Petr Kozelka

–

Některé soudní spory týkající se většinou dětí nebo majetku přerostou do sporů na ochranu osobnosti. Jeden z takových případů řešil brněnský městský soud, kam se přenesla údajná křivda z opatrovnického sporu. Soudem nařízené satisfakce se tam domáhala matka, jíž se dotklo vyjádření předního českého odborníka v pediatrii.

Pediatr ve své zprávě naznačil možnost, že matka pracující jako lékařka v nemocnici navádí ošetřující lékaře své dcery k manipulaci zpráv o zdravotním stavu dítěte, aby se v jejich světle jevil otec špatně.

Naznačena byla i možnost, že se dcera bojí před matkou mluvit pěkně o otci. Odborník navíc napsal, že by se u matky mohlo jednat o vzácný Münchhausenův syndrom by proxy, tedy stav, kdy pečující osoba nadměrně zatěžuje dítě zbytečnými zdravotními vyšetřeními.

Otec pak tuto zprávu předložil u opatrovnického soudu ve snaze domoci se lepšího kontaktu s dcerou ve vlekoucím se a komplikovaném sporu.

„Jsou to nehorázná tvrzení, jedná se o kvazi posudek a paskvil. Má klientka se cítí být dotčena na svých osobnostních právech takovými tvrzeními, která nemají žádný reálný základ. Jde jen o to, pošpinit matku, proto je jí podsouvána psychiatrická diagnóza. Nedokážu si představit, jak by mohla ovlivnit několik lékařů,“ horlil u soudu matčin advokát.

„Není ani odborně erudován, aby mohl konstatovat psychiatrické nebo psychologické závěry. Je smutné, že se takových závěrů dopustila osoba s funkcí v odborné lékařské společnosti a honosící se řadou akademických titulů,“ dodal právník.

Advokát lékaře naopak upozornil na to, že matka ztěžuje otci kontakt s dcerou. „Je tu napadána a znevažována největší kapacita v oboru. Matka přitom extrémně brání otci styku s jeho dítětem,“ upozornil lékařův právní zástupce.

Šalamounské řešení

Soudce Ondřej Sekvard nakonec spor šalamounsky rozetnul bez toho, že by musel provádět složité dokazování různými posudky a protiposudky, které se za šest let trvajícího sporu v opatrovnickém spise navršily. Žalobu totiž zamítl s tím, že pediatr pouze vypracoval na základě dokumentace zprávu, kterou předal otci.

„To otec pak tuto listinu zveřejnil tak, že ji vnesl do opatrovnického sporu, žalovaný jen učinil zhodnocení listin. Soud se proto vůbec nezabýval tím, jaká je odbornost žalovaného, protože k tomu nebyl důvod,“ konstatoval soudce Sekvard.

Soudce upozornil, že pokud někdo není spokojen s výsledky práce znalce, může jeho závěry zpochybnit revizním či oponentním znaleckým posudkem, případně dát podnět příslušným orgánům, aby se zabývaly kompetentností znalce. „A tady navíc ani nešlo o znalecký posudek. Obávám se, že toto nebude ojedinělý spor, kdy se budou účastníci různých kauz snažit jet přes ochranu osobnosti,“ dodal.

Převzato ze serveru Novinky.cz