Ing. Radim Horák
–
Jsem rozvedený otec dvou dětí, které v současné době bydlí s bývalou manželkou a jejím partnerem v rodinném půldomku v malé podhorské obci v Beskydech.
Neměl jsem nikdy v plánu se někomu svěřovat o svých velkých problémech se snižováním výživného na děti, ale vzhledem k nespravedlnosti, neobjektivnosti, až nemorálnosti celého toho procesu cítím potřebu o tomto stavu informovat. Ne proto, že bych si chtěl ukřivděně stěžovat, abych byl pak litován, ale proto, abych seznámil co nejvíce lidí s realitou, v jaké se nachází naše soudní praxe v oblasti rodinného práva. A také poukázat na vypočítavé chování některých matek, které umí tyto pro ně jednostranné zavedené rozhodovací praxe soudu náležitě využít pro „potřebu svých dětí“, a to za vydatné pomoci svých nemorálních advokátů, pro které je vyhraný soudní případ a peníze s toho plynoucí až na prvním místě.
V roce 2013 jsem se rozváděl. Důvody rozvodu nejsou pro mou snahu objektivního snížení výživného až tak podstatné, lidé se berou a rozvádějí, není to nic neobvyklého, ale vždy platí, že za vším dobrým i zlým ve vztahu stojí oba partneři. A abych byl upřímný, za rozvod jsem z větší části mohl já. Možná to bylo o to smutnější a pro mě o to těžší, že jsem odešel od svých dvou malých dětí.
Po rozvodu jsem si sbalil své osobní věci (myslím tím opravdu jen věci osobní potřeby) a odešel jsem z rodinného půldomku v Krásné, kde jsme momentálně bydleli. Majetkové vypořádání jsem v té době nepokládal za nutné a ani vhodné, vždyť v rodinném půldomku budou dál bydlet mé děti a vše jim jednou připadne. A tak jsem bývalé manželce „ponechal“ 1,6 milionu Kč, což bylo cca 2/3 z prodeje našeho bývalého rodinného domu v Bašce, aby je pak mohla použít na koupi tohoto půldomku od svých rodičů, dále pak veškeré vybavení interiéru domu včetně zahradní dílny a nový osobní automobil.
Tohohle jsem se vzdal ne proto, že bych nevěděl co z penězi a vše na mě čekalo někde jinde, i když jsem měl v té době velmi dobře placené zaměstnání, ale proto, že po rozvodu zůstala bývalá manželka bydlet sama bez partnera s našimi dvěma dětmi v rodinném půldomku a nechtěl jsem, aby v nastalé nezaviněné situaci materiálně a finančně strádali. Proto jsem také souhlasil s jejím návrhem v té době nadstandardního výživného 13 tisíc Kč měsíčně na obě děti, protože po rozvodu byla bývalá manželka stále na mateřské dovolené a musela si veškeré náklady na provoz, údržbu rodinného domu i výdajů na domácnost a stravu hradit sama. Kdyby mi v té době určoval výživné na děti soud, tak by bylo i vzhledem k mým nemalým příjmům nižší.
V roce 2016 jsem změnil zaměstnání, protože mi můj předchozí zaměstnavatel neprodloužil pracovní smlouvu, ale v novém zaměstnání jsem měl výrazně nižší příjem. Proto jsem v červenci 2016 podal žádost na snížení neúměrně vysokého výživného ze současných 13 tisíc Kč na 6 tisíc Kč, protože při průměrném čistém příjmu 22 tisíc Kč měsíčně mi toho po zaplacení výživného, nákladů za bydlení a provoz bytu na běžné životní potřeby moc nezbylo. K mému nepochopitelnému překvapení soudkyně okresního soudu ve Frýdku – Místku vydala zamítavý rozsudek a to až v červnu 2017, tedy až po 11 měsících! Zajímavé je, že hlavní důvod, na základě kterého soudkyně zamítla snížení výživného, byl soudkyni znám již v době podání mé žádosti. Soudkyně ve svém rozhodnutí vycházela z toho, že kdybych dál pracoval jako stavbyvedoucí, mohl bych se přiblížit svým příjmům, které jsem měl v době vydání posledního rozhodnutí, tedy v roce 2013. Pro snížení výživného nebylo překvapivě podstatné, že v předposledním zaměstnání mi nebyla prodloužena smlouva z důvodu zániku pracovního místa ani že jsem si po následné slabě placené práci našel práci novou, která svými příjmy odpovídá průměrným platům v našem regionu.
