PhDr., Mgr. Kamila Svobodová, Ph.D.

–

Ukázka ze Zprávy o rodině 2023, kterou vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. v roce 2023

Rodiče byli v otevřené otázce dotazníku požádáni, aby uvedli, jaká podpora ze strany státu, popřípadě obce nebo zaměstnavatele, jim osobně nejvíce chyběla nebo chybí a na co by se podle jejich názoru měla pomoc rodinám zaměřit v nejbližší budoucnosti. Prostor vyjádřit svůj názor využila polovina respondentů. (127) Odpovědi a podněty v nich obsažené se dotýkaly velmi široké škály oblastí, nejčastěji se přitom vztahovaly k tématu rostoucích životních nákladů, finanční situace rodin a podpory s tím související, podpory na pracovním trhu a obtíží při slaďování práce a rodiny, (ne)dostupnosti služeb péči o děti či například bydlení.

Většina dotázaných rodičů pociťuje v současné době, v souvislosti s energetickou krizí a vysokými cenami zboží a služeb, významný tlak na rodinné rozpočty a uvítali by proto jakoukoli pomoc, a to jak finanční, tak i nefinanční. Téma rostoucích cen lze přitom považovat za jedno z nejpalčivějších. Často bylo zmiňováno i bez detailnější specifikace, jaké podoby by pomoc v této oblasti měla nabývat. Mnozí rodiče nicméně byli ve svých návrzích a požadavcích naopak velmi konkrétní, požadovaná podpora a pomoc ze strany státu by dle jejich představ mohla nabývat rozličných forem.

Rostoucí životní náklady a energetická krize

Dramaticky rostoucí ceny, především potravin a energií, ale též pohonných hmot a dalšího zboží a služeb rodiče znepokojují a významně negativně ovlivňují jejich životní úroveň. Kontrastuje to s mnohdy minimálním, či dokonce žádným navyšováním jejich příjmů, zásah do rodinných rozpočtů proto vnímají o to citelněji. Dotázání často navrhovali, aby stát v této oblasti výrazně intervenoval, a to buď regulací a zastropováním cen, nebo přímo jejich snížením. Dle některých by mohlo být částečným řešením snížení DPH na vybrané druhy zboží (např. již zmiňované potraviny, zboží pro děti, energie a pohonné hmoty).

„Kdyby se všechno tak hodně nezdražovalo, nemuseli by lidé žít v takovém strachu a nejistotě. Všechno záleží na hospodaření, stejně jako v malém hospodaříte ve své domácnosti. Nezdražovat to základní, co potřebuje každý k životu. Jídlo, bydlení, energie.“ (neúplná rodina)

„Ať se tak nezdražuje. Je to strašný, mzdu navýší o stovku dvě a ty ceny energií a jídla jsou nehorázné. To si to teda žijeme ve státě…“ (neúplná rodina)

„Nezvyšovat ceny energií, to se nedá zaplatit z normálních příjmů, snížit ceny potravin nutných pro život, nezvyšovat ceny obuvi a oblečení pro děti a dospělé.“ (neúplná rodina)

„Nižší ceny energií, jako jsou v okolních státech. Ceny potravin, jako jsou v okolních státech, nižší cena pohonných hmot.“ (úplná rodina)

„Stát by měl konečně začít regulovat uměle vyvolané zdražování úplně všeho, na co se podíváme.“ (úplná rodina)

Někteří z rodičů připomněli, že vysoké ceny energií neohrožují pouze domácnosti, ale také zaměstnavatele, kvůli čemuž jsou následně zaměstnanci vystaveni riziku ztráty zaměstnání a příjmů. Podpora ze strany státu v souvislosti s energetickou krizí by tedy dle jejich názoru měla směřovat i k zaměstnavatelům, čímž se mimo jiné podpoří soběstačnost rodin.

„Pomoc zaměstnavatelům s vysokými cenami energií, zaměstnavatelé budou propouštět, rodiče budou bez práce a příjmů.“ (úplná rodina)

„Stát by se měl zaměřit spíš na podporu firem a živnostníku, aby se udržela zaměstnanost a mzdy na ucházející úrovni, ať není potřeba řešit podporu na úrovni rodin, kdy na tom získávají hlavně nemakačenka.“ (neúplná rodina)

„Zajistit snížení ceny energií, tak aby rodinám zbývaly nějaké peníze a neutratily většinu za energie a jídlo a aby kvůli této hrozné energetické situaci nepřicházely o zaměstnání…“ (neúplná rodina)

Současná špatná ekonomická situace přitom vyvolává obavy z budoucnosti, a to i u některých poměrně dobře zajištěných a dosud soběstačných rodin, které nedosáhnou na podporu ze strany státu.

