera Ministerstva libovůle.
Protože se redakci Adikie doneslo, že se cosi dělo kolem veřejné výzvy Ministerstva libovůle k Analýze využívání tzv. doporučující tabulky k určování výživného, nezbylo nám, než si k tomu vyžádat informace. Informace byly poskytnuty v zákonné lhůtě a obratem je přinášíme naším čtenářům.
Na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím žádám o sdělení následujících informací:
1. Zaslání všech připomínek a návrhů, které byly k uvedené výzvě Ministerstvu spravedlnosti doručeny, případně kde jsou tyto připomínky a návrhy veřejně dostupné.
Ministerstvo spravedlnosti ČR obdrželo k uvedenému analytickému materiálu celkem 16 připomínek či podnětů z řad veřejnosti. Všechny tyto dokumenty vznikly bez použití veřejných prostředků a byly Ministerstvu spravedlnosti ČR předány osobami, jež nejsou povinnými subjekty dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), a tyto osoby nesdělily, že s poskytnutím informace souhlasí [srov. § 11 odst. 2 písm. a) InfZ]. Z téhož důvodu nejsou tyto dokumenty nikde zveřejněny.
2. Navázalo Ministerstvo spravedlnosti nějaký kontakt či další spolupráci s osobami, které zaslaly připomínky a náměty k uvedené výzvě, případně o které osoby se jednalo, podle jakého klíče byly vybrány a kdo je vybíral?
Ano, v návaznosti na zaslané připomínky Ministerstvo spravedlnosti ČR iniciovalo dvě jednání s autory těchto připomínek. Účelem těchto jednání bylo dále podrobněji ozřejmit obsah jednotlivých připomínek a diskutovat o uplatněných podnětech. První jednání se uskutečnilo dne 14. 10. 2021 se zástupkyní WOMEN FOR WOMEN, o.p.s. Další jednání se uskutečnilo dne 22. 10. 2021 se zástupci LIBERI, odborová organizace a Unie otců – otcové za práva dětí, z. s. Klíčem k oslovení příslušných subjektů byl především obsah zaslaných připomínek, přínosnost a přidaná hodnota uplatněných poznatků a připomínek pro účely dalšího dopracování analýzy a návrhu nových tabulek výživného. Šlo nám rovněž o to, aby dostatečnou příležitost k vyjádření měli zástupci jednotlivých zájmových sdružení, která zastupují jednotlivé aktéry participující na řešení problematiky výživného.
3. Kdo bude rozhodovat o tom, které připomínky a návrhy budou či nebudou do uvedeného dokumentu zapracovány?
Za řešení projektu týkajícího se přípravy nových tabulek výživného je primárně odpovědný Mgr. Jakub Sosna, vedoucí oddělení civilního práva hmotného, jehož oddělení na tomto projektu pracuje. Toto oddělení by mělo posléze předložit k dalšímu internímu schválení návrh tohoto materiálu, který vezme v potaz také připomínky uplatněné v rámci veřejné konzultace. S konečnou platností však o konečné podobě materiálu rozhodne vedení ministerstva.
4. Kdy bude zveřejněna finální podoba uvedeného dokumentu?
Předběžně předpokládáme, že by se tak v případě schválení vedením ministerstva mělo stát v průběhu jarních měsíců.
5. Jaké bude následné využití uvedeného dokumentu?
Aktualizovaná verze tabulky by měla sloužit primárně veřejnosti, jež by si s její pomocí mohla sama určit orientační výši výživného. Nadále se předpokládá, že tabulka zůstane pouze doporučenou pomůckou, která z povahy věci není schopna nahradit potřebu zohledňovat individuální zvláštnosti každého případu. Nedohodnou-li se o výši výživného rodiče dítěte, musí tuto úvahu provést nezávislý soud v příslušném řízení.