Soudkyně nerozhodovala objektivně, ale dle rozhodovacích „zvyklostí“ soudů, když nepřihlédla k mým aktuálním finančním příjmům, mému zdravotnímu stavu a navíc ani nezohlednila nové skutečnosti, které nastaly u bývalé manželky, která po mateřské dovolené začala pracovat a sdílí společnou domácnosti se svým pracujícím druhem, který jí na domácnost přispívá. Soudkyně si dokonce nechala z úřadu práce posílat pracovní nabídky na pozici stavbyvedoucího, aby mi tak mohla dokázat, že s mým vzděláním a praxí stavbyvedoucího jsem si mohl najít podobně placené zaměstnání, které by mi dál umožnilo platit původní výživné. Paradoxně však 80 % všech zaslaných pracovních nabídek z úřadu práce na pozici stavbyvedoucího bylo nižší nebo odpovídalo mému současnému platovému ohodnocení! I tato skutečnost nebyla pro soudkyni podstatná. Ze strany soudkyně šlo o pouhé dlouhé divadlo pro „publikum“, které mělo navodit dojem řádně prozkoumaného a projednaného soudního řízení.
Z důvodu neúměrně prodlužujícího se soudního řízení na snížení výživného mi již došly finanční rezervy a od ledna 2017 jsem začal „svévolně“ platit snížené výživné 6 tisíc Kč měsíčně, o které jsem také soud žádal ve své žádosti. Aniž by bývalá manželka a její advokátka chtěly pochopit, že se snažím výživné snížit ne proto, že bych odmítal přispívat na výživu svých dětí, ale proto, že na neobjektivně vysoké výživné již dál nemám peníze, podaly na mě bez oficiálního upozornění exekuci. Exekutorským úřadem ve Frýdku – Místku mi byl zablokován běžný účet a nařízeny exekuční srážky ze mzdy. Toto jednání bylo ze strany bývalé manželky a její advokáty podlé nejenom ke mně, ale nepřímo také i k našim dětem, protože při exekučních srážkách výživného ze mzdy a poplatků s tím spojených až na úroveň životního minima mi znemožní normálně žít a já již nebudu vůbec schopen hradit svým dětem běžné výdaje a potřeby v době, kdy je mám soudem svěřené do své péče.
Proto jsem požádal bývalou manželku o podání návrhu na zastavení exekuce, aby se maximálně urychlilo odblokování mého běžného účtu a ukončily se srážky ze mzdy. Na úhradu dlužného výživného a exekučních nákladů za zahájení exekuce jsem si pak musel půjčit od mých rodičů. Tímto exekučním upozorněním mi tak dala bývalá manželka jasně najevo, že další nedodržení jejího „oprávněného“ výživného 13 tisíc Kč mi již příště odpouštět nebude!
Bývalá manželka, její advokátka a soudkyně okresního soudu ve Frýdku – Místku mě dostaly do finančních i životních problémů, ze kterých se sám bez pomoci svých rodičů již tak rychle nedostanu. Rodiče mi pak budou muset až do vysněné doby, kdy snad doje k objektivní úpravě mého výživného odpovídající mým příjmům, pravidelně přispívat na běžně životní potřeby a výdaje. A za to jim ode mě patří neskutečný dík…
K zamyšlení:
Když bych shrnul měsíční finanční příjmy obou domácnosti v průměrných čistých příjmech, tak moje „samostatná“ domácnost by měla přežít s 9 tisíci Kč (+ náklady na bydlení) a manželčina „rodinná“ domácnost by měla měsíc prožít s 50 tisíci Kč (mzdy manželky a jejího partnera a mé výživné na děti).