„Chybí nám peníze, abychom mohli normálně žít. Bojím se, co bude, jak děti rostou a zvyšují se jim potřeby.“ (neúplná rodina)

„Měli jsme jako rodina [roční] hrubé příjmy těsně nad 1 mil. Kč, přesto s výdaji každý měsíc zápasíme a to nevím, jak to budeme zvládat do budoucna při podstatném nárůstu zejména výdajů na energie a (současné) dlouhodobé pracovní neschopnosti manžela. Bude to těžké.“ (úplná rodina)

„My jako nižší střední třída se stáváme chudší a nedosáhneme na žádný příspěvky – kvůli vyšším platům. Takže nižší třída nás dohání díky dávkám a k tomu vše platíme z daní.“ (úplná rodina)

„Nejsme zvyklí žádat stát o pomoc, zatím dokážeme vše hradit z vlastní finanční rezervy. V budoucnu by pomohla finanční pomoc na nejnutnější výdaje pro děti (oblečení, stravné).“ (úplná rodina)

Autonomie rodin

Rodiče často akcentovali, že pokud by nedocházelo ke zdražování zboží a energií (v ideálním případě pokud dojde k jejich snížení) a lidé budou mít práci (adekvátně zaplacenou), nebudou se rodiny dostávat do natolik nepříznivé ekonomické situace, aby byly nuceny žádat o sociální dávky. Zachovají si tak svou autonomii a nezávislost na státní podpoře, která je pro ně velmi důležitá.

„Stát by se měl zaměřit na boj s inflací a zdražováním místo posílat lidi pro více a více sociálních dávek!!!“ (neúplná rodina)

„Stát se má starat o to, aby sociální pomoc potřebovalo co nejméně lidí. Tohle je cesta, ne vymýšlet nové dávky a podpory. Nechci, aby stát lidem peníze dával, chci, aby jim je nebral!“ (neúplná rodina)

Důraz na soběstačnost rodin zazníval i v dalších výpovědích, v nichž rodiče uváděli, že (zatím) zvládají vše vlastními silami a uvítali by, aby i ostatní rodiny byly samostatné a nespoléhaly se pouze na podporu ze strany státu. Jeho povinností je však vytvořit rodinám takové podmínky, aby vnější pomoc nepotřebovaly.

„Nejde o děti. Jde o rodiče. Ať mají kde pracovat a to svoje mládě si pak sami zajistí. Málokdo se chce spoléhat na stát… Kdyby stát neničil podnikatele, nemusely by se dělat dotazníky…“ (neúplná rodina)

„Nechybí mi žádná podpora. S partnerkou pracujeme a žijeme tak, abychom od státu nic nepotřebovali, naopak, abychom mohli pomoci někomu dalšímu.“ (úplná rodina)

„Na to, aby rodiče převzali zodpovědnost za své životy a své děti a začali se o sebe starat sami.“ (úplná rodina)

„Na nic, hlavně ať už se proboha stát dal víc nezadlužuje.“ (úplná rodina)

„Nejde tak o podporu rodin s dětmi. Mám-li děti, musím se o ně umět postarat. To není zodpovědnost státu, ale rodiče. Stát by ale měl zajistit, aby neožebračoval své občany a stál na straně svého lidu a své země. Což nynější vláda rozhodně nedělá.“ (neúplná rodina)

Kritika politiky státu a podpory národnostních menšin

Z výpovědí respondentů byla zřejmá výrazná nespokojenost se současnou celospolečenskou a ekonomickou situací a často z ní byl viněn stát, resp. jeho zástupci, jimi nevhodně nastavená politika a hospodaření státu. Stát byl tedy nezřídka kritizován a mělo by být dle názoru rodičů především jeho úkolem, aby tuto nepříznivou situaci napravil.

