Stridavka.cz
58Co 504, 505/2013
Česká republika
Rozsudek
Jménem republiky
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Vladimíry Kosovcové a soudkyň JUDr. Blanky Bendové a JUDr. Evy Zatočilové ve věci péče o nezletilou Vxxxx Zxxxx, nar. xx.xx.xxxx, zast. Městskou částí Praha 3 jako kolizním opatrovníkem, dceru Mxxxx Dxxxx, nar. xx.xx.xxxx, bytem Praha 3, xxxx, zast. JUDr. Zdeňkem Stejskalem, advokátem, se sídlem Praha 3, náměstí Jiřího z Poděbrad 18, a Ing. Bc. Vxxxx Zxxxx, nar. xx.xx.xxxx, bytem xxxx, zast. JUDr. Františkem Veselým, CSc., zmocněncem, bytem xxxx, o úpravu poměrů, k odvolání obou rodičů proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 3.9.2013, č.j. 10 Nc 5/2012-302, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 26.9.2013, č.j. 10 Nc 5/2012-307,
t a k t o :
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o výchově (I.) p o t v r z u j e, ve výroku o výživném (II., III. a VII.) se m ě n í tak, že otec je povinen platit na výživu nezletilé počínaje dnem 6.1.2012 do 9.3.2012 částku 4.000,- Kč měsíčně, od 10.3.2012 do právní moci rozsudku částku 3.000,- Kč měsíčně a od právní moci rozsudku částku 2.000,- Kč měsíčně, splatné předem vždy do každého 5. dne v měsíci k rukám matky; matka je povinna platit na výživu nezletilé počínaje dnem právní moci rozsudku částku 900,- Kč měsíčně vždy do každého 5. dne v měsíci předem k rukám otce s tím, že nedoplatek na výživném za dobu od 6.1.2012 do 28.2.2014 ve výši 10.500,- Kč je otec povinen zaplatit k rukám matky do 30.6.2014; ve výroku o nákladech řízení státu (V.) se m ě n í jen tak, že každý z rodičů je povinen zaplatit částku 15.359,- Kč, jinak se p o t v r z u j e .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
O d ů v o d n ě n í
Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl o úpravě poměrů nezletilé Vxxxx tak, že svěřil nezletilou do střídavé výchovy rodičů tak, že v lichém týdnu v kalendářním roce byla svěřena do výchovy matky a v sudém týdnu do výchovy otce s tím, že k předání nezletilé dojde vždy v pondělí v 8.00 hod. před mateřskou školou nezletilé (výrok I.). Současně otci uložil povinnost přispívat na výživu nezletilé počínaje dnem 6.1.2012 do 9.3.2012 částkou 4.600,- Kč měsíčně, od 10.3.2012 do právní moci rozsudku částkou 3.500,- Kč měsíčně a od právní moci rozsudku částkou 3.000,- Kč měsíčně s tím, že výživné je splatné vždy k 5.dni v měsíci předem k rukám matky (II. a III.). Současně rozhodl, že otci nedoplatek na výživném za dobu od 6.1.2012 do 31.8.2013 nevznikl (výrok IV.). Dále rozhodl, že otec je povinen zaplatit České republice na účet tamního soudu částku 20.478,50 Kč a matka 10.239,50 Kč, oba ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (VI.). Doplňujícím rozsudkem rozhodl, že se matce výživné pro nezletilou od právní moci rozsudku neurčuje (výrok VII.).
