Českomoravská psychologická společnost

Etická komise ČMPS obdržela dne 16. 9. 2015 Vaši stížnost ze dne 6. 7. 2015. Stěžujete si v ní na porušení Etického kodexu psycholožkou a členkou ČMPS PhDr. Alexandrou Švecovou, které spatřujete v následujících skutečnostech:

1) v psychologickém vyšetření Vašich dětí a manželky realizovaném PhDr. Švecovou a ve zprávě z tohoto vyšetření chybí testovací metody a jejich vyhodnocení, objektivizace, objektivní popis, rozhovor s otcem dětí a anamnéza vyšetřované matky dětí;

2) originál zprávy s razítkem a podpisem PhDr. Švecové existuje ve dvou verzích, z nichž každá má jiný obsah a takto byla různě i používána.

Dále ve stížnosti sdělujete, že zpráva/zprávy PhDr. Švecové byla/byly součástí složky důvěrných materiálů na OSPOD, které „…slouží pro rozhodování, nicméně se nesmí citovat ani přesně uvádět“, a že výtisk/ky této/těchto zprávy/zpráv určený/é pro Vaši manželku jste objevil až při stěhování ze společné domácnosti. Soudíte, že Vám na základě této/těchto zprávy/zpráv byly odebrány všechny tři děti původně soudem svěřené do Vaší výhradní péče.

Ke stížnosti jste přiložil:

a) Zprávu PhDr. Švecové ze 4. 3. 2013 – kratší verze
b) Zprávu PhDr. Švecové ze 4. 3. 2013 – delší verze
c) Zprávy Mgr. Z. Kolaříka z psychologického vyšetření a kontrol dvou starších dětí datované 11. 5. 2013, 15. 5. 2013, 30. 7. 2014 a 12. 8. 2014
d) Usnesení o zastavení vyšetřování vedeného proti Vám Policií ČR pro podezření z týrání osoby žijící ve společném obydlí a svěřené osoby (zastavení vyšetřování je zdůvodněno soudně znaleckým posudkem PhDr. K. Humhala, tento posudek je v usnesení citován).

V souladu s jednacím řádem Etické komise ČMPS zaslala dne 30. 1. 2016 členka Etické komise ČMPS pověřená předběžným šetřením (dále jen zpravodajka) PhDr. Švecové (dále jen psycholožka) e-mailem žádost o písemné vyjádření k Vaší stížnosti, kterou k tomuto e-mailu přiložila, a o písemné odpovědi na následující dvě otázky k této stížnosti:

1) Kdo se na Vás v daném případě obrátil a s jakou zakázkou?
2) Komu jste posílala zprávu ze svého rozboru situace dětí a jejich matky?

Pozn. k formulaci druhé otázky: zpráva vydaná psycholožkou, kterou jste přiložil ke své stížnosti, není nijak nadepsána (např. zpráva z psychologického vyšetření, zpráva z odborné konzultace…); na jejím začátku se však uvádí, že byl realizován rozbor situace dětí a jejich matky se závěrem týraná žena a tři děti: x, 2006, y 2007 a z, 2009.

Psycholožka odpověděla obratem, dne 1. 2. 2016 zaslala zpravodajce v příloze k e-mailu vyjádření ke stížnosti, ze kterého vyplynuly i odpovědi na obě výše uvedené otázky. Poté se spojila se zpravodajkou také telefonicky a informovala ji, že by své vyjádření ráda doplnila o sdělení, která jí matka napsala v průběhu měsíce následujícího po návštěvě v její ordinaci. Zpravodajka s doplněním souhlasila a navrhla psycholožce osobní účast při projednávání stížnosti na zasedání EK ČMPS dne 10. 3. 2016; psycholožka se omluvila z důvodu nedobrého zdravotního stavu a pracovního vytížení. Doplněné vyjádření zaslala zpravodajce dne 7. 2. 2016 opět přílohou e-mailu.

Ve svém vyjádření psycholožka uvádí, že se jednalo o krizovou intervenci, neboť se na ni obrátila matka, která jí sdělila, že je dlouhodobě na rodičovské dovolené a cítí se zcela zoufalá a velmi zranitelná, protože její manžel má v ruce veškerý zdroj financí a jak ona, tak děti jsou z jeho strany vystaveny domácímu násilí.

