Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.

Přepis příspěvku předneseného na veřejném slyšení „Rodina dnes“ v Senátu Parlamentu České republiky:

Dobré dopoledne. Já jsem se také podílel na přípravě PROGRAMU OBNOVY RODINY před 5 lety, pomáhal jsem organizovat technicky ty chaty, o kterých tady mluvil pan inženýr Florian, a další věci, nebudu to tady teď rozvádět. Každopádně podporuji velmi tu snahu, která tady dnes je, na ochranu rodiny, ale musím říct jednu věc.

V dnešní společenské situaci se domnívám, že je iluzorní si myslet, že máme šanci v nějaké krátké době snížit rozvodovost na nulu. To je prostě nereálné, bohužel. Říkám to, bohužel, ač bych si to velmi přál. Dívám se na věci realisticky. Dnes je situace taková, že každým rokem se rozpad rodiny dotýká 25 až 30 tisíců dětí u nás. Z toho 95 procent dětí přichází o péči jednoho z rodičů, nejčastěji otce, ale někdy i matky. Takže je potřeba podle mého názoru vycházet z toho, že tady bude vždy určitý nenulový počet dětí – dnes je to asi těch 25 tisíc ročně – které přijdou rozvodem nebo rozchodem rodičů o úplnou rodinu.

A teď, k čemu mohou sloužit třeba i naše semináře, jak tady bylo teď o tom hovořeno. Já cítím, že někteří lidé, kteří propagují rodinu, staví se za rodinné hodnoty, tak v situaci, kdy dojde k rozpadu rodiny, od toho dávají ruce pryč. Říkají: „To je něco špatného, tím se nebudeme prostě z principu zabývat.“ A trošku zapomínají na ty děti, že ty jsou tím nejvíc postižené a že u těch dětí není až tak v podstatě důležité to, co je mezi rodiči, jak říkal třeba i doktor Plzák. Ale je důležitý především ten vztah rodičů k nim, otce i matky.

Takže… Existují i rozsáhlé výzkumy o tom, že dětem, kterým zůstane po rozvodu nebo rozchodu péče obou rodičů, tak že tyto děti jsou na tom mnohem lépe než ty děti, kterým zůstane jenom péče jednoho z rodičů. Takže já bych vás chtěl všechny poprosit, abychom se neuzavírali před touto situací, která tady, bohužel, v naší společnosti je. Pokud chceme hájit rodinné hodnoty, tak abychom v případě, kdy dojde k rozpadu rodiny, k této smutné události, se snažili alespoň zachovat dětem péči obou rodičů. A těm, kteří se o to snaží, bych chtěl tímto poděkovat.