„Normální rodiny, kde rodiče pracují, podporu nepotřebují! Politici svými rozhodnutími zničili trh s energiemi. Nechť se ONI postarají, aby se ceny vrátily na své alespoň původní hodnoty. Obec, ta je ráda, že je ráda a od zaměstnavatele jsem rád za výplatu.“ (úplná rodina)

„Problémem státu jsou především šílené výdaje a obecně mizivá snaha o alespoň nějakou koncepci rozvoje. Podpora rodin je stále ještě solidně funkční, ale tváří v tvář makroekonomické realitě zoufale bezmocná.“ (úplná rodina)

„Aby vláda přidávala stejnou částku obyčejným lidem, jako si přidávají oni sami, nevidím jediný důvod, proč se máme mít hůř než oni.“ (neúplná rodina)

„Když nebude stát plýtvat penězi na nesmyslné obchody s vakcínami, rouškami, energiemi, zbraněmi a dávkami pro utečence, nebude ekonomika na mizině a nebude potřeba podporovat rodiny.“ (úplná rodina)

„Stát by neměl národ zadlužovat obrovskými částkami peněz určenými na nesmyslné vedení války a restrikcemi proti Rusku, místo dávek NAŠI vyrobenou energii dát napřed NAŠIM občanům za slušnou cenu, teprve přebytky dát na burzu, zamezit lichvu s PHM [pohonnými hmotami]…“ (úplná rodina)

Jak naznačují poslední dvě citace, v kontextu ekonomické krize a politiky státu nezůstalo opomenuto ani další velké téma, jež výrazně ovlivňuje celospolečenskou situaci i „náladu“ obyvatel, a tím je válka na Ukrajině a s ní související migrační krize. Ti rodiče, kteří se tohoto tématu dotkli, shodně podporu Ukrajiny kritizují. Vnímají negativně především to, že finanční pomoc a podpora Ukrajiny, a to jak směřovaná na území jejího státu, tak i cílená na uprchlíky nacházející azyl v České republice, je poskytována na úkor našich obyvatel a je nespravedlivě nastavená. Bylo zmiňováno, že migranti z Ukrajiny mají podporu neúměrně vysokou a zároveň takovou, jaká obyvatelům České republiky nikdy poskytnuta nebyla, ačkoli by ji mnozí, zejména nyní, rovněž velmi potřebovali. Někteří by uvítali obdobnou pomoc pro české rodiny. Jiní respondenti se domnívají, že pokud by stát omezil tuto podporu, mohla by se tím zlepšit ekonomická situace potřebných českých rodin s dětmi.

„Podpora všech rodin s dětmi bez ohledu na příjmy a věk dětí, tak jako se pomáhalo ukrajinským občanům – nic nemuseli dokazovat a dostávali příspěvky i na miminka, což pro občany ČR neplatí.“ (úplná rodina)

„Obecně na vše, neboť stát není schopen zabezpečit svoje občany dle Ústavy ČR a podporuje více jiné státy, jako je např. Ukrajina.“ (úplná rodina)

„Umístění dětí do školky, aby nedávali přednost lidem z UA [Ukrajiny]. Větší finanční podpora, přídavky automaticky, jak bylo kdysi, samozřejmě vzhledem k věku i jejich výše.“ (neúplná rodina)

„Stát by měl hlavně více zaměřit svoji podporu na lidi, kteří si jí zaslouží, a ne na ekonomicky nečinné spoluobčany a turisty z jiných zemí.“ (neúplná rodina)

„Omezit pomoc uprchlíkům a nepřizpůsobivým občanům.“ (úplná rodina)

Kromě vymezení se vůči podpoře uprchlíků z Ukrajiny nezřídka zaznívalo negativní vnímání i jiných menšin (zejména Romů). Takto kritičtí rodiče dávali menšiny do spojitosti s čerpáním sociálních dávek a nevykonáváním výdělečné činnosti. Mají totiž pocit, že tyto skupiny obyvatel jsou neúměrně podporovány prostřednictvím sociálních dávek, aniž by musely pracovat, a ve výsledku tak na tom mohou být lépe než pracující rodiče.

„Podpora českých rodin, ne jen Ukrajinců a Romů. Diskriminace dnes funguje opačně, to my bílí jsme diskriminováni oproti Ukrajincům a Romům.“ (neúplná rodina)

„Nevyplácet takové vysoké dávky Romům. To, co berou oni, na to řádně pracující člověk nedosáhne.“ (neúplná rodina)

Ve výpovědích zazněla i kritika nedostatečné informovanosti rodin ze strany státu, tj. jaké formy pomoci mohou rodiny v případě nepříznivé životní situace využít.

„Nám nejvíce chybělo srozumitelné a včasné informování od státu, s čím jako rodina můžeme v případné pomoci počítat. Podpora rodin s dětmi v nejbližší budoucnosti by se měla zaměřit na bydlení a související výdaje s energiemi.“ (úplná rodina)

Podpora pracujících rodičů

Dotázaní velmi často zdůrazňovali jednoznačnou preferenci podpory pracujících rodičů. V návaznosti na výše uvedené opakovaně zaznívala ostrá kritika nedostatečné podpory pracujících (s nižšími příjmy) v kontrastu s dle jejich názoru štědrou podporou nepracujících, či dokonce zneužíváním systému výplaty sociálních dávek, což má za následek nerovnováhu ekonomické situace některých skupin obyvatel.

