• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůJak nezralé matky vytěsňují otce ze života dětí &# ...
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Jak nezralé matky vytěsňují otce ze života dětí – část 4.

14. února 2010

PhDr. Eduard Bakalář, CSc.

–

III. Sesterské strategie: Hyperprotektivita a narcistické zneužití

Vytěsňování otce nezralými matkami, tak jak jsme jej popsali, má dvě „sesterské“ strategie, jejichž cíl se v podstatných věcech překrývá a často vyústí v ještě propracovanější strategii vedoucí k vypěstování syndromu zavržení rodiče, podrobněji popsanému na jiném místě.

1. Hyperprotektivita

Jev mateřské hyperprotekce (také nezdravě nadměrné péče) je v odborné literatuře zmiňován jen velmi zřídka. Spíše se s ním setkáváme v hovorové řeči, např. „maminčin mazánek“, „opičí láska matky k dětem“, „neudělá bez maminky ani krok“ apod. Uvedeme zde, co jsme o hyperprotektivitě nalezli v literatuře.

Na internetových stránkách (Google, Yahoo, Wikipedia) – je uváděna jediná monografie o této tematice: David Levy, Maternal Overprotection11, vydaná v r. 1943! Od té doby nevyšla pravděpodobně žádná další monografie.

Na stejných stránkách jsme nalezli odkazy na několik málo článků v zahraničních odborných časopisech, jejich texty jsou dostupné za finanční úhradu.

U klasika problematiky dětí postižených rodinnou patologii (Richard Gardner) jsme nalezli krátký, ale jinými autory nezmiňovaný pohled na hyperprotektivitu.

V naší české literatuře jsme nalezli podrobnější studii Vojtěcha Trnky a článek E. Jesenské v nedávno vyšlém čísle časopisu Moje Psychologie. Přiblížíme si nyní obsahy zmíněných zdrojů.

D. Levy: autor ve své studii referuje o dvaceti případech „čisté“ mateřské hyperprotektivity. Její projevy jsou: nadměrný kontakt mezi matkou a dítětem, stálé provázení dítěte, nadměrné laskání, infantilizace dítěte při oblékání, krmení, odrazování od nezávislého chování mařením vývoje dítěte ke spoléhání na sebe sama, oslabování sebedůvěry. Autor uvádí seznam problémů, se kterými se takové dítě potýká. Shrnuje poznatky z psychopatologie, z prognóz, psychoterapie a katamnestických studií.

Autoři článku Influences of Maternal Overprotection12 G. Parker a P. Lipscombe (British Journal of Psychiatry, 1981) uvádějí, že spojení mezi mateřskou hyperprotektivitou a vážnými neurotickými a psychotickými poruchami je známé. U hyperprotektivních matek autoři zjistili vysokou míru úzkosti, nutkavé myšlenky a zvýšenou potřebu ovládat. „Mateřská hyperprotekce vedla paradoxně k nízké míře skutečné mateřské péče.“

Podle R. Gardnera jeden z faktorů mateřské hyperprotektivity je zlost. Hyperprotektivní matky vždy očekávají, že se jejich dítěti mohou stát hrozné věci. Tyto obavy matky mají úzký vztah k jejím zlobným myšlenkám a citům. Matka může třeba odmítat roli a povinnosti, které kvůli dítěti musí zastávat. Objeví se u ní primitivní impulzy a přání, aby se něco stalo (nemusí to být nic hrozného). Má z toho pocit viny, neboť ví, že dobré matky se ze svého mateřství plně těší. Pocitů viny se zbaví tak, že zlobu potlačí a nakonec vyjádří v podobě pro matku přijatelnější – v hyperprotektivitě. Ta může být – a často bývá – jakýmsi tréninkem, předstupněm pro vypěstování SZR.

Studie V. Trnky Děti a rozvody13 (1974) vypovídá o našich (českých) poměrech. Trnka studoval soubor 200 dětí (150 hospitalizovaných a 50 ambulantních) z rozvedených rodin s poruchami adaptovanosti. Mimo jiné autor zhodnotil vztah matek k těmto dětem a matky rozdělil do pěti kategorií. Uvádíme zde Trnkovy kategorie v pořadí podle procenta jejich dětí, které byly špatně adaptované (procento je v závorce). Z tabulky je patrný výrazně škodlivý vliv nezdravě nadměrné péče!