Soud I. stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro úpravu poměrů nezletilé dle § 50 odst.1 a 2 zákona o rodině. Provedeným dokazováním zjistil, že rodiče nezletilé žili ve společné domácnosti do 6.1.2012, kdy se otec odstěhoval. Matka má ještě vyživovací povinnost ke zletilé dceři Nxxxx Dxxxx, na niž otec platí výživné 4.000,- Kč měsíčně. Matka žije s oběma dcerami v bytě v Praze 3, kde platí nájemné 6.029,- Kč, zálohu na elektřinu 1.100,- Kč a 1.500,- Kč měsíčně na plyn. Její průměrný čistý měsíční příjem za dobu od září 2011 do března 2012 činil 15.034,- Kč, od března 2012 do června 2012 15.907,- Kč a od července 2012 do března 2013 16.033,- Kč. Matka má upravenou pracovní dobu, aby mohla nezletilou vyzvedávat z mateřské školy, pracuje jako administrativní pracovník v kanceláři ředitele Obvodního ředitelství policie xxxx. Otec je zaměstnán u Městské policie xxxx, jeho průměrný čistý měsíční příjem činil od dubna 2011 do března 2012 24.803,- Kč, od dubna 2012 do března 2013 24.643,- Kč, dále pobírá výsluhový příspěvek ve výši 5.780,- Kč měsíčně. Nezletilá navštěvuje mateřskou školu, je zdravá, střídání péče rodičů dle předběžného opatření dle poznatků mateřské školy nezletilá snáší bez problémů. Znaleckým posudkem vzal soud I. stupně za prokázané, že žádný z rodičů netrpí duševní chorobou či poruchou, oba jsou schopni se o nezletilou postarat, mají ji rádi. Nezletilá má blízký vztah k oběma rodičům, doma se cítí být u otce i matky, má dobrý vztah i ke starší sestře Nxxxx. Znalci doporučili střídavou výchovu nejlépe po týdnu, aby se dítě snadno orientovalo. V době počátku školní docházky by již měla mít nezletilá tento režim uspořádaný. Soud I. stupně dále vycházel z toho, že oba rodiče kupovali nezletilé průběžně oblečení a obutí, otec uhradil matce na výživném za dobu od 6.1.2012 do 30.5.2013 celkem 12.775,- Kč, dále za stejné období uhradil nezletilé za školné, stravné celkem 16.825,- Kč, za kroužky a MŠ dalších 9.550,- Kč, nakoupil boty za 6.953,- Kč, oblečení za 15.473,- Kč. Kupoval nezletilé hračky, dárky, uhradil zájezd, permanentky na plavání v celkové výši 34.919,- Kč.
Na základě provedeného dokazování svěřil soud I. stupně nezletilou do střídavé péče obou rodičů v týdenním rytmu s tím, že nezletilá střídání péče dobře snáší, má velmi dobrý vztah k oběma rodičům, oba rodiče mají nezletilou rádi a řádně se o ni starají. Vycházel přitom z toho, že je třeba, aby byl nastolen pravidelný režim nezletilé ještě před nástupem do základní školy. V zájmu eliminace konfliktů mezi rodiči stanovil dobu předání v pondělí 8.00 hod. před mateřskou školou. Při určení vyživovací povinnosti přihlížel v souladu s ust. § 85 odst.1,2,3 a § 96 odst.1 zákona o rodině k odůvodněným potřebám nezletilé a možností, schopností a majetkových poměrů obou rodičů. Výživné otci stanovil odlišně v závislosti na rozsahu jeho péče o nezletilou. Za dobu od 6.1.2012 do 9.3.2012, kdy se nezletilá nacházela ve výlučné péči matky, stanovil výživné 4.600,- Kč měsíčně, od 10.3.2012 do právní moci rozsudku, kdy byla nezletilá v péči matky, ale se širším stykem otce, 3.500,- Kč měsíčně a od právní moci rozsudku, kdy bude nezletilá ve střídavé péči rodičů, stanovil otci výživné 3.000,- Kč měsíčně. Matce výživné nestanovil s poukazem na její majetkové poměry a výdaje na bydlení a vyšší příjem otce. Vzhledem k výdajům otce, které do doby rozhodnutí soudu I. stupně na potřeby nezletilé prokazatelně vynaložil, rozhodl soud I. stupně, že otci nedoplatek na výživném nevznikl.