„Starat se o slušné a pracující lidi, kteří mají snahu pracovat i za cenu dvou pracovních úvazků, aby vše finančně zvládli, ne o lidi, kteří pracovat nechtějí a nikdy nepracovali. Ti se mají lépe než my.“ (neúplná rodina)

„Podporovat by se měly jen pracující rodiny, které chodí do práce a přitom nevydělají hodně, protože dělají dělnickou práci, která je ale také potřebná a nemusí se na to brát cizinci. Podporovat by se měly matky samoživitelky s odpracovanými roky.“ (úplná rodina)

„Podpora rodin s dětmi by se měla vyplácet jen těm, kde rodiče pracují, a tam, kde nepracují ze zdravotních důvodů či [kvůli] péči o zdravotně postižené. Ti, co nepracují ze svého uvážení, by nikdy žádnou sociální podporu od státu dostávat neměli, a to ani minimální.“ (úplná rodina)

„Hlavně by se měla omezit na rodiny s dětmi, kde oba z rodičů pracují či přišli v nedaleké době o práci. Neměla by být plošně vyplácena lidem, kteří mají příjmy POUZE ze sociálních dávek a do práce nechodí.“ (úplná rodina)

„Přece rodina, která vydělává, chodí do práce a šetří, tak nemůže být bita za to, že se snaží, a ti, co pracují málo, nestarají se, tak by dostali něco jen tak zdarma, aby tím tuplem nepracovali a nesnažili se.“ (úplná rodina)

„Měli by se zaměřit a cílit pomoc rodinám, které se snaží pracovat, ale potřebují pomoct. Ne těm, kteří zneužívají tento systém.“ (neúplná rodina)

Podpora pracujících rodičů by měla být dle respondentů realizována prostřednictvím nižších daní z příjmů, vyšších slev na dani, odečitatelných položek či daňových bonusů, a to především pro nízkopříjmové rodiny. Cíleně by měly být podporovány rodiny s dětmi, například vyššími daňovými zvýhodněními na vyživované děti či vyšším školkovným (sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení). Zmíněno bylo i vyšší daňové zatížení bezdětných či zavedení možnosti odvádět část daně z příjmů na konkrétní oblast (např. penzijní připojištění). Znovu je třeba zdůraznit, že mnozí rodiče tak poukazují na vlastní aktivitu a tím i snahu o zachování nezávislosti a soběstačnosti rodin. V prvé řadě jsou pro ně důležité příjmy v takové výši, díky které budou schopni zajistit rodině základní a důstojnou životní úroveň. Sociální dávky jsou naopak pro ně až krajní formou podpory, ke které by mělo být přikročeno jen v těch nezbytně nutných případech.

„Třeba zvýšit pracujícím rodičům daňové zvýhodnění na děti. Nezvedat cenu za školní obědy a nechat slevu pro děti na jízdném. Celkově mi přijde, že pracující lidi jsou biti na všem.“ (neúplná rodina)

„Stačí systémově zařídit větší daňové úlevy pracujícím. Nejsem zastáncem jakýchkoliv dávek. Akorát se na tom parazituje.“ (neúplná rodina)

„Zvýšit daňovou slevu na dítě a tento vícenáklad vykompenzovat zvýšením daňové zátěže bezdětných.“ (neúplná rodina)

„Lepší ocenění v daních, aby šlo poznat, že pracujeme a nebereme dávky, větší zvýhodnění. Kdybych si část daní mohla poslat na penzijko, bylo by fajné.“ (úplná rodina)

„Mnohem vyšší daňové zvýhodnění na děti pro pracující rodiče (sleva na dítě, odpis nákladů na aktivity dítěte, školkovné apod.) – nyní to ve vyúčtování téměř není poznat.“ (úplná rodina)

„Určovat si, kam půjde určitá procentní částka mých daní, co platím.“ (úplná rodina)

Kromě podpory pracujících prostřednictvím snížení daňového zatížení byl některými vznesen explicitní požadavek na zvýšení mezd. Jak již bylo uvedeno na začátku této kapitoly, důvodem tohoto požadavku jsou pro rodiče výrazně rostoucí ceny zboží, služeb a energií a vysoká inflace, čímž se pro ně stagnující mzdy stávají nedostatečné.