Požadované informace poskytl Mgr. Jaroslav Rozsypal, vedoucí oddělení styku s veřejností (agenda svobodného přístupu k informacím), sekce státního tajemníka, Ministerstvo spravedlnosti
Převzato z webu Adikia
17. 2. 2022 at 13:31
Vaše připomínky šly přímo proti podstatě řešeného problému, tedy jak upravit (z vašeho pohledu) nezákonné stanovování výživného. Zjevně MSp nemělo ambici zcela překopat stávající (z vašeho pohledu) nevyhovující systém. To podle mě byly důvody, proč s vámi vůbec nejednali, protože vaše návrhy směřovaly spíše ke změně (vytvoření) zákona, nikoliv k metodické pomůcce.
Ačkoliv jsem rovněž přesvědčen, že aktuální systém stanovování výživného je vadný a to zásadně, přesto nesdílím váš názor, že odporuje textu čl. 4 Listiny “Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích” – povinnost je ukládána na základě zákona, pouze je ponechán prostor pro úvahu soudu. V tom problém nevidím, problém vidím v tom, že je porušován ten zbytek odstavce 1, a to “a jen při zachování základních práv a svobod”. Zde je jádro problému, kdy výživné je stanovováno se zásahy do ústavních práv povinných, aniž by to sledovalo ochranu ústavního práva dítěte na životní úroveň nezbytnou pro jeho vývoj.
17. 2. 2022 at 16:54
Nic proti určitému prostoru pro úvahu soudu, ale neomezený prostor prostě není „v mezích zákona.“ Neomezený prostor znamená nulový prostor pro „zachování základních práv a svobod“ na straně druhé – u „povinného.“
17. 2. 2022 at 19:23
Prostor je omezený ústavním právem a občanským zákoníkem. Není potřeba nový zákon, je potřeba, aby soudci respektovali toto omezení prostoru pro jejich volnou úvahu, a to včetně soudců Ústavního soudu.
18. 2. 2022 at 11:15
2Daniel: ” ..a to včetně soudců Ústavního soudu….”
No a tohle je ten zasadni problem. Jak se US stavi (nejen) k problematice vyzivneho, ale HLAVNE k problematice SP, kdy vydava dlouhodobe protichudna rozhodnuti v pripadech podobnych jako vejce vejci, ustavni stiznosti zamita u pripadu jako by z oka vypadly uspesne napadenym.. Z toho pak plyne aplikovana libovule a diametralne odlisne pristupy soudu obecnych, zalozene obecne na miste, i na osobe konkretniho soudce. Ryba zde smrdi od hlavy 🙁
Proto asi ta snaha o blizsi zakonou specifikaci, aby libovule nemohla byt tak velka. Bohuzel k tomu zatim neni vule.
18. 2. 2022 at 12:17
On problém je u Ústavního soudu i v tom, že ignoruje ústavní práva, ohledně výživného zcela ignoruje právo na volbu zaměstnání, právo na vlastnění a pokojné užívání majetku, právo na rodinný život, právo na rodičovskou výchovu a péči. Pokud by ÚS nastavil obecným soudům tyto limity, že tam už nesmí, pak by výživné mohlo fungovat o něco lépe. Jediný záchvěv zohlednění ústavních práv bylo tvrzení, že pokud by výživné vyměřené z dosahovaného přijmu nepostačovalo na zajištění odůvodnění potřeb dítěte, tak by povinný musel prodat něco ze svého majetku. Pak měli záchvěv kolize výživného s právem na péči, když přiznali rodiči právo na určení životní úrovně dítěte a úspor, se kterými má vstupovat do dospělosti, ale tohle přiznali pouze extrémně příjmově silnému povinnému. Ale totéž právo mají i chudí povinní.
Naopak usnesení, kde odsouhlasili vyměření jednorázového výživného z prodeje pole ve výši 10 %, to jsem nepochopil dodnes, že něco takového mohlo Ústavním soudem projít, v situaci, kdy běžné výživné bylo přiměřené.