  • správný, normální citový vztah matky k dítěti (11,9 %)
  • matka svěřila dítě příbuzným, otci nebo i cizím lidem (25 %)
  • chladný vztah matky k dítěti (25 %)
  • citové projevy matky k dítěti velmi nevyrovnané, střídavé (28 %)
  • nezdravě nadměrná péče matky o dítě (45,4 %)!

E. Jesenská v článku Nesnesitelná „péče“ matek14 popisuje typické chování matek v roli tchyní, které je ve svém důsledku pro postižené děti těžce destruktivní. Skrytým cílem těchto matek je – tak jako i v předchozích ukázkách – vlastnit „své“ děti, byť věkem již dávno dospělé. Článek končí pasáží z knihy Davida Nivena15: problémy partnerským vztahům způsobují nezvládnuté vztahy matek a synů. „Existují matky, které svým synům nedovolí, aby se od nich odpoutali. Majetnicky si je střeží a žárlí na každou ženu, která by je mohla ohrozit. Takové matky jsou ochotny udělat cokoli, aby zůstaly u svých synů na prvním místě. Nechápou, že jim více ubližují, než pomáhají.“ Snad žádná matka nechce svému dítěti vědomě ublížit. Některé jen nechápou, že své děti nemohou na pupeční šňůře držet věčně. Potud článek E. Jesenské.

Jaké jsou charakteristické projevy mateřské hyperprotektivity?

Zopakujeme poznatky Levyho: nadměrný kontakt mezi matkou a dítětem, stálé provázení dítěte, nadměrné laskání, infantilizace dítěte při oblékání, krmení, odrazování od nezávislého chování mařením vývoje dítěte ke spoléhání na sebe sama, oslabování sebedůvěry.

Doplňujeme: vyptávání se na vše, zejména na citové záležitosti, stálá příprava jídel, zneklidnění matky, je-li dítě (resp. již dospělý člověk) nepřítomné a nemá-li matka průběžné informace; hyperprotektivní rodič předává dítěti v podstatě toto poselství: „Svět je nebezpečným místem a pohromy v něm přicházejí nenadále. Drž se mě a já tě před nimi ochráním. Odtrhni se a můžeš brzy zemřít, aniž si vůbec uvědomíš, co se ti stalo.“16

2. Narcistické zneužití dítěte

Narcistické zneužití dítěte rodičem je popsáno ve stejnojmenné subkapitole W. Andritzkého17 v jeho studii. Citujeme: „Jak jsem se již zmínil, pocit „vnitřního prázdna“ je typický pro hraniční osobnosti. Tyto pocity jsou kompenzovány stále přítomným puzením po uznání a po narcistické „výživě“ či uspokojování. To je důvod, proč takový rodič lpí na dítěti silou osoby, která se topí. Heyne (1993) podrobněji popsal psychodynamiku, kterou dítě vyvine v důsledku „narcistického zneužití“ a výstižně popsal vzorce chování a sebeprožívání:

„Rozumím tím konstelaci vztahu mezi matkou a dítětem. Rámec je dán matčinou potřebou narcistické satisfakce a jejím využitím závislosti dítěte. Narcistické vztahy jsou charakterizovány svou symbiotickou povahou a exploatativností. Dítě je, obrazně řečeno, „věcí“ vytvořenou matkou, jejím prodloužením sebe sama, dítě je něčím, čím může vládnout. Není schopna vnímat dítě jako samostatnou osobu, uznávat jeho individualitu. Místo toho připisuje dítěti narcistické významy, které se vztahují k ní. Dítě si idealizuje a projikuje do něj charakteristiky a manýry vycházející pouze z jejího očekávání, které by dítě mělo naplnit.

V takovém vztahu je „povinností“ dítěte vyspravit matkou prožívaný nedostatek v její osobnosti a perfektně naplnit toto matčino prázdno. Dítě zakouší pozornost matky jen tehdy, naplňuje-li takové její očekávání. Dítě je odrazováno od snah dosáhnout větší autonomie, je také trestáno a zatěžováno pocity viny, které mu matka předává. Dítě může mít povoleno činit určité kroky, ovšem jen do té míry, dokud je lze využít způsobem uspokojujícím matčiny narcistické potřeby. Jakýkoli odklon od matčiných očekávání je matkou vnímán jako zraňující či agresivní počin, projev zrady.