„Nedostačující mzdové ohodnocení, mzdy nerostou, spíše klesají. Je ostudou státu, že pracující člověk nebo rodina nedokáže slušně žít z platů dvou zaměstnaných rodičů, které soukromý sektor poskytuje.“ (úplná rodina)

„Stát by se měl předně postarat o důstojnou výši mezd pracujících lidí. Pracovat při dnešních cenách za 18 000 [Kč] je nesmysl.“ (úplná rodina)

Návrat na pracovní trh po rodičovské dovolené a sladění rodinného a pracovního života

Rodiny s dětmi mnohdy čelí problémům při snaze o skloubení pracovních a rodinných povinností, a to zejména v době, kdy jsou děti malé. Matky vypovídaly jednak o potížích spojených s návratem do zaměstnání po ukončení rodičovské dovolené a především pak o nedostatečné nabídce zkrácených pracovních úvazků, flexibilní pracovní doby či práce z domova.

„Chybí mi pracovní příležitosti na částečný úvazek nebo práce z domu. S malými dětmi je nemožné, aby oba rodiče pracovali na plný úvazek, když nemají pomoc od prarodičů, kteří stále chodí do práce. Od toho se odvíjí i špatná finanční situace…“ (úplná rodina)

„Po mateřské mě nechtěli nikam přijmout do práce i přesto, že jsem splňovala kritéria. Je to diskriminace matek, vím, že nejsem jediná. Malý výběr zkrácených úvazků nebo prací s pružnou pracovní dobou. Celkově málo pracovních nabídek pro ženy.“ (úplná rodina)

„Lepší podmínky pro zaměstnávání matek / nekoukat na ně jako na prašivý, přizpůsobit pracovní dobu otevírací době školky, firemní školky /, více místa ve státních školkách, třeba příspěvek na soukromou školku.“ (úplná rodina)

„Určitě by se měla zaměřit na to, aby matky, které chtějí pracovat a nemohou kvůli malému dítěti, mohly pracovat na 6 hodin denně, skoro v každé práci to neumožní, nabízejí samé 12 hodinové směny.“ (úplná rodina)

„Hlavně zajistit práci pro ženy po mateřské, hledám práci už rok, bez úspěchu. Pracovní doba a vyzvedávání dítěte ve školce prostě nelze skloubit.“ (úplná rodina)

Vstřícný přístup zaměstnavatelů k rodičům malých dětí, umožňující jim snazší skloubení rodinných a pracovních povinností, by měl podporovat i stát, například prostřednictvím daňových úlev.

„Zvýhodnit podmínky pro firmy, které vycházejí vstříc (umožňují částečné úvazky, umožňují home office) rodičům dětí, formou daňových úlev, to má smysl ale pouze tehdy, pokud by byl proces administrativně pro firmy jednoduchý a úleva v motivující výši.“ (úplná rodina)

Pro matky je často obtížné skloubit pracovní dobu s provozní dobou mateřských škol a školních družin, tj. na jedné straně volají po zkrácené či flexibilní pracovní době nebo například přidělování matkám malých dětí pouze ranních směn, na straně druhé po prodloužení otevírací doby zařízení péče o děti.

„Umožnit matkám, aby mohly vodit a vyzvedávat své děti ze školky a školy. Takže nějaká rozumná pracovní doba bez směn alespoň do 7 let dítěte.“ (úplná rodina)

„Umožnění volnější pracovní doby pro matky s dětmi, prodloužit dobu školek a družin, většina je otevřená do 16 hodin a rodiče někdy nestíhají, podpora školních pomůcek a více sportovních aktivit pro děti, které budou cenově dostupné.“ (úplná rodina)

„Když mé mladší dítě chodilo do školky, uvítala bych, kdyby byla školka otevřená o hodinu déle. V té době jsem už byla samoživitelka, dojížděla jsem daleko do zaměstnání a dostat se pro dítě do 17:00 bylo velmi obtížné.“ (neúplná rodina)

„Pracovní doba se neslučuje s časovými možnostmi vyzvedávání dětí.“ (neúplná rodina)

„Provoz školek / školních družin alespoň do 17 h., nejlépe do 18 h.“ (úplná rodina)

