Stephen Baskerville, PhD
Radši v chudobě než po boku muže
Matky samoživitelky neuvrhli do chudoby muži, kteří je opustili; ony samy si tento životní styl zvolily, protože nabízel přesně tu genderovou svobodu, po které volaly feministky, bez ohledu na následky pro děti. Svobodné matky jsou nejmocnějším a současně i nejdestruktivnějším „úspěchem“ feminismu a před „správným“ publikem se k tomu feministky nejen přiznávají, ale i se tím chlubí.
Svobodné matky z vlastní vůle (Single Mothers By Choice) se touto volbou organizovaně pyšní a kdybychom se jich zeptali, budou tvrdit, že to je přesně to, po čem toužily.
Když přijde řeč na sociální dávky, feministky se o překot hlásí jako zastánkyně práv dětí. Pak už je zřejmé, že za řečnickými exhibicemi je něco jiného než kompenzace toho, že je a jejich děti muži stáhli do chudoby. Tytéž feministické intelektuálky, které popularizovaly termín „feminizace chudoby“, přiznaly, že „nezávislost, i když ve stísněném a nuzném šatě sociálních dávek,“ jak píše Barbara Ehrenreichová a její kolegyně, „stále nabízí více genderové svobody než bohatství získané sňatkem a závislostí na jednom muži.“39
Mýtus o otcích, opouštějících své děti, umožnil spuštění masivního rozšiřování státní moci emocionálním vydíráním. Byla vyhlášena byrokratická válka proti těm, kteří jsou hlavním nepřítelem feministek, tj. ztělesněním nenáviděného „patriarchátu“: otcům.
Pokud byla hlavním motorem pro vytváření azylových domů pro osamělé matky dobročinnost, vzniku mýtu o opouštění dětí otci se pouze mlčky přihlíželo. Každý věděl, že sociální stát dotoval a rozšiřoval domovy pro osamělé matky, ale nikdo nepátral po důvodu, proč se tak děje. Až do chvíle, než se předmětem sporu staly peníze.
Většina matek „na podpoře“, které rodily děti bez otce, nebyla nikdy provdána, takže nemohlo být žádnou dokumentací prokázáno, kdo rozbil „rodinu“. Její klasická podoba v nižších společenských vrstvách tedy začala „vymírat“.
Když se tento fenomén rozšířil do střední třídy (dnes v této sféře nejrychleji přibývá nemanželských dětí), hnacím motorem pro domy pro svobodné matky už nebyla ani tak dobročinnost, jako rozvodovost. Skryté se stalo zjevným: začal otevřený útok na dvě těsně propojené role, které se už vytratily ze společenské vrstvy lidí na sociální podpoře, ale které ještě stále kvetly ve střední třídě: otcovství a manželství.
Přeložil Ondřej Höppner
39 Barbara Ehrenreich, Elizabeth Hess, and Gloria Jacobs, Re-Making Love: The Feminization of Sex. Garden City and New York: Anchor Press/Doubleday, 1986, p. 197.
Okomentovat