Miroslav Bína

Obchodní právo, korporátní agendu a závazkové právní vztahy střídá s pomocí rodičům, kteří se na něj obrací při organizaci péče o své děti např. po rozvodu. David Řezníček se zapojil do projektu portálu STŘÍDAVKA a jeho kancelář je jedinou právní poradnou projektu v jižních Čechách.

Jedná se o projekt, který založil Aleš Hodina v souvislosti se snahou o zajištění rovnoprávného přístupu obou rodičů k dítěti.

Ano, pojetí střídavé péče nepreferuje jednoho z rodičů na úkor druhého. Cílem projektu a střídavé péče jako takové je prosazování rovnoměrné a vyvážené péče obou rodičů o dítě pod heslem – dítě potřebuje mámu i tátu. Nikoli tedy často pouze mámu a druhého rodiče, který má pouze právo omezeného styku.

Vaše praxe je zaměřena směrem k obchodu. Jakým způsobem jste se dostal k právní problematice rodinného práva?

Problematika mne začala osobně zajímat, když se na mne obrátil známý s žádostí o radu … Zjistil jsem, že mohu být nápomocný lidem, kteří po rozvodu či rozchodu neztrácí zájem o vlastní děti a chtějí se pokud možno plnohodnotně podílet na jejich výchově a budoucnosti. Současně jsem zjistil, jak výjimečně soudy tento vyrovnaný režim nařizují a jak absurdní bývá argumentace pro omezení péče jednomu z rodičů. Projekt „střídavka“ mne oslovil poté, co jsem v této oblasti začal být aktivní a vydal několik článků na toto téma. Nabídku jsem rád přijal a zapojil jsem se do sítě právních poraden, které jsou rozmístěny po celé republice.

Jakým způsobem jsou regionální poradny organizovány, co v rámci pomoci nabízejí?

Na webových stránkách projektu jsou uvedeny kontakty na jednotlivé poradny, včetně kalendáře s volnými termíny. Zájemci se tak mohou jednoduchým způsobem objednat a v rámci vybraného termínu se na nás obrátit. Během prvního kontaktu společně zmapujeme výchozí situaci, představy a cíle, které klienti v souvislosti s definováním společné péče o dítě mají, a navrhneme možnosti řešení.

Možná je zde vhodné zmínit, že za tento první kontakt nic neplatí…

Je to tak. V rámci první konzultace je právní pomoc pro klienty v omezeném rozsahu zdarma. Jedná se o převzetí případu a jeho nasměrování k možnostem řešení. Následně je na zvážení klienta, zda naši pomoc dále využije. Často pomáháme rodičům, kteří obešli několik poraden a nakonec nás požádali o pomoc.

Jaké podněty a problémy s rodiči řešíte, týkají se pouze tématu další péče o dítě? Můžete charakterizovat typické klienty?

Obracejí se na nás rodiče, kteří se z různých důvodů nejsou schopni na organizaci péče a styku s dítětem domluvit. Neshodnou se v představách, často jde o extrémní situace, kdy se jeden z rodičů proti vůli druhého např. odstěhuje na větší vzdálenost a pak řešíme možnost zachování styku s oběma rodiči. V takovém případě nastupuje celá řada problémů – např. dvě školy s různými studijními metodami, které pak řeší soudy.

Naši pomoc vyhledávají ti z rodičů, kteří dlouhodobě vyjadřují zájem o své dítě a péči o něj a chtějí budoucí styk s ním upravit formou střídavé péče. Mnoho žádostí o úpravu střídavé péče je podáno z důvodu vyhnutí se placení výživného. Mezi našimi klienty rodiče s takovou motivací nenajdeme. Samotný soudní spor je složitý a časové náročný a motivace, která je jiná než péče o dítě, se často projeví anebo zanikne. Mohu říci, že jsme zatím pomohli rodičům, kteří to myslí vážně.

Můžete zmínit nejčastější právní překážky střídavé péče? Existují vůbec nějaké? Nebo vyřešení situace závisí jen na vůli rodičů?