Komplikované také bývá zajištění péče o děti v období prázdnin, které svým rozsahem významně přesahují délku placené dovolené pro zaměstnance. Dovolenou by proto rodiče uvítali delší, navrhují také volné dny v zaměstnání určené pouze pro rodiče dětí. Pro rodiče dětí předškolního věku, které ještě nemohou poslat samotné na letní tábory či jiné aktivity v době prázdnin, se jeví jako jedno z řešení prodloužení prázdninového provozu mateřských škol. U dětí starších se pak rodiče často ocitají ve finančních problémech, neboť ceny příměstských i pobytových táborů či jiných pobytových akcí v řádech několika tisíc korun za týden jsou pro ně obtížně uhraditelné, zejména mají-li více dětí nebo potřebují-li tak pokrýt více prázdninových týdnů. Těmto rodičům by pomohly finanční příspěvky na úhradu takovýchto aktivit (podrobněji v dalším textu).

„Více dovolené pro rodiče dětí vzhledem k velkému počtu dní prázdnin a ředitelského volna. Nelze s dvaceti dny pokrýt, to si umí spočítat i méně zdatný člověk.“ (úplná rodina)

„Prázdninový provoz ve školkách, případně příspěvek na tábory, nebo dát rodičům placenou dovolenou alespoň týden navíc k dovolené.“ (úplná rodina)

„Finanční, nabídky benefitů v souvislosti s dětmi (pro děti), dovolená, volné dny pro rodiče nad rámec dovolené.“ (neúplná rodina)

„Největší problém, když byly dcery menší, byl hlavně v době prázdnin. 8 až 9 týdnů prázdnin, dovolené v práci málo, jak děti zabezpečit, nebo zaplatit tábory a dovolené. To je myslím horor pro většinu žen, které zůstaly samy a ex nepomáhá (naštěstí my ok).“ (neúplná rodina)

Velkým problémem je pro rodiče malých dětí, a pro rodiče samoživitele obzvláště, období nemoci dětí. Pokud rodiče nemají možnost využít pomoci např. prarodičů a musejí se o nemocné děti starat sami, ocitají se pod dvojím tlakem. Na jedné straně cítí závazky vůči zaměstnavateli a obávají se jeho negativní reakce v případě časté absence na pracovišti, na straně druhé pociťují výrazný pokles příjmů v případě čerpání dávky ošetřovného, jehož výše činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den, avšak pouze po dobu 9 kalendářních dnů (resp. 16 pro samoživitele). Pokud rodič musí zůstat s dítětem doma déle, nemá již na tuto dávku nárok. Objevil se proto návrh pracovního bonusu v podobě možnosti čerpat jednotky dní na ošetřování nemocného dítěte bez nutnosti oficiálního čerpání volna na ošetřování člena rodiny. Jedná se v podstatě o tzv. sick days, které někteří zaměstnavatelé svým zaměstnancům již poskytují. Pro některé rodiče, jejichž pracovní náplň to umožňuje, by bylo řešením mít možnost pracovat z domova, pokud je dítě nemocné. Objevil se i požadavek na navýšení dávky nemocenského pojištění, aby propad příjmů nebyl tak citelný.

„Určitě vymyslet pracovní místa pro samoživitele s dětmi. Děti sice mají školky, ale jsou každou chvíli nemocné a žádný zaměstnavatel nechce, abyste byli stále doma a ve školce nechtějí děti s rýmou a kašlem, takže každé její nachlazení hledám hlídání.“ (neúplná rodina)

„Chybí mi hlídání dětí mými rodiči, protože stále nejsou v důchodu. Když jsou děti nemocné, ošetřovné je malé a zaměstnavatel nevrlý.“ (úplná rodina)

„Disponovat s dovolenou a navýšení nemocenské, když je doma s dítětem, příspěvky na děti třeba jednorázově, aby se dětí rodilo víc.“ (úplná rodina)

„Možnost pracovat z domova místo čerpání ošetřovného.“ (úplná rodina)

„Poskytnout volno k péči o nemocné dítě, bez dokladu o nemoci od doktorky! Není nic horšího než čekat v plné čekárně „chrchlajících“ dětí, abych dostal tzv. „paragraf“ na ošetřovné, třeba jen 2 až 3 dny, kdy stačí být, aby dítě bylo doma a nemuselo do školy.“ (úplná rodina)

„Možnost vzít si den či dva dny volna na hlídání nemocného dítěte bez nutnosti návštěvy lékaře, resp. vystavení OČR.“ (úplná rodina)