Výrok o nákladech řízení státu byl odůvodněn s odkazem na § 148 odst.1 o.s.ř. celkovou výší znalečného 30.718,- Kč a poměrem příjmů obou rodičů. Matce byla uložena povinnost zaplatit jednu třetinu těchto nákladů a otci dvě třetiny. Výrok o nákladech řízení účastníků byl odůvodněn s odkazem na ust. § 146 odst.1 písm.a/ o.s.ř.
Proti tomuto rozsudku podali včasné odvolání oba rodiče. Matka napadla rozsudek v celém rozsahu, namítala, že soud I. stupně nepřihlédl k dosavadní péči matky o nezletilou a k vazbám na starší sestru Nxxxx. Po odchodu otce se vztah nezletilé k matce prohloubil, otec se zajímal o nezletilou minimálně. V současné době je nezletilá v péči matky, přičemž je v širokém styku s otcem, tato úprava nezletilé vyhovuje. Střídavou péči považovala matka za značné riziko, na nezletilou bude mít negativní dopad, poukázala na závěr znalkyně, která ji doporučila až od nástupu na základní školu. Namítala dále, že při určení výživného soud I. stupně zohlednil i výdaje, které otec nehradil, dovolenou v Turecku hradili rodiče otce. Výpočet dlužného výživného byl proveden nesprávně, nebyla rovněž řešena otázka svátků a prázdnin. Ohledně znalečného poukázala na to, že je nemajetná, má dvě vyživovací povinnosti. Žádala, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.
Otec svým odvoláním napadl pouze výrok o výživném a znalečném. Namítal, že soud I. stupně neposoudil výživné komplexně, pouze porovnal výši příjmů otce a matky, nesprávně zjistil výši příjmů matky, poukázal na to, že jeho příjem nedosahuje 30.423,- Kč, ale pouze 29.906,- Kč, soud I. stupně nezohlednil výdaje otce na bydlení, které činí 10.000,- Kč za nájem a 6.117,- Kč za služby. Po odečtení výdajů tak mají oba rodiče příjmy shodné. Namítal dále, že při určení výživného nebyla zohledněna střídavá výchova rodičů, poukázal na to, že v období výlučné péče matky bylo stanoveno výživné 4.600,- Kč měsíčně, v době střídavé výchovy, tedy poloviční péče matky, bylo stanoveno 3.000,- Kč měsíčně, což by odpovídalo výživnému 6.000,- Kč měsíčně. Poukázal dále na to, že již od 10.3.2012 zajišťoval péči o nezletilou v rozsahu téměř jedné poloviny doby, doložil přitom výdaje na nezletilou přesahující 100.000,- Kč. Při stanovení náhrady nákladů řízení státu soud I: stupně nepřihlédl k tomu, že iniciátorkou soudního řízení byla matka, která otce lživě označila za labilního a agresivního, znalecký posudek byl vypracován zejména v důsledku obstrukcí matky. Žádal, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a ve věci rozhodl, a to tak, že buď vzájemnou vyživovací povinnost nestanovil nebo určil ve výši procentního podílu z platu.
Matka označila odvolání otce za účelové, poukázala na to, že výživné na starší dceru Nxxxx nedostává, její otec neplatí, je schopna doložit všechny výdaje za domácnost a bydlení, školné nezletilé platili napůl. Pokud otec hradí nezletilé mimoškolní aktivity, je to tím, že matka nemá takové finanční možnosti. Poukázala i na obstrukce otce, kdy se z pobytu na horách s dětmi musela vrátit kvůli styku nezletilé s otcem.
Otec odvolání matky rovněž označil za účelové, souhlasil se střídavou výchovou, která byla stanovena v souladu se závěry znalců a zájmy nezletilé, dosavadní systém označil za chaotický, který neumožňuje styk nezletilé s prarodiči. Poukázal na to, že širší styk byl upraven až po tlaku ze strany orgánu sociálně právní ochrany dětí, úpravu svátků a prázdnin nepožadoval. Ohledně vynaložených výdajů namítal, že všechny řádně doložil.