Zajímavé také je, že do doby, než začala bývalá manželka bydlet se svým partnerem ve společné domácnosti, mi děti pravidelně nedávala v době mého styku a spíše hledala důvody, proč děti ke mně nemůžou. Nedůvěra ke mně byla z její strany asi opravdu vysoká, že zpočátku jsem měl styk se svými dětmi jenom v místě jejich bydliště, tedy v Krásné. To se pak po partnerově příchodu do její domácnosti skokově změnilo.
Jen pro představu, na dvě malé děti, jsem od června 2013 do června 2017, tedy za 4 roky zaplatil na „běžném výživném“ částku 624 tisíc Kč (4 * 12 * 13 tisíc Kč)!!! Podotýkám, že obě děti navštěvují zatím základní a mateřskou školku i zájmové kroužky s běžnými náklady a v době mého co dvou týdenního víkendového styku jim jejich výdaje a potřeby plně hradím já, nebo mí rodiče.
Ptám se tedy, je možné, aby za 4 roky měly dvě malé děti žijící v plně vybavené a zajištěné domácnosti běžné výdaje a potřeby ve výši 624 tisíc Kč? Podle mě a mého okolí určitě ne a vy si na tuto otázku odpovězte každý před sebou sám…
Jméno autora bylo na jeho přání změněno
27. 6. 2017 at 16:12
2 Kacka: Tak to jsme radi, Kacko, ze take podporujes vyrovnanou peci obou rodicu o dite po rozchodu, pokud se oba starat chteji.
27. 6. 2017 at 16:21
Tuleni, proc misto opakovani mantry o vyrovnane peci nenapisete, zda to zde u zakladatele vyplyva, ze by chtel pecovat?
jakou ja podporuji a nepodporuji peci je uplne jedno.
27. 6. 2017 at 19:16
I kdyby pecovat nechtel (a verim ze chtel a chce, snad nam to napise autor sam), je to uplne irelevantni. Fakta jsou uplne jasna – otci jasne klesl prijem, matce jasne vzrostl. Vyzivne melo byt odpovidajicim zpusobem upraveno- a pokud by genderove slozeni bylo opacne, okamzite by take upraveno bylo. Ba co vic, bylo by puvodne urceno v uplne jinem radu.
Problemem je, ze v urcovani vyzivneho panuje absolutni libovule, nikde neni urcena minimalni vyse, ani maximalni, a procenta jsou pouze orientacni, a pripad od pripadu jine, a to dokonce i u te same soudkyne.
Tvuj nazor na peci tedy zname, nejsi priznivkyne vyrovnane pece rodicu o dite po rozchodu. Z toho asi take vyplyva tvuj svetonazor – jen at ti parchanti plati jak mourovati – co na tom, ze to dite nespotrebuje. Matka si to zaslouzi, hajzlici ji ublizili :). Smutne pro deti je, ze podobny svetonazor sdili mnoho soudkyn i pracovnic ospod. Dal uz potrebu s tebou polemizovat nemam.
27. 6. 2017 at 22:17
Kacka, ty budes zaryta feministka. Tak chlap tu napise, ze exmanzelka mu problemy se stykem deti delala. Pak si najde noveho chlapa a decka mu najednou dava. To je ocerneni? To je spis smutne, ze si to ten chlap nechaval libit. A resit, ze haj*l chlap odesel od manzelky a od deti, tak na to jsou snad jina dikuzni fora, kde si muzou zenske zanadavat. Clanek je uplne o necem jinem! Nedel tu z toho Ordinaci v ruzove zahrade.
27. 6. 2017 at 22:23
Kacka, exmanzelkamuze byt jen rada, protoze pokud by se manzelstvi nerozpadlo, tak by se nyni musela uskromnit. Nevim kdo ma bezne na dve deti mesicni vydaje 13 000. Nastestni se rozvedla, tak muze chlapa i nadale skubat.