Existuje určitý mýtus, že se rodiče musí dohodnout. Ústavní soud se k tomu opakovaně vyjádřil ve smyslu, že nedohoda rodičů nebrání střídavé péči, musí se však pečlivě zvážit argumenty rodičů. Pokud jsou argumenty způsobilé narušit přirozené právo dítěte a zasáhnout do jeho zájmu, potom střídavá péče možná není. Takových argumentů je velmi málo. Muselo by se jednat například o lékařské důvody, pro které by dítě mohlo být ohroženo při trávení času s druhým rodičem. Takže z právního hlediska je těch důvodů velmi málo, spíše bojujeme se zažitým pohledem soudu na tuto problematiku.

Dříve se v rozhodovací praxi odráželo přesvědčení, že dítě má být u matky a otec se má na výchově podílet víceméně finančně…

… a byl umožnen jednomu z rodičů – většinou otci, styk s dítětem dva víkendy v měsíci. Jedná se o stigma, které v rozhodovací praxi soudů stále přetrvává.

Konstantní postoj ústavního soudu v posledních pěti letech tento trend pomalu mění a mohu připomenout jeho průlomové JUDIKÁTY z minulého roku, ve kterých spatřuji posun ve výsledku na podílu střídavé péče v našich podmínkách.

Jak se mohou rodiče na střídavé péči dohodnout?

Dohodu týkající se péče, výživy a výchovy nezletilého dítěte mohou rodiče uzavřít v rámci tzv. nesporného rozvodu, ale je to možné i kdykoliv po rozvodu. Soud vždy při svém rozhodování preferuje dohodu rodičů. Pokud ti se dohodnou, pak soud a orgány sociálně právní ochrany dětí nekladou zpravidla střídavé péči překážky. Problémy nastávají při nemožnosti dohody rodičů, ale již jsem zmínil pozitivní posun od rozhodnutí ústavního soudu v loňském roce. Ústavní soud dokonce vyjádřil názor, že střídavá péče zlepšuje komunikaci mezi rodiči, neboť oba rodiče musí na každodenní bázi řešit běžné problémy svého potomka a střídavá péče je tak ve svém důsledku motivačním prvkem mezi rodiči.

V souvislosti s motivací rodičů jste hovořil o trpělivosti. Jak dlouho trvá úprava péče o dítě v rámci soudního řízení?

Délka řízení se podle mého názoru zkracuje. V minulosti do řízení vstupovaly psychologické posudky obou rodičů a dítěte v délce šesti až dvanácti měsíců. V současnosti se zpravidla předpokládá způsobilost obou rodičů a posudek je vyžadován pouze v případě závažného důvodu, jako je podezření na týrání dítěte nebo manipulaci s ním ze strany rodičů.

Argumentem proti střídavé péči bývá fakt, že má dítě dva domovy, dvě postýlky, dvě školy, stěhuje se…

Zastávám názor, že žádné tyto věci nevyváží hodnotu druhého rodiče, pokud ten má o své dítě zájem. Na vrcholu zájmu dítěte stojí oba rodiče, jejich péči ostatní věci nenahradí. Střídavá péče v tomto smyslu podporuje osobní péči o dítě namísto krátkého styku.

Co byste poradil rodičům, kteří uvažují při další výchove dítěte po rozvodu o střídavé péči?

Střídavá péče je model, který i když komunikace mezi rodiči vázne, tuto komunikaci zlepšuje. Rodiče jsou přirozeně nuceni se spolu bavit. Výhodou je rovnoprávné postavení, kdy ani jeden z rodičů nemůže sám rozhodovat o zájmech dítěte, musí se oba minimálně domluvit a uznají, že to samotnou komunikaci zlepšuje.

Pokud se výkon střídavé péče nastaví dobře a rodiče do sporu nezatahují samotné dítě, pak vidím přínos i pro samotné dítě, které druhého rodiče rozvodem neztrácí.

Převzato z bulletinu „Město pro rodinu“, vydaného Odborem sociálních věcí magistrátu města České Budějovice