Opatrovník se k odvoláním rodičů nevyjádřil, navrhl potvrzení výroku o výchově a navrhl stanovit výživné rovněž matce.
Při odvolacím jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích.
Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s ust. § 212 odst. 1 písm. a), § 212a odst. 1 a 5 a § 214 odst. 1 o.s.ř., přičemž podle ust. § 213 odst. 2 o.s.ř. doplnil dokazování ohledně plateb výživného ze strany otce. Výpisem z účtu České spořitelny, a.s. vzal za prokázané, že otec za dobu od září 2013 do února 2014 zaplatil výživné v celkové výši 7.500,- Kč.
Podle § 50 odst.1 a 2 zákona o rodině, ve znění platném do 31.12.2013 (dále jen zákon o rodině), nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu a nedohodnou-li se o úpravě výchovy a výživy dítěte, může soud i bez návrhu rozhodnout, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu. Ustanovení § 26 až 28 platí tu obdobně.
Podle § 85 odst.1, 2 a 3 zákona o rodině trvá vyživovací povinnost rodičů k dětem do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit. Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Při určení rozsahu jejich vyživovací povinnosti přihlíží se k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Žijí-li rodiče spolu, přihlédne se i k péči rodičů o společnou domácnost.
Podle § 96 odst.1 o.s.ř. při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.
Podle § 909 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které není plně svéprávné, a nedohodnou-li se o úpravě péče o takové dítě, rozhodne o ní i bez návrhu soud. V ostatním se ustanovení § 906 a 907 použijí obdobně.
Podle § 907 tohoto zákona může soud svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče; soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili. Při rozhodování o svěření do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména na jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vývojovým možnostem a životním poměrům rodičů, jakož i na citovou orientaci a zázemí dítěte, na výchovné schopnosti každého z rodičů, na stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, v němž má dítě napříště žít, na citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům, popřípadě dalším příbuzným i nepříbuzným osobám. Soud vezme vždy v úvahu, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i to, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje. Soud při rozhodování o svěření dítěte do péče dbá rovněž na právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi, na právo druhého rodiče, jemuž dítě nebude svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti, dále soud bere zřetel rovněž ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem.
Podle § 913 tohoto zákona jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.
Podle § 915 odst.1 tohoto zákona má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.
Odvolací soud s ohledem na změnu právní úpravy posuzoval úpravu poměrů nezletilé od 1.1.2014 dle nové právní úpravy, která se však v zásadě svým obsahem neliší od právní úpravy předchozí. Z tohoto důvodu nedoznala úprava poměrů nezletilé od 1.1.2014 žádné změny oproti úpravě do 31.12.2013.
Odvolací soud shledal částečně důvodným odvolání otce, odvolání matky důvodným neshledal. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu I. stupně ohledně výchovy nezletilé, střídavou výchovu v dané věci považuje za optimální řešení s tím, že je vhodné, aby tento režim byl nastolen ještě předtím, než nezletilá nastoupí do základní školy, aby v této době pro každé dítě nepochybně náročné byly již její poměry stabilizovány. Poměry rodičů střídavou výchovu umožňují, znalci shledali střídavou výchovu vhodnou i z hlediska nezletilé. Bylo prokázáno, že nezletilá střídání péče rodičů dobře snáší. S ohledem na útlý věk nezletilé a počátek střídavé výchovy považoval odvolací soud jakékoliv úpravy z hlediska svátků a prázdnin nevhodnými, aby si nezletilá mohla zvyknout na pravidelný režim. Teprve až dojde ke stabilizaci poměrů, bude dán prostor k případné odlišné úpravě v době prázdnin a svátků.