28. 6. 2017 at 18:39
Skubat? Tak jo. Pan zakladatel ma dost podivne pozadi. Ale budiz mu prano. Asi neumite pocitat. Pokud zena utratila 10 k mesicne za jidlo a bydleni, zbylo ji rocne 36k z alimentu. Opravdu vynos jak blazen.
28. 6. 2017 at 19:48
nevim co resite. jadro pudla je v tom, ze drtiva feminacisticka ruka kriminalizuje otce za to ze mu poklesl prijem. podle lidskych svini v talaru totiz bude v krimu detem prospesnejsi …
jedine zakon o vyzivnem pro oba rodice a spiny z ospod a soudu na pracak
29. 6. 2017 at 16:52
Prosím autora článku o jméno té soudkyně z Frýdku-Místku. Zkušenosti říkají, že úroveň opatrovnického soudnictví na OS Frýdek-Místek je naprosto katastrofální, neprofesionální a otce diskriminující. Je dobré že tato soudní zvěrstva zveřejňujete. Ale je třeba si uvědomit, že zveřejňováním (a ještě bez jména soudkyně) se naprosto nic nezmění. Autor jako ostatní otcové po setkání se soudní praxí je naprosto šokován a připadá mu to neuvěřitelné a chce to zveřejňovat. Zveřejňovat soudní zvěrstva ano, ale zároveň na zločince v talárech podávat trestní oznámení, stížností. Takto je třeba vyvíjet tlak. Ony vás za to budou sice nenávidět a dají to najevo, ale vaše pozice na soudě se nezhorší. Naopak extrémní zvěrstva si pak nedovolí. A ta „neextrémní“ zvěrstva by vám prováděly i kdyby jste si nestěžoval.
1. 7. 2017 at 18:44
Děkuji Vám všem, že jste si můj článek přečetli. Je dobré vědět, že v těch svých „vyživovacích“ problémech mám i v cizích lidech pochopení. Soudkyně okresního soudu ve Frýdku – Místku, která rozhoduje na základě hesla „jednou jsi se rozvedl, tak plať, i když na to nebudeš mít“ se jmenuje JUDr. Niedobová Jana. Asi někteří z Vás o ni už slyšeli …..
1. 7. 2017 at 19:42
Když jsem si četl diskuze, tak cítím potřebu některé skutečnosti na pravou míru: 1) S bývalou manželkou nebydlím, tak zůstala s dvěma dětmi v rodinném půldomku a bydlí tam doposud. Momentálně i se svým novým partnerem. 2) Já jsem po rozvodu odešel jen se svými osobními věcmi a bydlel jsem převážně v místě mého pracovního nasazení (byl jsem stavbyvedoucí) a až pak jsem si koupil a nechal zrekonstruovat svůj byt. 3) O děti mám samozřejmě zájem. Jenže po rozvodu jsem neměl své bydlení a procoval jsem mimo domov a domů jezdil jen na víkendy, takže bylo jasné, že děti musí zůstat v péči matky. To znamená, že si děti pravidelně beru co 14 dní, tak jak jsem se u soudu s manželkou dohodli a jak pak soud vydal rozhodnutí. 4) Jak jsem již v článku psal, myslím si, že jsem se k bývalé manželce i a našim dětem po rozvodu zachoval dobře, zachoval bych se i dnes asi stejně, i když s výši výživného bych byl opatrný ne proto, že by manželka ty peníze nepotřebovala, ale proto, že v soudních „zvyklostech“ není zvykem otcům výživné snižovat, protože otcové jsou jen na to, aby rodinu živili i po rozvodu…. 5) Chci dál na své děti přispívat, jen chci, aby výše výživného byla objektivní k mému platu. Věřím, že každá matka by dětem uměla „spotřebovat“ na běžnou výživu i mnohem víc, než momentálně na dvě děti platím já, tedy těch 13 tisíc Kč, ale pak bych chtěl vědět, co v těch „běžných“vyživovacích povinnostech je obsaženo… O stejné životní úrovní takovýchto „obdarovávaných“ dětí a jejich „platícího“ otce ani nemluvě….