JUDr. Jitka Šmídová
Stačí mít podepsanou dohodu o střídavé péči a ověřenou notářsky, nebo je nutné se obracet na soud? Bývalá manželka je střídavé péči nakloněna a souhlasí s ní.
R. P., Praha
Podle ustanovení § 26 odst. 3 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rodině“), rozhodnutí o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti může být nahrazeno dohodou rodičů, která ke své platnosti potřebuje schválení soudu. Dohodou rodičů o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti se rozumí dohody o svěření do výchovy a dohody o výživném, které ke své platnosti vyžadují schválení soudem. Zákonodárcem stanovená povinnost schválení těchto dohod soudem pod sankcí neplatnosti vychází ze skutečnosti, že se jedná o nejpodstatnější záležitosti týkající se dítěte, a i proto musí být taková dohoda v zájmu dítěte.
Na straně druhé je zřejmé, aby rodič mohl realizovat výchovu dítěte a mohl rozhodovat o jeho záležitostech, musí mít rovněž právo s dítětem se stýkat, pakliže s ním nežije ve společné domácnosti. Jestliže jsou rodiče v tomto směru schopni dohodnout se na styku s dítětem, nepotřebuje taková dohoda, na rozdíl od dohod uvedených v prvním odstavci, schválení soudem. Jedná se o citaci ustanovení § 27 odst. 1 zákona o rodině, které vychází z toho, že není třeba zásadně styk s dítětem upravovat, pokud se na tom rodiče dohodnou, neboť život není černobílý a přináší různé situace, a jestliže se rodiče na úpravě styku s dítětem dohodnou, bylo by rozhodování o úpravě styku s dítětem ve všech případech, kdy rodiče dítěte spolu nežijí považováno za nevhodné vměšování se státní moci do rodinných vztahů (viz Zákon o rodině / Zákon o registrovaném partnerství, 4. vydání, 2009, s. 105 – 114). Avšak je nutné zdůraznit podstatu napsaného, a to schopnost rodičů o úpravě styku s dítětem se dohodnout.
Z uvedeného vymezení je zřejmé, že dohoda o střídavé péči není jen „pouhou“ dohodou o styku s dítětem, ale dohodou o výkonu rodičovské zodpovědnosti, která ke své platnosti potřebuje schválení soudem. Navíc schválení soudem se jeví jako přinejmenším vhodné, neboť se jedná o rozhodnutí, které je po právní moci vykonatelné a tím i vymahatelné, v případě, kdy jedna ze stran neplní povinnosti stanovené jí dohodou. Jinými slovy, schválená dohoda rodičů o úpravě styku s dítětem zakládá exekuční titul a dává rodičům i určitou jistotu.
Navíc taková dohoda je jednou ze zákonem stanovených podmínek pro aplikaci příslušných ustanovení zákona o rodině o nesporném rozvodu.
Otázky do Poradny pište na e-mail: PORADNA@STRIDAVKA.CZ
21. 1. 2013 at 13:45
i přes dohodu i přes vydaný rozsudek o styku matka odmítá styky otce s dcerou…exekuční titul ? Pohádka,po mém upozornění na neplnění rozsudku se tím začal zabývat po dvou letech ,kdy dostatečně matka zmanipulovala dceru,když jsem soud dál bombardoval žádostí o oxekuci dcery z titulu platnosti rozsudku pouze po dalším půl roce matce poslali výzvu k jeho plnění,po dalších mých žádostech o výkon rozsudku exekucí mi soud odepsal že vzhledem k odcizení dcery již není možné exekuci vykonat neboť by to narušilo naše vzájemné vztahy …(jakoby je svévolně matka nenarušila) a exekuční titul byl právě cestou jak zmařit její nenávistné jednání.Tedy se mi soud vysmál a nechal to tak.Mezitím dcera dosáhla 18 ti let a exekuci již není možné vykonat ale za to mě nahání policie abych platil zvýšené výživné které si matka vydupala od soudu..na to soud reagoval okamžitě ale na mé žádosti o styk až po dvou letech !!!!!!!!!!!
22. 1. 2013 at 5:13
Jirko Krajcsovicsi, tvůj případ ukazuje, že právo a spravedlnost jsou dvě rozdílné věci a chorálka s právem nesouvisí vůbec. Každému je jasné, že to, aby jsi ve své situaci platil vůbec nějaké „vyživné“ je nemorální, ale nic s tím nenaděláš. Když otec přestane platit, tak orgány zasáhnou ihned. Když otec nemá dostatečný kontakt s dítětem, tak krávy na soudech to vůbec nezajímá.