Odvolací soud tedy ve výroku o výchově napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil dle § 219 o.s.ř.
Ohledně výživného shledal odvolací námitky otce částečně důvodnými. Soud I. stupně výdělkové poměry rodičů zjistil v zásadě správně, rozdíl ve výši příjmu matky závisel na období, za které byl průměrný výdělek počítán a zda v tomto období došlo k mimořádnému navýšení platu o jednorázové složky (odměny apod.). Při zjištění průměrného výdělku za celkové předchozí období její příjem dosáhl cca 16.000,- Kč, z něhož vycházel soud I. stupně. Pokud jde o příjem otce, soud I. stupně zohlednil výsluhový příspěvek otce v hrubé výši, tento rozdíl však nepovažuje odvolací soud za významný, otec dosahoval průměrného příjmu cca 30.000,- Kč, z něhož soud I. stupně také vycházel. Soud I. stupně však nedostatečně zohlednil vyživovací povinnost matky. Pokud nezletilá dochází do mateřské školky, plní matka svou vyživovací povinnost nejen osobní péčí o nezletilou, ale částečně i finanční formou, vzhledem k tomu, že se již nejedná o péči celodenní. Za přiměřené výživné ze strany otce tak považuje odvolací soud částku 4.000,- Kč měsíčně (v době výlučné péče matky o nezletilou), tato částka také koresponduje s doporučeným rozmezím výživného určeným ministerstvem spravedlnosti při zohlednění výdělkových možností a schopností otce cca 30.000,- Kč měsíčně a jediné vyživovací povinnosti. V této výši uložil otci vyživovací povinnost v době od 6.1.2012 do 9.3.2012, kdy byla nezletilá ve výlučné péči matky, dále výživné snížil na částku 3.000,- Kč, kdy byla nezletilá v péči matky, ale otec byl s nezletilou v širokém styku, a od právní moci rozsudku, t.j. v době střídavé výchovy částku 2.000,- Kč měsíčně. Na rozdíl od soudu I. stupně neshledal odvolací soud důvod pro období střídavé výchovy matce výživné nevyměřit. Matka je výdělečně činná, s přihlédnutím k jejímu příjmu cca 16.000,- Kč měsíčně a další vyživovací povinnosti k dceři Nikole považuje odvolací soud za přiměřené výživné ze strany matky 1.800,- Kč měsíčně, v době střídavé výchovy tedy 900,- Kč měsíčně. V tomto směru byl tedy napadený rozsudek ve výroku o výživném dle § 220 odst.1 písm.a/ o.s.ř. změněn.
Pokud jde o nedoplatek na výživném do doby rozhodnutí soudu I. stupně, odvolací soud nedoplatek shodně neshledal. Byť soud I. stupně při výpočtu nedoplatku chyboval v počtu zohledněných měsíců, jak matka důvodně namítala, i při správném výpočtu výživného za toto období v nyní stanovené výši nedoplatek do 31.8.2013 nevznikl, neboť výživné za tuto dobu činilo 61.500,- Kč (za dobu od 6.1.2012 do 9.3.2012 8.400,- Kč, od 10.3.2012 do 31.8.2013 za 17 měsíců a 21 dnů 53.100,- Kč), otec však za tuto dobu na potřeby nezletilé uhradil částku mnohem vyšší, jak správně zjistil soud I. stupně. Za dobu od 1.9.2013 do 28.2.2014 otec zaplatil 7.500,- Kč, ač výživné za tuto dobu činilo 18.000,-Kč (6x 3.000), otci tak vznikl nedoplatek na výživném za dobu od 6.1.2012 do 28.2.2014 ve výši 10.500,- Kč. Tuto částku odvolací soud uložil otci zaplatit do 30.6.2014, tuto dobu považuje za dostatečně dlouhou s ohledem na otcův příjem.