Služby péče o děti, vzdělávání

Další oblastí, která je pro rodiny s dětmi stěžejní, avšak zároveň v ní pociťují nedostatky, jsou služby péče o děti. Rodiče opakovaně upozorňují na nedostatečné kapacity těchto služeb, především určených pro děti předškolního věku. Týká se to zejména dětí čerstvě tříletých či mladších, jejichž umístění v mateřských školách je z kapacitních důvodů velmi obtížné, či v některých lokalitách dokonce prakticky nemožné. Rodiče zmiňují i dětské skupiny jako vhodnou alternativu k mateřským školám, i ty jsou ale dle jejich názoru nedostupné. Co se týče soukromých zařízení péče o děti či individuálního hlídání, u nich rodiče kritizují vysoké ceny, které si nemohou dovolit z běžného rodinného rozpočtu zaplatit. Mnohé matky se v důsledku toho ocitají v problémech při návratu zpět na trh práce po ukončení rodičovské dovolené. Některé jsou tak donuceny tuto situaci řešit pozdějším návratem do práce, než by učinily, pokud by se jim podařilo adekvátní nerodinnou péči o dítě zajistit.

„Podpora zařízení předškolního vzdělávání nebo dětských skupin. Rodič nemůže jít dříve do práce, i kdyby chtěl, protože mu nevezmou nikam dítě, hlídání tak často nemáme a soukromá chůva nebo školka je prostě drahá.“ (úplná rodina)

„Málo míst, kam umístit děti, aby mohly mámy do práce. Nejsou ani dětské skupiny, ani školky. A platit za soukromé vyjde dost draho.“ (úplná rodina)

„Nedostatečná kapacita školek v našem okolí. Manželce se nevyplatí jít do práce, byť máme 3letého syna. Soukromá školka 10 000 Kč měsíčně, dojíždění do práce 3 000 Kč a čistý příjem manželky 20 000 Kč. Po zaplacení předchozího jí zbyde 7 000 Kč.“ (úplná rodina)

„Budování předškolních a školních zařízení a jejich financování z veřejných zdrojů.“ (úplná rodina)

„Víc školek, aby i tříleté měly šanci.“ (úplná rodina)

Problém s nedostatečnými kapacitami se nicméně netýká jen předškolních zařízení, ale někteří rodiče kritizují i nedostatečné kapacity škol (všech stupňů) a aktivit pro děti školního věku. Kromě dostatečných kapacit kladou důraz i na kvalitu vzdělávání.

„Zvýšení kapacit v předškolních zařízeních, kroužky a další aktivity pro děti jsou taky z mého pohledu strašně poddimenzované – a kroužky a tábory jsou drahé. Dále podpora částečných úvazků, kterých je strašně málo, a přitom by byly pro rodiny výhodné.“ (úplná rodina)

„Asi jen obecně investovat do školství, aby v něm vydrželi kvalitní učitelé.“ (úplná rodina)

„Dostatek vzdělávacích zařízení. V některých oblastech s vysokou koncentrací mladých rodin s dětmi školkového věku a věku do 15 let je velký přetlak.“ (úplná rodina)

„Dostupná práce, dostupné vzdělávání napříč venkovním spektrem, pro děti široké spektrum vzdělávání, volnočasových aktivit i na vesnicích. Pro rodiče také, aby si mohli doplnit vzdělání.“ (úplná rodina)

„Podpora dětských mimoškolních aktivit, podpora vzdělávání dětí, a to nejen finanční, ale převážně v oblasti obsahu vzdělávacích plánů.“ (úplná rodina)

V oblasti vzdělávání byla zmíněna i nedostatečná podpora dětí se specifickými vzdělávacími potřebami i podpora dětí nadaných či talentovaných.

„Zajištění pomoci a dostupnosti péče o děti se specifickými poruchami učení. Investice do nastavené inkluze. Navýšení počtu asistentů ve školách.“ (úplná rodina)

„Příspěvek na dopravu, příspěvek na sportovní aktivity pro talentované děti z nízkopříjmových rodin.“ (úplná rodina)

„Chybí mi podpora nadanějších dětí ve škole ve výuce, inkluze provedená v minulosti tomu jen uškodila.“ (úplná rodina)

