Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.

Úvodní slovo při zahájení Pochodu za ukradené děti.

Zdravím všechny v tomto svátečním dni. Jmenuji se Aleš Hodina a jsem ředitelem Mezinárodního institutu pro rodinu a dítě. Proč jsme tento pochod svolali? Chceme připomenout, že rodina vždy byla základem státu a přesto si náš stát, Česká republika, která dnes slaví svůj svátek, rodiny jen málo váží.

Projevuje se to například v tom, jak jsou stále odebírány děti z úplných rodin a svěřovány do péče různých ústavů a pěstounů. Přitom kdyby stát pomohl vyřešit rodině ty problémy, které vedou k odebrání dětí, vyšlo by to nás všechny často mnohem levněji, než kolik musí stát platit ústavům nebo pěstounům za náhradní péči o dítě. Kolem náhradní rodinné péče se ovšem již rozvinul velký byznys…

Ještě mnohem častěji se ale neúcta k rodinným vazbám projevuje v případech, kdy se rodiče rozcházejí. Státní orgány jsou stále zvyklé stavět rodiče proti sobě a nechat je bojovat o to, kdo bude mít dítě svěřené do péče. Místo toho, aby byla péče obou rodičů zachovaná a řešilo se pouze to, jak bude každý z rodičů pečovat. Výsledkem bojů kdo s koho je pak časté odcizení dětí od jednoho z rodičů, vznik syndromu zavržení rodiče… zničené lidské osudy.

O všech těchto případech budou podrobněji hovořit kolegové v dalších příspěvcích. Uslyšíme i smutné příběhy konkrétních lidí. A to je dobře. Lidé, kteří měli to štěstí a s těmito problémy se nesetkali, totiž často vůbec nevěří tomu, co všechno se může dít. A proto vás všechny prosím, nemlčme! Naopak, mluvme o tom co nehlasitěji! V zájmu svém, svých dětí, ale i všech ostatních.

Děkuji vám za pozornost.