Rovněž důvodnou shledal odvolací soud námitku otce ohledně způsobu rozdělení nákladů řízení státu. Soud I. stupně nepostupoval správně, pokud vycházel z příjmů rodičů, aniž by zohlednil výsledek řízení a důvody vypracování znaleckého posudku, který navrhl opatrovník nezletilé. Znalecký posudek byl vypracován ke zjištění výchovných předpokladů obou rodičů a vazeb nezletilé k rodičům, tedy v zájmu nezletilé. Na úhradě těchto nákladů by se tak měli podílet rodiče rovným dílem. Z tohoto důvodu byl změněn rovněž výrok o náhradě nákladů řízení státu, každému z rodičů bylo uloženo zaplatit jednu polovinu těchto nákladů.
O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto dle § 224 odst.1 a § 146 odst.1 písm.a/ o.s.ř. V daném případě se jednalo o řízení nesporné, přičemž odvolací soud neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z rodičů.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e n í dovolání přípustné.
V Praze dne 13. února 2014
JUDr. Vladimíra K o s o v c o v á , v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Iveta Tomanová
15. 8. 2014 at 14:25
Stykač: nějaké statistiky a analýzy vycházejí z dat, kdy rodiče se dokážou domluvit na SP, pak to skutečně může být ku prospěchu, ale střídavá péče doprovázená konfliktem tu statistiky nezaznamenají, protože nelze dělat nějakou analýzu s lidmi, kteří se nedokáží domluvit na ničem … a taky by mě zajímali rodiny s jedním rodičem, které se zapojují do statistik … ono někdy stačí použít selský rozum místo nějakých blábolů, které mohou být jakkoli ovliněné … SP je pouze moderní styl výchovy a ještě nevíme co nám to přinese, jaké budou děti vychované ze SP, někteří nám poděkují, něktěří nám vynadají mimochodem to podotkla i ta chytrá soudkyně co nařídila SP asi na 300km, což je úplný nesmysl … vlastně je to takový pokus na našich dětech …
15. 8. 2014 at 15:49
Milá Katko, proč se ti tátové sakra nechovali tak, jak by měli? Nebo spíš jak by sis představovala ty, že? Proč třeba netancovali tak, jak jejich sobecné ženy pískaly? Proč se nesmířili s tím, že budou v roli stykače? Lumpové jedni, do dolů s nimi!
18. 8. 2014 at 12:16
Katko, k Vašim posledním 3 příspěvkům:
1. Váš názor, že pokud se rodiče rozejdou, kdy je dítě ještě např. batole, je lepší, když otec dítěti zmizí ze života – to nemůžete myslet vážně, že? Tak co kdybyste tomu dítěti zmizela ze života Vy, založila si novou rodinu a zapomněla na něj? Vždyť i chlapi své děti milují, tak se už vzpamatujte!!
2. Nelze si nevšimnout ve Vašich příspěvcích, že naprosto ignorujete fakt, že by si dítě samotné mohlo SP přát….
3. Haníte tento portál – já si nemyslím, že by byl špatný, právě naopak.
4. Haníte muže, kteří zde přispívají. Proč? Že si zde vyměňují zkušenosti, poskytují si navzájem rady a že mají naprosto odlišný názor než Vy?
Hlavně si uvědomte, jak často tady přispíváte Vy….A když je ten portál tak špatný, proč jej navštěvujete? Vy tak často druhé nazýváte psychopaty, až si říkám, jestli jím náhodou nejste sama.
18. 8. 2014 at 15:19
SP ano ale za domluvy rodičů nebo případně se souhlasem dítěte,jinak si rodiče mohou vyřizovat účty přes dítě a to je realita. Střídavka soudně je nesmysl! Dítě je pak chudák, nikdo ho nepodporuje a neví kam patří … Znám některé případy osobně nařízené SP vím jak to dopadá. Špatně. A též znám několik zpočátku fungujících SP a pár z nich skončilo, protože to otce přestalo bavit. Realita! Ano pro kojence či batole je lepší, aby mu otec zmizel ze života, protože matka mu může založit normální rodinu. Život není spravedlivý každému pohlaví dal do vínku něco jiného a to nelze popřít. P. Hodina je demagog, jak chce zařídit, aby se lidi ne roz Va de li to nelze a tím vždycky skončí jeho debata podpořit lid, myšlenka dobrá, ale nereálná! Znáte jeho příběh z obou stran?