Finanční náklady spojené se vzděláváním a volnočasovými aktivitami dětí

Výdaje spojené se vzděláváním a volnočasovými aktivitami dětí jsou pro rodiny stále více zatěžující. Rodiče často zmiňovali nutné výdaje za vybavení a pomůcky do škol, do třídních fondů, za školní stravování či za dopravu. I ceny těchto položek se v současnosti zvyšují, jejich úhrada je však nezbytná a rodiče prakticky nemají možnost, jak za ně ušetřit, nechtějí-li přikročit k extrémním řešením typu odhlášení dětí z obědů či družiny. Zazníval proto opakovaný požadavek na nenavyšování cen stravného ve školách, někteří rodiče naopak požadovali snížení plateb, či dokonce obědy do škol zcela zdarma, a to zejména pro děti z chudších rodin, popřípadě pro všechny děti. Rodiče by uvítali také finanční příspěvky na školní pomůcky a potřeby nebo učebnice zdarma (k zapůjčení). Položkou významně zasahující do rozpočtů některých rodin jsou i platby za dopravu, obzvláště musejí-li děti dojíždět do škol větší vzdálenosti, i v tomto směru by proto potřebovali finanční pomoc. Opomenuty nebyly ani platby za družiny či ubytovací zařízení pro studenty (internáty, koleje).

„Např. obědy zdarma pro všechny děti ve školách. Jak je možné, že třeba vězni je mají zdarma a rodiče dětí je musí platit! Dostupné, ale opravdu dostupné bydlení. Školní pomůcky pro děti zdarma. Větší finanční podpora sportovních aktivit pro děti atd.“ (úplná rodina)

„Podpora dětí, které například dojíždějí – s naším příjmem nemáme nárok na klasické dávky, ale jízdné se stále zdražuje. Případně učební pomůcky, synové platí neustále nějaké učebnice (jazykové jsou velmi drahé).“ (úplná rodina)

„Školní pomůcky zdarma, od učebnic přes sešity, psací potřeby, malířské potřeby.“ (úplná rodina)

„Pomoc dětem ve školství. Pouze při pravidelné docházce pomoci s platbou za družiny, koleje, internáty…“ (úplná rodina)

„Příspěvek na ubytování a stravu, když jsou děti na internátě. A to, že jsou některé podpory udělovány pouze dětem do 18 let. Bylo by lepší, kdyby na to měly nárok všechny studující děti do 26 let.“ (neúplná rodina)

„Jídlo pro děti ve škole, úhrada kroužků pro ty, co na to nemají – alespoň jeden kroužek pro ty, co berou přídavky na dítě.“ (úplná rodina)

Velmi často zmiňovaným tématem byly i výdaje za pravidelné volnočasové a sportovní aktivity a kroužky i jednorázové akce pořádané školami, typicky lyžařské výcviky a školy v přírodě, nebo již výše zmíněné letní tábory. I ty jsou pro rodiny velmi finančně nákladné, přesto je dětem nechtějí upřít, mimo jiné i z důvodu toho, aby nebyly vyčleňovány z kolektivu. Stranou nezůstávají ani mimořádné aktivity pořádané mateřskými školami, neboť pro některé rodiny je v současné době obtížné uhradit i drobnější výdaje, například na školní výlety. Opakovaně tak zazníval požadavek na finanční výpomoc směřovanou na tyto aktivity, nebo dokonce možnost využívat některých kroužků za symbolickou cenu či zcela zdarma. Pomoc rodinám s dětmi by představovaly kupříkladu i slevy na vstupném (případně volné vstupy) na akce pro rodiny.

„Dostupnost volnočasových aktivit a kroužků, příspěvek na volnočasové aktivity a sportovní kroužky.“ (úplná rodina)

„Kroužky, kontakty s jinými dětmi, příspěvky na kroužky, případně bychom uvítali, aby kroužky byly automaticky zdarma nebo za symbolickou částku (ZUŠ, sportovní kroužky).“ (úplná rodina)

„Prázdninové tábory, školní akce typu lyžařský výcvik (ale placený školou), kroužky pro děti neplacené – státu se tyto výdaje vrátí, když dětí dospějí a budou něco umět navíc.“ (úplná rodina)

„Děti by neměly být nějak ovlivněny vnějšími neblahými vlivy. Hlavně žádné restrikce pro děti a omezení kontaktu. Stát by mohl více pomoci se zajištěním chodu školek. Školky pro zajištění jejich akcí apod. stále vybírají další a další peníze.“ (úplná rodina)

„Větší materiální pomoc pro děti, co studují, volné vstupy, volné permanentky, aby něco dělaly, atd.“ (neúplná rodina)

(127) Mezi rodiči byli i tací, kteří na tuto otázku odpověděli, že žádná podpora od státu není potřeba, nic jim nechybí nebo že je v kontextu této otázky žádný podnět nenapadá. Takových respondentů bylo jen několik desítek. Jen velmi ojediněle se objevili rodiče, kteří jsou se současným stavem spokojeni.

Pokračování za týden