Petr Kozelka
–
Ani koronavirus nedokázal utlumit spory mezi rodiči devítileté dívenky, kteří se o výchovu soudí takřka od jejího narození. Matka ji opakovaně odmítla otci předat s odkazem na pandemii. Nic na tom nezměnila ani přivolaná policejní hlídka. Vyškovská sociálka neboli orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) sice matce pohrozila, ale na její rozhodnutí to nemělo žádný vliv. Otec pak nenašel zastání ani u soudu.
Situaci s předáváním dívenky už dopředu řešil OSPOD, jehož pracovnicím matka řekla, že dceru nepředá. Argumentovala přitom obavou, že by ji otec odvezl z jejího bydliště v Jihomoravském kraji do jeho bydliště v Ústeckém kraji a už by ji prý nemusel chtít dovézt zpět.
Matka také tvrdila, že otec bydlí v domě se dvěma staršími osobami, a proto by prý předání dcery mohlo být rizikové. Závěrem dodala, že nechápe, proč by se dcera měla pohybovat někde po dálnicích a benzinkách, kde je prostředí vysoce rizikové.
Otec naproti tomu namítal, že matka pracuje jako lékařka a přichází do styku i s lidmi nakaženými nemocí covid-19. Upozorňoval, že on sám působí v justici a také jako vysokoškolský pedagog.
V současné době většinou pracuje z domova a nabídl, že nyní, kdy matka musí chodit do práce v nemocnici a dcera má přitom domácí vyučování, by mohl s dítětem trávit víc času, pomoci tak se vzděláváním a především snížit riziko případné nákazy dcery.
Když si otec pro dceru na konci března přijel, dočkal se jen oznámení, že mu ji matka nepředá. Její rozhodnutí se nezměnilo ani po přivolání policie. Otec tak podal k soudu návrh na výkon rozhodnutí a také návrh na předběžné opatření, podle něhož by mohl s dcerou trávit více času, ale vyškovský soud mu nevyhověl.
Právo již informovalo, že v koronakrizi se i přes apely psychologů a advokátů některé války o děti rozhořely ještě s větší intenzitou. Mnozí rodiče nouzový stav pojali jako příležitost ukázat tomu druhému, zač je toho loket, a děti odmítají předávat. Spoléhají i na to, že opatrovnické soudy často svá jednání odročují.
„Je vysoce pravděpodobné, že se v nynější době žádné pomoci nedovoláte. Doporučujeme proto současnou situaci přijmout jako novou možnost, tedy smířit se s ní, kontaktovat druhého rodiče a nabídnout komunikaci s dítětem prostřednictvím mobilu nebo jiných technických prostředků,“ radí například odborníci sdružení v Unii rodinných advokátů.
V popsaném případě se ale rodiče nedokážou dohodnout ani na obyčejném zavolání. Otec by chtěl dceři volat na telefon, který jí dal, ovšem matka tvrdí, že dcera o aparát nemá zájem, a otec má proto volat jen na její číslo.
Podle advokátky Petry Andršové, která se dlouhodobě opatrovnickými případy zaobírá, není důvod vzdávat se možnosti obrátit se na soud. „Nouzový stav sám o sobě není důvod pro nepředání dítěte. Dítě má právo i za trvání nouzového stavu na péči ze strany obou svých rodičů,“ zdůraznila Andršová.
„Odepřít styk druhému rodiči lze dle mého názoru jen v případě skutečně oprávněné a důvodné obavy, která by měla být opřena o něco konkrétního, jako je návštěva rizikové oblasti, místa s velkou kumulací osob či osobní karanténa některého člena rodiny,“ dodala advokátka.
Převzato z Novinky.cz
29. 4. 2020 at 18:52
Advokatka Andrsova zminena tady v tomto clanku se nechova u soudu, jak je zde uvedeno v tomto clanku. Naopak bojuje i nesmyslnym napadanim a nepodlozenym obvinovanim tak, aby u soudu vyvolala pocit, ze je nejaky velky problem. Kazat vodu, ale pit vino, to je dnes bohuzel bezne.
20. 5. 2020 at 11:39
To je u me jako pres kopirak. Matka dcera mi ji odmitla predat navzdory soudnimu rozhodnuti. S dcerou jsem se kvuli tomu 20 dni nevidel. Take argumentovala dvojici senioru, svych rodicu, v byte. „Chces zabit moje rodice?“ byl jeji argument. Nepredala mi ji celkem 3x. Pokazde jsem volal policii, coz nepomohlo. Podaval jsem k soudu navrh na vykon rozhodnuti. Matka nam ani neumoznila nahradni styk a volani pres skype umoznila behem tech 20 dni jen jednou na jednu hodinu.
Vcera bylo vyhlaseno soudni usneseni. Soud pouze matku vyzval, aby plnila soudni rozhodnuti. Opet, zadna pokuta, zadne dusledky pro matku, zadna narizena mediace, kterou jsem navrhoval.
Nemusim doufam podotykat, ze v pripade normalni matky, ktera nechce dite jen pro sebe, bych ani policii ani soud do veci nezapojoval.
29. 5. 2020 at 9:25
Přítel je ve stejné situaci. Kontaktoval matku na začátku krize jakým způsobem bude probíhat předávání dětí. Matka navrhla určité změny, přítel souhlasil. V den, kdy si pro děti jel mu přišel email, že se matka rozhodla děti nepředat a nepředávat po celou dobu krize. Ať toto rozhodnutí „v zájmu dětí“ respektuje. Takto se rozhodla už před rokem opět „v zájmu dětí“ nepředávat víc jak měsíc. Je to šílená beznaděj a pochopí to jen člověk, který se v podobné situaci ocitl. Je hrozné, že přítel je od začátku v postavení, že se musí bránit, platit právníky, obracet se na všechny možné instituce,OSPOD počínaje, důvěřovat soudu, který si vyslechne všechny argumenty, ale nakonec platí jedno obecné pravidlo „děti patří matce“. Matka nemusí nic prokázat. Náleží jí děti, půlka majetku, výživné, bez ohledu na to, jaký vztah mají děti s otcem, bez ohledu na to, jak se přítel dětem věnuje, co všechno je učí, co všechno platí a zařizuje, byl u zápisu (narozdíl od matky), chodí na třídní schůzky, pořídil vše do školy, svým dětem se věnuje, před spaním čte pohádky, hraje divadlo, zpívají si, děti se ptají proč nejsou s tatínkem stejně jako s maminkou .. ale je to jak kdyby to nikoho nezajímalo ..