Interní, stejně jako i externí separaci dítěte od takové matky je nutno odvrátit, nechť je cena jakákoliv. Takový je matčin postoj. Rozvíjí se tedy bitva o kontrolu – nejen dětského chování, ale také o cítění a myšlení dítěte. Matka je přesvědčena, že ona zná dítě lépe než dítě zná sebe. Myslí si, že ví mnohem lépe než dítě, co si vlastně dítě ve skutečnosti myslí, co cítí, co chce a co dělá“.

Doplněk překladatele: Dítě je tak „svedeno“ do pozice matčina spojence, přejímá matčina očekávání, a tak narůstá dětská grandiozita, která je později v dospělosti vážnou překážkou v partnerských vztazích. Blíže o narcismu v knize H. P. Röhra.18

  • POKRAČOVÁNÍ
  • PŘEDCHOZÍ ČÁST

11 Levy, D.: Maternal Overprotection. New York, Columbia University Press, 1943.

12 Parker, G., Lipscombe, P.: Influences of Maternal Overprotection. The British Journal of Psychiatry, 138: 303–311 (1981).

13 Trnka, V.: Děti a rozvody. Studie o adaptovanosti dětí z rozvrácených rodin. Praha, Avicenum, 1974.

14 Jesenská, E.: Nesnesitelná „péče“ matek. In: Moje psychologie, měsíčník, březen 2007, (str. 40–42).

15 Niven, D.: 100 tajemství uspokojivých vztahů. Praha, Portál.

16 Gardner, R. A.: The PAS and the Corruptine Power of Anger. In: International Handbook of Parental Alienation Syndrome autorů R. A. Gardnera, S. R. Saubera a D. Lorandose, Charles C. Thomas Publisher, Springfield, Illinois, 2006, str. 39.

17 Pasáž je převzata z publikace International Handbook of Parental Alienation Syndrome autorů R. A. Gardnera, S. R. Saubera a D. Lorandose, vydané nakladatelstvím Charles C. Thomas Publisher, Springfield, Illinois, 2006, z kapitoly 15, nazvané The Role of Medical Reports in the Development of Parental Alienation Syndrome (str. 200).

18 Röhr, Heinz-Peter: Narcismus – vnitřní žalář. Praha, Portál. 2001.

...
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
Linkedin
Share on whatsapp
Whatsapp
Share on vk
Vk
Share on email
Email
Share on print
Print

Sdílejte!

Související články

Hyperprotektivní rodič (3. část)

PhDr. Eduard Bakalář, CSc. – Zdroje dalších informací 1/ Tematika tohoto článku (Hyperpro ...

Hyperprotektivní rodič (2. část)

PhDr. Eduard Bakalář, CSc. – Anamnéza Hp rodiče: – nejspíše vyrůstal sám jako „pokl ...

Změna bydliště nezletilého dítěte

Mgr. Michaela Sigmundová, Ph.D. – Přijel jsem večer z práce domů, byl to dlouhý a náročný ...

Hyperprotektivní rodič (1. část)

PhDr. Eduard Bakalář, CSc. – Abstrakt Článek upozorňuje na tři vzájemně propojené negativ ...

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Nenecháme se zastrašit

    21. dubna 2022

    Tohle musí Ursula Leyenová vědět

    31. ledna 2023

    Ochráníme naše děti před degradací a degenerací ...

    23. února 2023

    Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018
  • Jak jsme zabránili rozdělení teenagerů a jak si ve ...

    30. března 2023

    Rozvodem to nekončí

    29. března 2023

    Hodnoťte soudce: Mgr. Radmila VLADYKOVÁ

    28. března 2023

    Ústavní soud: Z každého rozhodnutí, které má dopad ...

    27. března 2023

Kalendář příspěvků

Duben 2023
Po Út St Čt Pá So Ne
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
« Bře    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Jirka Sirkal: Nenecháme se zastrašit
  • Střídavka: Rozvodem to nekončí
  • Jan Ryska: Hodnoťte soudce: Mgr. Radmila VLADYKOVÁ
  • Jan Ryska: Hodnoťte soudce: Mgr. Radmila VLADYKOVÁ
  • Anonym: Rozvodem to nekončí

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (373)
  • Odborné články (331)
  • Vaše zkušenosti (208)
  • Fungování institucí (177)
  • Zahraniční zkušenosti (128)
  • Zákony, judikáty, vzory (147)
  • Výchova dětí (309)
  • Akce a aktivity (166)
  • Starší nezařazené (1 379)
  • Ostatní (17)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu