Veřejný ochránce práv
Možnost pořizování zvukového záznamu z jednání je jedním z důležitých aspektů veřejnosti soudních jednání. Poukázat lze zejména na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2672/07 ze dne 14. února 2008, v němž se Ústavní soud vyjádřil k ústavněprávní dimenzi přítomnosti veřejnosti v soudní síni prostřednictvím audiovizuální techniky. Veřejnost jednání (včetně pořizování příslušných záznamů) má dle soudu především umožňovat kontrolu řádného výkonu soudnictví, zabraňovat vzniku „utajené“, tzv. kabinetní justice, a umožnit, aby se veřejnost přesvědčila o tom, že soudce nejedná a nerozhoduje pod nějakým viditelným dohledem či nátlakem.
Podle ustanovení § 6 odst. 3 zákona o soudech a soudcích lze s vědomím předsedy senátu nebo samosoudce pořizovat zvukové záznamy; kdyby způsob jejich provádění mohl narušit průběh nebo důstojnost jednání, může předseda senátu nebo samosoudce jejich pořizování zakázat. Uvedený zákon nespojuje pořizování zvukového záznamu se splněním dalších podmínek.
Zákaz zvukového záznamu
Zakáže-li tedy soudce pořizování zvukového záznamu z jiných důvodů (tj. nikoliv proto, že způsob jejich provádění by mohl narušit průběh nebo důstojnost jednání), jedná v rozporu se zákonem a Ústavou České republiky. Pokud by soudce takto uložený zákaz vynucoval (např. vykázáním zástupce veřejnosti ze soudní síně), jeho jednání by mohlo dosáhnout intenzity odůvodňující zahájení kárného řízení. Pokud však soudce přes jím uložený nezákonný zákaz nebrání dalšímu pořizování záznamu, a ani jinak nezasahuje do ústavně garantovaných práv přítomné veřejnosti, postačí zpravidla mírnější opatření ze strany předsedy soudu.
Podobně bude problematické jednání soudce, který by se dotazoval na důvod pořizování záznamu ze soudního jednání, jelikož zákon právo pořizovat zvukový záznam neváže nad rámec toho, aby jeho pořizováním nedošlo k narušení průběhu nebo důstojnosti jednání, na žádné podmínky. Samotný dotaz, nebude-li následován omezením práva zástupce veřejnosti např. z důvodu odmítnutí odpovědět na daný dotaz, nezasahuje do výkonu práva, a zároveň se nejeví vhodné postihovat takové jednání formou kárného řízení.
Poučení soudem
Ochránce také posuzoval jednání soudkyně, která osobu hodlající pořídit zvukový záznam poučovala o tom, že daný záznam lze použít pouze se souhlasem (aniž by uvedla, o souhlas které osoby se má jednat). V dané souvislosti lze uvést, že takové poučení jde rozhodně nad rámec poučovací povinnosti soudce. Je-li však jeho účelem předcházení potenciálním sporům, nelze vůči němu zásadně nic namítat. Poučení by však mělo obsahovat jednoznačné formulace, které nemohou vést ke vzniku zdání zásahu do práv stěžovatele.
Převzato ze sborníku stanovisek veřejného ochránce práv “Státní správa soudů”
25. 4. 2017 at 13:17
Nahrávka je důležitá při podání námitky proti protokolaci. Event. ji můžete pustit sobě i dětem za 10, 20 let, jak jste o ně bojoval, že více jste už udělat nemohl.
25. 4. 2017 at 15:30
Nikdo zkušený zde netvrdí, že zvukový záznam automaticky znamená spravedlivý rozsudek. Ovšem jenom nepoučitelný si neprovede záznam vlastního soudního jednání jako jeden PeVa z Moravy.
25. 4. 2017 at 17:21
Audiozáznam je důležitý. Mimo věcí uvedených níže jej lze využít k informování společnosti a podpoření věrohodnosti tvrzení o nekvaltní práci soudce. Audiozáznamu člověk bude věřit spíše, než několika větám v diskusi nebo nedostatečně podloženému článku. Je určitě dobře, když se jej podaří zveřejnit.
25. 4. 2017 at 18:22
pořizoval jsem nahrávky vždy a vždy mi byly k hovnu /pardon/. Dobří kamaradí věří i bez nahrávek, veřejnost stejně nechápe nic /i s nahrávkami/. jediný argument připouštím, a ten je od od VP – možná za mnoho let to pustit dětem bude poučné. Pokud je to bude zajímat /PAS?/
25. 4. 2017 at 20:12
presne tak … nahravky leda tak na Postu pro tebe …
26. 4. 2017 at 10:59
Zkušenost je, že soudkyně si dělají co chtějí. A na otázku na zakladě jakého zákona nechce povolit pořízení audiozáznamu odpověděla “protože jsem tak rozhodla”. I proto veřejnost vnímá soudkyně jako primitivní odpad společnosti, ačkoli ony samy si o sobě myslí, že jsou něco víc.
27. 4. 2017 at 9:04
Kdo stále nechápe a dobrovolně se zbavuje práva na audiozáznam jednání, ať si tedy nedělá žádné násilí. A následně nevychází z údivu nad čtením protokolu z jednání. Pokud si ho vůbec čte.
28. 4. 2017 at 17:12
2thx: “A na otázku na zakladě jakého zákona nechce povolit pořízení audiozáznamu odpověděla “protože jsem tak rozhodla”….”
To je prave ono, v takovem pripade musi okamzite vystoupit pravni zastupce, a byv poucen otcem, trvat na presne protokolaci jejich slov jako duvodu zamitnuti porizeni audiozaznamu, a poucit ji o nezakonnosti jejiho jednani. Vigilantibus iura scripta sunt.
2. 5. 2017 at 17:09
A všechna protiprávní jednání a vyjádření paní soudkyně neustále nahrávat. Máte důkaz, který se nedá vyvrátit.
7. 2. 2018 at 10:07
Možná mnohem užitečnější je, se zabývat faktem, že soudy vybavené audiozáznamovými zařízeními za desetitisíce, porušují par.40 OSŘ a nepořizují audiozáznam, jak jim zákon ukládá! 106kou se lze soudu dotázat, jakými zařízeními disponuje.