Psycholožka ve svém vyjádření sděluje, že hovořila s matkou a dvěma staršími dětmi.

Zprávu dala psycholožka matce do ruky 4. 3. 2013, tj. v den její návštěvy v ordinaci, poskytla jí přitom také informace, kam se může obrátit v případě, že se bude cítit ohrožena. Sděluje, že šlo o první podezření na psychické týrání a že ve zprávě je jednoznačně řečeno, že se jedná o popis situace matkou.

Zprávu psycholožka podle svého vyjádření nikam nezasílala. Uvedla, že by považovala za neetické odmítnout ženě s dětmi za výše uvedené situace konzultaci a zhatit informováním otce dětí možnost toho, že bude situace zvládnuta manželskou terapií, na niž údajně manžel oba tehdy objednal.

Psycholožka též sdělila, že odmítla následnou žádost matky o vypracování znaleckého posudku, protože provádí znalecké posudky, pouze je-li Policií ČR nebo soudem ustanovena soudním znalcem. Stejně tak odmítla matčino přání o terapeutickou péči na svém pracovišti a doporučila jí, aby se v případě nouze obrátila na instituce k tomu určené.

Ke svému vyjádření pro Etickou komisi psycholožka připojila druhou, delší zprávu, kterou vydala. Text a závěr první zprávy je v této druhé zprávě zachován v původní podobě a doplněn o další podrobnosti.

Shrnutí a stanovisko Etické komise ČMPS

Vaše stížnost, vážený pane inženýre, se týká nedostatků v psychologickém vyšetření Vašich dětí a jejich matky a ve zprávě z tohoto vyšetření, které měla psycholožka realizovat (chybí testovací metody a vyhodnocení, chybí objektivizace a objektivní popis, chybí rozhovor s otcem dětí a anamnéza vyšetřované matky dětí). Psycholožka sdělila, že se na ni obrátila matka dětí v takové situaci, která vyžadovala poskytnutí psychologické krizové intervence. Psychologické vyšetření dětí ani matky nerealizovala, uskutečnila pouze rozhovor s matkou a dvěma staršími dětmi a pozorovala jejich chování.

Dále ve své stížnosti uvádíte, že psycholožka vydala dvě zprávy se stejným datem, ale různým obsahem a že ze zprávy/zpráv psycholožky, kterou/které jste neměl v inkriminované době k dispozici, vycházely státní orgány (OSPOD a soudy). Ani jedna ze zpráv psycholožky není datována, na obou je uvedeno pouze datum návštěvy matky a dětí v ordinaci psycholožky. Text a závěr první zprávy je ve druhé zachován ve stejném znění a pouze doplněn dalšími podrobnostmi. Obsahem obou zpráv jsou tedy reference matky, vyjádření dvou starších dětí a závěr. Zprávy však nejsou nijak nadepsány, není z nich ani zřejmý jejich účel a byly bez dalšího psycholožkou předány matce.

Pokud jde o stížnost na chybějící popis testovacích metod a vyhodnocení, objektivizaci, objektivní popis, rozhovor s otcem dětí a anamnézu vyšetřované matky dětí: Z šetření vyplynulo, že psycholožka neprováděla psychologické vyšetření, proto Etická komise ČMPS konstatovala, že v uvedeném smyslu psycholožka neporušila etický kodex.

Porušila však článek 1.2 Etického metakodexu EFPA, podle kterého musí být psycholog schopen rozpoznat napětí mezi zachováním důvěrnosti informací a ochranou klienta, a článek 3.1 téhož kodexu, podle něhož má psycholog plnou zodpovědnosti za kvalitu a následky svého profesionálního jednání.

Pokud má psycholog podezření na domácí násilí anebo týrání dětí, je jeho povinností informovat odpovědné orgány, případně – je-li k tomu způsobilý – své podezření podložit dalším psychologickým šetřením.

U jakékoliv zprávy, kterou vydává, je nutné uvést její účel a dodržet další náležitosti, aby nedošlo k poškození osob, které daný psycholog nevyšetřil, případně je vůbec neviděl.