Stridavka.cz

–

„Máma se sestrami nabourala úmyslně,“ tvrdí v jednom z rozhovorů Marie Hanousková o mediálně známé havárii. Dvě její nejmladší sestry, které měla její matka s jiným otcem, při ní spolu se svou mámou zemřely. Jejich nejstarší sestra říká, že matka nezvládla situaci, kdy byly obě holčičky svěřeny do péče otce (Mariina otčíma). Vzorce chování lidí se často opakují, napadlo nás proto se Marie zeptat, zda už neměla podobné zkušenosti z dřívějška, ze vztahu mámy s jejím vlastním tátou.

Jak vlastně vypadal rozchod vašich rodičů?

Mezi nimi pořád byly nějaké spory. V manželství i po něm. Máma tátovi nedala pokoj. Rozvedli se v roce 2009, soud pak rozhodl, že já a sestra budeme vídat tátu jeden víkend za 14 dní. Každopádně jsme ho nevídaly pravidelně, matka nám bránila ho vidět, často si vymýšlela, že jsme nemocné, někam jedeme… Nám doma pak říkala, že nás táta nechce vidět, proto tam nepojedeme a podobně. Vždy jsme se ale těšily, až víkend s tátou nastane, protože jsme s ním rády trávily čas.

Rodiče se pak nevídali, neměli spolu dobré vztahy. Máma tátu stalkovala po telefonu, táta s ní udržoval kontakt jen kvůli nám.

Takže další roky nebyly zrovna ideální.

Částečně jsem na to už odpověděla. Máma nás štvala proti tátovi, nechtěla, abychom ho vídaly. Když viděla, že to nezabírá a přes veškerou její snahu máme tátu rády a chceme tam jezdit, bila nás o to víc. Říkala mi, že jsem stejná jak otec, nikdy ničeho nedosáhnu, jsem stejná ku*va jako on apod. Táta byl rád, když nás mohl vidět. S mámou se moc o nic nepřel, protože doufal, že když jí vyjde ve všem vstříc a nebude se s ní hádat, tak na nás bude alespoň hodná. Nebyla.

Matka se pak seznámila s vaším otčímem…

Přes seznamku, osm let zpátky. Máma za ním jezdila každou středu, pak nějaké víkendy. Nejdřív sama, pak i s mladší sestrou. Po pár měsících jejich vztahu otěhotněla a přestěhovala se za ním do Mladé Boleslavi i se sestrou. Já bydlela rok u otce, dodělávala jsem poslední ročník základky.

První rok jejich soužití vypadal v pořádku. Druhý už byl vrtkavější, jelikož jsem se tam přestěhovala já a máma se začala ke mně a sestře chovat zase jak byla zvyklá, tedy hnusně. Otčím viděl, že jsme někdy nějaké přešlé, tak se ptal a my odpovídaly pravdivě. Nevěřil, nechtěl, protože byl zamilovaný a měl s ní dítě. Po čase ale začala být „skutečná“’ i na něj a on začal chápat, že jsme si nevymýšlely. To už bylo ale nějak k třetímu roku jejich soužití, rok 2015 asi.

Muži často nevěří, že by byl nějaký problém na straně jejich partnerky, a spíše jsou ochotni věřit jí, že za všechno může její bývalý. V tomto případě se mu ale snažily otevřít oči její vlastní děti.

Dalo by se říci, že já a sestra jsme se zapojily do rodiny mámy a otčíma. Oni měli svou rodinu a my jsme si se sestrou přišly navíc. Máma na oko dělala, že jí záleží, abychom měly dobrý vztah s otčímem, ale ve skutečnosti se nás snažila poštvat proti sobě, respektive otčíma proti nám, aby dal vždy za pravdu mámě a my dvě byly za ty špatné.

Vztah mezi mnou a otčímem byl střídavě dobrý a horší. Podle toho v jaké fázi puberty jsem se nacházela, jaká byla doma atmosféra a jestli otčím věřil mámě, nebo nám. Se sestrou měl výborný vztah, když byla malá. S pubertou se to měnilo. Teď s ním máme dobrý vztah obě. Bereme ho jako plnohodnotného člena naší rodiny. Zná se i s tátou a jeho ženou, sporadicky se vídají.

Dnes jsou obě bohužel po smrti…

Vaše matka ale nakonec i od otčíma odešla.

Skřípalo to mezi nimi už delší dobu, máma furt vyhrožovala rozchodem, útěkem, sebevraždou. Říkala, že komunikuje s organizacemi jako je Bílý záchranný kruh, nebo jak se to jmenuje, také často telefonovala svým rodičům do Frýdlantu a stěžovala si, plakala. Párkrát prý zavolala i policii, která udělala zbytečný výjezd k nim domů a zase jela zpátky.

Odešla v prosinci 2018 před Vánoci. Beze slova, bez rozloučení. Dozvěděla jsem se to od sestry a otčíma (v té době jsem s nimi už 3 roky nežila, vídala jsem je sporadicky na návštěvy). Vzala s sebou děti a jejich věci, nějaké hračky, de facto děti unesla z místa jejich trvalého bydliště. Pro zbytek se vrátila později s náklaďákem a třemi muži včetně mého dědy a manžela její sestry. Hned poté podala na otčíma trestní oznámení za týrání její osoby.

Další průběh už byl částečně medializovaný, ještě se mu chceme v budoucnu věnovat. Když se ale nyní zabýváme historií vztahů v rodině, řeknete nám na závěr, jak teď vycházíte s vlastním tátou?

Výborně. Sestra byla svěřena do péče otce, stalo se tak v době, kdy se máma odstěhovala se sestřičkami na Bulovku a ji chtěla vzít s sebou. Bez jakékoliv starosti o to, že začala v Mladé Boleslavi studovat střední, měla tam přítele atd. Bydlí v Mladé Boleslavi, ale udržuje s tátou blízký kontakt. Já s tátou často telefonuji, vídáme se, když to jde a sejdeme se časově. Ale jezdíme spolu jako rodina na chalupu a různé akce. Našeho otce máme moc rády. I s jeho přítelkyní vycházíme skvěle a dětmi taktéž.

Děkujeme vám za rozhovor.