18. 8. 2014 at 15:29
A možná taky znáte ostatní zaťaté pány jako je Fiala atd.
Svým přispíváním poukazuji na to jak je nesmyslné to o co snaží pár psychpatických otců, v některých případech je i domácí násilí, paušalizovat SP. Stačí použít selský rozum a všichni víme, že tato forma péče není vhodná i přes to, že někde může fungovat. Jaký jiný živočich, obyvatel planety si vymyslel střídání místa-životního prostředí? Je to pouze způsobené naší (ne)inteligencí. A pokud nějaký tvor mění,střídá prostředí, tak převážně s matkou nebo skupinou. Nikdy ne mezi dvěma skupinami odlišných stád např., jinak se bavíme o potomcích, mládětech.
Váš přístup je velmi sobecký vůči dětem.
18. 8. 2014 at 15:58
Katko, na zvířata bych se neodvolával. U nich jsou ty modely péče o mladé různé, někde samec jen oplodní a pak se nestará, někdy se stará samice, někdy se starají stejným dílem někde má samec harém, někdy mají při péči o mladé čistou střídavku, někdy matka po nakladení vylíhnutí vajíček odlétá na další rozmnožování s jiným samečkem a starost o mladé nechá na samečkovi. Někdy se samiška nestará vůbec a celé to nechá jen na samečkovi. Takže na zvířata bych se neodvolával už z tohoto důvodu. Naíc my nejsme zvířata. A ten názor klidit se z života dítěte, když je malé to je zvrácenost v tom nečisším slova smyslu. Doufám, že nemáš žádné syny.
18. 8. 2014 at 16:09
Ještě poznámku k tomu pojmu rodina. Všichni psychologové se shodují na tom, že rodina je biologicky-sociální vazba(a pozoruju, že už se to začíná odrážet i v právu v USA a Evropě). A biologická vazba má stejnou váhu jako ta sociální, nemůže být jedno bez druhého. Pokud se jedná o „rodinu“, kde jeden z partnerů nemá pokrevní vazbu k dítěti, tak se může jedna o náhradního rodiče, ale je to asi taková náhrada jako protéza místo pravé nohy. K svému účelu to poslouží, ale na pravý vztah s biologickým rodičem to bude jen vzdáleně podobné, naneštěstí ti co neměli zdravý vztah s biologickým rodičem ti o tom nemůžou moc vykládat, protože to by bylo stejné jako by se od naroyená slepý člověk snažil popsat barvy, nebo západ slunce.
18. 8. 2014 at 22:39
Tak jinak každý druh to má nějak, ale u nich nedochází ke změnám, které jim jsou nepřirozené a mohou poškodit potomka. Sdílím názor J. Klimeše, že v některých případech by bylo lepší kdyby jeden z rodičů prostě „umřel“. Sama SP nařízená soudně může napáchat víc zla než výhradní pece. Naštěstí, zatím se mě tato problematika netýká, se svým mužem máme tři děti a jsme šťastni. Věřím, že to společně zvládneme v dnešním světě.
19. 8. 2014 at 21:33
Katko, a je Váš muž seznámen s Vašimi názory na porozvodovou výchovu a péči o děti? Pokud ne, tak mu to raději ani neříkejte…
20. 8. 2014 at 8:30
S tím názorem, J. Klimeše, že SP zvolit jen v případě, že to bude lepší než čístečné osiření souhlasím. Je to lepší v drtivé většině případů.